Wikipedie

Řepy

katastrální území a evidenční část města Prahy

Řepy (německy Rüben) jsou městská čtvrť a katastrální území Prahy, které jako jediné tvoří území městské části Praha 17 v městském obvodě Praha 6. Nacházejí se na západě města, severně od vjezdu dálnice D5 do Prahy. Vesnice Řepy vznikla kolem 13. století, k Praze byla připojena roku 1968; od poloviny 80. let zde stojí sídliště. Do 31. prosince 2001 se městská část Praha 17 nazývala Praha-Řepy, přičemž do 17. listopadu 1994 městská část nezahrnovala jižní, sídlištní část katastrálního území Řepy. Vykonává působnost pověřeného úřadu i pro městskou část Praha-Zličín.

Řepy
Slánská silnice přecházející osu sídliště Řepy – ulici Makovského.
Slánská silnice přecházející osu sídliště Řepy – ulici Makovského.
Lokalita
Městská částPraha 17
Správní obvodPraha 17
ObvodPraha 6
ObecPraha
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice50°4′8″ s. š., 14°18′13″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel22 461 (2021)[1]
PSČ163 00
Počet domů1 224 (2024)[2]
Počet ZSJ8
Řepy na mapě
Řepy
Řepy
Další údaje
Kód části obce400483
Kód k. ú.729701
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie

editovat

První zmínky

editovat

První písemná zmínka o Řepích má dle místních zdrojů, které jsou přebírány, pocházet z roku 993 ze zakládací listiny Břevnovského kláštera.[3][4] Tato listina je však diplomatické falzum z 13. století a název obce se v ní neobjevuje.[5] Podle listiny datované do roku 1264 dědicové po pražském měšťanu Frovinovi přenechali vesnici Řepy za 60 hřiven stříbra opatovi Břevnovského kláštera.[6] Dle Antonína Profouse se jednalo o opata Martina,[7] jenž byl v čele Břevnovského kláštera v letech 1253-78.[8] Vesnice se nazývala "Zepy" nebo "Žepy", dle Antonína Profouse původem ze slova žep – kapsa, (dochované na Balkáně u jižních Slovanů) a zůstávala osadou, připojenou k Liboci.

Historický výskyt názvu obce do 18. století

editovat
  • 1264 Otacarus rex Martino abbati Brevnov restituit villam Zepi
  • 1287 de bonis Syep
  • 1406 villa Zeppy moniii Brzewnow
  • 1414 Ambrosius de Zzepow emit a Martino Brobnyk[9]
  • 1448 Johanka z Ziep
  • 1464 Petra vidua Getrzichonissa vendit domum Johanni judici de Zepp[10]
  • 1474 Plat(blat) v Žepích..Plat na Žepech
  • 1477 Johannes Zepský vendit domum Jacobo ad tres reges[11]
  • 1548 ve vsi Ziepych
  • 1785 Ržep, ein Dorf und Kirche[12]

19. století

editovat

V roce 1872 bylo jižně od Řep zbudováno nádraží pro nedalekou vesnici Zličín. Tím získala obec napojení na železniční síť tehdejšího českého království.

Od roku 1859 se Řepy zapsaly do historie novostavbou kostela Svaté Rodiny s klášterem a ženskou trestnicí, které založila a vedla Kongregace sester boromejek. Proslavil ji zločinec Václav Babinský, který zde dožil jako zahradník a je zde pohřbený. Po roce 1990 se boromejky do Řep vrátily a v rekonstruovaných objektech obnovily Domov svatého Karla Boromejského s nemocnicí a provozem zdravotní služby vězeňkyň.

20. století

editovat

V prvorepublikové konjunktuře průmyslu se proslavila řepská továrna Studnička & Obrdlík, zejména svými visacími zámky značky JASO. Založil ji řepský zámečník Jaroslav Studnička (1895–1965), rodinná hrobka se sochou Jenky Studničkové patří k nejvýraznějším na Řepském hřbitově. Pro rozvoj Prahy jako hlavního města samostatného Československa bylo v rozvojových plánech z počátku 30. let počítáno s výstavbou rodinných domů v prostoru současného panelového sídliště, lokalitě Na Fialce a v soutěsce motolského potoka u dnešního krematoria. Obytný komplex měl zahrnovat i železniční rychlodráhu, která by směřovala z Vypichu. Z uvedeného plánu nicméně byla realizována pouze ulice Na Moklině na okraji starých Řep a lokalita Nové Řepy v blízkosti Bílé Hory.

