Dobruška
Dobruška (německy Gutenfeld) je druhé největší město v okrese Rychnov nad Kněžnou (po Rychnově nad Kněžnou) v Královéhradeckém kraji. Leží v podhůří Orlických hor v údolí Zlatého potoka (Dědiny) v nadmořské výšce 287 m na katastrální ploše 3466 ha. Žije zde přibližně 6 600[1] obyvatel.
Dobruška | |
---|---|
Radnice v Dobrušce | |
znakvlajka | |
Lokalita | |
Status | město |
Pověřená obec | Dobruška |
Obec s rozšířenou působností | Dobruška (správní obvod) |
Okres | Rychnov nad Kněžnou |
Kraj | Královéhradecký |
Historická země | Čechy |
Stát | Česko |
Zeměpisné souřadnice | 50°17′31″ s. š., 16°9′36″ v. d. |
Základní informace | |
Počet obyvatel | 6 557 (2024)[1] |
Rozloha | 34,44 km²[2] |
Nadmořská výška | 287 m n. m. |
PSČ | 518 01 |
Počet domů | 1 342 (2021)[3] |
Počet částí obce | 8 |
Počet k. ú. | 7 |
Počet ZSJ | 20 |
Kontakt | |
Adresa městského úřadu | nám. F. L. Věka 11 518 01 Dobruška mu@mestodobruska.cz |
Starosta | Miroslav Sixta |
Oficiální web: www | |
Dobruška | |
Další údaje | |
Kód obce | 576271 |
Geodata (OSM) | OSM, WMF |
multimediální obsah na Commons | |
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Město spravuje části obce Běstviny, Domašín, Chábory, Spáleniště, Pulice, Mělčany a Křovice. Historické jádro Dobrušky je od roku 2003 městskou památkovou zónou.
Historie
editovatPrvní zmínka pochází z roku 1320. V roce 1806 postihl Dobrušku největší požár v její historii a značná část města musela být znovu vystavěna. V úterý 13. července 1926 navštívil město prezident republiky T. G. Masaryk a zapsal se do pamětní knihy města.
Vývoj počtu obyvatel
editovatRok | 1971 | 1976 | 1981 | 1986 | 1991 | 1996 | 2001 | 2006 | 2011 | 2016 | 2022 |
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Počet obyvatel | 5 843 | 6 372 | 6 972 | 7 316 | 6 836 | 7 444 | 7 194 | 7 033 | 6 926 | 6 848 | 6 518 |
Pamětihodnosti
editovat- kupecký dům F. L. Věka
- děkanský kostel svatého Václava, zbarokizovaný v letech 1709 až 1724
- hrobka rodiny Laichterovy
- mikve v budově městského vlastivědného muzea
- kostel sv. Ducha za městem
- kovárna
- křížová cesta ve Studánce
- Mariánský sloup z roku 1736 na náměstí – socha Panny Marie Immaculaty byla na sloup zakoupena již jako hotová, původně byla umístěna na jezuitském kostele v Hradci Králové; postranní sochy sv. Václava, Jana Nepomuckého, Františka Xaverského a Floriána jsou dílem Ondřeje Deckera z Hradce Králové a Jana Mělnického, sochaře z Vamberka; iniciátorem stavby byl dobrušský děkan Jan Jung [4]
- městské lapidárium
- rodný dům spisovatele Josefa Laichtera
- památná hrušeň u Dobrušky
- renesanční radnice s věží z druhé poloviny 16. století – (s expozicí Vlastivědného muzea Dobruška: uvnitř jsou vystavena raná díla malíře Františka Kupky a románská křtitelnice, která je nejstarší hmotnou památkou města)
- rodný dům Františka Vladislava Heka (s expozicí Vlastivědného muzea Dobruška)
- socha sv. Jana Nepomuckého poutníka v Domašíně poblíž mariánského poutního místa Studánka
- synagoga (s expozicí Vlastivědného muzea Dobruška)
- vila U Rýdlů, postavená v letech 1917–1919 podle návrhu Jana Kotěry[5] (s expozicí Vlastivědného muzea Dobruška)
- židovský hřbitov
Doprava
editovatDobruška leží na konci lokální železniční trati Opočno pod Orlickými horami – Dobruška, která je však od roku 2010 využívána omezeně. Hlavní dopravní spojnicí je silnice I/14 (Náchod – Rychnov nad Kněžnou).
