Cymodoceaceae
Cymodoceaceae je čeleď jednoděložných rostlin z řádu žabníkotvaré (Alismatales). Je to jedna ze tří čeledí mořských rostlin, které jsou označovány souhrnným názvem mořské trávy. Jsou to ponořené, ve dně kořenící, dvoudomé byliny s čárkovitými nebo šídlovitými, dvouřadě uspořádanými listy. Některé druhy mají dřevnaté oddenky. Květy jsou velmi nenápadné, bezobalné, ukryté mezi listeny. Pyl se přenáší vodou. Rostliny se vegetativně rozrůstají a vytvářejí rozsáhlé porosty, "podmořské louky". Čeleď zahrnuje 17 druhů v 5 rodech a je rozšířena při mořských pobřežích tropů a subtropů téměř celého světa. Druh Cymodocea nodosa se jako jediný evropský zástupce vyskytuje v celém Středomoří.
Cymodoceaceae | |
---|---|
Syringodium isoetifolium | |
Vědecká klasifikace | |
Říše | rostliny (Plantae) |
Podříše | cévnaté rostliny (Tracheobionta) |
Oddělení | krytosemenné (Magnoliophyta) |
Třída | jednoděložné (Liliopsida) |
Řád | žabníkotvaré (Alismatales) |
Čeleď | Cymodoceaceae Vines, 1895 |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Popis
editovatZástupci čeledi Cymodoceaceae jsou vytrvalé mořské byliny s plazivými oddenky. Oddenek je buď bylinný a monopodiálně větvený (Cymodocea, Halodule, Syringodium), nebo dřevnatý a větvený sympodiálně (Amphibolis, Thalassodendron). Rostliny koření ve dně a rostou celé pod hladinou. Listy jsou střídavé, dvouřadě uspořádané, jednoduché, přisedlé, na bázi s listovou pochvou. Mezi bází listu a pochvou je ligula. Čepele listů jsou celokrajné, čárkovité až šídlovité, ploché nebo s okrouhlým průřezem. Žilnatina je souběžně trojžilná až vícežilná. V pokožce chybějí průduchy.
Rostliny jsou dvoudomé, s jednopohlavnými květy. Květy jsou malé, bezobalné, stopkaté až přisedlé, jednotlivé nebo ve vrcholíkovitých květenstvích (Syringodium), ukryté v listenech připomínajících listy. V samčích květech jsou 2 tyčinky. Gyneceum samičích květů je apokarpní, svrchní, složené ze 2 volných plodolistů. Každý plodolist obsahuje jediné vajíčko a na vrcholu vybíhá v krátkou nebo dlouhou (Halodule), jednoduchou nebo větvenou čnělkovou část. Plody jsou nepukavé, jednosemenné, s tvrdým perikarpem nebo s tvrdým endokarpem a dužnatým, laločnatým exokarpem (Amphibolis), případně se jedná o nepravý plod, jehož vnější vrstva je tvořena zdužnatělým listenem (Thalassodendron).[1][2] Interpretace plodů není jednoznačná a v různých zdrojích bývají označovány za oříšky, nažky či peckovice.[3][4][5]
-
Porost Cymodocea nodosa
-
Rostlina Cymodocea nodosa
-
Porost Halodule uninervis
-
Porost Syringodium filiforme společně s Thalassia testudinum (voďankovité)
Rozšíření
editovatČeleď Cymodoceaceae zahrnuje 17 druhů v 5 rodech. Zástupci čeledi jsou široce rozšířeni v tropických a subtropických mořích. Ve Středomoří a Austrálii některé druhy přesahují i do teplých oblastí mírného pásu. V Evropě roste pouze druh Cymodocea nodosa, který je rozšířen při pobřežích v celém Středomoří a roste i na Kanárských ostrovech. Rody Halodule a Syringodium jsou rozšířeny v tropech Starého i Nového světa, rody Cymodocea a Thalassodendron se vyskytují pouze ve Starém světě. Rod Amphibolis je svým výskytem omezen na jižní a západní Austrálii a Tasmánii.[1][6]
Ekologické interakce
editovatPyl je přenášen vodou (hydrogamie), a to buď na hladině nebo pod ní. Samičí květy jsou zcela ukryty mezi listeny, z nichž vyčnívají pouze dlouhé blizny. Pylová zrna mají podobu vláken a mají lepkavý, avšak vodoodpudivý povrch. Zajímavý způsob opylování byl popsán u rodu Halodule. Při odlivu, když je nízká hladina moře, se z prašníků uvolňují vlákna pylu, která se spolu sdružují do řídkých, rozměrných shluků, které plovou na hladině jako vory a svým vzhledem připomínají sněhové vločky. Samičí rostliny mají dlouze vláknité blizny, které rovněž vzplývají po hladině. Při kontaktu těchto útvarů pak dochází k opylení.[1][7][8] Podobný způsob opylování má i Amphibolis antarctica, u tohoto druhu se však z rostlin za odlivu synchronně oddělují celé samčí květy, které vyplouvají na hladinu a zde se z nich teprve uvolňuje vláknitý pyl. Samičí květy vyrůstají na dlouhých, poddajných výhonech a dostávají se tak rovněž snadno k hladině. Jiný mechanismus opylování je vyvinut u rodu Syringodium. Tyto rostliny mají květy uspořádané v dvouřadých, postupně rozkvétajících květenstvích, orientovaných kolmo k hladině. Na rozdíl od předchozích rodů není pyl nadnášen a volně plave ve vodě, kde se sdružuje do shluků či pásů.[9]
