Chlorid sodný
Chlorid sodný (NaCl) je chemická sloučenina běžně známá pod označeními kuchyňská sůl, jedlá sůl nebo ještě častěji jen jako sůl. V přírodě se vyskytuje v podobě nerostu halitu, známého též pod názvem sůl kamenná. Jedná se o velmi důležitou sloučeninu potřebnou pro životní funkce většiny organismů.
| Chlorid sodný | |
|---|---|
 Vzhled | |
 Struktura | |
 Krystalická forma | |
| Obecné | |
| Systematický název | Chlorid sodný |
| Triviální název | Kuchyňská sůl, Sůl kamenná, halit |
| Sumární vzorec | NaCl |
| Vzhled | Bílá krystalická látka |
| Identifikace | |
| Registrační číslo CAS | 7647-14-5 |
| Číslo RTECS | VZ4725000 |
| Vlastnosti | |
| Molární hmotnost | 58,443 g/mol |
| Molární koncentrace cM | 5,326 mol/dm3 (20 °C, 26% roztok) |
| Teplota tání | 801 °C |
| Teplota varu | 1 413 °C |
| Hustota | 2,163 g/cm3 1,197 g/cm3 (20 °C, 26% roztok) |
| Dynamický viskozitní koeficient | 1,38 cP (817 °C) 1,12 cP (867 °C) 0,95 cP (917 °C) 0,82 cP (967 °C) 1,99 (20 °C, 26% roztok) |
| Kinematický viskozitní koeficient | 1,662 cS (20 °C, 26% roztok) |
| Tvrdost | 2 (Mohsova stupnice) |
| Rozpustnost ve vodě | 35,63 g/100 g (0 °C) 35,86 g/100 g (20 °C) 36,7 g/100 g (50 °C) 37,08 g/100 g (60 °C) 37,97 g/100 g (80 °C) 39,02 g/100 g (100 °C) |
| Rozpustnost v polárních rozpouštědlech | Methanol 1,31 g/100 g Ethanol 0,065 g/100 g Glycerol 8,2 g/100 g Kapalný amoniak 12,9 g/100 g |
| Relativní permitivita εr | 5,3 |
| Povrchové napětí | 114 mN/m (803 °C) 110 mN/m (850 °C) 107 mN/m (900 °C) 102 mN/m (970 °C) |
| Struktura | |
| Krystalová struktura | krychlová |
| Hrana krystalové mřížky | a=562,7 pm |
| Koordinační geometrie | oktaedrická |
| Dipólový moment | 30,02×10−30 Cm |
| Termodynamické vlastnosti | |
| Standardní slučovací entalpie ΔHf° | −411,1 kJ/mol |
| Entalpie tání ΔHt | 488 J/g |
| Entalpie varu ΔHv | 2 930 J/g |
| Entalpie rozpouštění ΔHrozp | 85,6 J/g (18 °C) 66,4 J/g (25 °C) |
| Standardní molární entropie S° | 72,38 JK−1mol−1 |
| Standardní slučovací Gibbsova energie ΔGf° | −384 kJ/mol |
| Izobarické měrné teplo cp | 0,850 6 JK−1g−1 |
| Bezpečnost | |
 GHS07 Varování[1] | |
| R-věty | R36 |
| S-věty | Žádná rizika |
| NFPA 704 |  0
1
0
|
| Teplota vznícení | Není vznětlivý |
Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Krystalický chlorid sodný je bezbarvý nebo bílý, průhledný, skelně lesklý a má krychlovou odlučnost.
Výskyt
editovat
Vzhledem k velké rozpustnosti ve vodě je většina chloridu sodného přítomného na Zemi obsažena v mořské vodě. Průměrná salinita mořské vody činí přibližně 3,5 %. Koncentrace NaCl v mořské vodě je přibližně 2,7 %, takže téměř 80 % soli obsažené v mořské vodě tvoří NaCl. Extrémním příkladem vysoce salinitních vod je Mrtvé moře, kde celkový obsah solí dosahuje hodnot až 35 %, ale obsah NaCl k jiným solím jen 30 %.
