Diskuse:Mars (planeta)

Článek byl 2. 7. 2012 navržen na zařazení mezi nejlepší články.

Diskuse o nominaci byla 21. 11. 2012 ukončena s výsledkem potvrzeno.
Pokud článek neuspěl v hlasování, nedoporučuje se jej znovu nominovat před vyřešením nedostatků, kvůli kterým byla jeho předchozí nominace neúspěšná.

Článek byl 31. 8. 2007 navržen na zařazení mezi nejlepší články.

Diskuse o nominaci byla 21. 10. 2007 ukončena s výsledkem zařazeno.
Pokud článek neuspěl v hlasování, nedoporučuje se jej znovu nominovat před vyřešením nedostatků, kvůli kterým byla jeho předchozí nominace neúspěšná.

Článek týdne

Tento článek byl v 7. týdnu 2008 uveden na hlavní straně jako článek týdne.

Dobry den. Nevite jestli jsou na marsu mraky? Jsou to ty bile cmouhy (hlavne u severniho polu, jestli to nahore, kde je toho bileho vic je severni pol)?

Pokud vím, tak na Marsu mraky (tzv. cirry) jsou. Jirka O. 11:11, 24. 5. 2005 (UTC)

To bílé u pólů jsou polární čepičky tvořené ledem z CO₂ a vody. Obdobné polární čepičky má i naše Země, akorát jsou tvořeny vodním ledem. Jste-li opravdu z ČVUT, tak se můžete některý večer (kromě pondělí) vydat na Štefánikovu hvězdárnu na Petříně, kde vám tamní lidé všechno vysvětlí. --Luděk 11:13, 24. 5. 2005 (UTC)

Já jsem měl ale dojem, že tazatel polární čepičky nemyslel. Ale to je jedno. Jirka O. 11:21, 24. 5. 2005 (UTC)

Na en:Mars jsem našel i odkaz na foto, pořízené marsochodem Opportunity. Jak vidno, mraky občas jsou, i když jen taková "lehká váha". Miaow Miaow 12:08, 24. 5. 2005 (UTC)

Obrázky

S prohlizeci s jadrem IE obrazky Phobosu a Deimosu prekryvaji text. Pod jinymi prohlizeci je to v poradku. Snazil jsem se to opravit, nicmene jsem byl revertovan, asi proto ze jsem to nedokazal nalezite vysvetlit. --Jklamo 22:10, 14. 6. 2005 (UTC)

Vaše editace dala obrázky na stranu a mezi ně text takže to vypadalo dost divně. Koukněte na en jestli se to objevuje taky špatně. --Li-sung ✉ 22:18, 14. 6. 2005 (UTC)

ano dala, ale obrazky alespon neprekryvaly text. V en je to v poradku --Jklamo 22:23, 14. 6. 2005 (UTC)

Je to naprostá záhada. zkouším to v IE a naprosto to samé se mi při náhledu na en ukazuje normálně a tady to plave. --Li-sung ✉ 22:50, 14. 6. 2005 (UTC)

Koukám na to už pěknou chvilku a vypadá to na nějakou botu v css české wikipedie, i když to udělám nachlup stejně jako v en, obrázky se zarovnávají úplně jinak. Například se i bez parametru right zarovnávají doprava. Ráno moudřejší večera, teď už nemám sílu se tím zabývat. --Parkis 22:47, 14. 6. 2005 (UTC)

V CSS české Wikipedie je jedna (moje) změna, na kterou mám občas podezření (absolutní pozicování pozicuje vůči obsahu stránky, ne celé stránce), ale není mi jasné, proč by to mělo mít (nějaký, natož špatný) vliv na obrázky, u nichž pro absolutní pozicování není důvod.

Každopádně se mi zdá, že při mých úpravách se to spravilo, tak je to snad OK. (Ale ten článek ještě potřebuje dost hlavně stylistických úprav.)

--Mormegil ✉ 07:42, 15. 6. 2005 (UTC)

Jestli myslíš ten kus

 #bodyContent {position: relative;}  

tak teď jsem měl na něj spadeno, ale jak jsi to změnil tak už to asi neotestuju. Nevadí hlavně že je po problému. --Li-sung ✉ 07:46, 15. 6. 2005 (UTC)

Uhrabat

Clanek patri mezi dobre clanky, ale kouknul jsem se jenom na uvod a moc mi to nesedi. Chtelo by to uhrabat, pac kdyz jsem kouknul na zacatek "Mars je čtvrtá planeta Sluneční soustavy, pojmenovaná po římském bohu války Martovi. Mars je druhá nejmenší planeta (po Merkuru). Mars můžeme v některém období pozorovat celou noc. " tak tam na mne vyskoci trikrat to same slovo na zacatku vety, myslim si, ze by to takto byt nemelo. --Chmee2 14:48, 30. 7. 2007 (UTC)

Nejlepší článek?

Mám v plánu se pokusit tenhle článek připravit pro cestu mezi nejlepší. Je potřeba tam toho ještě mrak dopsat a doupravit, přidělal jsem spoustu nových nadpisů a tak. Mám v plánu je tak do dvou měsíců zamodřit a pak zkusit ho předhodit do primárky. Pokud byste měl někdo zájem mi pomoct, bude to vítáno ;)

Jinak bych chtěl poprosit někoho, kdo to ovládá, jestli by taky nemohl udělat ty rollovací reference jako mají na en wiki. Vypadá to cool, je to praktické a vim, že těch odkazů tady bude fakt mrak. odkaz. Bohužel jsem zatim nepostřehl jak se to dělá ;) díky --Chmee2 18:14, 7. 8. 2007 (UTC)

Podle en se mi podařilo udělat rolovací reference (jezdící lišta přibude až jich bude víc). Výšku jsem zatím nastavil na 220 px a dal jsem dva sloupce. (PS: opravdu je to hezčí, stálo by za to udělat šablonu :) ) --Japo ¿ 18:33, 7. 8. 2007 (UTC)

no jestli ji zvládneš tak určitě!!! --Chmee2 18:34, 7. 8. 2007 (UTC)

