Íslendingabók (v překladu Kniha Islanďanů) je historické dílo zabývající se ranou islandskou historií. Kniha vznikla mezi lety 1122 a 1133.[1] Autorem byl islandský kněz Ari Þorgilsson působící na počátku 12. století. Kniha je napsána ve staré severštině. Autor se v díle snaží prokázat spolehlivost svých zdrojů (výhradně orálních) a devět z nich jmenovitě uvádí. Vyhýbá se tématu nadpřirozených jevů, takže jeho dílo působí spíše historiograficky, byť sklon vnímat počátky Islandu z křesťanského hlediska je patrný. Snaha o objektivitu je patrná již z předmluvy, kde autor výslovně uvádí, že cokoli bude v jeho díle dokázáno jako chybné, musí být opraveno. I proto knihu historici považují za nejspolehlivější dochovaný zdroj raných islandských dějin. Kniha začíná popisem příjezdu Norů na Island a končí popisem počátků křesťanství. Na konci knihy je prostor věnován podrobným genealogiím. Íslendingabók je rozdělen do deseti krátkých kapitol. Dílo původně existovalo ve dvou různých verzích (neboť s první nebyl biskup Brynjólfur Sveinsson spokojený), dochovala se pouze ta mladší. Starší obsahovala informace o norských králích, které využili pozdější autoři ság.[2]

Íslendingabók
AutorAri Thorgilsson
ZeměIslandské společenství
Jazykstará severština
Datum vydáníDesetiletí od 1130
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Externí odkazy

editovat

Reference

editovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Íslendingabók na anglické Wikipedii.

  1. JAKOBSSON, Sverrir. Historical Literature: Íslendingabók, Landnámabók. Oxford Bibliographies [online]. [cit. 2023-07-27]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. JARAMILLO, Nicolas. Íslendingabók and the book of the Icelandic sagas. www.academia.edu. Dostupné online [cit. 2023-07-27]. 
  NODES
Idea 1
idea 1