Daviscupový tým Argentiny
Daviscupový tým Argentiny reprezentuje Argentinu v Davisově poháru od roku 1923 pod vedením národní tenisové federace Asociación Argentina de Tenis.
Argentina | ||
Přezdívka | La Legión | |
Kapitán | post uprázdněn[1] | |
Žebříček ITF | 20. | |
Nejvýše v žebříčku ITF | 1. (28. listopadu 2016[2]) | |
Barvy | bílá modrá | |
Poprvé v soutěži | 1923 1921 (přihlášena, nehrála) | |
Odehraných let | 69 | |
Zápasů celkem | 170 (97–73) | |
Roky ve Světové skupině | 30 (46–32) | |
Vítěz | 1 (2016) | |
Finalista | 4 (1981, 2006, 2008, 2011) | |
Nejvíce výher, celkem | Guillermo Vilas (57–24) | |
Nejvíce výher, dvouhra | Guillermo Vilas (45–10) | |
Nejvíce výher, čtyřhra | David Nalbandian (16–5) | |
Nejlepší pár | Vilas / Clerc (7–7) | |
Nejvíce zápasů | Guillermo Vilas (29) | |
Nejvíce odehraných let | Guillermo Vilas (14) | |
Údaje v infoboxu aktuální k září 2024 |
V dosavadní historii soutěže získalo družstvo jednu trofej, jakožto první vítěz z Jižní Ameriky a celkově patnáctý, když v roce 2016 vyhrálo finále proti Chorvatsku, v němž Jihoameričany dělil od porážky za stavu 1:2 na zápasy jediný prohraný set.[3] Po triumfu vystoupala Argentina poprvé na 1. místo žebříčku ITF, jakožto osmý tým od jeho zavedení v roce 2001.[2]
Čtyřikrát, v letech 1981, 2006 a 2008 a 2011, odešlo družstvo z boje o titul jako poražený finalista.[3]
Historie
editovatArgentina debutovala v Davis Cupu v roce 1923 proti Švýcarsku, jemuž podlehla 1:4 na zápasy. Na své první finále dosáhla v roce 1981, při premiéře světové skupiny. Prohrála v něm se Spojenými státy 1:3. O dvacet pět let později, roku 2006 se střetla v moskevském Olympijském stadionu s Ruskem, s nímž prohrála po velké bitvě 2:3.
Ve finálovém duelu ročníku 2008 konaném v argentinském Mar del Plata narazila na Španělsko, jež získalo trofej po výhře 4:1. Také počtvrté odešla z boje o salátovou mísu poražena, když v závěrečném duelu Davis Cupu 2011 podlehla na sevillské halové antuce Španělsku 1:3. Jihoamerický tým si odvezl pouze jeden bod za deblové vítězství. Obě dvouhry vyhrála španělská jednička Rafael Nadal.
V roce 2012 se Argentina probojovala do semifinále, kde narazila na Českou republiku. Na antuce v Buenos Aires podlehla pozdějším vítězům 2:3. Následující sezónu 2013 postoupila přes Německo a Francii opět do semifinálové fáze, v němž se zopakoval rok starý scénář. Opět ji vyřadil český výběr poměrem 3:2, který následně celou soutěž vyhrál.