V roce 1964 měly Řepy jako samostatná obec stát podle platného územního plánu hlavního města Prahy stát ještě mimo hlavní město a dokonce i mimo plánovaného městského okruhu (který měl být veden přibližně dnešní ulicí Slánská). Areál kláštera Kongregace sester boromejek sloužil jako věznice; zahrada byla dána do správy Výzkumnému ústavu zemědělské techniky. V obci se nacházely dva rybníky; hlavní ulice (dnes Žalanského) nesla název po Klementu Gottwaldovi.

V roce 1968 byly Řepy připojeny k Praze spolu s řadou dalších okolních obcí. Panelové sídliště se objevilo teprve v územním plánu pro Prahu z roku 1971, a to v podobě menší, než ve které bylo později realizováno. Počítalo se s výstavbou spíše nesouvislého celku obklopující původní vesnici, nežli kompaktního obytného souboru. Do sídliště měla být zavedena tramvajová doprava, a to tratí z Bílé Hory a z Motola. V téže době se již objevila varianta trasování Pražského okruhu západně od Řep v podobě, ve které byla realizována na přelomu století. Navržena byla rovněž i tzv. Břevnovská radiála, dopravní komunikace, která měla zajistit rychlostní spojení silnice č. 6 s centrem metropole.

V roce 1975 byla zahájena výstavba autobusových garáží v Řepích.

V polovině 80. let 20. století bylo v oblasti, která byla již v 20. a 30. letech 20. století zamýšlena pro výstavbu rodinných domů, realizováno sídliště pro dvacet tisíc obyvatel. Jeho podobu přinesl územní plán z roku 1976. Výstavba sídliště probíhala po částech směrem od východu na západ. To bylo rozděleno na dva celky (Sídliště Řepy I a Sídliště Řepy II). Severní a západní okraje sídliště byly dokončovány v letech 1989 až 1990. Dosavadní urbanistická koncepce dalšího rozšíření sídliště, hlavně směrem na západ ke Zličínu, byla obnovena v letech 2016–2020. Od podzimu roku 1988 je v provozu tramvajová trať, spojující Řepy s centrem Prahy. V roce 2010 prošla tato trať kompletní rekonstrukcí. V roce 2014 proběhla kompletní revitalizace Řepského potoka.

Městská část Praha-Řepy do roku 1994 nezahrnovala jižní, převážně sídlištní část katastru Řep – tvořila ji pouze severní část včetně starých Řep až ke Karlovarské ulici včetně bělohorského poutního areálu, který tuto ulici přesahuje. Vyhláškou 9/1994 HMP byla k městské části s účinností od 18. listopadu 1994 připojena i jižní část katastrálního území Řepy, která do té doby patřila k městské části Praha 6.[13] Od roku 1996[zdroj?] má městská část Praha 17 i novou budovu radnice, která se nachází v ulici Žalanského.

Sport

editovat

V Řepích se nachází fotbalové družstvo, které bylo založeno roku 1924 a nyní nese název TJ Sokol Řepy. V ulici U Boroviček se nachází dráha BIKROSCLUBU Řepy, mistra ČR 2009 družstev. Dále v ulici Španielova se nachází volejbalový klub SK ŠPANIELKA ŘEPY, který se v sezoně 2008/2009 mimo jiné umístil na 4. místě v extralize kadetek, a 3. místě v Pražském přeboru kadetek. Ve druhém patře obchodního střediska Shopping Point Řepy (bývalý OVUS) v Makovského ulici se nachází klub bojových umění Tiger Gym, který nabízí výuku kickboxu, japonského i brazilského Jiu Jitsu pro děti i dospělé všeho věku. Také je zde Sbor mladých dobrovolných hasičů SDH Praha-Řepy.

Sportovní centrum

editovat

Na začátku června roku 2020 bylo v Řepích v ulici Na Chobotě otevřeno multifunkční sportovní centrum. Ve sportovním centru se nachází plavecký bazén s délkou 25m, wellness bazén s dětským brouzdalištěm a finská sauna. Sportovní centrum má také k pronájmu sportovní halu s kapacitou 400 osob a rozměry 57 × 27,7 m. V části fitness centra jsou dva sály. Venkovní sportoviště zahrnuje tenisové kurty, beach volejbal a hřiště na pétanque.

Školství

editovat

V Řepích jsou 3 mateřské školy: Bendova (Bendova 1123/1), Pastelka (Španielova 1316/27), Socháňova (Socháňova 1176/23) a MŠ Laudova se speciálními třídami (Laudova 1030/3), složená ze 4 samostatných MŠ Duha, Sluníčko, Opuková a Fialka.

