Wikipedie

Caroline Garciaová

francouzská tenistka

Caroline Garciaová (nepřechýleně Garcia, * 16. října 1993 Saint-Germain-en-Laye) je francouzská profesionální tenistka, vítězka grandslamových čtyřher na French Open 2016 a 2022 a šampionka Turnaje mistryň 2022. Ve své dosavadní kariéře na okruhu WTA Tour vyhrála jedenáct singlových turnajů včetně Wuhan Open 2017, China Open 2017 a Western & Southern Open 2022 z kategorie WTA 1000. K nim přidala osm deblových trofejí. V rámci okruhu ITF získala jeden titul ve dvouhře a čtyři ve čtyřhře.[2]

Caroline Garciaová
Caroline Garciaová na Washington Open 2023
Caroline Garciaová na Washington Open 2023
StátFrancieFrancie Francie
Datum narození16. října 1993 (31 let)[1]
Místo narozeníSaint-Germain-en-Laye, Francie[1]
BydlištěLyon, Francie
Výška177 cm[1]
Profesionálka od2011
Držení raketypravou rukou, bekhend obouruč
Výdělek16 931 236 USD
Tenisová raketaYonex
Dvouhra
Poměr zápasů468–356
Tituly11 WTA, 1 WTA 125K, 1 ITF
Nejvyšší umístění4. místo (10. září 2018)
Dvouhra na Grand Slamu
Australian Open4. kolo (2018, 2023)
French Openčtvrtfinále (2017)
Wimbledon4. kolo (2017, 2022)
US Opensemifinále (2022)
Velké turnaje ve dvouhře
Turnaj mistryňvítězka (2022)
Olympijské hry2. kolo (2016)
Čtyřhra
Poměr zápasů192–120
Tituly8 WTA, 1 WTA 125K, 5 ITF
Nejvyšší umístění2. místo (24. října 2016)
Čtyřhra na Grand Slamu
Australian Opensemifinále (2017)
French Openvítězka (2016, 2022)
Wimbledončtvrtfinále (2016, 2023)
US Openfinále (2016)
Velké turnaje ve čtyřhře
Turnaj mistryňsemifinále (2016)
Olympijské hry1. kolo (2016, 2020)
Smíšená čtyřhra na Grand Slamu
French Open1. kolo (2015)
Wimbledon2. kolo (2015)
Smíšená čtyřhra na olympijských hrách
Olympijské hry1. kolo (2016)
Týmové soutěže
Fed Cupvítězka (2019)
Hopman Cupzákladní skupina (2016)
Údaje v infoboxu aktualizovány dne 20231206a6. prosince 2023
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Na žebříčku WTA byla ve dvouhře nejvýše klasifikována v září 2018 na 4. místě a ve čtyřhře v říjnu 2016 na 2. místě. V dubnu 2023 ji začal podruhé trénovat Bertrand Perret. Dříve tuto roli plnili otec Louis Paul Garcia, Gabriel Urpí a Juan Pablo Guzmán.[1]

V grandslamové dvouhře se nejdále probojovala do semifinále US Open 2022, v němž podlehla Ons Džabúrové. Tunisanka ukončila její 13zápasovou šňůru výher.[3] Trofeje si odvezla z ženské čtyřhry French Open 2016 a 2022 s krajankou Kristinou Mladenovicovou. V prvním finále zdolaly Rusky Makarovovou s Vesninovou a ve druhém Američanky Gauffovou s Pegulaovou. Jako poražené finalistky skončily na US Open 2016 po prohře od Mattekové-Sandsové a Šafářové, přestože ve druhé sadě za stavu 5–4 na gamy podávaly na vítězství. V sezóně 2016 se staly deblovými mistryněmi světa ITF a WTA je vyhlásila nejlepším párem roku.

S Mladenovicovou ukončila spolupráci po osmi finálových účastech v březnu 2017, kdy se rozhodla zaměřit na singlovou kariéru. V době rozchodu obě sdílely 2. příčku žebříčku a byly nejlepším párem světa.[4] Společně pak hrály ve Fed Cupu a na odložené letní olympiádě 2020 v Tokiu. Partnerství obnovily na Australian Open 2022.

Týmové soutěže

editovat

Billie Jean King Cup

editovat
 
Na Madrid Open 2014

Ve francouzském fedcupovém týmu debutovala v roce 2013 jako 19letá čtyřhrou baráže druhé světové skupiny proti Kazachstánu, v němž po boku Kristimi Mladenovicové dokázala ve dvou sadách porazit pár Sesil Karatančevová a Galina Voskobojevová. Francouzky zvítězily celkově 4:1 na zápasy.[5]

Ve finále Fed Cupu 2016 proti České republice vyhrála v roli jedničky obě dvouhry, sobotní nad světovou jedenáctkou Kvitovou[6] i nedělní proti šesté hráčce žebříčku Karolíně Plíškové.[7] Rozhodující čtyřhru však s Mladenovicovou nezvládly a Francouzky odešly poraženy 2:3 na zápasy.[8][9]

