El Amarna

starověké město

El Amarna je dnešní název významného archeologického naleziště ve středním Egyptě, zhruba v polovině cesty mezi Káhirou a Luxorem na pravém břehu Nilu. Za vlády faraona 18. dynastie Amenhotepa IV. (tj. Achnatona, asi 1379–1361 př. n. l.) zde sídlil panovník a jeho dvůr. Město se tehdy jmenovalo Achetaton. Přesídlení dvora do tohoto města bylo součástí velké politické a náboženské reformy.

Lokalizace El Amarny

Po Achnatonově smrti se situace stává zmatenou a pro nás zcela zamlženou a nejasnou. Jisté je, že za Tutanchamona (zprvu Tutanchatona, asi 1361-1352 př. n. l.) se kult i politika Egypta vrátily do starých kolejí a Achnatonova reforma byla zapomenuta. Panovník i dvůr přesídlili opět do Vesetu a Achetaton (dnešní El Amarna) byl opuštěn. Přesto zde byla zanechána velká část vládní korespondence, která se dochovala až dodnes. Jedná se o korespondenci panovníků Amenhotepa III. a IV.

Starověký Achetaton

editovat
Související informace naleznete také v článku Achetaton.
 
Plán města (sever je vlevo): 1. Severní hřbitov, 2. Jižní hřbitov, 3. Pouštní svatyně, 4. Severní město, 5. Severní palác, 6. Maru-Aton, 7. Jižní město, 8. Velký Atonův chrám, 9. Kom el-Nana, 10. dělnická kolonie,11.dělnický hřbitov, 12. Královské údolí, 13. Echnatonův hrob, V a U - hraniční stély.

Město vzniklo za vlády Amenhotepa IV. Tento faraon se pokusil o náboženskou reformu, která jej však přežila jen o několik málo let. Odklonil se od původních bohů a vyzdvihl do té doby bezvýznamného boha Atona a povýšil ho do nejvyšších božských kruhů. Zřekl se svého jména po otci (které znamenalo „Amon je spokojen“) a přijal jméno Achnaton („Milý Atonovi“ někdy také „Prospěšný/sloužící Atonovi“). V téže době zakázal Amonův kult a jeho majetek zabavil, ostatní egyptské bohy tento osud potkal nedlouho poté.

Protože každé egyptské město mělo za patrona nějakého boha, kterému pak toto město svým způsobem náleželo, rozhodl se panovník, že svému bohu postaví nové město (čisté a nezkažené starými bohy), které pojmenoval Achetaton („Atonův obzor“) a ze kterého pak po zbytek svého života vládl.

Po Achnatonově smrti na trůn nastoupil jen velmi krátce vládnoucí Smenchkaré a po něm nastoupil na trůn jeho syn Tutanchaton. Ten již po třech letech se přesunul i s dvorem z Achetatonu zpět do Vésetu a změnil si i jméno na Tutanchamon („Živý obraz Amonův“). Během jeho vlády se pomalu obnovovaly staré pořádky, které předcházely náboženské reformě, a nakonec (nejpozději za vlády Aje a Haremheba) dochází i k likvidaci nápisů obsahující Achnatonovo či Atonovo jméno.

Město Achetaton bylo opuštěno a na dlouhá staletí ztraceno pod vrstvami písku.

Historie výzkumu

editovat

Prvním, kdo podal zprávu o existenci pozůstatků staroegyptského osídlení v Tell el-Amarně, byl francouzský jezuita a cestovatel Claude Sicard. Ten v roce 1714 popsal jednu z hraničních stél, která vyznačovala vnější hranici Achetatonu.

V letech 1798–1799 zmapovala a zakreslila expedice Napoleona Bonaparta to, co bylo viditelné na povrchu. Své objevy v Egyptě pak francouzští badatelé publikovali v díle La Description de l‘Egypte (Popis Egypta).

