Albatros jižní
Albatros jižní (Diomedea antipodensis) je velký mořský pták z rodu Diomedea, který hnízdí na malých subantarktických ostrovech Nového Zélandu.
 Albatros jižní | |
|---|---|
 Albatros jižní subsp. gibsoni | |
| Stupeň ohrožení podle IUCN | |
 ohrožený[1] | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | živočichové (Animalia) |
| Kmen | strunatci (Chordata) |
| Podkmen | obratlovci (Vertebrata) |
| Třída | ptáci (Aves) |
| Podtřída | letci (Neognathae) |
| Řád | trubkonosí (Procellariiformes) |
| Čeleď | albatrosovití (Diomedeidae) |
| Rod | albatros (Diomedea) |
| Binomické jméno | |
| Diomedea antipodensis Robertson & Warham 1992 | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Systematika
editovatSystematika rodu Diomedea, do kterého náleží i albatros jižní, není zcela jednoznačná. Řada druhů albatrosů, které jsou dnes považovány za samostatné druhy, byly v minulosti slučovány do jediného taxonu, kterým byl albatros stěhovavý (Diomedea exulans). John Warham v roce 1990 navrhl Diomedea exulans rozdělit do 5 poddruhů, mj. dva blíže nepojmenované druhy,[2] které byly v roce 1992 pojmenovány jako Diomedea exulans gibsoni a Diomedea exulans antipodensis.[3] Robertson & Nunn v roce 1998 oba taxony povýšili na samostatné druhy,[4] což nicméně nebylo všeobecně akceptováno. Dodnes se různé taxonomické autority liší v nakládání s těmito taxony a zatímco někteří je považují za tentýž druh, jiní za dva poddruhy nebo samostatné druhy.[5]
Následující článek pracuje s oběma taxony jako poddruhy, stejně jako IOC World Bird List nebo Novozélandský seznam ptáků vydávaný Novozélandskou ornitologickou unií.[6] Obě autority rozlišují následující poddruhy s tímto rozšířením hnízdních kolonií:[7]
- D. a. antipodensis Robertson, CJR & Warham, 1992 – hnízdí na ostrovech Protinožců (drtivá většina ptáků), několik párů hnízdí i na Campbellově ostrově, Chathamově a Pittově ostrově.[7][8] Na moři se vyskytuje od jižní a východní Austrálie po západní pobřeží jižní Ameriky.[6]
- D. a. gibsoni Robertson, CJR & Warham, 1992 – Aucklandovy ostrovy (95 % populace hnízdí na Adamsově ostrově, zbytek na Aucklandově ostrově a ostrově Disappointment[8]).[7] Na moři se vyskytuje v Tasmanově moři a kolem Nového Zélandu. Výjimečně zalétá až k jihozápadní Austrálii.[6]
Název poddruhu gibsoni uctívá památku Johna Douglase Gibsona, významného australského amatérského ornitologa a experta na albatrosovité.[9]
Popis
editovat
Albatros jižní dorůstá délky 115 cm a váhy 6,5 kg. Zobák je 135–160 mm dlouhý, růžový s krémovým koncem, a na rozdíl od albatrosa Sanfordova nemá černé okraje při řezné hraně horní čelisti. Opeření je vysoce variabilní a závisí na poddruhu a věku jedince.[10] Pohybuje se od hnědého zbarvení s černou svrchní stranou křídel, bílými tvářemi a bílou spodní stranou křídel po převážně bílé, kdy jediná černá barva začíná v první třetině délky křídel. Subsp. gibsoni je světlejší než subsp. antipodensis.[8]
Biologie
editovatŽiví se desetiramenatci, rybami a zbytky vhozených zpět do moře z rybářských lodí.[8] Potravu sbírají hlavně v noci. Vedle rybářských lodí může někdy pronásledovat i kytovce.[11]
Hnízdění
editovat
Albatros jižní zahnizďuje pouze jedno za dva roky. V případě neúspěšného vyvedení mláděte však může zahnízdit již následující rok. Na Aucklandových ostrovech jsou vejce kladena od prosince do počátku února, na ostrovech Protinožců o 3 týdny později. Samice klade vždy jen jedno velké bílé vejce o rozměrech 126×78 mm a váze 425 g. Vejce je kladeno do mělké prohlubně na vrcholu 20–50 cm vysoké hromádky z vegetace a zeminy. Hnízdo bývá umístěno na okraji skalní římsy nebo útesu, kde mohou dospělci snadno naskočit na stoupavé větry. Albatrosi jsou sice dokonale přizpůsobení k dlouhým letům, avšak vzlétnutí je pro ně náročné. Na vejcích sedí oba partneři po dobu kolem 80 dní v 6–10 denních směnách. Ptáčata se klubou obalena světle šedým prachovým peřím. Rodiče je měsíc zahřívají na hnízdě, avšak poté jsou ponechána na hnízdě o samotě, zatímco rodiče shání na moři potravu. K vylétnutí z hnízda dochází ve věku 9–10 měsíců. Mláďata stráví na moři následujících několik let, a mezi 3. a 14 rokem se začínají vracet do své natální kolonie, kde si hledají partnera. Jsou přísně monogamní, s týmž partnerem zůstávají celý život, avšak v případě úmrtí druha nebo družky si najdou nového partnera. K prvnímu zahnízdění dochází mezi 7.–16. rokem, mohou se dožít patrně i více než 40 let.[11][5]
Ohrožení a populace
editovatMezinárodní svaz ochrany přírody hodnotí albatrosa jižního jako ohrožený druh. Početnost druhu byla v roce 2016 odhadnuta na 50 000 dospělých ptáků. Populace je na poměrně dramatickém ústupu. Za hlavní příčinu se považuje interakce s rybářskými loděmi lovícími na dlouhé lovné šňůry (hlavně s rybáři lovícími tuňáky v novozélandských vodách) a také změny v distribuci potravy související s globálním oteplováním. Umírají hlavně samice, což způsobuje v populaci nevyrovnanost pohlaví. Na Aucklandově ostrově druh ohrožují i zdivočelá prasata a kočky.[12]
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ The IUCN Red List of Threatened Species 2021.3. 9. prosince 2021. Dostupné online. [cit. 2021-12-27].