Pozorování

Potřeboval bych od někoho, kdo má zájem pomoct s kapitolkou pozorování. Dva - tři odstavce o tom, jak se dá Mars ze Země pozorovat dalekohledem, zmínku o Hubble, o minulosti, od kdy lidi na něj koukaj a o kanálech co tam viděli. Na tohle se moc necejtím, takže pomoc astronoma bude vítána. Díky --Chmee2 00:06, 16. 8. 2007 (UTC)

Před časem byla na internetu diskuse o Marsu. Objevil se tam problém, že profil hor na Marsu se liší od profilu pozemských hor. Na Zemi mají hory v dolní části mírnější svahy (známý profil třeba Řípu, vytvořený erozí a ukládáním produktů eroze), na Marsu jsou úbočí hor ve spodní části mnohem strmější. Nevím, zda je to pravda, ani jak se to případně dnes vykládá.

Martský versus marťanský

Podle mě je určitě správnější použít výraz martský, marťanský je přídavné jméno primárně ke slovu Marťan a ne k Mars. --Adam Zivner 19:50, 17. 8. 2007 (UTC)

tak jako češtinář nevím, ale martský jsem snad nikdy neviděl. Koukám ale teďka do ISBN 80-200-0906 na stranu 264 a je tam Marsovy čepičky, Marsovy atmosféry, Marsovy kůry, takže na tom asi něco bude. Jinak ještě dodatek, že to tam je psáno vždy s velkým písmenem na začátku slova Marsovy, i když je to kdekoliv ve větě --Chmee2 19:59, 17. 8. 2007 (UTC)

Google dává málo, zato relevantní hity. Každopádně je to správně utvořené přídavné jméno od jména římského boha Marta, ne planety, nicméně předpokládám, že by to mělo být stejně. Jinak Marsovy čepičky je také v pohodě. --Adam Zivner 20:06, 17. 8. 2007 (UTC)

Slovník spisovného jazyka českého uvádí k podstatnému jménu Mars přídavná jména marsovský a martovský, příp. ještě v závorce a s hvězdičkou variantu martský. Daniel Šebesta {diskuze | příspěvky} 20:08, 17. 8. 2007 (UTC)

čili jestli chápu správně, je možnost si vybrat z těchto tří. Preferoval bych Marsovský, pač mi to přijde pocitově nejlepší a snadno použitelné (pokud samozřejmě na to není nějaké pravidlo v češtině, že to musí být něco jiného). Ještě jak je to tedy s tim velkým a malým m na začátku? --Chmee2 20:20, 17. 8. 2007 (UTC)

Velké M u slova Marsovy je v pořádku, přivlastňovací přídavná jména odvozená od jmen vlastních se píší z velkým písmenem. Marsovský a spol se píší s písmenem malým. --Reaperman 20:51, 17. 8. 2007 (UTC)

Tipy na vylepšení - projekt kvalita

• část Geologické složení možná je trochu zastaralá - od doby, kdy vznikly citované prameny, možná už díky těm marsovským vozítkům ví vědci o geologii něco víc než jenom co daly meteority No jak se to veme :) Kouknu se ale potom. Porovnal jsem s en wiki a něco málo přihodil, celkově ale byla naše geologie obstojná té americké. Oni tam mají sice navíc ještě stratigrafii, ale tu máme my spracovanou v mnohem lepším článku.--Chmee2 07:28, 30. 8. 2007 (UTC)
• červených odkazů je pořád hodně, zejména hloupě vypadají červené odkazy typu "Podrobnější informace naleznete v článku ..."; pokud ten článek nechce nikdo napsat, doporučuji zatím zakomentářovat. články plánuju napsat, ale jak známo, chce to čas, mám to v měsíčním plánu, že se bude celý modrat
• "Úhlový průměr Slunce je asi 21'." - myslí se Slunce pozorovaného z Marsu?
• Planetary Fourier Spectrometer bude prostě nějaký spektrometr, ale je potřeba název tohoto přístroje přeložit do češtiny. Laicky jsem si to troufl u gama spektrometru, ale tohle je nad moje síly. přeložil jsem dle tohoto --Chmee2 07:28, 30. 8. 2007 (UTC)
• sloh je ještě místy chabý, chtělo by to aby článek přečetl někdo kdo umí česky a zároveň rozumí astronomii; snažil jsem se vylepšit na co mi padlo oko, ale na hlubší zásahy si netroufám
• paralelní článek EN wikipedie mi z letmého pohledu připadá bohatší a místy i srozumitelnější a možná i modernější - nešlo by si tam vzít víc inspirace?
• "plánuje svůj první rover ESA" - asi lépe bez zkratek, pokud nejsou vysvětleny někde blízko anebo notoricky známé - rozepsano, predpokladal jsem, ze clk zajimajici se o vesmir zkratku ESA zna (stejne jako se pouziva NASA), nebyl ale problem rozepsat
• "Současné ambice má vedle těchto zemí i Rusko." - předtím se mluví o ESA, což ale není země, ne? A co jsou to "současné ambice"? Jako že ambice vysadit někoho na Marsu? - prepsano, snad k lepsimu pochopeni :)
• Terraformace - úplně chybí nějaké seriózní prameny - snad jsou dostatečně seriozni, pokud ne, vyhodte je, zkusim najit pak lepsi.
• konec článku není dopsaný chybí dvě kapitoly, opět je v plánu :)

Nejsem marsolog, ale snad tohle trochu pomůže.--Ioannes Pragensis 20:50, 18. 8. 2007 (UTC)

díky kouknu se na to zítra večer, až bude čas. zatím jen stručně. --Chmee2 21:34, 18. 8. 2007 (UTC)

• místo nic neříkajících odkazů na reference použít {{Citace webu}}, {{Citace knihy}} a příbuzné. --Tlusťa 21:58, 18. 8. 2007 (UTC)