2016: První zisk salátové mísy
editovatV úvodním březnovém kole roku 2016 Argentinci porazili debutanta ve světové skupině,[4] tým Polska. V gdaňské hale zvítězili 3:2 na zápasy, když dvěma body přispěl Leonardo Mayer.[5] V červencovém čtvrtfinále si poradili na pesarské antuce s Itálií poměrem 3:1. Hlavním strůjcem postupu se stal Federico Delbonis, jenž vyhrál obě dvouhry. Deblové vítězství v pětisetovém dramatu zaznamenali Guido Pella s Juanem Martínem del Potrem, vracejícím se na okruh po dlouhodobém zranění.[6] Také třetí mezistátní duel odehrála Argentina na půdě hostů, když je během září v glasgowském semifinále přivítali obhájci trofeje z Velké Británie v čele s bratry Murrayovými. Del Potrovi se na úvod podařilo zdolat světovou dvojku Andyho Murrayho po pětisetovém průběhu, když otočil vývoj utkání. Do dvoubodového náskoku se Jihoameričané dostali po výhře Guida Pelly nad Kylem Edmundem. Britové však vyrovnali skóre na 2:2. Rozhodující třetí bod ze závěrečné dvouhry připadl Leonardu Mayerovi po čtyřsetovém vítězství nad Danielem Evansem.[7]
V závěru listopadu Argentinu hostilo Chorvatsko v záhřebské hale Arena Zagreb. Jihoameričané vyhrali všechna tři předchozí mezistátní utkání.[8] V pátečním programu splnili roli favoritů jedničky týmů, když ve svých duelech triumfovali hráč elitní světové desítky Marin Čilić i Juan Martín del Potro. Chorvaté se po sobotní čtyřhře ujali vedení 2:1 na zápasy. V otevíracím nedělním singlu vedl Chorvat Čilić již 2–0 na sety nad del Potrem. Zbylou sadu, znamenající zisk salátové mísy, se mu však vyhrát nepodařilo a po téměř pětihodinovém dramatu odešel poražen 2–3 na sety. V závěrečné dvouhře již dominovala argentinská dvojka Federico Delbonis, který proti Ivu Karlovićovi neztratil ani jednu sadu. Argentina tak poprvé vybojovala titul. Teprve potřetí od zavedení světové skupiny v roce 1981 dokázalo družstvo ve finále otočit nepříznivý stav 1:2 na zápasy. V hale pro 15 tisíc diváků, kde byl přítomen i fotbalista Diego Maradona, pak nehrající kapitán vítězů Daniel Orsanic komentoval triumf slovy: „Musím tomu věřit, snili jsme o tom tolikrát, ale teď jsme to dokázali. Tenis je u nás tradiční sport a zasloužili jsme si to. Je to nejkrásnější okamžik mého života a je ctí být součástí tohoto týmu.“[9]
Dějiště
editovatDo roku 1996 odehrála Argentina všechny své domácí zápasy v areálu Buenos Aires Lawn Tennis Club na otevřeném antukovém dvorci. Následně začala využívat i další dějiště, nejen v metropoli Buenos Aires.[10][11] Některá střetnutí tak odehrála v Córdobě,[12] Mendoze[13] a Mar del Plata,[14] jíž si vybrala pro finálový duel v roce 2008.[15] V Buenos Aires využívá od roku 2006 antukový kurt areálu Estadio Mary Terán de Weiss.[16]
Složení týmu 2019
editovatŽebříček ATP je uveden k týdnu listopadového finále 2019.
Tenista | žebříček ATP | daviscupové výhry–prohry | zdroj | |||
---|---|---|---|---|---|---|
dvouhra | čtyřhra | celkem | dvouhra | čtyřhra | ||
Diego Schwartzman | 14. | 40. | 4–4 | 4–3 | 0–1 | [17] |
Guido Pella | 25. | 58. | 5–5 | 4–4 | 1–1 | [18] |
Leonardo Mayer | 92. | 61. | 14–6 | 11–3 | 3–3 | [19] |
Horacio Zeballos | – | 4. | 7–5 | 2–1 | 5–4 | [20] |
Máximo González | – | 34. | 1–2 | 0–0 | 1–2 | [21] |
Kapitán: Gastón Gaudio |
Přehled finále: 5 (1–4)
editovatChronologie zápasů
editovat2010–2018
editovatRok | úroveň | datum | místo | soupeř | skóre | výsledek |
---|---|---|---|---|---|---|
2010 | Světová skupina, 1. kolo | 5.–7. března | Stockholm (SWE) | Švédsko | 3–2 | výhra |
Světová skupina, čtvrtfinále | 9.–11. července | Moskva (RUS) | Rusko | 3–2 | výhra | |
Světová skupina, semifinále | 17.–19. září | Lyon (FRA) | Francie | 0–5 | prohra | |
