Bříza
Bříza (Betula) je rod listnatých stromů nebo keřů z čeledi břízovité (Betulaceae). Jedná se o rod mírného až subpolárního pásu severní polokoule, rozšířený především v eurasijské oblasti. Obvykle se udává, že do tohoto rodu patří asi 120 druhů.
Bříza | |
---|---|
Bříza bělokorá | |
Vědecká klasifikace | |
Říše | rostliny (Plantae) |
Podříše | cévnaté rostliny (Tracheobionta) |
Oddělení | krytosemenné (Magnoliophyta) |
Třída | vyšší dvouděložné (Rosopsida) |
Řád | bukotvaré (Fagales) |
Čeleď | břízovité (Betulaceae) |
Rod | bříza (Betula) L., 1753 |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Popis
editovatJsou to stromy či keře různého vzrůstu, od plazivých keřů v subarktické oblasti až po vysoké stromy mírného pásma. Kůra (borka) bývá v mládí hladká, u většiny druhů světlá až bělavá nebo bílá, u některých druhů i tmavá, hnědá až hnědočerná. Květenství jsou oddělené samčí a samičí jehnědy. Plody jsou okřídlené nažky s jedním semenem.
Evoluce
editovatBřízy se pravděpodobně vyvinuly krátce po hromadném vymírání na konci křídy (před 66 miliony let), kdy z velké části zmizely dosud dominantní lesy s převahou nahosemenných druhů.[1]
Druhy
editovatDruhy v Česku
editovatV ČR je rod bříza zastoupen těmito druhy:
- Betula pendula – bříza bělokorá (b. bradavičnatá)
- Betula carpatica – bříza karpatská
- Betula pubescens – bříza pýřitá
- Betula nana – bříza zakrslá
- Betula humilis – bříza nízká
- Betula obscura – bříza tmavá
- Betula oycoviensis – bříza ojcovská
Introdukované druhy do ČR
editovat- Betula papyrifera – bříza papírovitá (pěstovaná jako okrasná, pův. ze Severní Ameriky)
- Betula lenta – bříza tuhá (pěstovaná jako okrasná, pův. ze Severní Ameriky)
- Betula lutea – bříza žlutá (pěstovaná jako okrasná, pův. ze Severní Ameriky)
Eurasijské druhy
editovat- Betula albosinensis – bříza bílá – čínská
- Betula alnoides – bříza olšovitá
- Betula austrosinensis
- Betula chinensis – bříza čínská
- Betula ermanii – bříza Ermanova
- Betula grossa – bříza tmavá
- Betula jacquemontii – bříza Jaquemontova
- Betula mandschurica
- Betula maximowiczii – bříza Maximovičova
- Betula medwediewii – bříza Medvěděvova
- Betula nana – bříza trpasličí, zakrslá
- Betula platyphylla – bříza mandžuská
- Betula szechuanica
- Betula utilis – bříza užitečná
Severoamerické druhy
editovat- Betula alleghaniensis – bříza žlutá
- Betula coryfolia – bříza lískovitá
- Betula glandulosa – bříza žláznatá
- Betula michauxii – bříza Michauxova
- Betula nana – bříza trpasličí
- Betula neoalaskana
- Betula nigra – bříza černá
- Betula occidentalis – bříza západní
- Betula populifolia
- Betula pumila – bříza drobná
Využití
editovat- Borka s lýkem břízy jsou všestranně využitelné. V době kamenné se z březové kůry vyráběly boty a nádoby, oblečení z březového lýka. Nádoby takto dodnes dělají severoameričtí indiáni a Sibiřané. V nouzi se vnitřní část kůry jedla. Březová kůra odpuzuje vodu a dobře hoří i za vlhka.
- Březová voda – v minulosti se na jaře navrtávaly břízy pro sladkou mízu nebo pro pitnou vodu, která je skryta ve vrstvě za sladkou mízou. Březová voda se užívala také jako vlasové tonikum.
- Březový sirup
- Listy jsou farmaceutickou a kosmetickou surovinou, využívají se též od dávna v léčitelství.
