Eurovision Song Contest

hudební soutěž
(přesměrováno z Eurovize)

Eurovision Song Contest (česky Velká cena Eurovize, francouzsky Concours Eurovision de la chanson, doslova Písňová soutěž Eurovize, též jenom Eurovize) je každoroční hudební soutěž pořádaná Evropskou vysílací unií (EVU). Každou zemi reprezentuje interpret s jednou soutěžní písní, o vítězi následně rozhodují poroty a diváci ze zúčastněných zemí.

Eurovision Song Contest
Pódium Eurovision Song Contest 2024
Pódium Eurovision Song Contest 2024
Základní informace
Původní názevEurovision Song Contest
Concours Eurovision de la Chanson
Eurovision Song Contest Grand Prix
Grand Prix Eurovision de la Chanson Européenne
Žánrpísňová soutěž
PředlohaSanremo Music Festival
NámětMarcel Bezençon
Skladatel znělkyMarc-Antoine Charpentier
Úvodní znělkaTe Deum: Prelude (Marche en rondeau)
Jazykyangličtina
francouzština
Obvyklá délka~2 hodiny (semifinále)
~4 hodiny (finále)
Produkce a štáb
HudbaMarc-Antoine Charpentier
Produkční
společnost
Evropská vysílací unie (EVU)
Premiérové vysílání
Formát obrazu576i (SDTV) (1956–současnost)
720p (HDTV) (2003–současnost)
1080i (HDTV) (2007–současnost)
4K (UHDTV) (2013–současnost)
Vysíláno19560524a24. května 1956 –
Posloupnost
SouvisejícíEurovision Young Musicians (1982–)
Eurovision Young Dancers
(1985–)
Junior Eurovision Song Contest
(2003–)
Eurovision Dance Contest
(2007–2008)
Oficiální webové stránky
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Vítězka Eurovize 2012 Loreen, jejíž singl „Euphoria“ bodoval mimo jiné i v českých hitparádách

Soutěž byla inspirována italským hudebním festivalem Sanremo, který se v zemi koná od roku 1951. Eurovize se koná nepřetržitě od roku 1956 (vyjma roku 2020), což z ní dělá nejdéle vysílanou mezinárodní televizní hudební soutěž a jeden z nejdéle vysílaných televizních programů. Soutěže se mohou účastnit aktivní a přidružení členové EVU; k roku 2023 se alespoň jednoho ročníku zúčastnilo 52 zemí. Každá země posílá do soutěže jednu originální píseň dlouhou maximálně 3 minuty, kterou musí interpret nebo skupina zazpívat živě, přičemž na pódiu může být maximálně 6 osob, všechny ve věku minimálně 16 let. Každá země po odezpívání všech písní uděluje body od 1 do 8, 10 a 12 celkem deseti písním, hlasy odevzdávají poroty složené z hudebních profesionálů a diváci. Píseň, která získá nejvíce bodů, vyhrává. Kromě soutěžících jsou součástí programu také úvodní či intervalové akty, kterých se účastní hosté z hudebního průmyslu i jiných uměleckých odvětví – v minulosti se na pódiu představili například Cirque du Soleil, Madonna, Justin Timberlake, Mika nebo Rita Ora. Původně se soutěž konala pouze jeden večer, po rozšíření o další země (včetně zemí mimo Evropu, jako například Izrael nebo Austrálie), byla v 90. letech 20. století zavedena kvalifikační pravidla a na začátku 21. století byla zavedena semifinálová kola. K roku 2023 se soutěže nejčastěji účastnilo Německo, které chybělo pouze jedenkrát. Nejvíce titulů mají Irsko a Švédsko, a to 7.

Tradičně se soutěž koná v zemi, která zvítězila v předchozím ročníku. Eurovize umožňuje turistickou propagaci hostitelského města i celé země, každého ročníku se účastní tisíce diváků. Soutěž se vysílá v řadě zemí na celém světě, od roku 2001 je k dispozici také online na oficiálních webových stránkách. Eurovize každoročně patří mezi nejsledovanější nesportovní akci, celosvětově ji sledují stovky milionů diváků. Účast na soutěži pomohla řadě interpretů ke slávě, v minulosti se jí zúčastnili například ABBA, Céline Dion, Julio Iglesias, Cliff Richard nebo Olivia Newton-John; některé z nejprodávanějších singlů měly premiéru na eurovizním pódiu.