V perthském finále Fed Cupu 2019 proti Austrálií ji v sobotní dvouhře deklasovala dvěma „kanáry“ světová jednička Ashleigh Bartyová. V nedělní rozhodující čtyřhře pak s Mladenovicovou porazily dvojici Bartyová a Stosurová, čímž zajistily Francii třetí trofej.[10]

Do roku 2024 v soutěži nastoupila ke čtrnácti mezistátním utkáním s bilancí 14–7 ve dvouhře a 9–1 ve čtyřhře.[11]

Olympijské hry

editovat

Francii reprezentovala na Letních olympijských hrách 2016 v Riu de Janeiru, kde v ženské dvouhře dohrála ve druhém kole, když nestačila na desátou nasazenou Britku Johannu Kontaovou. Po boku Nicolase Mahuta vytvořila nejvýše nasazený pár smíšené soutěže. Otevírací duel proti brazilské dvojici Teliana Pereirová a Marcelo Melo, startující na divokou kartu, však prohráli ve dvou tiebreacích.

Spolu s Kristinou Mladenovicovou skončily v ženské čtyřhře Riodejaneirských her překvapivě již v úvodním kole na raketách japonského páru Misaki Doiová a Eri Hozumiová, když startovaly jako druhé nasazené. Francouzský svaz Fédération Française de tennis obě hráčky v závěru srpna 2016 vyřadil z fedcupového týmu za jejich nevhodnou reprezentaci na olympiádě. Důvodem se stalo jejich prudké ohrazení na adresu svazu, jenž podle nich mohl za informační chaos ve věci oblečení. Do zápasu se každá chystala nastoupit v jiném oděvu, což pravidla neumožňovala. Garciová si tak musela vypůjčit výstroj spoluhráčky a ze zamlčení této informace kritizovaly činovníky.[12][13] Svaz dočasnou suspenzaci zrušil 24. září 2016 a obě tak mohly odehrát finále Fed Cupu 2016.[14]

Zúčastnila se také o rok odložených Her XXXII. olympiády v Tokiu, hraných v létě 2021, kde v úvodním kole dvouhry podlehla Chorvatce Donně Vekićové. Spolu s Mladenovicovou v ženské čtyřhře prohrály první zápas s Nizozemkami Kiki Bertensovou a Demi Schuursovou, když o postupujících rozhodl až těsný supertiebreak poměrem [9–11].

Hopmanův pohár

editovat

Za Francii nastoupila také na Hopman Cupu 2016. V páru s krajanem z druhé stovky Kennym de Schepperem obsadili bez výhry čtvrté, poslední místo v základní skupině B. Ve dvouhrách přitom vyhrála všechny tři singly proti Heather Watsonové, Sabine Lisické i Darje Gavrilovové. Z mixů však francouzští tenisté odešli vždy poraženi.

Tenisová kariéra

editovat

Poprvé se na grandslamu představila v kvalifikaci French Open 2010, v níž prohrála v úvodním kole. Premiérový start v hlavní soutěži turnajů této kategorie zaznamenala na Australian Open 2011, kam obdržela divokou kartu. V úvodním kole porazila Varvaru Lepčenkovou. Jednalo se zároveň o debut v hlavní soutěži na turnajích okruhu WTA Tour, aby ve druhém kole nestačila na Japonku Ajumi Moritovou.

V Melbourne startovala také juniorku dívek, v níž se probojovala do semifinále, kde podlehla pozdější vítězce Sophie An-Mestachové.

V květnu opět obdržela divokou kartu na druhý grandslam sezóny French Open 2011. Nejdříve přešla přes Zuzanu Ondráškovou ve dvou setech. Poté ji čekala bývalá světová jednička a sedmá nasazená Maria Šarapovová, nad níž vedla 6–3, 4–1 a 15:0, ovšem zápas ztratila, když Ruska dokázala uhrát jedenáct gamů v řadě a utkání otočit.

2016–2017: Deblová vítězka French Open a průlom do Top 10 dvouhry

editovat
 
Ve Wimbledonu 2016 dohrála ve druhém kole na raketě Kateřiny Siniakové

Na květnovém Internationaux de Strasbourg 2016 vyhrála druhou singlovou trofej poté, co jako turnajová desítka v závěrečném duelu antukového turnaje porazila chorvatskou kvalifikantku Mirjanu Lučićovou Baroniovou ve dvou sadách.[15] První grandslamový titul získala v ženské čtyřhře French Open 2016, kde s krajankou Kristinou Mladenovicovou ve finále zdolaly ruský pár Jekatěrina Makarovová a Jelena Vesninová.[16]

V premiérovém ročníku travnatého Mallorca Open 2016 ve čtvrtfinále vyřadila třetí nasazenou bývalou světovou jedničku Anu Ivanovićovou a v semifinále na ni nenašla recept Belgičanka Kirsten Flipkensová. Finálové klání s Lotyškou Anastasijí Sevastovovou pak zvládla za 1:17 hodin ve dvou setech.[17]

