Asic
Asic byl voják bojující na straně Oty I. Velikého, který padl v česko-saské válce proti Boleslavovi I.
| Asic | |
|---|---|
| Úmrtí | 28. července 936 |
| Vojenská kariéra | |
| Bitvy | Česko-saská válka |
Život
editovatJeho původ není znám. Byl to vysoce postavený šlechtic z východofranské říše, jelikož byl v roce 936 ve funkci velitele. Karl Schmid se domnívá, že pocházel z rodu Gera.[1]
V roce 936 povstal proti Otovi I. Boleslav I. Obával se totiž sousedního knížete, který měl být Otovým spojencem.[2] Widukind tvrdí, že Boleslav mu ihned po nástupu Oty I. vypověděl válku.[3] Marie Bláhová se domnívá, že sousední kníže byl Boleslavovi formálně podřízen, kontakty se Saskem mu však měly zajistit nezávislost na Boleslavovi.[4] Vratislav Vaníček se domníval, že kníže byl Václavovým spojencem a přijímal Boleslavovy nepřátele. Ota reagoval okamžitě a proti Boleslavovi poslal dva proudy bojovníků. Prvnímu proudu z Merseburku a Hassegau velel Asic, ve druhém proudu byli vojáci z Durynska. Šlo především o zločince, kteří byli místo trestů odesláni do Merseburku k vojenské službě.[5] Dušan Třeštík zastává názor, že by se vojsko bývalo setkalo někde u Míšně.[6] Boleslav se však o vojsku dozvěděl a i on svoji družinu rozdělil. Widukind tvrdí, že část vojska byla poslaná proti Durynkům, které bez boje zahnala. Dušan Třeštík informaci o durynském útěku zpochybňuje, neboť kronikář Widukind neměl Durynky v lásce. Durynci měli prý být poraženi.[6] Druhá část vojska byla merseburským vojskem poražena. Václav Novotný má za to, že byl Boleslav v druhé části vojska.[7] Obě části českého vojska se však znovu spojily a plenící merseburské vojsko tentokrát porazily, zabili při tom i Asica.[8] Až poté se Boleslav vydal k hradišti sousedního knížete, které srovnal se zemí.[6] Tímto vítězstvím také začala saská válka, která trvala až do roku 950.
Odkazy
editovatReference
editovatV tomto článku byl použit překlad textu z článku Asic na německé Wikipedii.
- ↑ SCHMID, Karl. Neue Quellen zum Verständnis des Adels im 10. Jahrhundert. Zeitschrift für die Geschichte des Oberrheins. 1960, s. 185–232. Dostupné online.
- ↑ LUTOVSKÝ, Michal. Bratrovrah a tvůrce státu. Život a doba knížete Boleslava I. Praha: Set out, 1998. 162 s. ISBN 80-902058-8-7. S. 80.
- ↑ Z CORVEY, Widukind. Dějiny Sasů. Překlad Jakub Izdný a Kateřina Spurná. Praha: Argo, 2012. 203 s. ISBN 978-80-257-1743-1. S. 69–70.
- ↑ BLÁHOVÁ, Marie; FROLÍK, Jan; PROFANTOVÁ, Naďa. Velké dějiny zemí Koruny české I. Do roku 1197. Praha ; Litomyšl: Paseka, 1999. 800 s. ISBN 80-7185-265-1. S. 281.
- ↑ VANÍČEK, Vratislav. Svatý Václav - panovník a světec v raném středověku. Praha, Litomyšl: Paseka, 2014. 324 s. ISBN 978-80-7432-501-4. S. 134.
- ↑ a b c TŘEŠTÍK, Dušan. Počátky Přemyslovců : vstup Čechů do dějin (530–935). Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 1997. 658 s. ISBN 80-7106-138-7. S. 436.
- ↑ NOVOTNÝ, Václav. České dějiny I./I. Od nejstarších dob do smrti knížete Oldřicha. Praha: Jan Laichter, 1912. 782 s. S. 483.
- ↑ PALACKÝ, František. Dějiny národu českého v Čechách a na Moravě. I., od pravěkosti až do roku 1253. 2. vyd. Praha: Kvasnička a Hampl, 1939. 707 s. S. 186–187.
Literatura
editovat- Z CORVEY, Widukind. Dějiny Sasů. Překlad Jakub Izdný a Kateřina Spurná. Praha: Argo, 2012. 203 s. ISBN 978-80-257-1743-1.
- BLÁHOVÁ, Marie; FROLÍK, Jan; PROFANTOVÁ, Naďa. Velké dějiny zemí Koruny české I. Do roku 1197. Praha ; Litomyšl: Paseka, 1999. 800 s. ISBN 80-7185-265-1.
- CHARVÁT, Petr. Boleslav II. Praha: Vyšehrad, 2004. 198 s. ISBN 80-7021-657-3.
- CHARVÁT, Petr. Zrod českého státu 568-1055. Praha: Vyšehrad, 2007. 263 s. ISBN 978-80-7021-845-7.
- DVORNÍK, František. Zrod střední a východní Evropy. Mezi Byzancí a Římem. Praha: Prostor, 1999. 528 s. ISBN 80-7260-005-2.
- LUTOVSKÝ, Michal. Bratrovrah a tvůrce státu. Život a doba knížete Boleslava I. Praha: Set out, 1998. 162 s. ISBN 80-902058-8-7.
- LUTOVSKÝ, Michal. Po stopách prvních Přemyslovců I. Zrození státu 872-972. Od Bořivoje I. po Boleslava I. Praha: Libri, 2006. 267 s. ISBN 80-7277-308-9.
- NOVOTNÝ, Václav. České dějiny I./I. Od nejstarších dob do smrti knížete Oldřicha. Praha: Jan Laichter, 1912. 782 s.
- PALACKÝ, František. Dějiny národu českého v Čechách a na Moravě. I., od pravěkosti až do roku 1253. 2. vyd. Praha: Kvasnička a Hampl, 1939. 707 s.
- REITINGER, Lukáš. Vratislav. První král Čechů. Praha: Argo, 2017. 536 s. ISBN 978-80-257-2070-7.
- SOBIESIAK, Joanna Aleksandra. Boleslav II. († 999). České Budějovice: Veduta, 2014. 280 s. ISBN 978-80-86829-97-5.
- SOMMER, Petr; TŘEŠTÍK, Dušan; ŽEMLIČKA, Josef, a kol. Přemyslovci. Budování českého státu. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2009. 779 s. ISBN 978-80-7106-352-0.
- TŘEŠTÍK, Dušan. Počátky Přemyslovců : vstup Čechů do dějin (530–935). Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 1997. 658 s. ISBN 80-7106-138-7.
- VANÍČEK, Vratislav. Svatý Václav - panovník a světec v raném středověku. Praha, Litomyšl: Paseka, 2014. 324 s. ISBN 978-80-7432-501-4.
- WIHODA, Martin. Morava v době knížecí 906–1197. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2010. 464 s. ISBN 978-80-7106-563-0.