Poškrtal a komentoval --Chmee2 21:08, 22. 8. 2007 (UTC)

Další připomínky

Tak zde jsou moje připomínky. Článek jsem přečetl a poupravil pouze z poloviny, nebe alkohol ta metla lidstva začal kalit můj zrak. Ještě bych ho rád dočetl a provedl celkové zhodnocení. Jinak samozřejmě je to dobrý článek, jen mi schází literatura. Následují moje připomínky článku. Někdy se jedná o pouhé dotazy, jindy věci které by se měli udělat. Postupoval jsem tak, že jsem si článek četl a v průběhu čtení vypisoval tyto poznámky:

• trochu mě zarazil výraz „formovat malé tělese, jenž gravitací přitahovaly další částice“ - překlep? překlep
• v oddílu Vznik jsem nenalezl údaj o stáří

doplněno

• když se píše, že má Mars jen čtvrtinový povrh a desetinu hmotnosti, tak by stálo za to uvést kolik do závorky (oddíl Fyzikální charakteristiky)

doplěno

• obrázek "Představa o složení Marsu" by si zasloužil popisky

popsáno

• bylo by milé vysvětlit více zmagnetizování Marsu uvedené ve větě: „Na planetě se nevyskytuje silné magnetické pole, ale některé oblasti planety vykazují, že byly zmagnetizovány.“

snad to takle stačí

• nelíbí se mi výraz: některé teorie „pracují“ s myšlenkou

myslim, že tohle jsem taky přepsal (ale 100% si jist nejsem) - sákryš, nic mě nenapadá...

Tak jsem to nechal den uležet a právě jsem to přepsal:-)--Juan de Vojníkov 16:57, 3. 9. 2007 (UTC)

• Olympus Mons - je co? opět laik neví jestli je to kráter nebo sopka... - mimochodem dále v textu je několikrát veden link na heslo Polární čepičky, proč to tedy není hned z kraje článku?

doplněn popisek

• úvodní věty v sekci Povrch by měla být nějak uvedena, tzn. třeba: Již Kepler objevil při pozorování Marsu podivné útvaru ve tvaru čepic...

myslim, že to takle stačí?

vyřešil jsem to linkem

• dobrá rada: sloučeniny napřed uváděj jménem a teprve podruhé a potřetí vzorcem - upraveno
• vůbec nerozumím úvodnímu odstavci v oddílu "Povrch"
  • dodefinováno to sice je, ale stylisticky je to otřesné, někdo by to měl přečíst a znovu přepsat svými slovy

dodefinován

• jakpak se menoval ten kruhový útvar co byl dříve nultým poledníkem?

vyřešil Chmee2

• možná by se za jednotky ve stratigrafii marzu mohlo uvést období. Dokud jsem totiž neklikl dál, tak jsem netušil, že se jedná o období, ale myslel jsem, že jsou to geologické vrstvy.

dopsáno v sekci stratigfrafii, jinam bych to necpal všude, jelikož o tom čtenář má získat informaci během čtení a není pak nutné to futr opisovat

• vidím, že v článku jsou řešeny poznámky zařazením do závorek přímo v textu. Je to tak?

Už ne, to zakomentování textu se mi ale vůbec nelíbilo. Má význam přímo v článku. --Tlusťa 17:00, 2. 9. 2007 (UTC)

A nepřipadá ti formulace: či jako přibližně divná?--Juan de Vojníkov 17:54, 2. 9. 2007 (UTC)

ne, jinak bych jí tam nepsal :) Klidně to přeformuluj, ale to srovnání z výškou mi přijde vhodné, proto sem to tam nechal. --Tlusťa 17:58, 2. 9. 2007 (UTC)

• otepluje o 5 °C za rok? - chybí časový údaj, nebo strovnání (oddíl Atmosféra)

proč otepluje a za rok??? tam není napsáno globální oteplování ale (viz) Skleníkový efekt --Li-sung ✉ 14:34, 2. 9. 2007 (UTC)

• tahle věta se musí změnit: Projevují se zde i další procesy, „které umožňují mluvit“ o marsovském počasí. - přivádí mě to k nepříjemný myšlence, že se opět jako v případě článku Surtsey jedná o překlad s en, bez provedení korektury

upraveno

• jinka když jsou zmiňována místní jména na Marsu, tak astronom samozřejmě ví o co se jedná, laik ale ne (myslím si, že přesto, že jsou tato místní jména prolinkována, bylo by vhodné jě nějak vhodně uvést, např. tak jak jsem to sám udělal, tedy: „údolí Valles Marineris“

nesouhlasím, dle mého linky stačí, pokud ale je potřeba, doplním pak všude

já nemyslím, že všude, ale někde by se mi to líbilo. uvidíme co na to ostatní.--Juan de Vojníkov 17:54, 2. 9. 2007 (UTC)

• obr. by mohli v poznámce uvádět to jak vznikly, tedy jaká sonda je nafotila, vůbec by asi u tohohle článku mohl vzniknout speciální poznámkový aparát, aby se všechno nehňácalo do textu

doplněny zdroje

• zase: Kolem své osy se Mars otočí za dobu, která je velmi podobná délce pozemského dne - 24 hodin 39 minut 35,244 sekund - do závorky pro srovnání hodit Zemi

doplněno

trochu jsem to rozšířil, aby to bylo srovnatelné--Juan de Vojníkov 17:54, 2. 9. 2007 (UTC)

• občas by se mohlo uvést srovnání ve světelných letech (třeba vzdálenost od Země)

myslim, že není nutné, pač světelný roky v takto malých vzdálenostech je na prd. kdyby už tak AU ale to zase málokdo ví co je

Nesmyl, velká poloosa u Marsu je ~0,0000240983, u Země ~0,0000158125 ly. Takové srovnání je úplně na... nic. Pro tyto vzdálenosti je nejlepší AU nebo km. --Tlusťa 16:15, 2. 9. 2007 (UTC)