Na počátku října 2017 si připsala debutové turnajové vítězství z kategorie Premier 5, když ovládla Wuhan Open 2017 v čínském Wu-chanu. Na cestě do finále vyřadila v úvodním kole dvanáctou nasazenou Angelique Kerberovou, ve třetí fázi turnajovou sedmičku Dominiku Cibulkovou, ve čtvrtfinále Rusku Jekatěrinu Makarovovou a mezi poslední čtveřicí řeckou kvalifikantku Marii Sakkariovou. V závěrečném duelu zdolala Australanku Ashleigh Bartyovou po třísetovém průběhu a dobyla čtvrtý singlový titul na okruhu WTA Tour a zároveň první v kategorii Premier 5.[18] Po turnaji se posunula na kariérní maximum, když 2. října 2017 figurovala na 15. příčce.

Formu zužitkovala navazující týden na pekingském China Open 2017, který jí vynesl první trofej z druhé nejvyšší kategorie Premier Mandatory. Čtvrtfinálová fáze znamenala těsné vítězství nad ukrajinskou světovou trojkou Elinou Svitolinovou poté, co o postupující rozhodl až tiebreak závěrečné sady poměrem míčů 8:6. V semifinále nezaváhala s hráčkou z druhé světové desítky Petrou Kvitovou, aby ve finále přehrála 26letou nastupující světovou jedničku Simonu Halepovou po dvousetovém průběhu. Bodový zisk z uplynulých dvou týdnů Francouzku poprvé v kariéře posunul do elitní světové desítky žebříčku WTA. Ve vydání z 9. října 2017 jí tak patřilo 9. místo. Zároveň navýšila šňůru neporazitelnosti na jedenáct utkání a ocitla se na poslední osmé postupové pozici pro singapurský Turnaj mistryň.[19]

2022: Vítězka Turnaje mistryň a čtyřhry French Open, návrat do Top 5

editovat

Zlom v nevýrazné první polovině sezóny přišel na pařížském French Open, před kterým figurovala až na 79. příčce singlového hodnocení. Ve dvouhře sice dohrála ve druhém kole, v deblové části turnaje ale opět spojila síly s Mladenovicovou. Vzhledem k nízkému postavení na deblovém žebříčku, kde jim patřilo až 469. a 232. místo, obdržely divokou kartu. Potřetí společně postoupily do finále majoru, v němž zdolaly Američanky Coco Gauffovou s Jessicou Pegulaovou, přestože prohrály první sadu. Z Roland Garros si odvezly druhou společnou trofej, jíž navázaly na svůj dosud poslední titul z French Open 2016.[20]

 
Na French Open získala druhou deblovou grandslamovou trofej

Formu si následně přenesla do dvouhry, když triumfovala na travnatém Bad Homburg Open. Ve semifinále se ocitla na hraně vyřazení, když musela proti krajance Cornetové musela mečbol.[21] Osmý kariérní triumf a třetí z trávy získala po výhře nad Biancou Andreescuovou po 2.47 hodiny hry, přestože po ztraceném úvodu zápasu ve druhém dějství prohrávala již 2–4 a i do rozhodující dějství vstoupila prohraným servisem. Na travnatém povrchu triumfovala již potřetí.[22] Ve Wimbledonu zastavila ve druhém kole domácí naději na titul a úřadující vítězku US Open Emmu Raducanuovou a poprvé po pěti letech se dostala na londýnské trávě na druhého týdne.[23] V boji o čtvrtfinále ji porazila Češka Marie Bouzková, která se dopustila pouhých čtyř nevynucených chyb.[24]

Během letních evropských antukových turnajích postoupila při všech třech účastech alespoň do čtvrtfinále. Nejlépe si vedla ve Varšavě. Tam mezi poslední osmičkou ukončila 18zápasovou neporazitelnosti na antukových dvorcích světové jedničky Igy Świątekové. Zároveň poprvé porazila úřadující světovou jedničku.[25] Turnaj nakonec celý ovládla, když ve finále zdolala Anu Bogdanovou.[26]

