Dušan Karpatský
Dušan Karpatský[1] (28. únor 1935 Trebišov, Slovensko – 1. února 2017 Praha[2]) byl slavista[3], přední český překladatel ze slovanských jazyků, především pak ze srbochorvatštiny.[4] Roku 2003 obdržel z rukou Pavla Dostála, ministra kultury ČR, státní cenu za překladatelské dílo.[5]
| Dušan Karpatský | |
|---|---|
| Narození | 28. února 1935 Trebišov |
| Úmrtí | 1. února 2017 (ve věku 81 let) Praha |
| Místo pohřbení | Motolský hřbitov |
| Povolání | filolog, spisovatel, překladatel, literární historik a literární kritik |
| Alma mater | Univerzita Karlova |
| Témata | slovanské jazyky, srbochorvatština, balkanistika, chorvatská literatura, překlad, kroatistika a literární historie |
| Ocenění | Státní cena za literaturu a překladatelské dílo (2003) Gratias Agit (2007) Cena Josefa Jungmanna (2015) |
 Seznam děl: SKČR | Knihovny.cz | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Život a dílo
editovatDle matričního záznamu se narodil původně jako Dušan Rosenzweig, Slovence původem z Užhorodu.[6] Druhou světovou válku prožil v jihočeském Sepekově.[7] Dušanův otec se konce druhé světové války nedožil, zemřel v roce 1940. Jeho příjmení Karpatský zvolila Dušanova matka po druhé světové válce.[7] Po studiu na rakovnickém gymnáziu vystudoval češtinu a srbochorvatštinu na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy.[8] Svůj v pořadí první překlad z chorvatštiny do češtiny zveřejnil v roce 1958.[7] Jeho publikační činnost zahrnuje překlady více než stovky knih, sedmi divadelních a jedenácti rozhlasových her.[7]
Při udílení ceny Josefa Jungmanna byl v říjnu roku 2016 uveden do překladatelské síně slávy Obce překladatelů.[9][10]
Na zprávu o jeho úmrtí reagovala s velikým ohlasem chorvatská média.[11][12][13][14][15][16]
Bibliografie (výběr)
editovatČeské překlady ze srbo-/chorvatštiny
editovatZa svůj život přeložil do češtiny velikou řadu významných jihoslovanských autorů, mezi které náleží výběrově kupříkladu Meša Selimović, Marija Jurić Zagorka, Marijan Matković, Ranko Marinković, Slobodan Novak, Ivan Aralica, Ivo Brešan, Pavao Pavličić, Ivo Andrić, Miroslav Krleža, Adin Ljuca, Raymond Rehnicer, Saša Skenderija, Ediba Jaganjace etc.[17]
Židovská literatura
editovatPřekládal srbochorvatsky psanou židovskou literaturu a překlady zveřejňoval v Židovské ročence (ŽR).[7]
- Povídky Danila Kiše Psi a knihy (ŽR 1993–1994)[7]
- a Muž bez vlasti (ŽR 2001–2002);[7]
- novela Alberta Goldsteina Pověst o bludném Jonáši (ŽR 2002–2003);[7]
- pro Židovskou ročenku také napsal studii Židé v literatuře Bosny a Hercegoviny (ŽR 1999–2000).[7]
Literární věda
editovat- Slovník spisovatelů Jugoslávie
- (Malý) labyrint literatury (vydaný poprvé v roce 1982 pod cizím jménem)[7]
- Koráb korálový (2007, spoluautor)
- Listář (2014)
- Epistolar (Záhřeb)[18]
Gastronomie
editovat- Jugoslávská kuchyně (1988), Nostalgická kuchařka (1994), Lahůdky od Jadranu (2002)
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ Karpatský, Dušan | Hrvatska enciklopedija. www.enciklopedija.hr [online]. [cit. 2016-07-14]. Dostupné online.
- ↑ Zemřel překladatel Dušan Karpatský. www.ceskatelevize.cz [online]. 2017-02-01 [cit. 2017-02-02]. Dostupné online.
- ↑ KARPATSKÝ, Dušan, prom. fil. | KDO JE KDO v české slavistice. www.slaviste.cz [online]. [cit. 2016-07-14]. Dostupné online.
- ↑ Dušan Karpatský In: Obec překladatelů
- ↑ Státní ceny mají Kabeš a Karpatský. iDNES.cz [online]. 2003-10-24 [cit. 2016-07-14]. Dostupné online.
- ↑ SLOMEK, Jaromír. Pár facek od Seiferta [online]. tyden.cz, 2015-05-08 [cit. 2016-07-14]. Dostupné online.
- ↑ a b c d e f g h i j jd. Kalendarium (Dušan Karpatský známý a naznámý). Roš chodeš, Věstník židovských náboženských obcí v českých zemích a na Slovensku. 03. 2019, roč. 81, čís. 5779, s. 23. Ke stažení ve formátu *.pdf. Dostupné online. ISSN 68 121074 68.
- ↑ Dušan Karpatský. www.databaze-prekladu.cz [online]. [cit. 2016-07-14]. Dostupné online.
- ↑ Do překladatelské Síně slávy vstoupil Dušan Karpatský se Sarajevskou princeznou | Kultura. Lidovky.cz [online]. 2016-10-07 [cit. 2017-02-01]. Dostupné online.
- ↑ Překladatelé ocenili Dušana Karpatského a převod polského románu. Deník.cz. 2016-10-06. Dostupné online [cit. 2017-02-01].
- ↑ Umro Dušan Karpatský, najistaknutiji češki kroatist. politikaplus.com. Dostupné online [cit. 2017-02-02]. (anglicky) Archivováno 3. 2. 2017 na Wayback Machine.
- ↑ U Pragu umro najistaknutiji češki kroatist Dušan Karpatský. Direktno.hr. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-02-03. (anglicky) Archivováno 3. 2. 2017 na Wayback Machine.
- ↑ http://www.glasistre.hr/vijesti/kultura/umro-dusan-karpatsky-najistaknutiji-ceski-kroatist-544072
- ↑ Odlazak poznatog češkog kroatista i književnog povjesničara: Umro je Dušan Karpatsky / Novi list. novilist.hr [online]. [cit. 2017-02-02]. Dostupné online. (hr_HR)
- ↑ Umro Dušan Karpatský, najistaknutiji češki kroatist. www.tportal.hr. Dostupné online [cit. 2017-02-02].
- ↑ UMRO DUŠAN KARPATSKÝ Neslužbeni veleposlanik hrvatske kulture u Češkoj više nije među nama. jutarnji.hr. Dostupné online [cit. 2017-02-02]. (anglicky)
- ↑ Najuglednij češki kroatist Dušan Karpatský proslavlja 80. rođendan [online]. hazud.hr [cit. 2016-07-14]. Dostupné online. (chorvatsky)
- ↑ DERK, Denis. Dušan Karpatsky predstavlja "Epistolar" i u Zagrebu [online]. vecernji.hr [cit. 2016-07-14]. Dostupné online.
Literatura
editovat- (česky) RUBÁŠ, Stanislav (ed.). Slovo za slovem: S překladateli o překládání. 1. vyd. Praha: Academia, 2012. 450 s. Kapitola Dušan Karpatský (174-192 S.). Autobiografické rozhovory se 27 českými překladateli.
- (česky) ŠUSTROVÁ, Petruška. Služebníci slova. 1. vyd. Praha: Pulchra, 2008. 328 s. Kapitola Dušan Karpatský (135-142 S.). Autobiografické rozhovory se 40 českými překladateli.
Související články
editovatExterní odkazy
editovat- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Dušan Karpatský
- Dušan Karpatský v Databázi knih