- ↑ WARHAM, J. A checklist of the Procellariiformes (Appendix 1),. Lodnon: Academic Press Limited, 1990. S. 424–434. (anglicky)
- ↑ ROBERTSON, C.J.R.; WARHAM, J. Nomenclature of the New Zealand wandering albatrosses Diomedea exulans. Bulletin of the British Ornithologists' Club. 1992, roč. 112, s. 74––81. Dostupné online [cit. 2023-09-13]. (anglicky)
- ↑ ROBERTSON, C.J.; NUNN, G. B. Albatross biology and conservation. Příprava vydání G. Robertson a R. Gales. Chipping Norton, N.S.W.: Surrey Beatty & Sons, 1998. ISBN 9780949324825. Kapitola Towards a new taxonomy for albatrosses, s. 13‐19. (anglicky)
- ↑ a b Antipodean Albatross [online]. Agreement on the Conservation of Albatrosses and Petrels [cit. 2023-09-10]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b c Checklist Committee. Checklist of the birds of New Zealand, Norfolk and Macquarie Islands, and the Ross Dependency, Antarctica. 5. vyd. Wellington: Ornithological Society of New Zealand, 2022. Dostupné online. S. 115–116. (anglicky)
- ↑ a b c Petrels, albatrosses. www.worldbirdnames.org [online]. IOC World Bird List v13.2, 2023 [cit. 2023-09-13]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b c d ELLIOTT, G. P.; WALKER, K. J. Antipodean albatross | Toroa [online]. New Zealand Birds Online, 2013, rev. 2022 [cit. 2023-09-13]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ JOBLING, J.A. Helm Dictionary of Scientific Bird-names [online]. 2010 [cit. 2020-06-29]. S. 173. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Heather, Robertson & Onley 2015, s. 46.
- ↑ a b Heather, Robertson & Onley 2015, s. 232.
- ↑ Diomedea antipodensis [online]. The IUCN Red List of Threatened Species, 2018 [cit. 2023-09-05]. Dostupné online. DOI 10.2305/IUCN.UK.2018-2.RLTS.T22728318A132656045.en. (anglicky)
Literatura
editovat- HEATHER, Barrie; ROBERTSON, Hugh; ONLEY, Derek, 2015. The Field Guide to the Birds of New Zealand. Auckland: Penguin Books. ISBN 9780143570929. (anglicky)
- Kolektiv autorů, 2010. Reader's digest complete book of New Zealand birds. Příprava vydání C. J. R. Robertson. Wellington: Reader's Digest Service Pty Limited. ISBN 0-474-00048-6. (anglicky)
- MARCHANT, S.; HIGGINS, P. J., 1990. Handbook of Australian, New Zealand & Antarctic Birds. Volume 1, Ratites to ducks; Part A, Ratites to petrels. Svazek 2. Melbourne: Oxford University Press. Dostupné online. ISBN 9780195530681. (anglicky) Archivováno 20. 1. 2022 na Wayback Machine.
- ONLEY, Derek; SCOFIELD, Paul, 2007. Field Guide to the Albatrosses, petrels and shearwaters of the World. London: Christopher Helm. ISBN 978-1-4081-3579-2. (anglicky)
Externí odkazy
editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu albatros jižní na Wikimedia Commons 
Taxon Diomedea antipodensis ve Wikidruzích- Profil druhu v Encyklopedii novozélandského ptactva (anglicky)
- Profil druhu na webu Ministerstva památkové péče (anglicky)