Přestože na žebříčku byla klasifikována na 35. místě, musela na Western & Southern Open projít dvoukolovou kvalifikací. V hlavní soutěži na její raketě dohrály tři hráčky z první světové desítky – ve druhém kole světová trojka Maria Sakkariová, ve čtvrtfinále světová osmička Jessica Pegulaová a v semifinále sedmička Aryna Sabalenková. Ve finále pak zdolala Češku Petru Kvitovou. Získala tak jubilejní desátý singlový titul a po Wu-chanu s Pekingem třetí v kategorii WTA 1000, včetně její předchůdkyně Premier Mandatory & 5. Stala se tak vůbec první kvalifikantkou, která vyhrála turnaj WTA 1000, tj. od zavedení kategorie v roce 2009, a zároveň první hráčkou, která v probíhající sezóně vyhrála turnaje ve všech třech površích. Bodový zisk znamenal návrat na 17. příčku. Rovněž 11 es z finále znamenalo, že se posunula do čela sezónní statistiky s celkovými 286 esy.[27][28] Ve vítězném tažení pokračovala na US Open. Podruhé v kariéře a poprvé od French Open 2017 prošla do mezi poslední osm hráček turnaje a výhrou nad Coco Gauffovou postoupila poprvé do semifinále na grandslamovém turnaji. Přerušila tak čekání na účast francouzské reprezentantky v boji o grandslamové finále, které trvalo od Wimbledonu 2013 a na US Open dokonce od roku 2006.[29][30] V semifinále ji deklasovala Tunisanka Ons Džabúrová, na kterou uhrála jenom čtyři hry, přestože v pěti dosavadních zápasech na turnaji neztratila ani set.[3] Bodový zisk i tak znamenal návrat mezi deset nejlepších tenistek světa, kde předtím naposledy byla v říjnu 2018.

 
Trénink na Birmingham Classic 2022

Podruhé v kariéře se kvalifikovala do dvouhry Turnaje mistryň, na závěrečné WTA Finals hrané ve Fort Worth. Navázala tak na semifinálovou účast z roku 2017. Z druhého místa základní skupiny postoupila do semifinále, když v ní porazila Darju Kasatkinovou i Coco Gauffovou a podlehla světové jedničce Ize Świątekové. Po ztrátě pěti gamů postoupila do finále přes Marii Sakkariovou. V závěrečném utkání turnaje podruhé v sezóně přehrála Arynu Sabalenkovou a získala jedenáctý singlový titul na túře WTA. V průběhu zápasu se hrála jediná shoda a jediný brejkbol využila Garciaová v úvodní hře druhé sady. Ve 29 letech byla nejstarší členkou startovního pole a nejstarší finalistkou od Venus Williamsové z roku 2017. Stala se druhou francouzskou šampionkou Turnaje mistryň po Mauresmové z roku 2005. Jako třetí Francouzka dokázala v jediném roce vyhrát alespoň čtyři trofeje, čímž navázala na Mary Pierceovou (1998) a Amélii Mauresmovou (2001, 2004, 2005 a 2006). Finálovou výhrou nad sedmou hráčkou žebříčku Sabalenkovou si v roce 2022 připsala osmý vítězný zápas nad členkou první světové desítky, což se v rámci zástupkyň francouzského tenisu naposledy podařilo Mauresmové v sezóně 2006. Vrátila se tak na kariérní maximum, 4. příčku světové klasifikace.[31][32]

Finále na Grand Slamu

editovat

Ženská čtyřhra: 3 (2–1)

editovat
Stav rok turnaj povrch spoluhráčka soupeřky ve finále výsledek
Vítězka 2016 French Open antuka   Kristina Mladenovicová   Jekatěrina Makarovová
  Jelena Vesninová 		6–3, 2–6, 6–4
Finalistka 2016 US Open tvrdý   Kristina Mladenovicová   Bethanie Mattek-Sandsová
  Lucie Šafářová 		6–2, 6–7(5–7), 4–6
Vítězka 2022 French Open (2) antuka   Kristina Mladenovicová   Coco Gauffová
  Jessica Pegulaová 		2–6, 6–3, 6–2

Finále Turnaje mistryň

editovat

Dvouhra: 1 (1–0)

editovat
Stav rok turnaj povrch soupeřka ve finále výsledek
Vítězka 2022 Fort Worth, Spojené státy tvrdý (h)   Aryna Sabalenková 7–6(7–4), 6–4

Finále na okruhu WTA

editovat
Legenda
D – dvouhra; Č – čtyřhra
Grand Slam (2–1 Č)
Turnaj mistryň (1–0 D)
Premier Mandatory & Premier 5 / WTA 1000 (3–0 D, 1–3 Č)
Premier / WTA 500 (4–6 Č)
International / WTA 250 (7–5 D, 1–1 Č)

Dvouhra: 16 (11–5)

