Arsenopyrit
Arsenopyrit je sulfid železa a arsenu. Vzorec je FeAsS.[1] Jako první jej popsal Agricola v roce 1546. Starší český název je kyz arzénový. Jméno je odvozeno od chemického složení minerálu a jeho podobnosti s pyritem. Poprvé bylo použito roku 1847 Ernstem Friedrichem Glockerem. Systematické zařazení podle Strunze je 2/D.22-10, dle Nickel-Strunze 2.EB.20.
Arsenopyrit | |
---|---|
Arsenopyrit z lokality Hidalgo del Parral, Chihuahua, Mexico | |
Obecné | |
Kategorie | Minerál |
Chemický vzorec | FeAsS |
Identifikace | |
Barva | stříbřitě bílá, ocelově šedá |
Vzhled krystalu | ploché tabulkovité krystaly, sloupcovité, stébelnaté krystaly |
Soustava | monoklinální P21/c |
Tvrdost | 5,5-6 |
Lesk | kovový |
Štěpnost | zřetelná podle {101}, ojediněle podle {010} |
Vryp | šedočerný, černý |
Hustota | 6.07 g ⋅ cm−3 |
Vznik
editovatVyskytuje se v řadě minerálních asociací, převážně však vzniklá za vyšších teplotních podmínek. Vzácně je znám jako primární součást magmatitů, hojný je v pegmatitech, skarnech a greisenech. Hydrotermální na žilách Sn-W, Sn-Cu, kyzové žíly Pb-Zn, křemenné žíly se zlatem. Též metamorfní - kyzová stratiformní ložiska, mramory, metamorfované břidlice, ruly.
Morfologie
editovatTvoří ploché tabulkovité krystaly, rýhované rovnoběžně s {001}, dlouze či krátce sloupcovité krystaly, též stébelnatý, zrnitý, celistvý. Dvojčatí podle {100} a {001}, na kontaktech či jako penetrační dvojčatí dle {101}, nebo dle {012} vytváří trojčata tvaru hvězdy nebo dvojčata tvaru kříže.
Krystalografie
editovatMonoklinický minerál, dříve řazen jako ortogonální, bodová grupa 2/m, prostorová grupa P21/c, a=5,744, b=5,675, c=5,785, ß = 112,17°, Z=4, V=174,82.
Vlastnosti
editovatFyzikální vlastnosti
editovatTvrdost 5,5-6, hustota průměrná 6,07 g.cm−3, lom nerovný, nepravidelný, je křehký, štěpnost je zřetelná dle {101}, ojediněle {010}. Po zahřátí je magnetický. Není radioaktivní.
Optické vlastnosti
editovatBarva ocelově, cínově šedá, v odraženém světle téměř bílý do žluta. Lesk kovový, je opakní. Vryp je šedočerný až černý. Je silně anizotropní (červeno-fialová), slabě pleochroický, luminiscence chybí.
Chemické vlastnosti
editovatProcentuální zastoupení prvků:
- Fe 34,30 %,
- As 46,01 %,
- S 19,69 %,
- příměsi Au, Sn, Ni, Sb, Bi, Cu, Pb.
Při rozpuštění v kyselině dusičné uvolňuje síru, při pražení vydává typický zápach po česneku (díky přítomnosti arsenu). Odrůda s vyšším obsahem kobaltu se nazývá danait.
Podobné minerály
editovatZe skupiny arsenopyritu je to gudmundit, osarsit, ruarsit.
Parageneze
editovatBěžně s scheelitem, kasiteritem, pyrrhotinem, pyritem, chalkopyritem, zlatem, křemenem, fluoritem, wolframitem, sideritem.
Získávání
editovatJako vedlejší produkt těžby žil Sn-W, Sn-Cu (Cornwall - největší těžba As na konci 19. století) či kyzových ložisek.
Využití
editovatRuda arsenu a zlata.
Naleziště
editovatOdkazy
editovatReference
editovat- ↑ Arzenopyrit [online]. [cit. 2024-07-01]. Dostupné online.
Externí odkazy
editovat- Obrázky, zvuky či videa k tématu Arsenopyrit na Wikimedia Commons
- Arsenopyrite Mineral Data na webmineral.com (anglicky)
- Arsenopyrite, Mineral Data Publishing (PDF) (anglicky)
- Arsenopyrite na mindat.org (anglicky)
- Arsenopyrit, Mineralienatlas Lexikon (německy)