2011 | Světová skupina, 1. kolo | 4.–6. března | Buenos Aires (ARG) | Rumunsko | 4–1 | výhra |
Světová skupina, čtvrtfinále | 7.–9. července | Buenos Aires (ARG) | Kazachstán | 5–0 | výhra | |
Světová skupina, semifinále | 16.–18. září | Bělehrad (SRB) | Srbsko | 3–2 | výhra | |
Světová skupina, finále | 2.–4. prosince | Sevilla (ESP) | Španělsko | 1–3 | prohra | |
2012 | Světová skupina, 1. kolo | 10.–12. února | Bamberk (GER) | Německo | 4–1 | výhra |
Světová skupina, čtvrtfinále | 6.–8. dubna | Buenos Aires (ARG) | Chorvatsko | 4–1 | výhra | |
Světová skupina, semifinále | 14.–16. září | Buenos Aires (ARG) | Česko | 2–3 | prohra | |
2013 | Světová skupina, 1. kolo | 1.–3. února | Buenos Aires (ARG) | Německo | 5–0 | výhra |
Světová skupina, čtvrtfinále | 5.–7. dubna | Buenos Aires (ARG) | Francie | 3–2 | výhra | |
Světová skupina, semifinále | 13.–15. září | Praha (CZE) | Česko | 2–3 | prohra | |
2014 | Světová skupina, 1. kolo | 31. ledna – 2. února | Mar del Plata (ARG) | Itálie | 1–3 | prohra |
Světová skupina, baráž | 12.–14. září | Sunrise (USA) | Izrael | 3–2 | výhra | |
2015 | Světová skupina, 1. kolo | 6.–8. března | Buenos Aires (ARG) | Brazílie | 3–2 | výhra |
Světová skupina, čtvrtfinále | 17.–19. července | Buenos Aires (ARG) | Srbsko | 4–1 | výhra | |
Světová skupina, semifinále | 18.–20. září | Brusel (BEL) | Belgie | 2–3 | prohra | |
2016 | Světová skupina, 1. kolo | 4.–6. března | Gdaňsk (POL) | Polsko | 3–2 | výhra |
Světová skupina, čtvrtfinále | 15.–17. července | Pesaro (ITA) | Itálie | 3–1 | výhra | |
Světová skupina, semifinále | 16.–18. září | Glasgow (GBR) | Velká Británie | 3–2 | výhra | |
Světová skupina, finále | 25.–27. listopadu | Záhřeb (CRO) | Chorvatsko | 3–2 | vítěz | |
2017 | Světová skupina, 1. kolo | 3.–5. února | Buenos Aires (ARG) | Itálie | 2–3 | prohra |
Světová skupina, baráž | 15.–17. září | Astana (KAZ) | Kazachstán | 2–3 | prohra | |
2018 | Americká zóna, 1. skupina | 6.–7. dubna | San Juan (ARG) | Chile | 3–2 | výhra |
Světová skupina, baráž | 14.–16. září | San Juan (ARG) | Kolumbie | 4–0 | výhra |
2019–2029
editovatRok | úroveň | datum | místo | povrch | soupeř | skóre | výsledek |
---|---|---|---|---|---|---|---|
2019 | Finále, základní skupina | 19. listopadu | Madrid, Španělsko | tvrdý (h) | Chile | 3–0 | výhra |
20. listopadu | Německo | 0–3 | prohra | ||||
Finále, čtvrtfinále | 22. listopadu | Španělsko | 1–2 | prohra | |||
2021 | Kvalifikační kolo | 6.–7. března 2020 | Bogota, Kolumbie | antuka (h) | Kolumbie | 1–3 | prohra |
1. světová skupina | 18.–19. září 2021 | Buenos Aires, Argentina | antuk | Bělorusko | 4–1 | výhra | |
2022 | Kvalifikační kolo | 4.–5. března | Buenos Aires, Argentina | antuka | Česko | 4–0 | výhra |
Finálový turnaj, základní skupina | 13. září | Bologna, Itálie | tvrdý (h) | Švédsko | 1–2 | prohra | |
16. září | Itálie | 1–2 | prohra | ||||
17. září | Chorvatsko | 0–3 | prohra | ||||
2023 | Kvalifikační kolo | 4.–5. února | Espoo, Finsko | tvrdý (h) | Finsko | 1–3 | prohra |
1. světová skupina | 16.–17. září | Buenos Aires, Argentina | antuka | Litva | 4–0 | výhra | |
2024 | Kvalifikační kolo | 3.–4. února | Rosario, Argentina | antuka | Kazachstán | 3–2 | výhra |
Finálový turnaj, základní skupina | 10. září | Manchester, Spojené království | tvrdý (h) | Kanada | 1–2 | prohra | |
13. září | Velká Británie | 2–1 | výhra | ||||
14. září | Finsko | 3–0 | výhra | ||||
Finálový turnaj, čtvrtfinále | listopad | Málaga, Španělsko | tvrdý (h) |
Odkazy
editovatReference
editovatV tomto článku byl použit překlad textu z článku Argentina Davis Cup team na anglické Wikipedii.