Dům dětí a mládeže Praha 6 je v ulici U Boroviček 648/1. V Řepích na adrese Španielova 1124/50 se nachází Základní umělecká škola Blatiny.

Základní školy

editovat
 
Ukázka typické architektury řepských škol – část areálu ZŠ Jana Wericha (Mensa gymnázium)

Základní školy jsou zde následující:

  • Základní škola genpor. Františka Peřiny (Socháňova 1139/19);
  • Základní škola Jana Wericha (Španielova 1111/19);
  • Základní škola (Laudova 1024/10);
  • Základní umělecká škola Blatiny (Španielova 1124/50);
  • Základní škola pro žáky se specifickými poruchami učení (U Boroviček 648/1)
  • a také Japonská škola v Praze (Skuteckého 1388/18), kterou provozuje Nadace Japonské společnosti v České republice.

Původní stoletá řepská základní škola v sousedství kláštera (Žalanského 68/54) zanikla v roce 2002 (připomíná ji název autobusové zastávky „Škola Řepy“).

Střední školy

editovat

Ze středních škol v Řepích sídlí jedno osmileté gymnázium a dále odborné střední školy:

V roce 2000 zaniklo Střední odborné učiliště stavební (sídlilo U Boroviček 648/1).

Vyšší odborná škola

editovat

V budově historické řepské základní školy (Žalanského 68/54) sídlí Vyšší odborná škola cestovního ruchu.

Významné stavby

editovat
Podrobnější informace naleznete v článku Seznam kulturních památek v Řepích.
 
Kostel Panny Marie Vítězné a klášter dominikánek na Bílé Hoře
 
Klášter svatého Karla Boromejského s kostelem Svaté rodiny
 
Kostel sv. Martina

Obchod

editovat

Na území Řep se nachází větší množství supermarketů. Hlavní centrum obchodu se nachází v ulici Makovského u zastávky MHD Slánská. Je jím velký obchodní dům „Shopping point Řepy“, známý spíše pod starším názvem „Ovus“. Jeho součástí je pošta, policie, pobočky bank, mnohé obchůdky a supermarket. Má několik pater a vznikl ve dvou etapách. První byla otevřena nejspíš ještě za socialismu, druhá pak v roce 1995. Nyní je v rekonstrukci (2021). Nově vznikla také tzv. Řepská pasáž, rovněž v ulici Makovského, ale u zastávky Blatiny. Nachází se v přízemí dvou panelových domů a zahrnuje malé obchody a služby různých druhů. Nejbližším velkým obchodním centrem ale přesto zůstává Zličín.

Doprava

editovat
 
Pohled na nejnovější část Sídliště Řepy s tramvajovou smyčkou v roce 2017
 
Slánská ulice v Řepích směrem na Ruzyni

Veřejná hromadná doprava

editovat

Veřejnou dopravu pro sídliště zajišťují tramvaje. Spoje jsou sice četné, ale pomalé – k Andělu dojedou asi za 18 minut. Na tramvajové spoje navazují autobusové linky, hlavně směrem k metru B (Nové Butovice, Zličín) a směrem k Břevnovu a posléze na metro k Dejvické. Výhledově se uvažuje i o prodloužení linky A ze stanice Dejvická do Řep a na Zličín k lince B [zdroj⁠?!]; tento plán však, pokud bude realizován, tak až po roce 2015. Poblíž konečné tramvaje se nachází železniční stanice Praha-Zličín, na trati 122, ve všední den s taktovou železniční dopravou Esko S65 Praha-Smíchov Na Knížecí – Hostivice. O víkendu jsou provozovány vlaky Praha hlavní nádraží – Praha-Zličín – Hostivice, přičemž dva páry zajíždějí až do stanice Rudná u Prahy, posíleny vlaky Praha-Zličín – Hostivice. Během letního období provozuje společnost KŽC Doprava linku Pražského motoráčku vedenou historickým motorovým vozem M262.0 v úseku Praha hlavní nádraží – Praha-Řepy. Trať 122 je turisticky zajímavá pro svůj horský charakter, dvojicí Hlubočepských viaduktů, trasováním mezi skalami masivu Děvína a Žvahova s výhledem na jižní část Prahy, pročež je nazývána Pražským Semmeringem.

Silniční doprava

editovat

Protože Řepy byly jako sídliště vybudovány na konci 80. let 20. století, byly dobře připraveny na velký vzestup automobilismu. Spojení do všech okolních částí Prahy je relativně dobré, hlavní silniční komunikace jsou koncipovány tak, aby nedocházelo k hluku. Jediná rušná třída, která sídlištěm prochází, je Slánská (v severo-jižním směru); v místech, kde je k ní blízko zástavba, však byl instalován odhlučňující prosklený tubus, který byl však začátkem roku 2020 nahrazen moderními odhlučňovacími a protiprašnými stěnami. Navíc byla už část provozu odkloněna na úsek Pražského okruhu vedoucí kolem Řep.

