Dvorec (Nepomuk)
Dvorec je severovýchodní část města Nepomuk v okrese Plzeň-jih v Plzeňském kraji. Tvoří ji dvě historické osady: Dvorec a Železná Huť a dále mladší zástavba z 20. století, které vyrostla mezi nimi. Dvorec je také název katastrální území o rozloze 2,32 km².[3] K územnímu růstu obce přispěla zejména existence vlakového nádraží Nepomuk, zřízeného roku 1868 právě na dvoreckém katastru nedaleko knížecích železáren.
| Dvorec | |
|---|---|
 Kaple ulici Ke Dvorům | |
| Lokalita | |
| Charakter | část města |
| Obec | Nepomuk |
| Okres | Plzeň-jih |
| Kraj | Plzeňský kraj |
| Historická země | Čechy |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 49°29′49″ s. š., 13°36′24″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 785 (2021)[1] |
| Katastrální území | Dvorec (2,32 km²) |
| PSČ | 304 03 335 03 |
| Počet domů | 288 (2021)[2] |
  Dvorec | |
| Další údaje | |
| Kód části obce | 103462 |
| Kód k. ú. | 703460 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Dvorcem prochází silnice II/191 a železniční trať Plzeň – České Budějovice, na které je zřízena stanice Nepomuk. Odbočuje zde regionální dráha do Blatné.
Historie
editovatPrvní písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1552.[4]
Vesnice vznikla zřejmě v první polovině 16. století na místě zaniklého dvorce, snad cisterciácké grangie. Tomu by napovídalo i to, že v 17. století zde bylo jen šest selských gruntů. Nejpozději v 17. století byly na soutoku Úslavy a Myslívského potoka v provozu panské železárny, u nichž vznikla dělnická osada Železná Huť. Železárny prošly přestavbou ve druhé polovině 18. století a dalšími úpravami v první polovině 19. století. Jejich provoz byl ukončen v osmdesátých letech 19. století. Dále v jejich areálu fungovala olejna a mlýn. V osadě Železná Huť bylo v provozu několik, zejména kovozpracujících, dílen i velký zájezdní hostinec.
Další rozvoj vesnice souvisí se vznikem vlakového nádraží Nepomuk, zřízeného roku 1868 nedaleko knížecích železáren. U nádraží vyrostly dva hostince, dílny, sklady i obytné domy. V průběhu 20. století se zástavba rozšiřovala, až spojila obě osady, které tvořily ale vždy jednu politickou obec. Ta se jmenovala původně Dvorec, ve třicátých letech 20. století Železná Huť a po roce 1945 opět Dvorec.
Obyvatelstvo
editovat| Rok | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 | 2021 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Počet obyvatel | 433 | 481 | 453 | 464 | 520 | 550 | 709 | 735 | 802 | 808 | 893 | 890 | 806 | 794 | 785 |
| Počet domů | 62 | 65 | 67 | 70 | 77 | 84 | 125 | 166 | 166 | 195 | 227 | 260 | 271 | 286 | 288 |
Obecní správa
editovatPři sčítání lidu v letech 1850–1959 Dvorec byl samostatnou obcí, se kterým patřil nejprve do okresu Přeštice, ale v roce 1950 v okrese Blovice. Od roku 1960 je částí města Nepomuk v okrese Plzeň-jih.[7]
Pamětihodnosti
editovat- Socha svaté Barbory
- Kaplička svaté Barbory
- Zelenohorská železárna a olejna v Huti s šichmistrovským domem
- Klasicistní Hostinec pod Štedrým
- Novorenesanční Vätrova vila
- Kaplička ve Dvorci
- Areál nádraží s bývalým zájezdním hostincem a výtopnou
- Drážní vodárna u řeky Úslavy
- Křížek u Křížku
Rodáci
editovat- Karel Šlouf (1917–1980), zbrojíř a pilot 312. československé stíhací perutě RAF[8]
- Václav Šlouf (1911–1976), pilot 312. a 313. československé stíhací perutě RAF
Galerie
editovat-
Ulice Bratří Šloufů -
Kaplička svaté Barbory a domy v bývalé huti -
Šichmistrovský dům s mansardovou střechou -
Park na huťské návsi -
Novější zástavba
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01].
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online.
- ↑ Územně identifikační registr ČR. Územně identifikační registr ČR [online]. 1999-01-01 [cit. 2009-10-22]. Dostupné v archivu.
- ↑ Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 308.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Praha: Český statistický úřad, rev. 2015-12-21 [cit. 2024-07-25]. Dostupné online.
- ↑ Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2024-07-25]. Dostupné online.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Díl IV. Abecední přehled obcí a částí obcí. Praha: Český statistický úřad, 2015-12-21. Dostupné online. S. 114.
- ↑ Pamětní deska bratři Šloufové [online]. Spolek pro vojenská pietní místa [cit. 2022-12-18]. Dostupné online.
Externí odkazy
editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Dvorec na Wikimedia Commons - Dvorec v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
