Žinkovy

Žinkovy
	Náměstí s kostelem svatého Václava
	znakvlajka
Lokalita
Status	městys
Pověřená obec	Nepomuk
Obec s rozšířenou působností	Nepomuk; (správní obvod)
Okres	Plzeň-jih
Kraj	Plzeňský
Historická země	Čechy
Stát	Česko
Zeměpisné souřadnice	49°29′ s. š., 13°29′22″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel	866 (2024)
Rozloha	20,45 km²
Nadmořská výška	464 m n. m.
PSČ	335 01, 335 54
Počet domů	351 (2021)
Počet částí obce	4
Počet k. ú.	3
Počet ZSJ	5
Kontakt
Adresa úřadu městyse	Žinkovy 84; 335 54 Žinkovy ; starosta@zinkovy.cz
Starosta	Josef Karhan
	Oficiální web: www.zinkovy.cz
	Žinkovy
Další údaje
Kód obce	558630
Geodata (OSM)	OSM, WMF
	multimediální obsah na Commons
	Zdroje k infoboxu a českým sídlům.; Některá data mohou pocházet z datové položky.

Městys Žinkovy (německy Schinkau, zastarale Zinkau) se nachází v okrese Plzeň-jih, kraj Plzeňský, necelých 7 km západně od Nepomuku. Žije zde 866^[1] obyvatel.

Historie

První lidé prošli krajinou přibližně před 4 tisíci lety. Poté si místo na kopci, které se dnes nazývá Obrovo hradiště vybrali Slované a osídlili jej. ještě dnes se zde nachází úlomky jejich práce a života. První písemná zmínka o obci (Sisencou, Sizinkou) pochází z roku 1177. Tehdy zde vládl Oldřich z Žinkov, předek pánů z Potštejna, vládnoucí na Potštejně do 15. století. Zříceninu hradu Potštejn lze nalézt ještě dnes.

Počátkem 16. století dochází k hospodářskému rozvoji díky panskému velkostatku. Roku 1684 potkaly Žinkovy špatné časy. Po vyhoření části Žinkov a kostela sv. Václava vznikly nové Žinkovy. Další požár zasáhl v roce 1783. V roce 1803 byl postaven vinopal, který pro poddané pálil kořalku. Také zde byl i pivovar. Páni z Klenové v 16. století vařili bílé pšeničné pivo a předkupní právo k němu měl panský statek. Díky tomu vznikla budova „panský dům“, který se stal zájezdním hostincem až do počátku 19. století a dnes se na jeho místě nachází hotel Zlatý jelen.

Žinkovský zámek se požárům vyhnul. Jeho historie sahá do roku 1559, kdy si Šebestián z Klenové postavil v Žinkovech dům. Ten stál v rovině a obklopoval ho vodní příkop, který čerpal zásoby ze žinkovského rybníka. V letech 1624–1642 byl na místo tvrze postaven nový zámek, který byl postupně dostavován do trojkřídlé barokní budovy. Zámecký areál je rozložen na břehu rybníka. Největšími změnami prošel po roce 1897, tehdy koupil Žinkovy architekt rytíř Karel Wesselý, který nechal zámek přestavět v romantické sídlo v duchu české renesance. Příkop byl zasypán a za zámkem vznikl park. Mezi poslední vlastníky patřil Jeroným hrabě z Colloredo-Mansfelda, od kterého zámek koupil roku 1916 Karel Škoda. Poté zámek přešel do vlastnictví ROH. Byl velmi často využíván pro rekreaci a od roku 1999 je zámek zase v soukromém vlastnictví.

Dne 10. října 2006 byl obci vrácen status městyse.^[4]

Pamětihodnosti

Východně od městečka se nad rybníkem Labuť nachází zřícenina hradu Potštejna založeného v polovině třináctého století pravděpodobně Půtou z Potštejna z rodu Drslaviců. Hrad zanikl v průběhu 15. století.^[5]
Obrovo hradiště (též Na Peklích) vzniklo již na konci doby bronzové. Později bylo obnoveno Slovany na konci osmého století a v desátém století opět zaniklo.^[6]
Novorenesanční zámek Žinkovy
Kostel svatého Václava na náměstí od Františka Ignáce Prée
Barokní sochařská výzdoba od Lazara Widemanna:
- Socha Panny Marie Immaculaty
- výzdoba ohradní zdi areálu kostela sv. Václava
- dřevěné sochy uvnitř kostela
Fara
Škola

Další stavby

Mlýn Žinkovy

Části obce

Žinkovy
Březí
Čepinec
Kokořov

Galerie

Zámek Žinkovy
Mariánský sloup
Socha svatého Jana Nepomuckého
Zřícenina Potštejn
Žinkovský templ nad obcí

Osobnosti

Josef Boháč Heřmanský (1893-1956), malíř
Václav Jiskra (1881-1962), kontrabasista
Jiří Pomahač (1904-1981), sbormistr, dirigent a skladatel
Vojtěch Pomahač (1874-1958), historik a spisovatel
Ladislav Rada (1929-2021), malíř
Adolf Šlégl (1855-1933), pedagog, archeolog, dramatik a publicista
Emanuel Šrámek (1910-1992), armádní důstojník
Miloslava Vrbová-Štefková (1909-1991), malířka

Reference

↑ ^a ^b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
↑ Rozhodnutí č. 8 předsedy Poslanecké sněmovny, k stanovení obcí městy a městysi, Miloslav Vlček, 10. října 2006
↑ DURDÍK, Tomáš. Ilustrovaná encyklopedie českých hradů. Praha: Libri, 2002. 736 s. ISBN 80-7277-003-9. Heslo Potštejn, s. 443.
↑ ČTVERÁK, Vladimír; LUTOVSKÝ, Michal; SLABINA, Miloslav; SMEJTEK, Lubor. Encyklopedie hradišť v Čechách. Praha: Libri, 2003. 432 s. ISBN 80-7277-173-6. Kapitola Žinkovy, s. 365.

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Žinkovy na Wikimedia Commons
Žinkovy v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)

Pahýl

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.

[f4ed3b5e0821fe76903699b9c02c99007ec9c957-1] Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].

[b955ea152acd8f8ad51223c53cc91014189c3282-2] Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].

[7e44562665dd0dcdc16b5728cad9814b00fa562f-3] Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].

[status-4] Rozhodnutí č. 8 předsedy Poslanecké sněmovny, k stanovení obcí městy a městysi, Miloslav Vlček, 10. října 2006

[durdik-5] DURDÍK, Tomáš. Ilustrovaná encyklopedie českých hradů. Praha: Libri, 2002. 736 s. ISBN 80-7277-003-9. Heslo Potštejn, s. 443.

[encyklopedie-hradist-6] ČTVERÁK, Vladimír; LUTOVSKÝ, Michal; SLABINA, Miloslav; SMEJTEK, Lubor. Encyklopedie hradišť v Čechách. Praha: Libri, 2003. 432 s. ISBN 80-7277-173-6. Kapitola Žinkovy, s. 365.

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]

[6]