Řepský hřbitov v Žalanského ulici

editovat
 
Na hřbitově řádových sester v Řepích se točily scény z filmu Kytice

Hřbitov v Praze-Řepích v Žalanského ulici se skládá ze tří hlavních částí. Je zde civilní hřbitov, hřbitov kongregace sester sv. Karla Boromejského a trestanecký hřbitov. Na trestaneckém hřbitově jsou pochovávány trestanky, které zemřely v řepské trestnici, mimo ně je v levém rohu od vstupu na hřbitov hrob loupežníka Václava Babinského, který byl po odpykání trestu až do své smrti zahradníkem v místním klášteře. (Klášter sv. Karla Boromejského – Kostel sv. Rodiny)

Náboženství

editovat

Nachází se zde farnost[16] s dvěma kostely, těmi jsou Kostel sv. Martina a Kostel Panny Marie Vítězné.

U Kostela sv. Martina se každoročně pořádají svatomartinské oslavy, jehož součástí je tradiční pochod od Domu sv. Karla Boromejského, průvod prochází před Kostelem, kde se průvod obvykle zastaví, aby uctil náboženskou památku sv. Martina, načež průvod pokračuje až na louku před Radnicí. Jsou nedílnou součástí řepské kultury.[17]

Film

editovat

V Řepích byly natáčeny tyto filmy:

Sousedící čtvrti a obce

editovat

V Praze

editovat

Mimo Prahu

editovat

Odkazy

editovat

Reference

editovat
  1. ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01].
  2. ↑ Český statistický úřad: Statistický lexikon obcí - 2024. Český statistický úřad. 29. listopadu 2024. Dostupné online.
  3. ↑ Město Řepy O městské části- historie a současnost
  4. ↑ MACHŮ, Ibolja.Tendence změn sídelních a bytových preferencí – MČ Praha 17 Řepy, Bakalářská práce. AMBIS vysoká škola,obhájeno 2013. is.ambis.cz [online]. [cit. 2022-12-10]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2022-12-10. 
  5. ↑ © texts and photos by Benediktinské arciopatství sv. Vojtěcha a sv. Markéty v Praze-Břevnově 1.pdf HISTORIA FUNDATIONIS MONASTERII BRZEWNOVIENSIS HISTORIE ZALOŽENÍ BŘEVNOVSKÉHO KLÁŠTERA V DOKUMENTECH A OBRAZECH]
  6. ↑ KOBYLKOVÁ, Jitka. Hospodářský vývoj břevnovského kláštera od založení do roku 1306. Bakalářská práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta, Brno, obhájena 2014, s. 24–25
  7. ↑ Antonín Profous:Místní jména v Čechách
  8. ↑ Opati Břevnovského kláštera
  9. ↑ [Václav Vladivoj Tomek]:Základy starého místopisu Pražského, 1870, s.15
  10. ↑ [Václav Vladivoj Tomek]:Základy starého místopisu Pražského, 1872, s.47]
  11. ↑ [Václav Vladivoj Tomek]:Základy starého místopisu Pražského, 1872, s.16]
  12. ↑ Antonín Profous, Místní jména v Čechách, díl III, s. 558, dostupné online [1]
  13. ↑ Tomáš Dragoun: Údaje o částech Prahy nelze hodnotit bez znalosti územních změn města, Statistika&My, časopis Českého statistického úřadu, vydání 11–12/2017
  14. ↑ Domov sv. Karla Boromejského
  15. ↑ https://www.mzv.cz/jnp/cz/o_ministerstvu/adresar_diplomatickych_misi/cizi_urady_pro_cr/benin_konzulat_beninske_republiky.html
  16. ↑ Řím.-kat. farnost u kostela sv. Martina Praha – Řepy. Řím.-kat. farnost u kostela sv. Martina Praha – Řepy [online]. [cit. 2022-09-29]. Dostupné online. 
  17. ↑ Průvod sv. Martina | Praha 17. www.repy.cz [online]. [cit. 2022-09-29]. Dostupné online. 

Literatura

editovat
  • PRIX, Dalibor (ed.): Umělecké památky Prahy, Velká Praha (M-Ž). Praha : Academia, 2017, ISBN 978-80-200-2469-5

Související články

editovat

Externí odkazy

editovat
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Řepy&oldid=24441503“
  NODES
Idea 1
idea 1