Energetika
Energetika je průmyslové odvětví, které se zabývá získáváním, přeměnou a distribucí všech forem energie. Jedná se zejména o výrobu elektrické energie v elektrárnách a její distribuci prostřednictvím přenosové soustavy, ale také o těžbu, distribuci a využití uhlí, ropy, zemního plynu, jaderného paliva či dřeva. Dále se může jednat o výrobu a zpracování propanbutanu, bioplynu (metanu) nebo o využití energie Slunce, vody, větru, přílivu, odlivu či energie geotermální. V širším slova smyslu zahrnuje též výstavbu a výrobu energetických zařízení.
Energy Information Administration roku 2021 odhaduje, že do roku 2050 světová spotřeba energie nebude klesat a to ani pro jednotlivé neobnovitelné zdroje energie.[1]
Energetika v ČR
editovatEnergetiku v České republice reguluje energetický regulační úřad (ERÚ). Do jeho pravomocí a kompetencí spadá regulace cen energií, podpora hospodářské soutěže, udělování licencí a dozor obchodníků a výrobců energií, ochrana spotřebitele na energetickém trhu.
Energetika v EU
editovatOchranu investic do energetiky v EU zaručuje Smlouva o energetické chartě (anglicky „Energy Charter Treaty“).[2] Mnohostranná smlouva platí do roku 2030 až 2040 (po vypovězení platí 20 let).[3] Smlouvu roku 2016 vypověděla Itálie a čelí arbitrážím (za zmařené investice musí Itálie platit).[4] Několik zemí roku 2022 oznámilo plán odstoupit.
V roce 2021 se nejvíce podílely na výrobě elektrické energie obnovitelné zdroje a biomasa, a to 37%[5]. Největší podíl obnovitelných zdrojů má Island (100%)[6] a Rakousko (83%). Druhý největší podíl na výrobě elektřiny mají jaderné elektrárny. Jaderné elektrárny produkují nejméně gCO₂/kWh ze všech dostupných zdrojů, dokonce i méně než obnovitelné zdroje. Je to způsobeno vysokou efektivitou. Problém je ovšem s jaderným odpadem, který se musí někam ukládat. Elektřinu z jádra v současné době využívá 13 ze 27 států EU, některé se ale rozhodly od jaderné energetiky upustit (např. Německo), ale jiné v budoucnu plánují postavit nové jaderné elektrárny (např. Polsko). V roce 2021 pocházelo z jádra celkem 25% vyrobené elektřiny. Třetí největší podíl na výrobě elektřiny mají elektrárny na zemní plyn. Tenhle způsob výroby elektřiny hodně využívají státy, které mají bohatá ložiska zemního plynu (ty se nacházejí zejména v Severním moři). Největší podíl plynových elektráren má Irsko (48%), Nizozemsko (45%), Řecko (41%) a Itálie (41%). 20% vyrobené elektřiny v EU pocházelo z plynových elektráren. Čtvrtý největší podíl na výrobě elektřiny (15%) mají elektrárny na černé a hnědé uhlí. Některé státy spalování uhlí jako způsob výroby elektřiny vůbec nepoužívají, ale některé státy jsou na něm extrémně závislé. Např. Polsko vyrábí 69% elektřiny tímto způsobem, což má i za následek velkou uhlíkovou stopu. Elektrárny vyrábějící elektřinu z ropy ze podílí na celkové produkci pouze 2%. Ropu na výrobu elektřiny ve velkém používají ostrovy jako jako Kypr nebo Faerské ostrovy. Ostatní způsoby výroby elektřiny tvoří 1%.
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ International Energy Outlook 2021 with projections to 2050 [online]. [cit. 2023-07-24]. Dostupné online.
- ↑ https://www.zakonyprolidi.cz/ms/2023-18 - Sdělení č. 18/2023 Sb. m. s., Sdělení Ministerstva zahraničních věcí, kterým se vyhlašuje Smlouva o energetické chartě a které nahrazuje sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 372/1999 Sb.
- ↑ https://oenergetice.cz/energeticka-legislativa-eu/eu-uprednostni-obnovitelne-zdroje-pred-ochranou-investic-vypovezeni-klicove-mezinarodni-smlouvy-je-nevyhnutelne - EU upřednostní obnovitelné zdroje před ochranou investic. Vypovězení klíčové mezinárodní smlouvy je prý nevyhnutelné
- ↑ https://caneurope.org/outrage-as-italy-ordered-to-pay-out-millions-to-oil-investor-over-energy-charter-treaty-claim/ - Outrage as Italy ordered to pay out millions to oil investor over Energy Charter Treaty claim
- ↑ Electricity and heat statistics [online]. ec.europa.eu [cit. 2023-03-03]. Dostupné online. (angličtina)
- ↑ Dopad na klima podle oblasti [online]. electricitymaps.com [cit. 2023-03-03]. Dostupné online.
Literatura
editovat- L. Voženílek, F. Lstibůre: Základy elektrotechniky II. Státní nakladatelství technické literatury, Praha, 1989.
- kol. autorů: Příruční slovník naučný. I. díl. Nakladatelství Československé akademie věd, Praha, 1962.
- kol. autorů: Technický naučný slovník. I. díl. Státní nakladatelství technické literatury, Praha, 1962.
- Ibler Zbyněk st.,I bler Zbyněk ml., Karták Jan, Mertlová Jiřina: Technický průvodce energetika; nakladatelství BEN - technická literatura, 2002, ISBN 978-80-7300-026-4
- Ibler Zbyněk st., Ibler Zbyněk ml., Karták Jan, Mertlová Jiřina: Energetika v příkladech; nakladatelství BEN - technická literatura, 2003, ISBN 80-7300-097-0
Externí odkazy
editovat- Obrázky, zvuky či videa k tématu energetika na Wikimedia Commons
- Slovníkové heslo energetika ve Wikislovníku
- Energetický regulační úřad (ERÚ) - o úřadu
- Odborný webový portál o energetice - oEnergetice.cz
- Kategorie Energetika ve Wikizprávách