Eduard Parmský

Eduard Parmský
	dědičný parmský princ
	Eduard Parmský, Jan Frans van Douven, asi 1690–1699
Narození	12. srpna 1666; Parma
Úmrtí	6. září 1693; Parma
Manželka	Dorotea Žofie Falcko-Neuburská
Potomci	Alexandr Ignác Parmský; Alžběta Parmská
Rod	Farnese
Otec	Ranuccio II. Farnese
Matka	Isabela d'Este
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Eduard Parmský (Odoardo Farnese; 12. srpna 1666, Parma – 6. září 1693, Parma) byl nejstarším synem Ranuccia II. Farnese, vévody z Parmy a Piacenzy. Od narození byl až do své smrti dědičným princem Parmy. Byl také otcem slavné španělské královny Isabely Farnese.

Život

Eduard se narodil 12. srpna 1666 ve vévodském paláci Colorno mimo město Parma. Jeho otec Ranuccio II. Farnese byl vévodou z Parmy a Piacenzy. Jeho matka Isabela d'Este byla dcerou vévody Františka I. z Modeny a Marie Kateřiny Parmské. Jeho rodiče tak byli vzájemně bratranec a sestřenice. Eduard se narodil jako třetí dítě svých rodičů, měl dvě starší sestry, Markétu Marii, která se provdala za Františka II. z Modeny, a Terezu, která se nikdy nevdala a stala se benediktinskou jeptiškou a abatyší v opatství svatého Alessandra v Parmě.

Eduardova matka zemřela asi devět dní po jeho narození. Isabela byla druhou manželkou jeho otce. Ranucciova první žena byla Markéta Jolanda Savojská, sestřenice francouzského krále Ludvíka XIV., ale manželství zůstalo bezdětné (narodily se jen dvě mrtvé děti). Po smrti Eduardovy matky se vévoda oženil potřetí, a to s mladší sestrou Isabely, Marií d'Este; Eduardova nevlastní matka tak byla jeho vlastní tetou. Marie manželovi porodila dalších devět dětí, včetně dvou přeživších synů. Jedním z nich byl František Parmský, Eduardův o dvanáct let mladší bratr, který se po jeho smrti oženil s jeho vdovou Doroteou Žofií a stal se oddaným a milovaným nevlastním otcem Eduardovy dcery Alžběty. František také zdědil po jejich otci vévodství.

Manželství a potomci

Eduard se 3. dubna 1690 v zastoupení oženil s Doroteou Žofií Falcko-Neuburskou. Pár byl veřejně oddán 17. května 1690 v katedrále Nanebevzetí Panny Marie v Parmě. Manželství bylo sjednáno hrabětem Fabiem Perlettim – vyslancem a rádcem Ranuccia II. Nevěsta, která byla spřízněna se členy evropských královských dynastií, přinesla rodině Farnese velké věno.

Dorotea Žofie byla dcerou kurfiřta Filipa Viléma Falckého. Jejími sestrami byly mimo jiné císařovna Svaté říše římské, portugalská královna a královna španělská.

Eduard zemřel rok před svým otcem, 6. září 1693 ve věku 27 let, takže se nikdy nestal vládcem. Jeho mladá vdova se následně 8. prosince 1695 provdala za jeho mladšího nevlastního bratra Františka. Ten se stal po smrti otce v roce 1694 vévodou. Jejich manželství však zůstalo bezdětné a vévodství zdědil Eduardův nejmladší nevlastní bratr Antonín. Ten však také zemřel bezdětný, a tak bylo rozhodnuto, že se parmským vévodou stane Eduardův vnuk Filip, který byl druhorozeným synem Eduardovy dcery Alžběty, španělské královny.

Potomci

1. Alexandr Ignác Parmský (6. 12. 1691 – 5. 8. 1693)
2. Alžběta Parmská (25. 10. 1692 Parma – 11. 7. 1766 Aranjuez), dědička Parmy a Piacenzy
- ⚭ 1714 Filip V. Španělský (19. 12. 1683 Versailles – 9. 7. 1746 Madrid), španělský král od roku 1701 až do své smrti