Naleziště pak prozkoumal v roce 1824 a pak v roce 1826 anglický egyptolog John Gardner Wilkinson. Výsledky své práce zveřejnil v publikaci The Manners and Customs of the Ancient Egyptians (Způsoby a obyčeje starých Egypťanů). Při svých výzkumech určil jméno faraona, který odtud vládl, a jeho manželky Nefertiti.

Ve 40. letech 19. století pruská expedice vedená Karlem Richardem Lepsiem objevila, že jména a reliéfy Achnatona a Nefertiti byly vyškrabány a stesány, aby se na ně zapomnělo.

 
Busta královny Nefertiti

V letech 18911892 byla egyptským muzeem prozkoumána hrobka nacházející se ve skalních útesech Džebel Abú Hasa v poušti východně od města. Protože však byl výzkum proveden neodborným způsobem, bylo při tomto výzkumu ztraceno mnoho archeologických informací. Dodnes tak není zcela jisté, komu tato hrobka patřila.

V roce 1892 zde pod vedením Flinderse Petrieho prováděl vykopávky Howard Carter. Flinders Petrie rozlišil důležité části města. Ke konci svých výzkumů zde objevil staroegyptský archiv (“Dům korespondence krále, kéž žije, je zdráv a svěží!”), v němž se nacházely tzv. amarnské tabulky (někdy nazývané též amarnské dopisy) s korespondencí faraona s ostatními panovníky sousedních zemí.

V roce 1902 zde Petrieho žák Norman de Garis Davies okopíroval scény vyryté na stěnách hrobek a vydal je pod názvem The Rock Tombs of El-Amarna. Jeho dílo se stalo důležitým pro studium a pochopení amarnské doby. V letech 1907–1913 zde prováděl výzkum Německý orientální ústav. Při těchto vykopávkách byla v dílně sochaře Thutmose objevena známá bysta královny Nefertiti. Další výzkumy byly prováděny v letech 1920 – 1936 britskou Společností pro výzkum Egypta.

Nejnovější výzkumy byly započaty v roce 1977 pod vedením Barryho J. Kempa z univerzity v Cambridge.

El-amarnské tabulky

editovat
Související informace naleznete také v článku El-amarnské dopisy.

V roce 1887 bylo v El Amarně objeveno 382 hliněných klínopisných tabulek, obsahujících archív korespondence egyptského dvora jak s egyptskými vazaly a správci, tak se vzdálenými zeměmi jako Babylonií, Chetity, Mari a různými kenaánskými státy z 14. století př. n. l. Jejich jazykem je akkadština (tehdy mezinárodní diplomatický jazyk), avšak odlišná od té, kterou známe z Mezopotámie. Zvláště v případě tabulek pocházejících z Kenaánu je značně ovlivněna tamními dialekty. Jelikož je akkadské písmo slabičné, představují v mnoha případech cenný pramen pro studium některých kenaánských jazyků.

Po obsahové stránce ilustrují el-amarnské dopisy složitou situaci na Předním východě, vazalské vztahy, platby tributů, vzpoury, smlouvy a pod.

Vznik názvu el-Amarna

editovat

V době panování Achnatona se toto místo nazývalo Achetaton (Atonův obzor). Krátce po jeho smrti bylo město opuštěno a upadlo v zapomnění.

V 18. století se zde usadil beduínský kmen Bení Amran, který zde založil čtyři vesnice - et-Till, Hagg Kandíl, el-Amiríja a Haváta. Spojením názvu první vesnice et-Till a části jména kmene - Amran vznikl název oblasti et-Till Amran, později změněný na Tell el-Amarna. Nyní se používá zkrácený název el-Amarna nebo pouze Amarna.[1]

Reference

editovat
  1. Reeves N.: Achnaton, falešný egyptský prorok, Paseka, Praha a Litomyšl, 2003, str. 13, ISBN 80-7185-630-4

Literatura

editovat
  • MATULA, Miloš; "Achnaton a Nefertiti, faraoni Slunce". Praha: Nakladatelství MM Production, 2010, ISBN 9788090455603

Externí odkazy

editovat

  NODES
chat 2
Idea 1
idea 1