Chrpa luční
Chrpa luční (Centaurea jacea) je vysoká, vytrvalá, modře kvetoucí rostlina, nejběžnější chrpa rostoucí téměř po celém území České republiky.
 Chrpa luční | |
|---|---|
 Chrpa luční (Centaurea jacea) | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | rostliny (Plantae) |
| Podříše | cévnaté rostliny (Tracheobionta) |
| Oddělení | krytosemenné (Magnoliophyta) |
| Třída | vyšší dvouděložné (Rosopsida) |
| Řád | hvězdnicotvaré (Asterales) |
| Čeleď | hvězdnicovité (Asteraceae) |
| Rod | chrpa (Centaurea) |
| Binomické jméno | |
| Centaurea jacea L., 1753 | |
| Synonyma | |
| |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Výskyt
editovatHranice přirozeného výskytu tohoto druhu probíhá na západě Evropy ve Španělsku a Francii, na severu v půli Skandinávie, na jihu v severní Itálii, Balkánem a Ukrajinou a na východě sahá až po Ural. Druhotně byl tento druh zavlečen do Severní a Jižní Ameriky, Střední Asie a Japonska. V České republice se nachází téměř na celém území, ve větší míře především v termofytiku a mezofytiku, na Šumavě roste až do výšky 1000 m n. m.
Je světlomilnou rostlinou bez výrazného ekologického vyhranění. Jejími obvyklými stanovišti jsou místa se suššími i vlhčími půdami které mají dostatek živin a jsou neutrální až slabě kyselé. Vyrůstá poměrně hodně na loukách, pastvinách, mezích, podél cest v příkopech i na ruderalizovaných místech. Je diagnostickým druhem lučních společenstev svazů Arrhenaterion a Molinion.[2][3]
Popis
editovatVytrvalá rostlina s hranatou lodyhou, která vyrůstá z tlustého, vytrvalého oddenku a dosahuje do výše 50 až 120 cm. Je přímá nebo vystoupavá a často v horní polovině řídce rozvětvená, porostlá na omak drsnými, tmavě zelenými, dosti variabilními listy. Spodní, 5 až 20 cm dlouhé a rostoucí v růžici, jsou kopinaté, zúžené v řapík, po obvodu dlouze zubaté a při kvetení již většinou zaschlé. Horní, postupně se zmenšující, jsou přisedlé, vejčitého až kopinatého tvaru a po obvodu celistvé nebo peřenolaločnaté až peřenoklané.
Na koncích větví odbočujících z hlavní lodyhy vyrůstají jednotlivě nebo po dvou velké květní úbory o průměru asi 4 cm s pěticípými růžovými až růžově fialovými, vzácně i bílými květy. Uprostřed terče vyrůstají trubkovité protandrické květy, které mají pět tyčinek a pestík. Okrajové paprskovité květy jsou zvětšené a převážně neplodné (nemají pestíky nebo tyčinky). Kulovitý až vejčitý zákrov je víceřadý se světle hnědými listeny. Ty mají na koncích zřetelně oddělené, namnoze vyduté, okrouhlé přívěsky s blanitými okraji; u středních zákrovních listenů jsou přívěsky dlouhé 4 mm.
Vykvétá od července do září. Opylována je včelami, motýly a dalším hmyzem, neopylené květy se mohou opylit i autogamicky. Plodem je obvejčitá a mírně zploštělá, světlá, velice lehká nažka bez chmýří, pouze někdy s úzkým límečkovitým lemem. Po uzrání se zákrov, který dosud nažky chránil, rozloží a vítr semena rozfouká.[2][3][4]
Včelařství
editovatChrpa luční je podobně jako jiné chrpy výborná nektarodárná i pylodárná rostlina. Kvete dlouho a to až do podzimu. Nektarium chrupy vyprodukuje za 24 hodin 0,42 mg nektaru s cukernatostí 45 %.[5] Cukerná hodnota, tedy množství cukru vyprodukovaného v květu za 24 hodin, je 0,19 mg.[5] Kromě nektaru poskytují včelám množství pylu bohatého na dusíkaté látky. Včely jej sbírají v šedých rouskách po celý den.
Druhový med chrpy je vzácný. Je jantarově zbarvený, jemné vůně a příjemné chuti, a krystalizuje v hrubých krystalech.[5]
Taxonomie
editovatChrpa luční (Centaurea jacea) je součásti skupiny druhů Centaurea jacea agg. Rozlišení taxonů uvnitř skupiny je náročné a někdy ne dost přesné. Do hry zde vstupuje i snadné křížení, tím vznikají složité hybridní populace a dochází ke vzniku vícenásobných kříženců. Do této skupiny je řazeno více než 10 taxonů z nichž většina roste v jižní Evropě a mezi odborníky není plná shoda, který z nich je druh, poddruh nebo hybrid.
Podle novějších zdrojů se v ČR chrpa luční vyskytuje ve dvou platných poddruzích:
- chrpa luční pravá (Centaurea jacea L. subsp. jacea),
- chrpa luční úzkolistá (Centaurea jacea L. subsp. angustifolia) Gremli.
Podle starších pramenů byly za poddruhy chrpy luční považovány ještě:
- chrpa luční ostroperá (Centaurea jacea L. subsp. oxylepis) (W. et Gr.) Haye která je v současnosti hodnocená jako samostatný druh chrpa ostroperá,
- chrpa luční hřebenitá (Centaurea jacea L. subsp. subjacea) u které byl prokázán hybridní původ (kříženec Centaurea jacea × Centaurea macroptilon).[6][7][8]
-
Přisedlé listy -
Zákrov s ještě nerozvitými květy -
Uprostřed trubkovité, po okraji paprskovité květy -
Opylování broukem pestrokrovečníkem
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ BioLib.cz – Centaurea jacea (Chrpa luční) [online]. BioLib.cz [cit. 2013-02-17]. Dostupné online.
- ↑ a b HOUSKA, Jindřich. BOTANY.cz: Chrpa luční [online]. O. s. Přírodovědná společnost, BOTANY.cz, rev. 09.07.2007 [cit. 2013-02-17]. Dostupné online. (slovensky)
- ↑ a b HRONEŠ, Michal. Natura Bohemica: Chrpa luční [online]. Natura Bohemica, Olomouc, rev. 24.11.2009 [cit. 2013-02-17]. Dostupné online.
- ↑ Flora of North America: Centaurea jacea [online]. Missouri Botanical Garden, St. Louis, MO & Harvard University Herbaria, Cambridge, MA, USA [cit. 2013-02-17]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b c HARAGSIM, Oldřich. Včelařské byliny. Praha: Grada, 2008. 108 s. ISBN 978-80-247-2157-6. S. 34.
- ↑ KARÁSEK, Jakub. DP: Morfologická plasticita chrpy luční [online]. Jihočeská univerzita, PřF, Katedra botaniky, České Budějovice, rev. 29.04.2010 [cit. 2013-02-17]. Dostupné online.
- ↑ DANIHELKA, Jiří; CHRTEK, Jindřich; KAPLAN, Zdeněk. Checklist of vascular plants of the Czech Republic [online]. Preslia č. 84, Botanický ústav, AV ČR, Průhonice, rev. 2012 [cit. 2013-02-17]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ DANIHELKA, Jiří; CHRTEK, Jindřich; KAPLAN, Jan et al. Seznam druhů rostlin v ČR [online]. Botanický ústav AV ČR, Průhonice, rev. 23.01.2011 [cit. 2013-02-17]. Dostupné online.
Související články
editovatExterní odkazy
editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu chrpa luční na Wikimedia Commons