editovat
Stav č. datum turnaj povrch soupeřka ve finále výsledek
Vítězka 1. 13. dubna 2014 Bogotá, Kolumbie antuka   Jelena Jankovićová 6–3, 6–4
Finalistka 1. 28. února 2015 Acapulco, Mexiko antuka   Timea Bacsinszká 3–6, 0–6
Finalistka 2. 9. března 2015 Monterrey, Mexiko tvrdý   Timea Bacsinszká 6–4, 2–6, 4–6
Vítězka 2. 21. května 2016 Štrasburk, Francie antuka   Mirjana Lučićová Baroniová 6–4, 6–1
Vítězka 3. 19. června 2016 Mallorca, Španělsko tráva   Anastasija Sevastovová 6–3, 6–4
Vítězka 4. 30. září 2017 Wu-chan, Čína tvrdý   Ashleigh Bartyová 6–73–7, 7–67–4, 6–2
Vítězka 5. 8. října 2017 Peking, Čína tvrdý   Simona Halepová 6–4, 7–6(7–3)
Vítězka 6. 14. října 2018 Tchien-ťin, Čína tvrdý   Karolína Plíšková 7–6(9–7), 6–3
Finalistka 3. 25. května 2019 Štrasburk, Francie antuka   Dajana Jastremská 4–6, 7–5, 6–7(3–7)
Vítězka 7. 16. června 2019 Nottingham, Spojené království tráva   Donna Vekićová 2–6, 7–6(7–4), 7–6(7–4)
Vítězka 8. 25. června 2022 Bad Homburg, Německo tráva   Bianca Andreescuová 6–7(5–7), 6–4, 6–4
Vítězka 9. 31. července 2022 Varšava, Polsko antuka   Ana Bogdanová 6–4, 6–1
Vítězka 10. 21. srpna 2022 Cincinnati, Spojené státy tvrdý   Petra Kvitová 6–2, 6–4
Vítězka 11. 7. listopadu 2022 Turnaj mistryň, Fort Worth, Spojené státy tvrdý (h)   Aryna Sabalenková 7–6(7–4), 6–4
Finalistka 4. 5. února 2023 Lyon, Francie tvrdý (h)   Alycia Parksová 6–7(7–9), 5–7
Finalistka 5. 5. března 2023 Monterrey, Mexiko tvrdý   Donna Vekićová 4–6, 6–3, 5–7

Čtyřhra: 19 (8–11)

editovat
Stav č. datum turnaj povrch spoluhráčka soupeřky ve finále výsledek
Vítězka 1. 13. dubna 2014 Bogota, Kolumbie antuka   Lara Arruabarrenová   Vania Kingová
  Chanelle Scheepersová 		7–6(7–5), 6-4
Finalistka 1. 27. září 2014 Wu-chan, Čína tvrdý   Cara Blacková   Martina Hingisová
  Flavia Pennettaová 		4–6, 7–5, [10–12]
Finalistka 2. 12. října 2014 Linec, Rakousko tvrdý (h)   Annika Becková   Raluca Olaruová
  Anna Tatišviliová  		2–6, 1–6
Finalistka 3. 18. října 2014 Moskva, Rusko tvrdý (h)   Arantxa Parra Santonjaová   Martina Hingisová
  Flavia Pennettaová 		3–6, 7–5
Finalistka 4. 10. ledna 2015 Brisbane, Austrálie tvrdý   Katarina Srebotniková   Martina Hingisová
  Sabine Lisická 		2–6, 5–7
Finalistka 5. 26. dubna 2015 Stuttgart, Německo antuka (h)   Katarina Srebotniková   Lucie Šafářová
  Bethanie Mattek-Sandsová 		4–6, 3–6
Vítězka 2. 27. května 2015 Eastbourne, Spojené království tráva   Katarina Srebotniková   Čan Jung-žan
  Čeng Ťie 		7–6(7–5), 6–2
Finalistka 6. 16. srpna 2015 Toronto, Kanada tvrdý   Katarina Srebotniková   Bethanie Mattek-Sandsová
  Lucie Šafářová 		1–6, 2–6
Finalistka 7. 15. ledna 2016 Sydney, Austrálie tvrdý   Kristina Mladenovicová   Martina Hingisová
  Sania Mirzaová 		6–1, 5–7, [5–10]
Finalistka 8. 20. února 2016 Dubaj, Spojené arabské emiráty tvrdý   Kristina Mladenovicová   Čuang Ťia-žung
  Darija Juraková 		4–6, 4–6
Vítězka 3. 10. dubna 2016 Charleston, Spojené státy antuka
(zelená) 		  Kristina Mladenovicová   Bethanie Mattek-Sandsová
  Lucie Šafářová 		6–2, 7–5
Vítězka 4. 24. dubna 2016 Stuttgart, Německo antuka (h)   Kristina Mladenovicová   Martina Hingisová
  Sania Mirzaová 		2–6, 6–1, [10–6]
Vítězka 5. 7. května 2016 Madrid, Španělsko antuka   Kristina Mladenovicová   Martina Hingisová
  Sania Mirzaová 		6–4, 6–4
Vítězka 6. 5. června 2016 French Open, Paříž, Francie antuka   Kristina Mladenovicová   Jekatěrina Makarovová
  Jelena Vesninová 		6–3, 2–6, 6–4
Finalistka 9. 11. září 2016 US Open, New York, Spojené státy tvrdý   Kristina Mladenovicová   Bethanie Mattek-Sandsová
  Lucie Šafářová 		6–2, 6–7(5–7), 4–6
Finalistka 10. 9. října 2016 Peking, Čína tvrdý   Kristina Mladenovicová   Bethanie Mattek-Sandsová
  Lucie Šafářová 		4–6, 4–6
Vítězka 7. 5. června 2022 French Open, Paříž, Francie (2) antuka   Kristina Mladenovicová   Coco Gauffová
  Jessica Pegulaová 		2–6, 6–3, 6–2
Vítězka 8. 25. června 2023 Berlín, Německo tráva   Luisa Stefaniová   Kateřina Siniaková
  Markéta Vondroušová 		4–6, 7–6(10–8), [10–4]
Finalistka 11. 12. ledna 2024 Adelaide, Austrálie tvrdý   Kristina Mladenovicová   Beatriz Haddad Maiová
  Taylor Townsendová 		5–7, 3–6