- Březové dřevo se využívá jako topivo, pro výrobu kuchyňských potřeb (dá se z něj soustružit) a košťat (na košťata se používá proutí). Méně často se s břízou setkáme u nábytku nebo dřevěných podlah, a to kvůli monotónní kresbě dřeva, střední tuhosti a světlé barvě. Březové dřevo dobře hoří (i za mokra; březová kůra je známa jako nouzový podpalovací prostředek), suché naopak hoří příliš rychle a není moc výhřevné.[2] Při hoření nepraská a díky éterickým olejům voní.[3] Dřevo je středně tvrdé a snadno se ohýbá.[4] Březové dřevo musí být rychle zpracováno, jinak začne trouchnivět.
Lidová kultura
editovatBříza je strom spojovaný s čistotou, světlem a novým počátkem. Bývá spojován se severskou Freyou, irskou Brigid a hinduistickou Sarasvatí. Bříza je národním stromem Ruska a New Hampshire.
Spojení s novým počátkem souvisí s břízou jako symbolem jara. V severní Evropě se zapichovaly větvičky břízy na počátku zemědělského roku; při prvním vyhánění se dobytek šlehal březovými větvemi. Tak byly šlehány také mladé ženy. Je zároveň typickým stromem pro stavění májky. Nový počátek souvisí také s narozením, a proto byla v severských zemích obětována placenta bohyni Freye jejím zakopáním pod břízu.[5] Kolébka byla také vyřezávána z březového dřeva. Bříza (Beith) je také názvem pro první měsíc keltského stromového kalendáře.
Košťaty z břízy se jako symboly čistoty zametala posvátná místa. Z prutů břízy bělokoré také sestávaly římské fasces. Březové metly se používaly v parních lázních. Patří také mezi písmena runové abecedy jako berkana.
V lidovém léčitelství bříza vyhání moč a žluč, čistí krev, posiluje ledviny a působí dezinfekčně na močové cesty.
Bříza v místních názvech
editovatDodnes existuje několik názvů obcí a městských částí, které mají společný základ od slova bříza. Vysoká frekvence spojení názvu obce se základem slova „bříza“ je například v okrese Svitavy, kde se nachází Březová nad Svitavou, Březinka, Březiny, Březinky i Březina. Další místní názvy odvozené od základu bříza jsou rozptýlené po celé České republice. Místopisné názvy podle rostlin ukazují další stromy, které byly základem pro pojmenování lidských sídel.
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ SOCHA, Vladimír. Vymírání rostlin na konci křídy. OSEL.cz [online]. 9. června 2022. Dostupné online. (česky)
- ↑ Archivovaná kopie. www.djbt.cz [online]. [cit. 2020-10-27]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-05-19.
- ↑ Archivovaná kopie. palivovedrevo9.webnode.cz [online]. [cit. 2020-10-27]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-11-08.
- ↑ Archivovaná kopie. nabytek-v-kostce.cz [online]. [cit. 2020-10-27]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-10-31.
- ↑ Müller-Ebelingová C. a Rätsch Ch. Čarodějná medicína. Praha: Volvox Globator, 2000, s. 16.
Literatura
editovat- HEJNÝ, Slavomil, ed.; SLAVÍK, Bohumil, ed. et al. Květena České republiky. 1. 2. vyd., reprint 1. vyd. z r. 1988. Praha: Academia, 1997 (dotisk 2002). 557 s., [32] s. obr. příl. S. 36–46. ISBN 80-200-0643-5.
- JIRÁSEK, Václav, STARÝ, František a SEVERA, František. Kapesní atlas léčivých rostlin. 2. vyd. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1989. 319 s. S. 104–106. Knižnice obrazových publikací.
Související články
editovat- Lenticela (čočinka)
Externí odkazy
editovat- Bříza na almanach.cz Archivováno 4. 5. 2009 na Wayback Machine.
- Obrázky, zvuky či videa k tématu bříza na Wikimedia Commons
- Slovníkové heslo bříza ve Wikislovníku