Pevný, krystalický chlorid sodný se nalézá v oblastech, kde v geologické minulosti Země došlo k vysušení oddělené části moře nebo oceánu a následnému překrytí vrstvy solí jinými geologickými vrstvami.
Těžba soli
editovatV roce 2006 bylo celosvětově vytěženo 200 milionů tun soli, přičemž největším producentem byla Čína (48 milionů tun) následovaná USA (46 milionů tun)[2]. Poblíž ČR je sůl intenzivně těžena v Polsku nebo Německu. Základní metody jsou těžba kamenné soli (známá růžová sůl z Himálaje, roční těžba 800 milionů liber)[3] nebo vysušováním mořské vody - soliska. To je běžné v mnoha přímořských státech.
Exotické formy
editovatVedle kubických prostorových krystalů byla v roce 2020 prokázána i existence dříve předpovídané exotické hexagonální fáze. Ta má formu monoatomární vrstvy podobné grafenu, v jejíž šestiúhelníkovité struktuře se pravidelně střídají sodík a chlor. Podařilo se ji připravit jako tenký film (cca 6 nm; tlustší vrstva by se zhroutila do kubické struktury) na stěnách krystalu diamantu a prokázat měřením pomocí rentgenové a elektronové difrakce.[4][5]
Využití
editovatChlorid sodný je důležitá surovina pro potravinářský a chemický průmysl. V potravinářství se kromě běžné úpravy potravin (a ochucení) používá při konzervaci masa nasolením.
V chemickém průmyslu je surovinou pro výrobu sodíku, jedlé sody, chlóru, kyseliny chlorovodíkové a mnoha dalších sloučenin. Jeho další využití je například v mýdlovarnictví, sklářství, metalurgii a v papírenském průmyslu, či při výrobě barev. Významné je též jeho využití ve zdravotnictví ve formě 0,9% roztoku, jenž se nazývá fyziologický roztok.
Zimní posyp komunikací
editovat
Zásadní význam má chlorid sodný v zimní údržbě komunikací. Prakticky ve všech zemích EU je naprosto převažujícím posypovým materiálem, a posypová sůl NaCl byla například v ČR v roce 2001 s cenou v rozmezí 1 700 až 2 200 Kč za tunu asi 6krát levnější než druhá nejužívanější rozmrazovací látka, chlorid vápenatý. V České republice bylo v zimní sezóně 2000/2001 na posyp vozovek silniční sítě v ČR použito 168 000 tun soli, z toho v 98 % se používal chlorid sodný, ve zbylém podílu chlorid vápenatý a jen v nepatrném rozsahu chlorid hořečnatý.[zdroj?] Eutektický bod, tedy teplota, do které má sůl rozmrazovací účinek, je pro chlorid sodný ve vodném roztoku s ideální koncentrací cca 22 % asi −21 °C. V praxi však není možné rovnoměrně dosáhnout ideální koncentrace a navíc se ředí vodou z rozmrazeného povrchu, padajícím sněhem apod.; proto hranice skutečné účinnosti leží výše. Pro běžné potřeby zimního ošetřování komunikací účinkuje kuchyňská sůl do teploty −5 °C, maximálně −7 °C. Při teplotách pod −11 °C již bývá zcela neúčinná (chlorid vápenatý je velmi účinný až do −35 °C, při velkých mrazech se používá zpravidla jen jako příměs chloridu sodného).[6]
Jodizovaná sůl
editovatKuchyňská sůl běžně prodávaná v obchodech s potravinami je ze zdravotních důvodů jodizovaná – je do ní přidáváno malé množství jódu ve formě jodidu nebo jodičnanu draselného. Tímto opatřením je zabezpečeno, aby v populaci nevznikal deficit jódu, který by mohl být příčinou řady zdravotních poruch, především dysfunkce štítné žlázy.[7] Nadměrná konzumace soli však zdraví škodí.[8] Doporučená denní dávka je pro dospělého člověka přibližně 5 g soli (cca 2 g sodíku).[9] Menší krystalky soli na povrchu jídla dávají větší pocit slanosti, takže jejich použití by snížilo obsah soli nutný k danému vjemu.[10] Ovšem zvýšení nehomogenity soli uvnitř jídla (například není-li tam sůl rozpuštěná) zvyšuje také vnímaní slanosti.[11]