• za: pohyb mezi 1,6m až -2,8m, zdánlivý průměr 4" do 25" - bych opět prsknul poznámku, protože laik neví o co jde ale nadruhou strunu, asi není nutné z těch znaků vést linky - nechám to na autorech

je vyřešeno linkempřeškrtnutý text

• Phobos a Deimos - to je z řečtiny?:jo Fobos (mytologie) a Deimos (mytologie). --Li-sung ✉ 14:34, 2. 9. 2007 (UTC)
• Pás asteroidů - to je oficiální jméno, že se to píše s velkým písmenem?

když o tom píše literatura, tak to tak nazývá. Zkusim kouknout někam po pravidlech ale asi na tohle nejsem ten pravej Srovnal jsem to podle toho, co na to říká Velká encyklopedie vesmíru

• má tato věta v nejlepším článku místo:Pro definitivní podpoření této obecně přijímané teorie bude ale nutné získat vzorky z povrchu měsíců? - skryl jsem

dle mého by to tam být mělo, se skrytím nesouhlasím

větu sem tedy upravil, protože se mi v tom stavu v jakém byla nelíbila--Juan de Vojníkov 17:54, 2. 9. 2007 (UTC)

• jak by řekl Aktron: neměla by mít tabulka charakter "wikitable"?

hotovson--Juan de Vojníkov 17:54, 2. 9. 2007 (UTC)

• u této věty: První pozorování planety jsou známá již z období prvních civilizací, kdy byl Mars pozorován pouhým okem - mi chybí příklady (mayové, egypťané, kdo konkrétně?). překopírováno z úvodu článku

--Juan de Vojníkov 13:55, 2. 9. 2007 (UTC)

Další sada připomínek a bodů:

• věta typu: Trvalým cílem kolonizace planety by mělo být vytvoření stálé lidské základny a postupného osidlování povrchu planety. - mi nepřipadá hodná encyklopedie, tak jsem jí smazal
• myslím si, že není dobré se příliš ohánět v textu slovy nejistoty: (nejspíše) není

vyřešeno

• v článku je nesoulad při vysvětlení tzv. Tváře na Marsu. V úvodu je napsáno, že se to vysvětlilo jakýmsi spektrálním posunem na dalekohledech, v oddíle "Sci-fi" se pak píše že se jedná o přírodní útvar. Trochu matoucí, ne?:Asi špatně koukám, ale žádný "spektrální posun na dalekohledech" nenacházích. --Li-sung ✉ 19:12, 2. 9. 2007 (UTC)

v článku nic takového není. V sekci sci-fi je napsáno, že podrobným mapováním se ukázal přirozený původ a v sekci povrch je zmínka ve smyslu o hru světla a stínu a že se jedná o obyčejný erodovaný skalní masív. Nic ve smyslu připomínky nevidim --Chmee2 09:24, 3. 9. 2007 (UTC)

Aha už to vidím.--Juan de Vojníkov 16:57, 3. 9. 2007 (UTC)

• možná by se mohla doplnit šablona měsíce jako to maj na en

překopírováno

• literatury je stále málo
• humanitní hledisko článku je velmi slabé a je třeba doplnit (např. Mars v astrologii, Mars v ústní slovesnosti, proč byl vlastně pojmenován Marsem
• prověřit linky - zafixovat a opravit prošel jsem

Na závěr jedna potěšující zpráva: na es byl již český článek o Marsu zařazen mezi nejlepší:-), tak jsem to opravil - sorry.--Juan de Vojníkov 18:51, 2. 9. 2007 (UTC)

Pozorování, Cydonia

Dle mého názoru chybí zmínka o velkých opozicích Marsu, jak byla v roce 2003m zmínka trošku podrobnější o oblasti Cydonia(přece jen to zajímá laickou veřejnost), literarura např. může být i starší, jak Mars vznikl, poznámka o měsících je příliš krátká.--Mirek256 05:46, 1. 9. 2007 (UTC)

1. Opozice - přidána zmínka o minulé velké opozici a o letošní, o dalších si myslí, že by měl referovat samostáný článek. Udělal jsem tedy červený odkaz.
2. Cydonia - připsal jsem pár větami zmínku, podrobněji o tom pojednává vlastní článek, na který vede odkaz
3. vznik Marsu - sekce dopsána
4. Měsíce - nemyslím si osobně, že je třeba je rozepisovat, jelikož jsou velmi kvalitně zpracovány v pododkazech. Nechal bych to jako volitelné místo. Pokud ale nebudete souhlasit, je možno to vyslovit, rozepíšu --Chmee2 08:06, 1. 9. 2007 (UTC)

To je OK, v atmosféře Marsu by mohla být zmínka o metanu, objeven v roce 2003, je zajímavý tím, že je nestabilní a musí zdroj.--Mirek256 08:31, 1. 9. 2007 (UTC)

již tam je, cituji: Atmosféra je tvořena převážně z oxidu uhličitého (95,32 %), dále obsahuje: dusík (2,7 %), argon (1,6 %), kyslík (0,13 %), oxid uhelnatý (0,07 %) a vodní páry (0,03 %)[7], která vzniká sublimací z polárních čepiček. Mezi ostatními plyny vyskytující se v atmosféře se pak ještě řadí neon, krypton, xenon, ozón a metan (který je možným indikátorem života na Marsu, jelikož probíhá rychlému rozpadu.[8]) Dokonce i se zdrojem, došlo asi k překouknutí :) --Chmee2 08:38, 1. 9. 2007 (UTC)

Já vím, všiml jsem si, jen bych měl ještě jednu poznámku, sci-fi - mohla by být zmínka o [1], [2], [3] a jedna dvě věty o Marsu v astrologii. --Mirek256 08:48, 1. 9. 2007 (UTC)