Části města
editovatOsobnosti
editovat- Augustin Šenkýř (1736–1796), hudební skladatel, varhaník, gambista a houslista
- František Vladislav Hek (1769–1847), národní buditel, proslavený díky románu Aloise Jiráska F. L. Věk a stejnojmennému televiznímu seriálu F. L. Věk Československé televize z roku 1971 režiséra Františka Filipa
- Jan Dvořáček (1825–1898), první ředitel sklářské školy v Kamenickém Šenově (v roce 1856), první školy tohoto druhu v Evropě
- Alois Beer (1833–1897), písmák a naivní malíř
- Karel Lier (1845–1909), herec a režisér
- František Adolf Šubert (1849–1915), divadelní ředitel, režisér a dramatik; v letech 1883–1900 byl ředitelem Národního divadla
- Jan Laichter (1858–1946), nakladatel a knihkupec, vydavatel spisů T.G. Masaryka
- Josef Laichter (1864–1949), spisovatel a nakladatel
- František Kupka (1871–1957), abstraktní malíř z nedalekého Opočna, který zde prožil mládí
- Josef Petřík (1891–1943), československý legionář a protinacistický odbojář
- Radim Drejsl (1923–1953), český hudební skladatel, klavírista a dirigent
- Miloslav Košťál (1925–2018), archivář, historik a kazatel Církve bratrské
- Jana Peterová (* 2000), orientační běžkyně
Kultura
editovatZ kulturních akcí pořádaných v Dobrušce je patrně nejznámější Dobrušské letní muzicírování (živé koncerty každou červencovou a srpnovou neděli od 17 hodin) a Mezinárodní hudební festival F. L. Věka, poprvé pořádaný v roce 2011. Další akcí je Festival netradičních her a aktivit[6] nebo zářijové Svatováclavské slavnosti.
V Dobrušce se nachází městem zřizované Vlastivědné muzeum Dobruška.
Sport
editovatVe městě sídlí florbalový klub FBC Dobruška, který hraje svá domácí utkání ve sportovní hale Pulická, která byla otevřena v roce 2022.[7] Ženský tým klubu hraje od sezóny 2024/25 hrát Extraligu žen (nejvyšší soutěž).[8][9][10]
Partnerská města
editovat- Ábrahámhégy, Maďarsko
- Miejska Górka, Polsko
- Radków, Polsko
- Piława Górna, Polsko
- Veľký Meder, Slovensko
- Hnúšťa, Slovensko
Fotogalerie
editovat-
Rodný domek Františka Vladislava Heka
-
Děkanský kostel svatého Václava
-
Socha Františka Ladislava Věka
-
Mariánský sloup na náměstí
-
Kovárna v Dobrušce
-
Vila U Rýdlů v Dobrušce
-
Gymnázium, Pulická ulice
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
- ↑ MAXOVÁ Ivana, NEJEDLÝ Vratislav, ZAHRADNÍK Zdeněk:Mariánské, trojiční a další světecké sloupy a pilíře v okrese Rychnov nad Kněžnou. SÚPPOP Praha 1999, s.22-34; ISBN 80-86234-04-5
- ↑ Vila U Rýdlů. In: Národní památkový ústav: památkový katalog [online]. ©2015 [cit. 7. 10. 2020]. Dostupné z: https://www.pamatkovykatalog.cz/vila-u-rydlu-766346
- ↑ Dobruška FEST [online]. ©2020 [cit. 7. 10. 2020]. Dostupné z: https://www.dobruskafest.cz/
- ↑ KOTALOVÁ, Jana. Dobruška se dočkala moderní sportovní haly. Stála více než 100 milionů korun. Rychnovský deník. 2022-09-22. Dostupné online [cit. 2023-01-06].
- ↑ EHLOVÁ, Dana. Velká florbalová radost: Dobruška slaví ligový titul a postup do extraligy. Rychnovský deník. 2024-04-15. Dostupné online [cit. 2024-04-21].
- ↑ Dobrušský florbal zažívá svoje Nagano! Ženy postupují do extraligy!. www.sport-rychnovska.cz [online]. [cit. 2024-04-21]. Dostupné online.[nedostupný zdroj]
- ↑ Extraliga potvrzena! Florbalistky Magdaléna a Vanesa Bašovy se už těší. www.sport-rychnovska.cz [online]. [cit. 2024-06-05]. Dostupné online.
Externí odkazy
editovat- Galerie Dobruška na Wikimedia Commons
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Dobruška na Wikimedia Commons
- Encyklopedické heslo Dobruška v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
- Dobruška v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
- Oficiální stránky města
- virtuální show