Finále série WTA 125K

editovat
Legenda
D – dvouhra; Č – čtyřhra
WTA 125K (1–1 D; 1–0)

Dvouhra: 2 (1–1)

editovat
Stav č. datum turnaj povrch soupeřka ve finále výsledek
Vítězka 1. 15. listopad 2015 Limoges, Francie tvrdý (h)   Louisa Chiricová 6–1, 6–3
Finalistka 1. 20. listopadu 2016 Limoges, Francie tvrdý (h)   Jekatěrina Alexandrovová 4–6, 0–6

Čtyřhra: 1 (1–0)

editovat
Stav č. datum turnaj povrch spoluhráčka soupeřky ve finále výsledek
Vítězka 1. listopad 2013 Tchaj-pej, Tchaj-wan koberec (h)   Jaroslava Švedovová   Anna-Lena Friedsamová
  Alison Van Uytvancková 		6–3, 6–3

Finále na okruhu ITF

editovat
Dotace turnajů okruhu ITF
100 000 $ tournaments 80 000 $ tournaments
75 000 $ tournaments 60 000 $ tournaments
50 000 $ tournaments 25 000 $ tournaments
15 000 $ tournaments 10 000 $ tournaments

Dvouhra: 4 (1–3)

editovat
Stav č. datum turnaj povrch soupeřka ve finále výsledek
Finalistka 1. 11. července 2010 Aschaffenburg, Německo antuka   Mădălina Gojneaová 1–6, 0–6
Finalistka 2. 11. dubna 2011 Osprey, Florida, Spojené státy antuka   Claire de Gubernatisová 4–6, 4–6
Finalistka 3. 8. srpna 2011 Kazaň, Rusko tvrdý   Julia Putincevová 4–6, 2–6
Vítězka 1. 12. května 2013 Cagnes-sur-Mer, Francie antuka   Maryna Zanevská 6–0, 4–6, 6–3


Čtyřhra: 6 (4–2)

editovat
Stav č. datum turnaj povrch spoluhráčka soupeřky ve finále výsledek
Vítězka 1. 21. září 2009 Espinho, Portugalsko antuka   Elixane Lechemiaová   Mishel Ochremčuková
  Morgane Ponsová 		7–5, 6–1
Finalistka 1. 10. srpna 2010 Limoges, Francie antuka   Claire Feuersteinová   Ljudmyla Kičenoková
  Nadija Kičenoková 		7–6(7–5), 4–6, [8–10]
Vítězka 2. 10. května 2011 Saint-Gaudens, Francie antuka   Aurélie Védyová   Anastasija Pivovarovová
  Olga Savčuková 		6–3, 6–3
Finalistka 2. 15. října 2012 Makinohara, Japonsko tráva   Monique Adamczaková   Eri Hozumiová
  Miju Katová 		6–7(6–8), 3–6
Vítězka 3. 14. října 2012 Su-čou, Čína tvrdý   Timea Bacsinszká   Jang Čao-süan
  Čao I-ťing 		7–5, 6–3
Vítězka 4. 27. října 2012 Tchaj-pej, Tchaj-wan koberec (h)   Čan Ťin-wej   Lee Hua-chen
  Lee Hua-chen 		4–6, 6–4, [10–6]

Finále soutěží družstev: 2 (1–1)

editovat
Výsledek č. datum a místo konání spoluhráči soupeři skóre zdroj
Finalistka 1. Fed Cup 2016
12.–13. listopadu 2016
Štrasburk, Francie
tvrdý, Rhénus Sport 		Kristina Mladenovicová
Alizé Cornetová
Pauline Parmentierová 		  Česko 2–3
(detail) 		[33]
Karolína Plíšková
Petra Kvitová
Barbora Strýcová
Lucie Hradecká
Vítězka 1. Fed Cup 2019
9.–10. listopadu 2019
Perth, Austrálie
tvrdý, RAC Arena 		Kristina Mladenovicová
Alizé Cornetová
Fiona Ferrová
Pauline Parmentierová 		  Austrálie 3–2 [10]
Ashleigh Bartyová
Ajla Tomljanovićová
Samantha Stosurová
Astra Sharmaová
Priscilla Honová

