Bohumil Lizner
Bohumil Lizner (23. srpna 1881 Srbín[1] – 4. března 1957 Hradec Králové) byl český akademický malíř, loutkář a středoškolský učitel kreslení. Věnoval se hlavně malbě krajin (např. na Podkarpatské Rusi, Orlické hory[2]), podobizen, ale tvořil také ex libris a plakáty.
| Bohumil Lizner | |
|---|---|
| Narození | 23. srpna 1881 Srbín  Rakousko-Uhersko |
| Úmrtí | 4. března 1957 (ve věku 75 let) Hradec Králové  Československo |
| Povolání | malíř, pedagog |
| Podpis |  |
 Seznam děl v databázi Národní knihovny | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Život
editovatBohumil Lizner se narodil v Srbíně, dnes součásti Mukařova ve středních Čechách otci Václavu Liznerovi a jeho ženě Kateřině rodem Zvěřinové.[1] Pocházel ze selského rodu a později se vyučil lakýrníkem.[3] Základy malířství získal na soukromých kurzech u malířů Adolfa Liebschera, Ratmajtera a Jana Minaříka.[4] Poté studoval na UMPRUM v Praze a od roku 1907 na Akademii výtvarných umění v bavorském Mnichově.[5] V roce 1910 se oženil[6] s Marií Durynkovou a dále pokračoval ve studiu malby na soukromé škole v Paříži.[7] Za studiem jel i do Jugoslávie.[5] Poté, co se vrátil do Čech, se stal učitelem Průmyslové školy v Pardubicích. V roce 1913 se přestěhoval do Hradce Králové, kde se ujal pozice profesora kreslení na Učitelském ústavu v Hradci Králové.[7] Tuto pozici vykonával v letech 1915–1918 a 1920–1923.[8]
Jeho první výstava se ale uskutečnila až po první světové válce. V červenci 1920 měl výstavu svých obrazů v muzeu v Hradci Králové. K vidění byly zejména rodinné portréty známých osobností – např. malíře Jana Minaříka, průkopníka aviatiky Jana Kašpara, sportovce Karla Koželuha, režiséra Václava Wassermana[9], sochaře Jaroslava Horejce či spisovatele Ignáta Herrmanna.[7] V roce 1929 se konala další výstava Liznerových obrazů a kreseb, tentokrát společně se sochami Jaroslava Horejce. V roce 1942 se pak od 22. března až 12. dubna konala jeho další velká souborná výstava. Ve stejném muzeu byla v mezidobí ve 20. a 30. letech 20. století jeho díla k vidění i v rámci kolektivních výstav Zimní krajina (1926), Hradečtí umělci – souborná výstava projektů, obrazů a plastik (1930/1931), Hradečtí výtvarníci (1933).[10] Hradečtí výtvarníci, jejichž byl Lizner prvním předsedou, také vystavovali v Náchodě.[2] Vystavoval také v pražské Rubešově galerii či v průmyslovém muzeu v Pardubicích.[5] Od roku 1932 jezdil na Podkarpatskou Rus a maloval tam obrazy zachycující tamní krajinu a napsal o tomto regionu také řadu článků v regionálním tisku.[9]
Nejvíce činný byl v Hradci Králové, kde žil a působil a kde se dochovalo několik jeho realizací. Je mj. autorem okna v katedrále sv. Ducha zachycujícího sv. Ludmilu a okna v Borromeu v Hradci Králové.[11] Jako portrétista zachytil řadu významných osobností Hradce Králové své doby, např. dlouholetého starostu Františka Ulricha, ředitele sokolské filharmonie Václava Kose, či malíře a generála Mikuláše Antonína Čílu, paní Klumparovou či továrníky Nevyhoštěného a Petrofa.[9] Liznerův portrét Leopolda Baťka z roku 1930 visí v salonku královéhradeckého Klicperova divadla a objednalo si jej tehdejší divadelní kuratorium.[12] Jeho dílem je mj. výtvarné řešení reliéfu na památníku Aloise Jiráska v Jiráskových sadech v Hradci Králové.[13][14] Ve 30. letech 20. století se zároveň podílel na restaurování výmalby interiérů přeneseného dřevěného kostela sv. Mikuláše, rovněž v Jiráskových sadech.[15] Obraz Operace je ve vlastnictví Fakultní nemocnice v Hradci Králové a umístěn v budově neurologické kliniky. Zachycuje profesory Jana Bedrnu, Rudolfa Petra a Jaroslava Procházku při operaci. Liznerův obraz je k vidění také v budově České spořitelny v Hradci Králové. Mezi další majitele Liznerových obrazů patří kromě řady soukromníků také Muzeum východních Čech v Hradci Králové, Národní galerie v Praze či Ministerstvo zdravotnictví České republiky.[9]