S těmi sci-fi díly. Myslím si, že by si to zasloužilo časem vlastní článek, jelikož existuje snad tisíc a jeden film/kniha, která o Marsu je. Vypsal jsem jenom ty, co osobně považuji za přelomové, známé a nejdůležitější, pokud myslíte že by tam měly být i další, klidně je připište :) (PS: na Total Recall tam zmínka je). Bral jsem to jako hlavní článek, který má tvořit krátkou kostru na kterou se nabalí podrobné články, jenž to rozepíšou (podobně jako např. povrch, stratigrafie atd.)

bohužel astrologií nepomůžu, jelikož dle mého to není věda, ale pavěda, takže pokud bych to psal já zanášel bych tam svůj názor na věc. Snažím se needitovat články, na které nemám nezaujatý pohled :) (jinak bych jí asi umístil do sekce obraz v kultuře, jelikož jinam asi nezapadne a dělat jí vlastní sekci není dle mého nutné). --Chmee2 08:53, 1. 9. 2007 (UTC)

Já o Marsu můžu psát jen z hlediska laika, jen jsem chtěl připojit názor. O sfi-fi na téma Mars by měl být samostatný článek, viz [4]. Astrologie i podle mě není věda, nerozumím jí, ale jestli je někdo na to téma schopen napsat větu dvě a ví o čem píše, proč ne.--Mirek256 09:18, 1. 9. 2007 (UTC)

všák já to chápu :) snažím se jen věcně reagovat na připomínky, které zde jsou vznášeny. V podstatě se shodujem na 100% jen to říkáme každý jinak ;) Přihodím do článku šablonu viz též na sci-fi, přidání astrologie se nebráním, jen k ní nemám co napsat, pač netuším ;)) --Chmee2 09:22, 1. 9. 2007 (UTC)

pohyb marsu zvěrokruhem

aniž bych se astrologů nějak zastával, opravil jsem to zpět na siderickou periodu – z mě nezřejmého důvodu pro dnešní astrologii není důležité postavení planety vůči zemi, ale to, kde je vidět na obloze (kořen toho bude zřejmě vznik astrologie předtím, než se zjistilo, že se planety pohybují před sférou hvězd). pokud má někdo jiný názor, sem s ním, rád se poučím. p.s.: a mezi námi, i pokud by astrologie uvažovala jinou periodu, tak máme smůlu, zde jen popisujeme a neopravujeme, pouze by se muselo zjistit proč zrovna tu ... --Power 06:51, 26. 9. 2007 (UTC)

Možná sem už mágo, ale přijde mi, že tahle tyhle dvě části věty si navzájem odporují: „není důležité postavení planety vůči zemi, ale to, kde je vidět na obloze [ze Země]“, podle mě obě je to samý jen jinýmy slovy. Synodická perioda je doba kdy se daný těleso dostane "na obloze" opět na stejný místo. [5] Což znamená i stejné vzájemné postavení v 3D prostoru. --Li-sung ✉ 07:01, 26. 9. 2007 (UTC)

no právě že to není to samé jinými slovy. sféra hvězd (přeloženo do moderního jazyka hvězdné pozadí, pohyb hvězd je nicotný - viz hvězdná paralaxa) není 3D, ale v podstatě 2D umístěná v nekonečnu. tudíž astrolog hledící na oblohu nehodnotí, kde je mars vůči němu (resp. vůči Slunci), ale vůči této "tapetě" a tam zaujímá stejnou pozici právě po jedné siderické periodě. --Power 07:54, 26. 9. 2007 (UTC)

Mám dojem že běžný západní astrolog vyznávající tropickou astrologii nekouká na skutečné hvězdné pozadí, jen si na něj promítá vlastní od Slunce odvozený zvěrokruh. --Li-sung ✉ 08:37, 26. 9. 2007 (UTC)

to je zřejmě pravda, ale vstupy do těch jejich modelů jsou snad odvozené od reálné astronomie – ergo kladívko pohyb nějakého tělesa po papíře může/musí mít stejnou periodu jako pohyb planety mezi hvězdami. --Power 08:40, 26. 9. 2007 (UTC)

Powere, potřebuješ více představivosti. Poloha pozorovatele vůči dané planetě je naprosto klíčová k tomu, kam se planeta promítá. Li-sung má pravdu. Siderická perioda je vůči pozorovateli na Slunci. Pro to, abys věděl, kde je planeta vůči pozorovateli na Zemi, potřebuješ počítat s jejím pohybem vůči Zemi - a tedy synodickou periodu. To, co je napsané teď v článku, je blbost (Mars projde celou ekliptikou za dobu své siderické periody tj. necelých 687 dní, díky čemuž stráví přibližně 57,25 dne v každém znaku tropického zvěrokruhu.) Mars celou ekliptiku za dobu své siderické periody neprojde, protože tu může projít jen za dobu své synodické periody, která je ale delší. Ještě podotknu, že astrologové siderickou periodou dlouho vůbec nemohli znát, protože mnoho staletí neměli ani šajnu o tom, jak se vlastně planety prostorem pohybují (ostatně si myslím, že naprostá většina astrologů ji nemá ani dnes). Znali jen synodickou, kterou si mohli změřit doma na Zemi. --Miraceti ✉ 21:39, 26. 9. 2007 (UTC)

miraceti, myslím, že predstavivosti mám vcelku dost. zkusíme důkaz sporem - předpokládejme, že jde opravdu o synodickou periodu, tj. mars bude opět v opozici ke slunci vzhledem k pozorovateli na zemi. otázka zní: bude země na stejném místě vzhledem ke hvězdám, aby se mars promítal na stejné hvězdné pozadí? to by přece znamenalo rezonanci siderických oběžných dob, která pokud vím mezi zemí a marsem není. --Power 10:25, 27. 9. 2007 (UTC)

Potřebuješ opravdu více představivosti (a když to nepomůže, nastartuj nějaké domácí planetarium a vyzkoušej si to tam). To, že se planeta bude promítat na stejné místo (resp. bude mít stejnou rektascenzi), neznamená, že se do tohoto místa dostala stejně jako minule. Planety se po obloze nepohybují plynule a dokonce čas od času i couvají. Chápu, jak jsi přišel na myšlenku nutnosti jakési rezonance, ale Tvá úvaha byla špatná.

