Wikipedie

Šepseskaf

egyptský faraon 4. dynastie

Šepseskaf byl egyptský faraon. Vládl v letech 2441–2436 př. n. l.[2][3] Byl posledním panovníkem 4. dynastie.[9] Manehto však o něm nemá ani zmínku a jeho jméno je z královských seznamů jen na Ebozevské desce, seznamu z období kolem roku 1300 př. n. l.[12] Jeho Horovo jméno znělo Šepses-chet, Manehto jej nazývá Sebercheres. Šepseskafovým otcem byl faraon Menkaure[9] (Mykerinos), stavebník nejmenší pyramidy v Gíze.

Šepseskaf
Šepseschau Šepseskaf[1]
Šepsekafova kartuše na seznamu králů z Abydosu
Šepsekafova kartuše na seznamu králů z Abydosu
Doba vlády2441–2436 př. n. l..[2]

[3] 5 let (Beckerath)

7 let (Manehto)[4]
Trůnní jméno
M23L2<
A51S29S29D28
I9
>
Šepseskaf
Horovo jméno
G5<h1
A50
X
h1>O33
Jméno obou paní
G16Sps
Sepses
ManželkaBunefer
bnfrf
r
B(w)-nfr[5]
Potomcidcera Khamaat[6],syn Djedefptah[7] nevlastní bratr faraona 5. dynastie Veserkafa[8]
OtecMenkaure[9] (snad)[1][10]
Matka(vedlejší Menkaureova manželka)[1][10]
Narození26. století př. n. l.
Úmrtí2499 př. n. l.
Hrobkajižní Sakkára,[1][11] blízko Snofruových pyramid v Dahšúru (jih od Sakáry)[10]
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vláda

editovat

Období relativně krátké pětileté Šepseskafovy vlády bylo poznamenáno řadou rozbrojů mezi několika náboženskými skupinami kněží a také vládci nomů usilujících o autonomii. Příčinou zřejmě bylo vyčerpání země předchozí výstavbou monstrózních pyramid. S manželkou Chentakus I.[8] měl syna Veserkafa, pozdějšího faraona a zakladatele 5. dynastie.

Hrobka

editovat
Podrobnější informace naleznete v článku Faraonova mastaba.
 
Mastaba Šepseskafa podle Lepsiuse z roku 1842–1845.

Na rozdíl od svých předchůdců Šepseskaf zřídil svou hrobku pouze ve velké mastabě[9] na odlehlém místě[10] v jižní[10][11] Sakkáře. Její hieroglyfický zápis 𓀼𓋴𓋴𓂓𓆑𓏁𓉴 (Qbḥ Špss k3=f) se dá přeložit jako „vyčištěná pyramida“. Šepseskaf tím přerušil linii stavitelů velkých pyramid. Arabové pojmenovali jeho hrobku vzhledem k její podobě Mastabat faraún[1] (Faraonova lavice).[10] Skromnější rozměr Šepseskafovy hrobky ukazuje na pokles hospodářských možností panovníka při stavbě svého místa posledního odpočinku ke konci 4. dynastie.[10] Odklon od předtím běžné hrobky typu pyramidy je někdy vykládán jako odpor vůči nárůstu moci kněží slunečního kultu. Pyramida byla totiž s uctíváním boha/bohů slunce velmi úzce spjata.[13] Vnější vzhled mastaby naznačuje tvar sarkofágu se zaobleným zastřešením. Volba takové konstrukce byla vlastně zlomem oproti minulému budování monstrózních pyramid a předchozích skromněji pojatých hrobek. Podobně byla zvolena poloha pohřební komory v asymetrii vůči nadzemní zástavbě. Obdélníková mastaba s rozměry 99 m délky a 74 m šířky je orientována do severojižního směru.
První podrobnější prospekci mastaby z roku 1858 popsal Auguste Mariette, později také švýcarský archeolog Gustave Jéquier[pozn. 1] v letech 1924–1925.[14] Okolí bylo obestavěno dvěma pravoúhlými kamennými stěnami z poměrně velkých bloků z bílého turského vápence uložených na podkladu z růžové žuly.[15]

Odkazy

editovat

Poznámky

editovat
  1. ↑ 1868–1946; narozen v Neuchâtel

Reference

editovat
  1. ↑ a b c d e VERNER, Miroslav; BAREŠ, Ladislav; VACHALA, Břetislav. Encyklopedie starověkého Egypta. Praha: Libri, 2007. 528 s. ISBN 978-80-7277-306-0. S. 460. 
  2. ↑ a b HORNUG, Erik. Ancient Egyptian Chronology [online]. Leiden, Boston:Brill: Briil, 2006. S. 491. Dostupné online. ISBN 978-90-04-11385-5. (anglicky) 
  3. ↑ a b VERNER, Miroslav. Abúsír.V srdci pyramidových polí. Praha: Nakladatelství Academia, 2017. ISBN 978-80-200-2700-9. S. 65–73. 
  4. ↑ VERNER, Miroslav; BAREŠ, Ladislav; VACHALA, Břetislav. Encyklopedie starověkého Egypta. Praha: Libri, 2007. 528 s. ISBN 978-80-7277-306-0. S. 517. 
  5. ↑ TYLDESLEY, Joyce. Kronika egyptských královen. ?: Mladá fronta, ?. 224 s. ISBN 978-80-204-1642-1. Kapitola Královny věku pyramid, s. 36. 
  6. ↑ Khamaat Princess of Egypt [online]. 2016. Dostupné online. (anglicky) 
  7. ↑ Djedefptah [online]. 2016. Dostupné online. (anglicky) 
  8. ↑ a b Chentkaus I. [online]. Wikisofia, 2010. Dostupné online. 
  9. ↑ a b c d ZAMAROVSKÝ, Vojtěch. Bohové a králové starého Egypta. Praha: Mladá fronta, 1979. 408 s. S. 329. 
  10. ↑ a b c d e f g VERNER, Miroslav; BAREŠ, Ladislav; VACHALA, Břetislav. Encyklopedie starověkého Egypta. Praha: Libri, 2007. 528 s. ISBN 978-80-7277-306-0. S. 20. 
  11. ↑ a b KREJČÍ, Jaromír; MAGDOLEN, Dušan. Zajímavosti ze země pyramid aneb 100 NEJ ze starého Egypta. Praha: Libri, 2005. 416 s. ISBN 80-7277-251-1. S. 202–203. 
  12. ↑ Starověký Egypt [online]. Natura, 1994, rev. 2005. Dostupné online. 
  13. ↑ VERNER, Miroslav; BAREŠ, Ladislav; VACHALA, Břetislav. Encyklopedie starověkého Egypta. Praha: Libri, 2007. 528 s. ISBN 978-80-7277-306-0. S. 20–21. 
  14. ↑ Service des antiquités de l'Égypte [online]. Journal des Savants, 1934. Dostupné online. (francouzsky) 
  15. ↑ Egyptian Pharaohs – Predynastic – Dynasty 0 [online]. 2005. Dostupné online. (anglicky) 

Související články

editovat

Externí odkazy

editovat
  •   Obrázky, zvuky či videa k tématu Šepseskaf na Wikimedia Commons
Předchůdce:
Menkaure 		  Egyptský král
2441–2436 př. n. l. 		  Nástupce:
Thamfthis?/Veserkaf
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Šepseskaf&oldid=24185135“
  NODES
Idea 1
idea 1