Přestože soutěž získala oblibu u diváků po celém světě, stala se také terčem kritiky kvůli kvalitě některých interpretů nebo politice. Z důvodu blízkého přátelství či rivality některých zemí se objevují obavy, že může docházet k ovlivnění výsledků. V minulosti došlo k několika kontroverzním momentům, například k odstoupení těsně před konáním soutěže, cenzuře vybraných soutěžních momentů v některých zemích nebo k odstoupení z politických důvodů. Eurovize si ale získala popularitu například díky kýčovitosti nebo propagaci rozmanité hudby od mezinárodních stylů až po etnické písně. Díky tomu vznikla i řada podobných akcí, které organizuje EVU či jiné vysílací organizace.

Finská kapela Lordi, představitel tvrdší hudby a extravagantního stylu

Účast

editovat
Související informace naleznete také v článku Seznam zemí na Eurovision Song Contest.
 
Účast zemí:
     Účastnily se aspoň jednou
     Nikdy se neúčastnily, i když jsou k tomu oprávněny
     Měly se účastnit, ale rozhodnutí stáhly
     Účastnily se jako součást jiné země, ale nikdy jako suverénní země

Účast v Eurovizi je podmíněna aktivním členstvím v Evropské vysílací unii (EVU) či Radě Evropy. V Česku tuto podmínku splňuje Česká televize a Český rozhlas.[1] Faktické umístění zemí v Evropě není přímo závazné - soutěže se účastní několik zemí nacházejících se alespoň zčásti v přilehlé části Asie (Gruzie, Ázerbájdžán, Izrael, Kypr, Turecko), neboť kulturně inklinují k Evropě. Jedinou africkou zemí, která se soutěže dosud zúčastnila, bylo Maroko (1980). Od roku 2015 je pravidelným účastníkem také Austrálie.

V současné době probíhají spekulace o možné budoucí účasti Kazachstánu, Lichtenštejnska a Kosova.

Do finále soutěže od roku 2000 automaticky postupují země, které nejvíce přispívají do rozpočtu EVU. Součástí skupiny, nazývané jako Velká čtyřka, jsou Francie, Německo, Španělsko a Spojené království, ke kterým se v rámci svého návratu do soutěže v roce 2011 přidala Itálie, čímž se z nich stala tzv. Velká pětka. Automatickou účast ve finále má kromě těchto pěti zemí také vítěz posledního ročníku.

Soutěže se dosud alespoň jedenkrát účastnilo 52 zemí.[2] V následující tabulce jsou seřazeny podle roku první účasti.

Rok Debutující země
1956   Belgie
  Francie
  Německo[a]
  Itálie
  Lucembursko
  Nizozemsko
  Švýcarsko
1957   Rakousko
  Dánsko
  Spojené království
1958   Švédsko
1959   Monako
1960   Norsko
1961   Finsko
  Španělsko
  Jugoslávie[b]
1964   Portugalsko
1965   Irsko
Rok Debutující země
1971   Malta
1973   Izrael
1974   Řecko
1975   Turecko
1980   Maroko
1981   Kypr
1986   Island
1993   Bosna a Hercegovina
  Chorvatsko
  Slovinsko
1994   Estonsko
  Maďarsko
  Litva
  Polsko
  Rumunsko
  Rusko
  Slovensko
1998   Severní Makedonie
Rok Debutující země
2000   Lotyšsko
2003   Ukrajina
2004   Albánie
  Andorra
  Belgie
  Srbsko a Černá Hora
2005   Bulharsko
  Moldavsko
2006   Arménie
2007   Česko
  Gruzie
  Černá Hora
  Srbsko
2008   Ázerbájdžán
  San Marino
2015   Austrálie

