Alžběta Žofie Sasko-Altenburská

Alžběta Žofie Sasko-Altenburská (10. října 1619, Halle20. prosince 1680, Gotha) byla sasko-altenburskou princeznou a sňatkem sasko-gothajskou vévodkyní.

Alžběta Žofie Sasko-Altenburská
sasko-gothajská a sasko-altenburská vévodkyně
Portrét
Narození10. října 1619
Halle
Úmrtí20. prosince 1680 (ve věku 61 let)
Gotha
Sňatek24. října 1636
ManželArnošt I. Sasko-Gothajský
PotomciJohan Arnošt Sasko-Gothajský
Alžběta Dorotea Sasko-Gothajsko-Altenburská
Johan Arnošt Sasko-Gothajský
Kristián Sasko-Gothajský
Žofie Sasko-Gothajská
Johana Sasko-Gothajská
Fridrich I. Sasko-Gothajsko-Altenburský
Albrecht V. Sasko-Koburský
Bernard I. Sasko-Meiningenský
Jindřich Sasko-Römhildský
Kristián Sasko-Eisenberský
Dorotea Marie Sasko-Gothajsko-Altenburská
Arnošt Sasko-Hildburghausenský
Johan Filip Sasko-Gothajský
Jan Arnošt IV. Sasko-Kobursko-Saalfeldský
Johana Alžběta Sasko-Gothajská
Johan Filip Sasko-Gothajský
Žofie Alžběta Sasko-Gothajská
RodWettinové
OtecJan Filip Sasko-Altenburský
MatkaAlžběta Brunšvicko-Wolfenbüttelská
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Alžběta Žofie se narodila jako jediné dítě vévody Johana Filipa Sasko-Altenburského a jeho manželky Alžběty Brunšvicko-Wolfenbüttelské.

24. října 1636 se sedmnáctiletá princezna v Altenburgu provdala za svého příbuzného, o osmnáct let staršího vévodu Arnošta I. Sasko-Gothajského. Jako věno obdržela 20.000 guldenů, které byly zastaveny městem Roßla. Jako vdovské sídlo nevěsta získala města Kapellendorf a Berka.

Kvůli dědickým zákonům sasko-altenburského rodu (které vylučovaly ženy z následnictví) se po otcově smrti v roce 1639 stal jeho nástupcem jeho mladší bratr Fridrich Vilém II.

Když v roce 1672 zemřel její bratranec Fridrich Vilém III. bezdětný, stala se Alžběta Žofie na základě otcova testamentu dědičkou všech větví sasko-altenburského rodu (salický zákon totiž nezabraňoval tomu, aby mužský dědic neodkázal majetek jinému příbuznému z otcovy strany a ostatní nechal bez dědictví; a pokud tito favorizovaní příbuzní byli zároveň zeti zůstavitele moci a vnuci z matčiny strany, nebylo to v žádném případě zakázáno).

Arnošt I. Sasko-Gothajský si nárokoval celé sasko-altenburské dědictví a tvrdil, že je nejbližším mužským příbuzným. Další větev rodiny, vévodové sasko-výmarští, vůli neakceptovali, a rozhořel se spor o následnictví.

Nakonec Alžbětini a Arnoštovi synové získali většinu sasko-altenburského dědictví, ale část (čtvrtinu původního sasko-altenburského vévodství) přešla na sasko-výmarskou větev.

Když vévoda Arnošt I. v roce 1675 zemřel, jeho četní synové si dědictví rozdělili na sedm částí: Gothajsko-Altenbursko, Kobursko, Sasko-meiningenské vévodství, Römhild, Eisenberg, Hildburghausen a Saalfeld. Z nich Coburg, Römhild a Eisenberg nepřežili déle než jednu generaci a oblasti byly rozděleny mezi čtyři zbývající linie.

Po manželově smrti vyměnila Alžběta Žofie města původně jí určena za vdovská, za města Reinhardsbrunn a Tenneberg. Pod jménem "Cudná" chvályhodné společnosti. Zemřela v zimě roku 1680 ve městě Gotha ve věku 61 let.

Potomci

editovat

Za třicet osm let manželství Alžběta Žofie porodila osmnáct dětí, z nichž se devět dožilo dospělosti:

Reference

editovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Princess Elisabeth Sophie of Saxe-Altenburg na anglické Wikipedii.

Externí odkazy

editovat
Sasko-gothajská vévodkyně
Předchůdce:
Nový titul
16401675
Alžběta Žofie Sasko-Altenburská
Nástupce:
Dva státy, které sdílely personální unii, se spojily do jednoho. Když znovu vzniklo Sasko-altenburské vévodství, stala se vévodkyní Amálie Württemberská.
Sasko-altenburská vévodkyně
Předchůdce:
Magdaléna Sibyla Saská
16721675
Alžběta Žofie Sasko-Altenburská
Nástupce:
Dva státy, které sdílely personální unii, se spojily do jednoho. Když znovu vzniklo Sasko-altenburské vévodství, stala se vévodkyní Amálie Württemberská.
  NODES
Idea 1
idea 1
os 19
text 2