Konečně přijmi fakt, že to, kam se planeta promítá na hvězdné pozadí, závisí na poloze pozorovatele. Jinam se promítá Mars ze Země a jinam z Venuše. Hvězdy se vůči sobě prakticky během roku nepohybují, protože jsou strašně daleko. Ale ani to není zcela pravda, jistě jsi už slyšel o paralaxe. --Miraceti ✉ 11:32, 27. 9. 2007 (UTC)

opravdu nepotřebuju více představivosti :) věř mi ;) škoda, že sis to v nějakého tom domácím planetáriu sám nezkusil, zjistil bys, že to rozhodně není synodická perioda. k mojí vlastní smůle to tedy není ani siderická perioda, ale proměnlivá doba, která ze siderické vychází opravená o relativní pohyb, který není pravidelný, jak jsi sám poznamenal. --Power 15:14, 27. 9. 2007 (UTC)

Pokud by skutečně existovala nějaká perioda pro stejnou pozici planety vůči hvězdnému pozadí při pohledu ze Země, pak by zákryty hvězd planetou nastávaly každý rok (případně za jinou periodou horoskopem zohledněnou) ne? --Li-sung ✉ 15:55, 27. 9. 2007 (UTC)

ne nutně a už vůbec ne každý rok - každá planeta má vlastní oběžnou dobu. hlavně ale kromě pohybu v rektascenzi (horizontálně podél ekliptiky) existuje i pohyb v deklinaci (vertikálně k ekliptice) daný vzájemným sklonem rovin oběhu. -- Tento nepodepsaný komentář přidal(a) uživatel(ka) power (diskuse • příspěvky)

Zákryty jsou složitější záležitost, neboť při nich hrají roli taky další parametry oběžných drah.

Měl bych ale celé to tvrzení uvést na pravou míru, protože jsem se seknul i já. Synodická perioda je perioda, kdy se planeta dostane do stejné elongace (úhel planeta-Země-Slunce) - tedy perioda např. mezi dvěma opozicemi (se Sluncem). (Ruším tedy zavádějící hlášku "protože tu může projít jen za dobu své synodické periody.") Proto nevyšla v planetáriu synodická perioda. Doba mezi dvěma polohami se stejnými rektascenzemi (po oběhnutí celé oblohy, abychom se vyvarovali těch smyček) se neustále mění. Tato doba klidně může být i kratší než siderická perioda (před a po velké opozici Marsu v roce 2003 byla např. jen cca 615 dní, ale může být i zhruba 710 dní - tolik aspoň planetárium). Ale rozhodně tato doba závisí na poloze pozorovatele (proto se také mění). Stále tedy platí, že "Mars projde celou ekliptikou za dobu své siderické periody tj. necelých 687 dní, díky čemuž stráví přibližně 57,25 dne v každém znaku tropického zvěrokruhu." je nesmysl. Myslím, že už nejsme s Powerem ve sporu. --Miraceti ✉ 19:13, 27. 9. 2007 (UTC)

Doporučuju celou tu sekci o astrologii zcela smazat a pokud se bude něco přidávat, tak každou věc/větu tu nejprve prodiskutovat. Chybí tam mnoho zdrojů, jsou tam koniny a celé je to pro Mars stejně podružné. --Miraceti ✉ 21:39, 26. 9. 2007 (UTC)

Ještě něco: Odkazovat na stránky, kde se píše třeba "Pluto je spojován s vynálezem atomu," je pro Wikipedii velká hanba. Něco takového je pro seriozní publikaci zcela nepřijatelné. --Miraceti ✉ 21:44, 26. 9. 2007 (UTC)

pokud článek bude pojednávat o PET lahvi, kterou můžou někteří afričtí domorodci považovat za dar bohů, je to také velká hanba to tam zmínit? astrologii neuznávám, její mýty vyvracím kde můžu, ale mars prostě v astrologii figuruje a čím jiným doložit astrologické povídačky než astrologickými stránkami? je na editorech, aby těmto informacím daly patřičný rámec, ale tajit je je přeci nesmysl. --Power 10:25, 27. 9. 2007 (UTC)

Jak jsem psal výše, nemám nic proti tomu, aby tam zmínka o astrologii byla. Ale článek nemůže být mezi nejlepšími, pokud v něm jsou nesmysly nebo neozdrojované podezřelé údaje. Jedinou cestu, jak tomuto zabránit, vidím v kompletním smazání této sekce a jejím vybudování od nuly při diskusi o každém vkládaném faktu. Tu hanbu jsem zmiňoval kvůli odkazům na stránku, která nemůže být považována za důvěryhodnou. Povídačky nemají v encyklopedii co dělat. Pokud nejsou důvěryhodné zdroje, tak to tu prostě nebude - to není žádný velký problém, článek může být mezi nejlepšími i bez nich (resp. jen bez nich, rozhodně ne s nimi). Podotýkám, že o symbolice astrologů a třeba i alchymistů se publikovala i seriózní díla. Jen je třeba je najít. --Miraceti ✉ 11:32, 27. 9. 2007 (UTC)

Mám jednu připomínku, v části o astrologii to jen tak ozdrojovat nepůjde, a nastane zde jako jinde ve wikipedii, že astrologii považuje spousta lidí za nevědeckou. Ale je součástí lidské kultury, a je i matkou astronomie. I středověcí astronomové (Kepler atd.) byli astrologové, museli panovníkům něco dávat a tak nějak se zrodila moderní astronomie. Ale dokazovat, že Mars je červený a že to připomíná lidskou krev mi připadá přehnané.--Mirek256 16:09, 28. 9. 2007 (UTC)