Vítězové

editovat
Ročník Stát Píseň Interpret Počet bodů
1956   Švýcarsko Refrain Lys Assia
1957   Nizozemsko Net Als Toen Corry Brokken 31
1958   Francie Dors, Mon Amour André Claveau 27
1959   Nizozemsko Een Beetje Teddy Scholten 21
1960   Francie Tom Pillibi Jacqueline Boyer 32
1961   Lucembursko Nous les amoureux Jean-Claude Pascal 31
1962   Francie Un premier amour Isabelle Aubretová 26
1963   Dánsko Dansevise Grethe & Jørgen Ingmann 42
1964   Itálie Non Ho L'Età Gigliola Cinquetti 49
1965   Lucembursko Poupée de cire, poupée de son France Gall 32
1966   Rakousko Merci Chérie Udo Jürgens 31
1967   Spojené království Puppet On A String Sandie Shaw 47
1968   Španělsko La La La Massiel 29
1969[c]   Španělsko Vivo Cantando Salomé 18
  Spojené království Boom Bang-a-Bang Lulu
  Nizozemsko De Troubadour Lenny Kuhr
  Francie Un Jour, Un Enfant Frida Boccara
1970   Irsko All Kinds Of Everything Dana 32
1971   Monako Un Banc, Un Arbre, Une Rue Séverine 128
1972   Lucembursko Après Toi Vicky Leandros 128
1973   Lucembursko Tu Te Reconnaîtras Anne-Marie David 129
1974   Švédsko Waterloo ABBA 24
1975   Nizozemsko Ding-A-Dong Teach-In 152
1976   Spojené království Save Your Kisses For Me Brotherhood of Man 164
1977   Francie L'Oiseau Et L'Enfant Marie Myriam 136
1978   Izrael A-Ba-Ni-Bi Izhar Cohen & Alphabeta 157
1979   Izrael Hallelujah Gali Atari & Milk and Honey 125
1980   Irsko What's Another Year? Johnny Logan 143
1981   Spojené království Making Your Mind Up Bucks Fizz 136
1982   Německo Ein Bisschen Frieden Nicole 161
1983   Lucembursko Si La Vie Est Cadeau Corinne Hermès 142
1984   Švédsko Diggi-Loo Diggi-Ley Herreys 145
1985   Norsko La det swinge Bobbysocks! 123
1986   Belgie J'aime La Vie Sandra Kim 176
1987   Irsko Hold Me Now Johnny Logan 172
1988   Švýcarsko Ne Partez Pas Sans Moi Céline Dion 137
1989   Jugoslávie Rock Me Riva 137
1990   Itálie Insieme: 1992 Toto Cutugno 149
1991   Švédsko Fångad av en stormvind Carola 146
1992   Irsko Why Me Linda Martin 155
1993   Irsko In Your Eyes Niamh Kavanagh 187
1994   Irsko Rock 'n' Roll Kids Paul Harrington & Charlie McGettigan 226
1995   Norsko Nocturne Secret Garden 148
1996   Irsko The Voice Eimear Quinnová 162
1997   Spojené království Love Shine A Light Katrina and the Waves 227
1998   Izrael Diva Dana International 172
1999   Švédsko Take Me to Your Heaven Charlotte Nilsson 163
2000   Dánsko Fly On The Wings Of Love Olsen Brothers 195
2001   Estonsko Everybody Tanel Padar, Dave Benton & 2XL 198
2002   Lotyšsko I Wanna Marie N 176
2003   Turecko Everyway That I Can Sertab Erener 167
2004   Ukrajina Wild Dances Ruslana 280
2005   Řecko My Number One Elena Paparizou 230
2006   Finsko Hard Rock Hallelujah Lordi 292
2007   Srbsko Molitva Marija Šerifović 268
2008   Rusko Believe Dima Bilan 272
2009   Norsko Fairytale Alexander Rybak 387
2010   Německo Satellite Lena Meyer-Landrut 246
2011   Ázerbájdžán Running Scared Eldar a Nigar 221
2012   Švédsko Euphoria Loreen 372
2013   Dánsko Only Teardrops Emmelie de Forest 281
2014   Rakousko Rise Like a Phoenix Conchita Wurst 290
2015   Švédsko Heroes Måns Zelmerlöw 365
2016   Ukrajina 1944 Džamala 534
2017   Portugalsko Amar pelos dois Salvador Sobral 758
2018   Izrael Toy Netta Barzilai 529
2019   Nizozemsko Arcade Duncan Laurence 498
2020
Zrušeno kvůli pandemii covidu-19.[3]
2021   Itálie Zitti E Buoni Måneskin 524
2022   Ukrajina Stefanija Kalush Orchestra 631
2023   Švédsko Tattoo Loreen 583
2024   Švýcarsko The Code Nemo 591

Počet výher jednotlivých zemí

editovat
 
Mapa zemí podle počtu vítězství (2021)
Stát Vítězství Roky[d]
  Irsko 7 1970, 1980, 1987, 1992, 1993, 1994, 1996
  Švédsko 1974, 1984, 1991, 1999, 2012, 2015, 2023
  Nizozemsko 5 1957, 1959, 1969, 1975, 2019
  Spojené království 1967, 1969, 1976, 1981, 1997
  Lucembursko 1961, 1965, 1972, 1973, 1983
  Francie 1958, 1960, 1962, 1969, 1977
  Izrael 4 1978, 1979, 1998, 2018
  Itálie 3 1964, 1990, 2021
  Dánsko 1963, 2000, 2013
  Norsko 1985, 1995, 2009
  Ukrajina 2004, 2016, 2022
  Švýcarsko 1956, 1988, 2024
  Rakousko 2 1966, 2014
  Německo 1982, 2010
  Španělsko 1968, 1969
  Portugalsko 1 2017
  Ázerbájdžán 2011
  Rusko 2008
  Srbsko 2007
  Finsko 2006
  Řecko 2005
  Turecko 2003
  Lotyšsko 2002
  Estonsko 2001
  Jugoslávie 1989
  Belgie 1986
  Monako 1971