Chronologie výsledků na Grand Slamu

editovat

Ženská dvouhra

editovat
Turnaj 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019 2020 2021 2022 2023 2024 SR V–P
Australian Open A 2. kolo Q3 1. kolo 1. kolo 3. kolo 1. kolo 3. kolo 4. kolo 3. kolo 2. kolo 2. kolo 1. kolo 4. kolo 2. kolo 0 / 13 16–13
French Open Q1 2. kolo 1. kolo 2. kolo 1. kolo 1. kolo 2. kolo ČF 4. kolo 2. kolo 4. kolo 2. kolo 2. kolo 2. kolo 2. kolo 0 / 14 18–14
Wimbledon A Q2 Q1 2. kolo 3. kolo 1. kolo 2. kolo 4. kolo 1. kolo 1. kolo NH 1. kolo 4. kolo 3. kolo 2. kolo 0 / 11 13–11
US Open A Q1 Q2 2. kolo 1. kolo 1. kolo 3. kolo 3. kolo 3. kolo 1. kolo 3. kolo 2. kolo SF 1. kolo 1. kolo 0 / 12 15–12
výhry–prohry 0–0 2–2 0–1 3–4 2–4 2–4 4–4 11–4 8–4 3–4 6–3 3–4 9–4 6–4 3–4 0 / 50 62–50

Ženská čtyřhra

editovat
Turnaj 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019 2020 2021 2022 2023 2024 SR V–P
Australian Open A A A 3. kolo 3. kolo 3. kolo SF A A A A 2. kolo A ČF 0 / 6 14–6
French Open 1. kolo 1. kolo 2. kolo 1. kolo 3. kolo Vítěz A A A A A Vítěz A A 2 / 7 15–5
Wimbledon A A Q1 2. kolo 2. kolo ČF A A A NH A A ČF 2. kolo 0 / 5 10–5
US Open A A 2. kolo 2. kolo ČF F A A A A 1. kolo ČF A 0 / 6 13–6
výhry–prohry 0–1 0–1 2–2 4–4 8–4 16–3 4–1 0–0 0–0 0–0 0–1 10–2 3–1 5–2 2 / 24 52–22

Postavení na konečném žebříčku WTA

editovat

Dvouhra

editovat
Rok 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019 2020 2021 2022 2023
Pořadí 681. ▲ 280. ▲ 146. ▲ 138. ▲ 75. ▲ 38. ▲ 35. ▲ 24. ▲ 8. ▼ 19. ▼ 45. ▲ 43. ▼ 74. ▲ 4. ▼ 20.

Čtyřhra

editovat
Rok 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019 2020 2021 2022 2023
Pořadí 887. ▲ 601. ▲ 309. ▲ 167. ▲ 115. ▲ 26. ▲ 14. ▲ 2. ▼ 73. — 247. ▲ 143. ▼ 172. ▲ 26. ▼ 90.

Odkazy

editovat

Reference

editovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Caroline Garcia na anglické Wikipedii.