Nejde o to dokazovat, že červená barva připomíná krev, ale to že, se toto srovnání používalo. Ano, je to velmi přímá úvaha, ale právě takovéto přímé úvahy by mělo jít ozdrojovat věrohodnými zdroji. Neboť i o astrologii a její symbolice existují věrohodné práce. --Miraceti ✉ 09:19, 15. 10. 2007 (UTC)

Interaktivní mapa

Dovoluji si oznámit, že předělám interaktivní mapu a zapracuji do ní i tu relativný nadmořskou výšku, protože v tomhle stavu to nepracuje dobře.--Juan de Vojníkov 14:06, 16. 10. 2007 (UTC)

nechápu :) --Chmee2 14:56, 18. 10. 2007 (UTC)

Jde o to, že jsem k té iteraktivní mapně přiložil obrázek kterej ukazuje relativní nadmořskou výšku, aby měl čtenář přehled co ty barvy znamenaj. Je blby, že to tam nebylo v originálu. Teď to teda je, že je tam ta šablona a k tomu přiloženej obrázek "scale". Problém, je že tahle kombinace může ve zmenšenym oknu, nebo na některých vyhledávačích haprovat. Čili je lepší udělat novou šablonu. Jako já udělám ještě jednu interaktivní mapu z tohodle:

• http://commons.wikimedia.org/wiki/Image:PIA02820.jpg

Apropo, co se týče toho atlasu, tak to je absolutně nesmyslný. Já jsem objevil dva jiný obrázky, kterými by se to dalo nahradit. De o to je jen popsat. Jedná se o:

• http://commons.wikimedia.org/wiki/Image:Cerberus_Hemisphere.jpg
• http://commons.wikimedia.org/wiki/Image:Mars-Schiaparelli.jpg

Jako je škoda, že si tak vypadl. Kdyby si to s námi řešil, tak se to hejbe rychlejc.--Juan de Vojníkov 17:02, 18. 10. 2007 (UTC)

lepší obrázek na interaktivní mapu je ten, co tam tedka je. Ten novej navrhovanej je nepěknej. Zkusim napsat Powerovi, jestli by nevygeneroval novej lepší pro nás, ale ten co nabízíš, jsem proti.

tři obrázky v globusu IMHO význam mají. Dvěma nepopíšeš kouli zcela, respektive sice jo, ale zkreslení na okrajích je natolik velké, že je to hnusné. Dokonce si myslim, že by na popsání bylo nejlepší použít obrázky 4, které by mnohem detailně popisovaly útvary bez zbytečného zkreslení na okrajích. Kde by to zkreslení už bylo velké, tam by u 4 obrázků byla zkreslená oblast v podstatě na středu ;)

A vypadávám, pač žiju i ten reálnej život :) --Chmee2 17:23, 18. 10. 2007 (UTC)

Tu interaktivní mapu musím předělat ať bude někdo generovat lepší nebo nebude, protože to na některejch prohížečích fakt hapruje. Jak mě tady.--Juan de Vojníkov 18:37, 21. 10. 2007 (UTC) - je to tolik práce, že bude fakt lepší počkat. Tak doufám, že se na to rychle vrhnete!--Juan de Vojníkov 08:05, 22. 10. 2007 (UTC)

Příčina/důsledek

Na druhou stranu proti vzniku života hovoří fakt, že se Mars nachází mimo obyvatelnou zónu Slunce, což má za následek zmrznutí vody.

Není to naopak? Není zmrznutí vody z důvodu velké vzdálenosti od Slunce důvodem, proč je Mars mimo obyvatelnou zónu? --Miraceti ✉ 21:11, 17. 10. 2007 (UTC)

Upravil jsem formulaci. --Beren 17:41, 18. 10. 2007 (UTC)

Teď čtu: Na druhou stranu proti vzniku života hovoří fakt, že tyto příznivé podmínky trvaly pouze dočasně, v současnosti je téměř všechna voda na Marsu zmrzlá, a planeta se tak nachází mimo obyvatelnou zónu Slunce. Nejsem si jistý, jestli to bylo vylepšení (a není to nutně Berenova chyba). Možná by stálo za to tohle souvětí nějak úplně přeformulovat. --Miraceti ✉ 08:02, 23. 10. 2007 (UTC)

A co vynechat příčiny a následky a jen prostě konstatovat že: Na druhou stranu proti vzniku života hovoří fakty, že tyto příznivé podmínky trvaly pouze dočasně, v současnosti je téměř všechna voda na Marsu zmrzlá, a že planeta se nachází mimo obyvatelnou zónu Slunce. --Tlusťa 11:09, 23. 10. 2007 (UTC)

To vypadá dobře. --Miraceti ✉ 21:55, 23. 10. 2007 (UTC)

Atlas

Ty tři obrázky v atlasu jsou dost podezřelé. Nikde jsem nenašel, ze kterého místa se vlastně na tu kouli díváme, z pozic nad rovníkem, jak by se dalo čekat, to nejspíš není. Podle mě ani nezobrazují celý povrch Marsu a jsou tak dost zavádějící. Nebylo by lepší ty obrázky odstranit, dokud nezískáme lepší? Miraceti 5. 1. 2009, 09:16 (UTC)

u toho atlasu není důležité místo, odkud se na něj díváme, ale množství útvarů, které je vidět a je popsáno. Snímky byly dle mého pořízené právě proto, aby ukázaly velkou část povrchu. Je jedno, že nejsou z nějakého "objektivního tradičního bodu či přímky" jako např. z rovníku, od toho je tam ta rozklikávací mapa. Tato má ukazovat poziční vztahy jednotlivých útvarů. Nesouhlasím s tím, aby se odstraňily --Chmee2 9. 1. 2009, 09:12 (UTC)

Jak to může ukazovat vztahy jednotlivých útvarů, když není jasné, co v těch třech kruzích je a odkud se na to díváme? Mám totiž podezření, že to nejsou ani průměty Marsu. Třeba mezi Hellas a Syrtis Major je totiž rozdíl zhruba 50 stupňů (šířky), čemuž prostřední obrázek neodpovídá.