Lizner byl členem Masarykovy letecké ligy v Hradci Králové a se v roce 1936 stal jejím předsedou. Výtvarně zpracoval její prapor[7], pracoval i na návrzích pohlednic a dalších tiskovin spolku.[4] Za války se podílel na odboji a krátce byl také držen gestapem. Vzhledem k protikomunistickému postoji měl v poválečném období řadu nedorozumění s tehdejším vedením Svazu výtvarníků v Hradci Králové. Z těchto důvodů byla jeho poslední výstava připravovaná jako přehled celoživotního díla odložena a nakonec se uskutečnila jako posmrtná.[9]
Dílo
editovatPříklady názvů Liznerových obrazů:
Odkazy
editovatLiteratura
editovat- 1993 Nový slovník československých výtvarných umělců (II. díl; L - Ž), Výtvarné centrum Chagall, Ostrava
- 1995 Signatury českých a slovenských výtvarných umělců, Výtvarné centrum Chagall, Ostrava
- 2001 Slovník českých a slovenských výtvarných umělců 1950–2001 (VII. L – Mal), Výtvarné centrum Chagall, Ostrava
- 2005 Encyklopedie výtvarníků loutkového divadla v českých zemích a na Slovensku od vystopovatelné minulosti do roku 1950 (A - L), Nakladatelství Nucleus, Hradec Králové
Adresáře
editovat- 1937 Adresář výtvarných umělců československých, Syndikát výtvarných umělců československých
Reference
editovat- ↑ a b Matriční záznam o narození a křtu Bohumila Liznera farnost Mukařov
- ↑ a b c Katalog výstavy Skupiny výtvarníků v Hradci Králové v přednáškovém sále Městského divadla Dr. J. Čížka v Náchodě od 10. do 24. prosince 1935 [online]. Hradec Králové: Skupina výtvarníků Hradec Králové, 1935 [cit. 2024-03-15]. Dostupné online.
- ↑ GRULICH, Tomáš. Nejen portrétista a krajinář: Letos uplynulo čtyřicet let od malířova úmrtí. kramerius.svkhk.cz [online]. 1997-03-04 [cit. 2024-03-15]. Dostupné online.
- ↑ a b AUKCE OBRAZŮ U NÁRODNÍ GALERIE. baggira.aukceobrazu.eu [online]. [cit. 2024-03-15]. Dostupné online.
- ↑ a b c Souborná výstava obrazů, kreseb a plastik akademických malířů Josefa Heřmana, Bohumila Liznera a Vojtěcha Sedláčka, akademických sochařů Josefa Škody a Miloslava Vávry [online]. 1933 [cit. 2024-03-15]. Dostupné online.
- ↑ Matriční záznam o sňatku Bohumila Liznera s Marií Durynkovou farnosti při kostele sv. Ludmily na Královských Vinohradech v Praze
- ↑ a b c d Starožitné zboží: Lizner Bohumil : Portrét dívky v kroji - Antik Praha. www.antikpraha.cz [online]. [cit. 2024-03-15]. Dostupné online.
- ↑ Padesát let české reálky v Hradci Králové 1874-1924 [online]. Hradec Králové: Nákladem slavnostního výboru, 1924 [cit. 2024-03-15]. Dostupné online.
- ↑ a b c d e GRULICH, Tomáš. Nejen portrétista a krajinář: letos uplynulo čtyřicet let od malířova úmrtí. Hradecké noviny [online]. 1997-04-03 [cit. 2024-03-15]. Dostupné online.
- ↑ Výstavy 2008 a starší - Muzeum východních Čech v Hradci Králové. www.muzeumhk.cz [online]. [cit. 2023-08-09]. Dostupné online.
- ↑ a b Obrazy v aukci | Bohumil Lizner. www.obrazyvaukci.cz [online]. [cit. 2024-03-15]. Dostupné online.
- ↑ Pocta intendantu královéhradeckého divadla MUDr. L. Baťkovi. Národní listy [online]. 1930-10-04 [cit. 2024-01-03]. Dostupné online.
- ↑ Archivovaná kopie. vychodoceskearchivy.cz [online]. [cit. 2021-03-05]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-06-18.
- ↑ Bohumil Lízner | Výtvarní umělci | Královéhradecký architektonický manuál. kam.hradcekralove.cz [online]. [cit. 2024-03-15]. Dostupné online.
- ↑ PROPAMÁTKY - Zpravodajství. www.propamatky.info [online]. 2019-07-11 [cit. 2024-03-15]. Dostupné online.
Externí odkazy
editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Bohumil Lizner na Wikimedia Commons - Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Bohumil Lizner
- Bohumil Lizner v informačním systému abART
- Databáze Národní knihovny ČR, Lizner, Bohumil, 1881-1957