Fotogalerie
editovat-
Krystaly NaCl -
Solné doly v německém Merkersu -
Krystaly NaCl vzniklé odpařením vody z roztoku -
Hromada soli vytěžená v portugalském Aveiru -
Těžba soli ze solisek v oblasti Kampotu v Kambodži
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ a b Sodium chloride. pubchem.ncbi.nlm.nih.gov [online]. PubChem [cit. 2021-05-23]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ How Salt Works. HowStuffWorks [online]. 2007-11-27 [cit. 2022-01-27]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ CAMERON, Abby Narishkin, Steve. How 800 million pounds of Himalayan salt are mined each year. Business Insider [online]. [cit. 2022-01-27]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ TIKHOMIROVA, Kseniya A.; TANTARDINI, Christian; SUKHANOVA, Ekaterina V.; POPOV, Zakhar I.; EVLASHIN, Stanislav A.; TARKHOV, Mikhail A.; ZHDANOV, Vladislav L. Exotic Two-Dimensional Structure: The First Case of Hexagonal NaCl. S. 3821–3827. The Journal of Physical Chemistry Letters [online]. ACS Publications, 2020-04-24 [cit. 2020-05-26]. Roč. 11, čís. 10, s. 3821–3827. Dostupné online. ISSN 1948-7185. DOI 10.1021/acs.jpclett.0c00874. (anglicky)
- ↑ Skolkovo Institute of Science and Technology. Worth their salt: Researchers report first case of hexagonal NaCl. Phys.Org [online]. 2020-05-25. (anglicky)
- ↑ Karel Melcher: Posypové materiály pro zimní údržbu komunikací v ČR a v zemích EU, Ekolist.cz, 3. 12. 2001
- ↑ Sodium foods
- ↑ http://www.national-geographic.cz/detail/sul-nad-zlato-zabiji-casteji-nez-tabak-tvrdi-ve-skandinavii-44106/ Archivováno 21. 11. 2013 na Wayback Machine. - Sůl nad zlato? Zabíjí častěji než tabák, tvrdí ve Skandinávii
- ↑ KRBCOVÁ, Lenka. Test ukázal přesolené potraviny. Sůl je v sušenkách i cereáliích. vitalia.cz [online]. 2017-03-17 [cit. 2021-10-22]. Dostupné online.
- ↑ RAMA, Ruben; CHIU, Natalie; CARVALHO DA SILVA, Margarida; HEWSON, Louise; HORT, Joanne; FISK, Ian D. Impact of Salt Crystal Size on in-Mouth Delivery of Sodium and Saltiness Perception from Snack Foods: Salt Reduction in Crisps. S. 338–345. Journal of Texture Studies [online]. 2013-10. Roč. 44, čís. 5, s. 338–345. Dostupné online. DOI 10.1111/jtxs.12017. (anglicky)
- ↑ STIEGER, Markus. Texture-taste interactions: Enhancement of taste intensity by structural modifications of the food matrix. S. 521–527. Procedia Food Science [online]. 2011. Roč. 1, s. 521–527. Dostupné online. DOI 10.1016/j.profoo.2011.09.079. (anglicky)
Literatura
editovat- VOHLÍDAL, JIŘÍ; ŠTULÍK, KAREL; JULÁK, ALOIS. Chemické a analytické tabulky. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 1999. ISBN 80-7169-855-5.
- DINICOLANTONIO, James. Pravda o soli (původním názvem: The Salt Fix: Why the Experts got All Wrong – and How Eating More Might Save Your Life). Překlad Jan Kozák. 1. vyd. Brno: Jota, 2017. 287 s. ISBN 978-80-7565-235-5.
Související články
editovatExterní odkazy
editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu chlorid sodný na Wikimedia Commons