Rostliny se rozrůstají vegetativně prostřednictvím výhonů a vytvářejí tak celé porosty ("podmořské louky"). Semena rostlin čeledi Cymodoceaceae jsou poměrně těžká, klesají ke dnu a nešíří se proto obvykle na velké vzdálenosti.[10] Semena středomořského druhu Cymodocea nodosa prodělávají dormantní stádium o délce 7 až 8 měsíců a klíčí až při teplotách vody nad 18 °C. Naopak semena tropického druhu Cymodocea rotundata mohou klíčit kdykoliv v průběhu celého roku. Semena rodu Halodule mají dlouhou dormanci, trvající několik let. U rodů Amphibolis a Thalassodendron nemají plody dužnaté oplodí a semena klíčí přímo na mateřské rostlině bezprostředně po dozrání. Mladé rostliny se pak oddělují až po 7 až 12 měsících.[1] V kořenové oblasti rostlin bývají kolonie symbiotických bakterií, které se podílejí na příjmu živin a možná i na fixaci dusíku.[1]
Obsahové látky
editovatVšichni zástupci čeledi obsahují sulfonované fenolické sloučeniny. Má se za to, že obsah těchto látek souvisí s přizpůsobením mořskému prostředí.[1]
Taxonomie
editovatČeleď Cymodoceaceae je morfologicky jednoznačně vymezená a rovněž jednotlivé rody této čeledi jsou dobře definované. Náleží do skupiny mořských čeledí řádu Alismatales, označovaných jako "mořské trávy". Patří mezi ně čeledi Cymodoceaceae, Zosteraceae a Posidoniaceae. Ve starších taxonomických systémech byla čeleď Cymodoceaceae řazena zpravidla do řádu Najadales (Cronquist, Dahlgren) či samostatného řádu Cymodoceales (Tachtadžjan) v rámci podtřídy Alismatidae.
Prehistorie
editovatJedná se o poměrně starou čeleď. Fosilní pozůstatky rodu Cymodocea jsou známy z uloženin eocénního a miocénního stáří.[2] Z Holandska byl popsán druh †Thalassotaenia debeyi, pocházející z období křídy. Je považován za jednoho z předků dnešní skupiny "mořských trav". Z žijících rostlin tyto fosílie nejvíce připomínají rod Amphibolis a Thalassodendron z čeledi Cymodoceaceae a také rod Posidonia z čeledi Posidoniaceae. Protože však některé znaky těmto žijícím rostlinám neodpovídají, je možné, že se jedná o samostatnou, dnes již vyhynulou linii mořských trav.[11]
Seznam rodů
editovatAmphibolis, Cymodocea, Halodule, Syringodium, Thalassodendron[6]
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ a b c d e f KUBITZKI, K. (ed.). The families and genera of vascular plants. Vol. 4. Berlin: Springer, 1998. ISBN 3-540-64061-4. (anglicky)
- ↑ a b LARKUM, A.W.D.; ORTH, R.J.; DUARTE, C.M. Seagrasses: Biology, ecology and conservation.. [s.l.]: Springer, 2006. ISBN 1-4020-2983-7. (anglicky)
- ↑ WATSON, L.; DALLWITZ, M.J. The Families of Flowering Plants: Cymodoceaeceae [online]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2007-01-03.
- ↑ http://www.efloras.org/florataxon.aspx?flora_id=1&taxon_id=10244
- ↑ GUO, Youhao; HAYNES, Robert R.; HELLQUIST, C. Barre. Flora of China: Cymodoceaceae [online]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b Plants of the world online [online]. Royal Botanic Gardens, Kew. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ COX, Pul Alan; KNOX, R. Bruce. Two-dimensional pollination in hydrophilous plants: Convergent evolution in the genera Halodule (Cymodoceaceae), Halophila (Hydrocharitaceae), Ruppia (Ruppiaceae), and Lepilaena (Zannichelliaceae).. American Journal of Botany. Feb. 1989, čís. 76(2). Dostupné online.
- ↑ COX, Paul Alan. Water-pollinated plants.. Scientific American. Oct. 1993, čís. 269(4). Dostupné online.
- ↑ COX, Paul Alan; ELMQVIST, Thomas; TOMLINSON, P. B. Submarine Pollination and Reproductive Morphology in Syringodium filiforme (Cymodoceaceae). Biotropica. Sep. 1990, čís. 22(3).
- ↑ HOGARTH, Peter J. The biology of mangroves and seagrasses. [s.l.]: Oxford University Press, 2007. ISBN 978-0-19-856870-4. (anglicky)
- ↑ VAN DER HAM, R.W.J.M.; VAN KONIJNENBURG-VAN CITTERT, J.H.A.; INDEHERBERGE, L. Seagrass foliage from the Maastrichtian type area (Maastrichtian, Danian, NE Belgium, SE Netherlands).. Review of Palaeobotany and Palynology. 2007, čís. 144.
Externí odkazy
editovat- Obrázky, zvuky či videa k tématu Cymodoceaceae na Wikimedia Commons
- Taxon Cymodoceaceae ve Wikidruzích