- ↑ GUYOT, Adrien. Davis Cup: Guillermo Coria steps down as Argentina captain. en.tennistemple.com [online]. 2024-11-26 [cit. 2024-11-27]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b Argentina on top after Davis Cup triumph [online]. Davis Cup, 2016-11-28 [cit. 2016-11-29]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b Joyous Argentina claims maiden Davis Cup title [online]. Davis Cup, 2016-11-27 [cit. 2016-11-29]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ GB, Belgium handed home ties in 2016 Davis Cup Draw [online]. Davis Cup, 2015-09-23 [cit. 2016-03-04]. Dostupné online.
- ↑ Poland vs. Argentina. www.daviscup.com. daviscup.com. Dostupné online.
- ↑ Italy v Argentina. www.daviscup.com. daviscup.com. Dostupné online.
- ↑ Great Britain v Argentina. www.daviscup.com. daviscup.com. Dostupné online.
- ↑ a b Croatia v Argentina. www.daviscup.com. daviscup.com. Dostupné online.
- ↑ iDNES.cz, ČTK. Davis Cup patří Argentině. Chorvatskou zkázu dokonal Delbonis. iDNES.cz [online]. 2016-11-27 [cit. 2016-11-28]. Dostupné online.
- ↑ Argentina vs. Russia, 04 Apr – 06 Apr 2003, DavisCup.com.
- ↑ Argentina vs. Colombia, 13 Feb – 15 Feb 1998, DavisCup.com.
- ↑ Argentina vs. Belarus, 21 Sep – 23 Sep 2003, DavisCup.com.
- ↑ Argentina vs. Mexico, 09 Feb – 11 Feb 2001, DavisCup.com.
- ↑ Argentina vs. Bahamas, 05 Apr – 07 Apr 1996, DavisCup.com.
- ↑ Argentina vs. Spain, 21 Nov – 23 Nov 2008, DavisCup.com.
- ↑ Argentina vs. Sweden, 10 Feb – 12 Feb 2006, DavisCup.com.
- ↑ Diego Schwartzman, na stránkách Davis Cupu (anglicky) přístup: 19. listopadu 2019
- ↑ Guido Pella, na stránkách Davis Cupu (anglicky) přístup: 19. listopadu 2019
- ↑ Leonardo Mayer, na stránkách Davis Cupu (anglicky) přístup: 19. listopadu 2019
- ↑ Horacio Zeballos,] na stránkách Davis Cupu (anglicky) přístup: 19. listopadu 2019
- ↑ Máximo González, na stránkách Davis Cupu (anglicky) přístup: 19. listopadu 2019
- ↑ Final Davis Cup World Group 1981 [online]. Davis Cup [cit. 2016-11-29]. (anglicky)
- ↑ Final Davis Cup World Group 2006 [online]. Davis Cup [cit. 2016-11-29]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Final Davis Cup World Group 2008 [online]. Davis Cup [cit. 2016-11-29]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Final Davis Cup World Group 2011 [online]. Davis Cup [cit. 2016-11-29]. Dostupné online. (anglicky)
Související články
editovatExterní odkazy
editovat- Obrázky, zvuky či videa k tématu Daviscupový tým Argentiny na Wikimedia Commons
- Daviscupový tým Argentiny na stránkách Davis Cupu (anglicky)