Egill Skallagrímsson
Egill Skallagrímsson (asi 904 – asi 995) byl islandský básník a válečník vikingské éry. O jeho životě pojednává tzv. Egilova sága, zřejmě ze 13. století.
Egill Skallagrímsson | |
---|---|
Narození | 910 Island |
Úmrtí | 990 (ve věku 79–80 let) Mosfellsbær |
Povolání | objevitel, Berserkové, skald a spisovatel |
Děti | Þorsteinn Egilsson |
Rodiče | Skalla-Grímr |
Rod | Myramän |
Příbuzní | Helga Þorsteinsdóttir a Skúli Þórsteinsson (vnoučata) |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Život
editovatNarodil se na Islandu a měl sámský původ. První báseň měl napsat již ve věku tří let. Patřil k berserkům (zběsile agresivním vikingským bojovníkům) a měl zvláštní tvar lebky, takže se spekuluje, že možná trpěl Pagetovou kostní chorobou, která krom deformací kostí někdy vede i k šílenství. Je mu připisováno sedm básní (Aðalsteinsdrápa, Höfuðlausn, Sonatorrek, Arinbjarnarkviða, Skjaldardrápa, Berudrápa, Lausavísur) a několik fragmentů. Byl též znalcem run.
Dílo
editovatEgillu Skallagrímssonovi jsou připisovány následující básně: Aðalsteinsdrápa, Höfuðlausn (touto si Egill vykoupil svobodu od krále Erika Krvavé Sekery, který jej v Anglii odsoudil k smrti), Sonatorrek, Arinbjarnarkviða, Skjaldardrápa, Berudrápa, Lausavísur a Fragmenty.
Odkazy
editovatReference
editovatV tomto článku byl použit překlad textu z článku Egill Skallagrímsson na anglické Wikipedii.
Externí odkazy
editovat- Obrázky, zvuky či videa k tématu Egill Skallagrímsson na Wikimedia Commons
- Heslo v Britannice