Dokud nebude jasné, co je to za obrázky, jsou silně zavádějící. Zvlášť, pokud jsou označeny jako atlas, tedy soubor map. Mapy nejsou jen obrázky, mají také definované zobrazení, měřítko a orientaci. Miraceti 9. 1. 2009, 09:34 (UTC)

chyby

V přehledové tabulce zákl.parametrů je chybně zobrazován/uveden řád nebo jednotka u "Obvod oběžné dráhy. ". Je-li správná hodota v AU pak odpovídající řád u přepočtu na km není 10¹² ale 10⁹. Jinak uvedená hodnota odpovídá přepočtu na m a nikoliv km. Povšiml jsem si, že podobný nesoulad je vedle Wiki-cs článku o Marsu též v článku o Venuši. S pozdravem David.

Díky za upozornění, chybu jsem opravil. --ZK001 26. 10. 2011, 17:41 (UTC)

Přesnost číselných údajů

V infoboxu chybí zdroje a údaje o nejistotě měření, což je u fyzikálních veličin slušnost. --egg 11. 3. 2012, 21:08 (UTC)

Souhlasím, eggu (+Merkur, Saturn, Jupiter totéž), jen si nemyslím, že by to mělo být v infoboxu. Tam by měly být přehledně základní údaje. Detaily, jako přesnost měření, by ho značně znepřehlednily. Takže přesnost IMHO jinam. --Packa (diskuse) 11. 3. 2012, 21:20 (UTC)

Malé +- by snad takový binec neudělalo. Aspoň na en to problém není. Miraceti 12. 3. 2012, 08:43 (UTC)

Zdrojování a jiné

• Článek je nejlepší už nějakou dobu, ale podle dnešních nároků by v NČ neměly být prakticky neozdrojované celé kapitolky. Především Vznik, Povrch, Stratigrafie, Oběžná dráha (plná čísel), Pozorování, Mars v kultuře - Jméno. A také infobox, pokud data nejsou zdrojována v článku.

• Neškodilo by ve Stratigrafii každé období charakterizovat jednou větou.
• V nesouladu je atmosfér. tlak v kapitolce Povrch (~600 Pa) a infoboxu (0,7–0,9 kPa).
• Výzkum: chce aktualizovat, minimálně co dělají mise z let 2007-2008, budoucnost.

--Jann (diskuse) 11. 4. 2012, 17:35 (UTC)

Ahoj, osobně si myslím, že tento článek (a i další) čeká osud ostrova Surtsey, postupná (wiki)eroze v rozbouřeném moři nejlepších článků. Jako jeden z hlavních autorů, co to heslo dopracoval tehdy na NČ, tak jsem v poslední době přesměroval svou energii do jiné sekce české Wikipedie a tedy se tomuto tématu nehodlám moc věnovat. Tudíž s tebou souhlasím, že by v dnešních dnech chtělo heslo výrazně přepracovat a dodělat, třeba se někdo najde. Jinak většina těch informací bez zdroje má zdroj v knize Surface of the Mars of M. Carra, pokud to někomu pomůže... S pozdravem --Chmee2 (diskuse) 11. 4. 2012, 17:41 (UTC)

Ech, dobře pro ony jiné sekce, škoda pro Mars. Pěkný den, --Jann (diskuse) 11. 4. 2012, 18:01 (UTC)

Methan se jen tak rozkládá?

Jako chemik a technolog doporučuji autorovi jinak moc zajímavého článku ověřit si tvrzení uvedené v sekci atmosféra, že se methan rozkládá :-) mohu vás ujistit, že za podmínek, které uvádíte, je methan dokonale stabilní :-) případně si o tom něco najděte v odborných publikacích: "methane coupling/combustion/pyrolysis/decomposition/thermal cracking". Nebude se štípat ani při 700 C nijak významnou rychlostí ani pod ionizujícím zářením. Aby se hnul, musíme ho obvykle ohřívat nad 950 C. Uveden National Geografic News není relevantní zdroj takových informací.

Nejsem ani autor ani chemik, ale když si v Nature myslí, že metan má v atmosféře Marsu životnost omezenou ([6]), na několik století ([7]), tak jim věřím. --Jann (diskuse) 4. 1. 2015, 13:11 (CET)

povrchová teplota

U povrchové teploty jsou hodnoty posunuty o jeden řádek výše - přes opakované pokusy jsem nezvládl to opravit. Prosím wikiodborníky o nápravu. Hejhulák (diskuse) 15. 3. 2015, 20:16 (CET)

Opravdu se nenajde nikdo, kdo by dokázal posunout údaje o povrchové teplotě na správné řádky? Přece jen, tento článek oficiálně patří mezi nejlepší, takže i taková drobná chyba zde dělá wikipedii ostudu. Hejhulák (diskuse) 11. 7. 2015, 10:45 (CEST)

Opraveno. Chyba byla v šabloně {{Infobox - planeta}}. (Zdá se mi, že v té šabloně je podobných problematických konstrukcí více.) --Jvs 11. 7. 2015, 11:04 (CEST)

Aktualizovat

@Mirek256, Chmee2: Ahoj, chtělo by aktualizovat. OJJ, Diskuse 29. 9. 2020, 08:39 (CEST)

@Mirek256, Chmee2, Pepe357, Vachovec1: Bylo by vysoce vhodné, či spíše urgentní, tento článek aktualizovat. Očekávám, že současný čtenář zde bude hledat Perseverance, přičemž tento projekt zde není ani zmíněn, což zde zkrátka musí být, bez ohledu na puzzlík (který by bylo taky skvělé zachovat a bylo by smutné, pokud by se ten článek měl zakonzervovat iks let zpátky). --OJJ, Diskuse 19. 2. 2021, 15:44 (CET)

Množství

U prvků ve složení (Neon-Metan) bych napsal stopové množství místo těch čísel (jinak ta čísla samozřejmě nepovažuji za neužitečná). --46.135.43.192 13. 2. 2022, 18:50 (CET)