Wikipedie

Bruttia Crispina

Bruttia Crispina (164 Řím – 191 Capri) byla římská císařovna v letech 178 až 191, manželka římského císaře Commoda.[1] Manželství s Commodem nepřineslo dědice a tak po vraždě Commoda ho na trůnu nahradil Pertinax.

Bruttia Crispina
Narození164
Řím
Úmrtí191 (ve věku 26–27 let)
Capri
Povoláníkrálovská choť
ChoťCommodus
RodičeGaius Bruttius Praesens
RodAntonines
PříbuzníLucius Bruttius Quintius Crispinus (sourozenec)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Životopis

editovat

Původ

editovat

Crispina pocházela z aristokratické rodiny. Byla dcerou dvojnásobného konzula Gaia Bruttiuse Praesense[2] a jeho manželky Valerie.[3] Crispininými prarodiči z otcovy strany byli konzul a senátor Lucius Fulvius Rusticus a Laberia Hostilia Crispina, dcera dalšího dvojnásobného konzula Mania Laberia Maxima.

Crispinin bratr byl budoucí konzul Lucius Bruttius Quintius Crispinus. Rodina jejího otce původně pocházela z Volceii v Lukánii, a byla úzce spojena s římskými císaři Traianem, Hadrianem, Antoninem Piem a Markem Aureliem. Crispina se patrně narodila a vyrůstala v Římě či Volceii.

Manželství

editovat

Crispina se v létě roku 178 provdala za šestnáctiletého Commoda a jako věno do císařské rodiny přinesla množství statků, které se staly součástí imperiálního majetku a Commodovi umožnily kontrolu nad podstatnou částí lukánského území.[4][5][6] Svatební obřad byl skromný, epithalamium pro tuto příležitost složil sofista Julius Pollux.[7] Po svatbě získala Crispina titul Augusta[8] a stala se tak císařovnou římské říše, neboť její manžel byl v té době již spolucísařem s jejím tchánem Markem Aureliem. Předchozí císařovna a její tchyně Faustina zemřela tři roky před jejím příchodem k císařskému dvoru. Jako většina sňatků tehdejších šlechticů byla dohodnuta patrem familiem, v případě Crispiny tedy dohodou mezi jejím otcem a jejím nový tchánem, císařem Markem Aureliem. Crispina je popisována jako půvabná žena s citlivým srdcem.[9]

Jako Augusta byla Crispina během posledních dvou let vlády svého tchána a prvních let vlády jejího manžela velmi ctěná.[8] Z dochovaných zdrojů je patrné, že neměla na svého manžela během jeho bizarní vlády nějaký významný politický vliv. Přesto se nevyhnula politickým intrikám císařského dvora, neboť její švagrová Lucilla, sama bývalá císařovna, byla kvůli svému ztracenému titulu i moci na novou císařovnu Crispinu žárlivá.[10] Crispina byla v roce 182 patrně těhotná, což možná motivovalo Lucillu ke spiknutí proti svému bratrovi Commodovi.[11] Tato teorie je založena především na mincích s Crispinou, které zobrazují obrazy spojené s císařovnami, které porodily děti a které publikoval Jerome Aymard ve svém článku „La conjuration de Lucilla“. K této teorii Olivier Hekster[12] zmínil: „Nic není známo o dětech z tohoto manželství, ale novorozenecké úmrtí bylo v té době tak běžné, že vynechání zmínky o těchto událostech bylo normou starověkého psaní“.[13][14]

Vyhnanství

editovat

Po deseti letech manželství byla Crispina svým manželem falešně obviněna z cizoložství a v roce 188 byla vyhnána na ostrov Capri, kde byla později zavražděna.[15] Po jejím vyhnání se Commodus již znovu neoženil, ale měl milenku jménem Marcia, o které se později říkalo, že byla zapletena do spiknutí kolem Commodovy vraždy.[16]

Smrt

editovat

Na základě špatného výkladu biografického díla Historia Augusta[17] a díla Cassia Dia[18] byl její pád někdy mylně spojován se spiknutím Lucilly s cílem zavraždit Commoda v roce 181 nebo 182, ale její jméno se nadále objevuje na nápisech až do roku 191.[19] (CIL VIII, 02366). Její případné vyhnání od dvora i smrt mohly být místo toho důsledkem pádu Marca Aurelia Cleandera nebo neschopnosti zplodit Commodovi následníka, aby byla zajištěna dynastická posloupnost.[20]

Odkazy

editovat

Externí odkazy

editovat

Reference

editovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Bruttia Crispina na anglické Wikipedii.

