Beranovský práh
geomorfologický okrsek Jihlavsko-sázavské brázdy
Beranovský práh je geomorfologický okrsek tvořící součást Jihlavsko-sázavské brázdy, v jejíž jižní části se nachází. Široký hřbet je strukturně tektonického původu. Tvoří jej biotitické ruly a syenit jihlavského masívu a rozsáhlé plošiny zarovnaného povrchu na vrcholu, kde vede hlavní evropské rozvodí. Příčně jej dělí několik sedel. Místy se nacházejí pliocenní sedimenty.[2] Nejvyšším bodem je Kázek (567 m), jenž stojí 1 km severozápadně od Henčova.[3] Je to pedimenty obklopený migmatitový suk.[4] Východní část je převážně zalesněna. Převažují smrčiny s borovicí, modřínem a břízou, místy rostou bučiny.[2]
| Beranovský práh | |
|---|---|
| Nejvyšší bod | 567 m n. m. (Kázek) |
| Nadřazená jednotka | Jihlavsko-sázavská brázda |
| Sousední jednotky | Řehořovská pahorkatina, Jeclovská sníženina, Puklická pahorkatina, Zašovický hřbet, Dobronínská pánev[1] |
| Světadíl | Evropa |
| Stát |  Česko |
 | |
| Horniny | rula, syenit |
| Souřadnice | 49°25′9″ s. š., 15°37′31″ v. d. |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Reference
editovat- ↑ DEMEK, Jaromír, a kolektiv. Zeměpisný lexikon ČR: Hory a nížiny. 1. vyd. Praha: Academia, 1987. 584 s. S. 80.
- ↑ a b DEMEK, Jaromír, a kolektiv. Zeměpisný lexikon ČR: Hory a nížiny. 1. vyd. Praha: Academia, 1987. 584 s. S. 107.
- ↑ DEMEK, Jaromír, a kolektiv. Zeměpisný lexikon ČR: Hory a nížiny. 1. vyd. Praha: Academia, 1987. 584 s. S. 265.
- ↑ BÍNA, Jan. Z nížin do hor : geomorfologické jednotky České republiky. Praha: Academia, 2012. 343 s. ISBN 978-80-200-2026-0. Kapitola Jihlavsko-sázavská brázda, s. 82.
