Řehoř Jeřábek
Řehoř Jeřábek OFM (? – 8. října 1711 Bechyně) byl český[1] františkán a lektor na klášterních studiích františkánů. Pocházel z Prahy.[2] Přinejmenším od roku 1684 přednášel filosofii františkánským bohoslovcům, připravujícím se na kněžství. Jako zpravidla jeden ze dvou lektorů takto působil v Jindřichově Hradci do roku 1688.[3] Podle obvyklého postupu ve františkánském řádu po někokaliletém nabytí zkušeností a osvědčení se „povýšil“ na lektora teologie. V roce 1695 byl titulován jako „lector theologie generalis“ a zřejmě tedy tehdy nebo již dříve přednášel také v klášteře u P. Marie Sněžné v Praze. Jako zkušený teolog mu byla ve františkánském řádu svěřena kontrola a cenzura nad vydávanými knihami od svých spolubratří. Takto například prohlédl český překlad řehole Třetího františkánského řádu od Jeronýma Veita.[4]
| Řehoř Jeřábek | |
|---|---|
| Narození | Praha |
| Úmrtí | 8. října 1711 Bechyně |
| Povolání | teolog a cenzor |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Od roku 1695 byl bratr Řehoř zapojen do vedení české františkánské provincie, nejprve jako její definitor (člen definitoria) a od příští řádné kapituly v roce 1698 jako provinční sekretář.[5] Mezi zástupci františkánských klášterů setrvávajícími se na provinčních kapitulách se Jeřábek stal zřejmě oblíbenou osobností, takže byl na další řádné kapitule v roce 1701 zvolen českým franiškánským provinciálem (provinčním ministrem).[6] Jako představený provincie mimo jiné udělil svolení k tvorbě pergamenových rukopisných liturgických knih, jako v případě antifonáře napsaného roku 1704 pro slánský konvent Silvestrem Hiblerem.[7] Po tříletém období jej roku 1704 ve vedení provincie vystřídal Castulus Martin a bratr Řehoř, snad v rámci jistého odpočinku, působil dále jen jako řádový vizitátor velkopolské provincie. V roce 1707 z pověření ústředí františkánského řádu vizitoval jeho velkopolskou provincii, což bývalo svěřováno jen osvědčeným teologům a bratřím se zkušeností ve vedení řádu.[8] Od roku 1707 jej dále potkáváme opět jako provinčního definitora a na další řádné kapitule roku 1710 byl podruhé zvolen provinciálem. Ve vedení provincie Řehoř Jeřábek setrval až léta 1711, kdy pro nedobrou zdravotní kondici a nemoc z funkce odstoupil.[9] Řehoř Jeřábek záhy zemřel, dne 8. října 1711 v Bechyni.[10]
Reference
editovat- ↑ Jako „Bohemus“ jej uvádí WRBCZANSKY, Severin. Nucleus Minoriticus. Vetero-Pragae: [s.n.], 1746. S. 35.
- ↑ HOUŠKA, Petr Alkantara OFM. České františkánství. [Praha]: vl.nákl., 1997. Analecta Franciscana sive Chronica aliaque varia documenta ad historiam Fratrum Minorum Spectantia. Tomus VIII. Quaracchi: Collegium s. Bonaventurae, 1946. S. 603.
- ↑ Liber Memorabilium conventus Novodomensis, s. 147-149 - strojopisný přepis - Jihočeská vědecká knihovna, Zlatá Koruna, sign. 1 JH 54.
- ↑ Knihopis Archivováno 29. 11. 2014 na Wayback Machine. K16489.
- ↑ Liber Memorabilium conventus Novodomensis (cit.), s. 151.
- ↑ HOUŠKA, České františkánství (cit.). Liber Memorabilium conventus Novodomensis (cit.), s. 153.
- ↑ Podle explicitu rukopisu: „Soli Deo honor ... conscriptum de mandatu Adm. Rdi Patris Gregorii Gerzabek p.t. ministri provincialis pro conventu Slanensi ... a fratre Silvestro Hibler anno ... 1704 ...“ Viz BAJGER, Matyáš Franciszek. 'Česká františkánská knižní kultura : knihovny minoritů, františkánů a kapucínů v průběhu staletí. Ostrava, 2007 [cit. 30.7..2014]. Rigorózní práce. FF Ostravské univerzity. s. 109 (kapitola Knihovny ve františkánských klášterech v novověku – Pořizování knih). Dostupné online.
- ↑ GREIDERER, Vigilius OFM. Germania Franciscana seu Chronicon Geographo-Historicum Ordinis S. P. Francisci in Germania. Tomus 1.. Oeniponte: [s.n.], 1777. S. 772. Čerpal dle odkazu knihy Severina Vrbčanského, Nucleus minoriticus, s. 50-52.
- ↑ Liber Memorabilium conventus Novodomensis (cit.), s. 157.
- ↑ Nekrologium české františkánské provincie. HOUŠKA, Petr Alkantara OFM. České františkánství. [Praha]: vl.nákl., 1997. Analecta Franciscana sive Chronica aliaque varia documenta ad historiam Fratrum Minorum Spectantia. Tomus VIII. Quaracchi: Collegium s. Bonaventurae, 1946. Odstavec 343.