  1. ↑ BOATWRIGHT, Mary Taliaferro. Hadrian and the cities of the Roman empire. Princeton, N.J.: Princeton University Press ISBN 9780691094939.. S. 64. (eb) 
  2. ↑ VENNING, Timothy; DRINKWATER, John F. A chronology of the Roman Empire. London: Continuum, 2010. ISBN 9781441154781.. (anglicky) 
  3. ↑ EGBERT, James Chidester. Introduction To The Study Of Latin Inscriptions p. 107 [online]. American Book, 1896 [cit. 2023-03-19]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. ↑ SMALL, Alastair. The villas and their environment. Toronto, Ont.: University of Toronto Press ISBN 9780802059482.. S. 27. (anglicky) 
  5. ↑ ADAMS, Geoff W. Marcus Aurelius in the Historia Augusta and beyond. Lanham, Md.: Lexington Books ISBN 978-0739176382.. S. 123. (anglicky) 
  6. ↑ MENNEN, Inge. Power and status in the Roman Empire, AD 193-284. Leiden: [s.n.] Dostupné online. ISBN 9789004203594.. S. 90. (anglicky) 
  7. ↑ SWAIN, Simon. Hellenism and empire : language, classicism, and power in the Greek world, AD 50-250. Oxford: Clarendon Press, 1996. Dostupné online. ISBN 9780198147725. S. 54. (anglicky) 
  8. ↑ a b VARNER, Eric R. Mutilation and transformation : damnatio memoriae and Roman imperial portraiture. Leiden: Brill, 2004. ISBN 9789004135772. S. 152. (anglicky) 
  9. ↑ MORGAN, Sydney. Woman and her Master. Volume 2. Cambridge: Cambridge University Press, 2010. ISBN 9781108019347. S. 244. (anglicky) 
  10. ↑ POTTER, D. S. The Roman Empire at bay : AD 180-395. London: Routledge, 4. 600 s. Dostupné online. ISBN 9780415100571. (anglicky) 
  11. ↑ GRANT, Michael. The Antonines : the Roman Empire in Transition.. Florence: Taylor and Francis, 2016. ISBN 9781317972112. S. 69. (anglicky) 
  12. ↑ Olivier Hekster, O.J. - Radboud University. www.ru.nl [online]. [cit. 2023-03-19]. Dostupné online. (anglicky) 
  13. ↑ MCHUGH, John S. The Emperor Commodus: God and Gladiator.. [Place of publication not identified]: Casemate Publishers., 2015. ISBN 9781473871670. (anglicky) 
  14. ↑ HARLOW, Mary; LAURENCE, Ray. Age and ageing in the Roman Empire. Portsmouth, R.I.: Journal of Roman Archaeology ISBN 9781887829656.. (anglicky) Citace - O kojencích, kteří zemřeli brzy po porodu, se jen stěží mluví.. 
  15. ↑ KEAN, Roger Michael; FREY, Oliver. The Complete Chronicle of the Emperors of Rome. [s.l.]: Thalamus Dostupné online. ISBN 978-1-902886-05-3. (anglicky) 
  16. ↑ FREISENBRUCH, Annelise. The First Ladies of Rome : the Women Behind the Caesars. London: Random House, 2011. ISBN 978-1446499061. S. 6. (anglicky) 
  17. ↑ Historia Augusta • Life of Commodus 5.9 [online]. Loeb Classical Library, 1921 [cit. 2023-03-19]. Dostupné online. (anglicky) 
  18. ↑ Cassius Dio — Epitome of Book 73 4.6 [online]. Loeb Classical Library, 1921 [cit. 2023-03-19]. Dostupné online. (anglicky) 
  19. ↑ CLAUSS, Manfred; SLABY, Wolfgang A. EDCS Epigraphik-Datenbank [online]. [cit. 2023-03-19]. Dostupné online. (anglicky) 
  20. ↑ HEKSTER, Oliver. Commodus: An Emperor at the Crossroads. [s.l.]: Gieben, 2002. S. 71–72. (anglicky) 
Římská císařovna
Předchůdce:
Faustina mladší 		178–188
Bruttia Crispina 		Nástupce:
Flavia Titiana
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Bruttia_Crispina&oldid=23728386“
  NODES
Idea 1
idea 1