  1. ↑ a b c d Caroline Garciaová na stránkách Ženské tenisové asociace (anglicky), přístup: 20231206a6. prosince 2023
  2. ↑ Caroline Garciaová na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky), přístup: 20231206a6. prosince 2023
  3. ↑ a b Jabeur ousts Garcia to reach second straight Grand Slam final. Women's Tennis Association [online]. 2022-09-09 [cit. 2022-09-09]. Dostupné online. 
  4. ↑ Mladenovicová přišla o parťačku, ta se chce soustředit na "single" [online]. Týden, 201-03-06 [cit. 2017-03-08]. Dostupné online. 
  5. ↑ FRA d. KAZ 4-1 in FRA [online]. Fed Cup [cit. 2015-08-17]. Dostupné online. (anglicky) [nedostupný zdroj]
  6. ↑ Plíšková vyhrála 16:14 ve třetím setu. Kvitová padla. Finále je srovnané. iDNES.cz [online]. 2016-11-12 [cit. 2016-11-14]. Dostupné online. 
  7. ↑ On-line přenos: Garciaová vs. Plíškov [online]. Sport.cz, 2016-11-13 [cit. 2016-11-16]. Dostupné online. 
  8. ↑ TenisPortal.cz, ČTK, Ondřej Jirásek. Splněný fedcupový sen: Češky slaví hattrick! [online]. Tenisportal.cz, 2016-11-13 [cit. 2016-11-13]. Dostupné online. 
  9. ↑ Leigh Walsh. Czechs maintain hold on Fed Cup trophy [online]. Fed Cup, 2015-11-13 [cit. 2016-10-19]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-09-27. (anglicky) 
  10. ↑ a b Luboš Zabloudil, TenisPortal.cz. Francie díky třem bodům Mladenovicové vyhrála po 16 letech Fed Cup [online]. TenisPortal.cz, 2019-11-10 [cit. 2019-11-14]. Dostupné online. 
  11. ↑ Caroline Garciaová na stránkách Billie Jean King Cupu (anglicky), přístup: 20231206a6. prosince 2023
  12. ↑ Luboš Zabloudil. Garciaová a Mladenovicová byly po olympiádě vyřazeny z francouzského týmu. Tenisportal.cz [online]. 2016-08-28 [cit. 2016-10-17]. Dostupné online. 
  13. ↑ Skandál před Fed Cupem:Hráčkám se nelíbilo oblečení, tak letěly! [online]. TN.Nova.cz, 2016-08-28 [cit. 2016-10-17]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-10-05. 
  14. ↑ Konec trestu. Garciaová i Mladenovicová mohou hrát ve finále Fed Cupu s Českem. Aktuálně.cz [online]. Economia, 2016-09-24 [cit. 2016-10-17]. Dostupné online. 
  15. ↑ Classy Garcia Triumphs In Strasbourg [online]. WTA Tour, Inc., 2016-05-21 [cit. 2016-05-22]. Dostupné online. 
  16. ↑ rolandgarros.com. French duo claims first Grand Slam together [online]. rolandgarros.com, 2016-06-05 [cit. 2016-06-05]. Dostupné online. 
  17. ↑ POKORNÝ, Petr. Garciaová získala na Mallorce svou třetí trofej [online]. Tenisportal.cz, 2016-06-19 [cit. 2016-06-20]. Dostupné online. 
  18. ↑ Luboš Zabloudil. Garciaová ve Wuhanu získala nejcennější titul [online]. Tenisportal.cz, 2017-09-30 [cit. 2017-09-30]. Dostupné online. 
  19. ↑ ZABLOUDIL, Luboš. Garciaová v Pekingu porazila i Halepovou a slaví životní triumf [online]. Tenisportal.cz, 2017-10-08 [cit. 2017-10-09]. Dostupné online. 
  20. ↑ Garcia, Mladenovic top Gauff, Pegula to win French Open doubles title. Women's Tennis Association [online]. 2022-06-05 [cit. 2022-06-05]. Dostupné online. 
  21. ↑ Garcia saves match point vs. Cornet; to meet Andreescu in Bad Homburg final. Women's Tennis Association [online]. 2022-06-24 [cit. 2022-06-25]. Dostupné online. 
  22. ↑ Garcia rallies past Andreescu for Bad Homburg title. Women's Tennis Association [online]. 2022-06-25 [cit. 2022-06-25]. Dostupné online. 
  23. ↑ Garcia surges past Raducanu on Centre Court at Wimbledon. Women's Tennis Association [online]. [cit. 2022-07-03]. Dostupné online. 
  24. ↑ Bouzkova's breakthrough Wimbledon continues, first through to quarterfinals. Women's Tennis Association [online]. 2022-07-03 [cit. 2022-07-03]. Dostupné online. 
  25. ↑ Garcia stuns World No.1 Swiatek in Warsaw quarterfinals. Women's Tennis Association [online]. 2022-07-29 [cit. 2022-07-29]. Dostupné online. (anglicky) 
  26. ↑ Garcia topples Bogdan in Warsaw, wins ninth career title. Women's Tennis Association [online]. 2022-07-30 [cit. 2022-07-31]. Dostupné online. (anglicky) 
  27. ↑ Garcia soars past Kvitova in Cincinnati to claim 10th career title. Women's Tennis Association [online]. 2022-08-21 [cit. 2022-08-22]. Dostupné online. (anglicky) 
  28. ↑ JIRÁSEK, Ondřej. 30. titul se odkládá. Kvitová v Cincinnati prohrála finále s Garciaovou, Francouzka získala 10. trofej. TenisPortal.cz [online]. 2022-08-21 [cit. 2022-08-22]. Dostupné online. 
  29. ↑ JIRÁSEK, Ondřej. Garciaová protáhla neporazitelnost na 13 zápasů a poprvé si zahraje semifinále grandslamů. Nezastavila ji ani Gauffová. TenisPortal.cz [online]. 2022-09-07 [cit. 2022-09-07]. Dostupné online. 
  30. ↑ Garcia defeats Gauff at US Open to make first major semifinal. Women's Tennis Association [online]. [cit. 2022-09-07]. Dostupné online. 
  31. ↑ GARBER, Greg. Garcia caps off comeback season with title at the WTA Finals. Women's Tennis Association [online]. 2022-11-08 [cit. 2022-11-08]. Dostupné online. (anglicky) 
  32. ↑ ZABLOUDIL, Luboš. Texas dobyla Garciaová. Francie má druhou vítězku Turnaje mistryň. TenisPortal.cz [online]. 2022-11-08 [cit. 2022-11-08]. Dostupné online. 
  33. ↑ World Group Final: France vs Czech Republic [online]. Fed Cup [cit. 2016-10-17]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2021-10-26. (anglicky) 

Externí odkazy

editovat
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Caroline_Garciaová&oldid=24205243“
  NODES
Association 11
Idea 1
idea 1
INTERN 2
twitter 1