Čestmír Jeřábek
Čestmír Jeřábek (18. srpna 1893 Litomyšl[1] – 15. října 1981 Brno[2]) byl český právník, spisovatel, dramatik a literární kritik.
| JUDr. Čestmír Jeřábek | |
|---|---|
 | |
| Narození | 18. srpna 1893 Litomyšl  Rakousko-Uhersko |
| Úmrtí | 15. října 1981 (ve věku 88 let) Brno  Československo |
| Místo pohřbení | Ústřední hřbitov v Brně |
| Povolání | právník, spisovatel |
| Alma mater | Právnická fakulta Univerzity Karlovy |
| Témata | literatura, vědecká fikce, drama, literární kritika a sci-fi literatura |
| Ocenění | zasloužilý umělec (1961) Čestné občanství města Litomyšl (1968) Řád práce (1969) |
| Děti | Dušan Jeřábek |
| Rodiče | Viktor Kamil Jeřábek |
| Příbuzní | Mojmír Jeřábek (vnuk) |
 multimediální obsah na Commons | |
 Seznam děl: SKČR | Knihovny.cz | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Životopis
editovatNarodil se v rodině nadučitele v Pršticích Viktora Kamila Jeřábka (1859–1946) a matky Marie, rozené Císařové.[1] Dětství prožil v Pršticích, kde otec působil.[2]
Pocházel z rodiny s úzkým vztahem k literatuře. Děd Jan Vojtěch Jeřábek (1822–1903) byl správcem litomyšlské Augustovy tiskárny a podílel se na tisku spisů Boženy Němcové, na který spisovatelka sama dohlížela.[3] Otec byl spisovatel, učitel, první předseda Moravského kola spisovatelů a jednatel spolku Svatobor pro Moravu.[4]
Vystudoval gymnázium v Litomyšli a v Brně, kde maturoval roku 1912 a poté absolvoval práva v Praze a jeden semestr v Innsbrucku. Promován byl v Praze, 30. října 1917. V té době již byl jednoročním dobrovolníkem.[5] Koncem první světové války sloužil na haličské a italské frontě.
V letech 1919–1949 byl úředníkem magistrátu v Brně.
Aktivity v uměleckých spolcích
editovatRoku 1921 se stal spoluzakladatelem brněnské Literární skupiny, sdružení mladých moravských autorů a podílel se na redigování časopisu Host. V letech 1945–1948 byl předsedou Sdružení moravských spisovatelů.
Rodinný život
editovatDne 15. března 1919 se oženil se Zdenkou Netušilovou (1895–1987) se kterou měl syna Dušana Jeřábka a dceru Zdenku, provdanou Bukovskou.[6]
Je pohřben na Ústředním hřbitově v Brně, Čestný kruh, sk. 25e/hr. hr. 21.
Dílo
editovatPočátek jeho tvorby je ovlivněn expresionismem, poté psal historické a psychologické romány ovlivněné realismem.[2]
Časopisecké příspěvky
editovatPřispíval do mnoha novin a časopisů: Zvon, Cesta, Tribuna, Host, Lidové noviny,[7] Moravské noviny, Rovnost, Literární noviny[8] a Tvorba. V Rozpravách Aventina se věnoval především otázkám souvisejícím s divadlem v Brně.[9]
Knižní vydání
editovat- 1921 Zasklený člověk (Brno, St. Kočí)
- 1938–1939 Legenda ztraceného věku (I. Hledači zlata, II. Medvědí kůže, III. Bohové opouštějí zemi; Praha, Josef R. Vilímek 1938 a 1939; Brno, Blok 1970)
- 1959 Sága našeho rodu (I. Propast, II. Tvé jméno štěstí, III. V sousedství šelem; Praha, Naše vojsko 1959)
- 1925 Lidumil na kříži (detektivní příběh; Praha, Čin)
- 1926 Firma prorokova, patří mezi sci-fi[10].
- Svět hoří
- Světlo na přídi
- Život a sen
- Jitro se zpěvem
- 1945 V zajetí Antikristově
- Zelená ratolest
- V paměti a srdci
- Evropské meziaktí
- 1938 Hledači zlata, románová trilogie
- 1939 Medvědí kůže
- 1939 Bohové opouštějí zemi
- 1946 Letopisy české duše
- 1957 Odcházím, přijdu
- 2000 V zajetí stalinismu – z deníkových záznamů 1948–1958 (Brno, Barrister a Principal)
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ a b Matrika narozených, Litomyšl, 1889-1896, snímek 210
- ↑ a b c MERHAUT, Luboš. Čestmír Jeřábek. In: Vladimír Forst a kolektiv. Lexikon české literatury: osobnosti, díla, instituce. Praha: Academia, 1993. ISBN 80-200-0468-8. Svazek 2/I. H–J. S. 505–508.
- ↑ MZM - Čestmír Jeřábek. puvodni.mzm.cz [online]. [cit. 2022-05-23]. Dostupné online.
- ↑ VLAŠÍN, Štěpán. Viktor Kamil Jeřábek. In: Vladimír Forst a kolektiv. Lexikon české literatury: osobnosti, díla, instituce. Praha: Academia, 1993. ISBN 80-200-0468-8. Svazek 2/I. H–J. S. 512–514.
- ↑ Promoce. Lidové noviny. 1. 11. 1917, s. 4.
- ↑ Encyklopedie dějin města Brna. encyklopedie.brna.cz [online]. 2004 [cit. 2022-05-23]. Dostupné online.
- ↑ Např. Čestmír Jeřábek: Republika na cestách. Lidové noviny. 7. 6. 1921, s. 1. Dostupné online.
- ↑ Např. Čestmír Jeřábek: Protiklady. Literární noviny. 30/1964, s. 2. Dostupné online.
- ↑ Např. Čestmír Jeřábek: Brněnská činohra opět v krisi. Rozpravy Aventina. 30/1931-1932, s. 235. Dostupné online.
- ↑ ADAMOVIČ, Ivan; NEFF, Ondřej. Slovník české literární fantastiky a science fiction. Praha: R3, 1995. ISBN 80-85364-57-3. Kapitola Jeřábek, Čestmír, s. 106.
Související články
editovatExterní odkazy
editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Čestmír Jeřábek na Wikimedia Commons - Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Čestmír Jeřábek