Pořadatelství

editovat
 
Globen, Stockholm, místo konání Eurovize 2000 a 2016

Dle pravidel od roku 1958 soutěž tradičně pořádá vítěz předchozího ročníku. Přípravy dalšího ročníku započnou většinou již několik týdnů po skončení soutěže – vítězná země vybírá pořádající město a arénu, zajišťuje zázemí pro zahraniční delegace. Během Eurovize je cestovní ruch pořadatelského města silně ovlivněn pobytem tisíců fanoušků ze všech koutů světa.[zdroj?]

Většinu nákladů pokryjí sponzoři a příspěvky účastnících se zemí. Část rozpočtu uvolňuje vláda země. V roce 2005 pořádající Ukrajina upustila z důvodu pořádání Eurovize od vízové povinnosti cizinců.[4] Největší přispěvatelé do soutěže jsou země tzv. Big5, tedy: Německo (ARD), Itálie (Rai), Francie (France Television), Španělsko (TVE) a Velká Británie (BBC).

Pokud vítězná země není z nějakého důvodu schopna uspořádat následující ročník, převezme tento úkol jiná účastnící se země – jedná se o případy finanční vytíženosti pořadatelského vysílatele, přestože v posledních letech byly ročníky v Srbsku a Rusku zamýšleny k přesunutí z bezpečnostních důvodů (nikdy však k takovému kroku nedošlo). Výjimkou v pořádání soutěže bylo těchto šest ročníků:

  • 1960: Nizozemsko nebylo schopné soutěž uspořádat kvůli nákladům, pořadatelem byl Londýn a BBC (Spojené království v roce 1959 obsadilo druhé místo).
  • 1963: Francie nebyla schopná soutěž uspořádat kvůli nákladům, pořadatelem byl Londýn a BBC (Spojené království v roce 1962 obsadilo až čtvrté místo, ovšem druhé Monako a třetí Lucembursko soutěž také odmítly pořádat).
  • 1972: Monako nebylo schopné pro soutěž najít vhodné místo konání, pořadatelem byl Edinburgh a BBC (Monacká televize se obrátila na britského vysílatele díky předešlé zkušenosti).
  • 1974: Lucembursko nebylo schopné soutěž uspořádat kvůli nákladům, pořadatelem byl Brighton a BBC.
  • 1980: Izrael nebyl schopen soutěž uspořádat kvůli nákladům, neboť soutěž pořádal i v roce 1979. Na den finále (19. duben) navíc připadal svátek Jom ha-zikaron, během něhož by izraelský umělec nemohl veřejně vystoupit. Pořadatelem byl nizozemský NOS a Haag, neboť jiní vysílatelé včetně BBC odmítli pořádání soutěže.
  • 2023: Ukrajina nebyla schopná zajistit bezpečnost soutěže, kvůli ruské invazi. Pořadatelství převzal Liverpool a BBC.

Poznámky

editovat
  1. Před znovusjednocením Německa v roce 1990 se soutěže pod názvem „Západní Německo“ účastnila pouze Německá spolková republika. Německá demokratická republika se soutěže neúčastnila.
  2. Do roku 1991 jako Socialistická federativní republika Jugoslávie, v roce 1992 jako Svazová republika Jugoslávie
  3. V roce 1969 vyhrály 4 země, protože v té době ještě neexistovalo pravidlo pro remízu.
  4. Rok 1969 je označen kurzívou, která naznačuje společné vítězství čtyř zemí.

Reference

editovat
  1. EVU. Membership conditions [online]. 2006-02-22 [cit. 2006-07-18]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2006-02-06. (anglicky) 
  2. Eurovision Song Contest: History [online]. Eurovision.tv [cit. 2009-11-23]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. Eurovision 2020 in Rotterdam is cancelled [online]. Eurovision.tv, 2020-03-18 [cit. 2020-03-30]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. FAWKES, Helen. Ukrainian hosts' high hopes for Eurovision [online]. BBC, 2005-05-19 [cit. 2009-07-19]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy

editovat
  NODES
Idea 1
idea 1
Intern 1
mac 2
os 51
text 1
web 4