Evžen Hadamczik
Evžen Hadamczik [evžen hadamčik] (28. října 1939 Dolní Benešov – 19. září 1984 Opava) byl český fotbalový trenér. Jeho bratr Alois Hadamczik je hokejový trenér, jeho syn Pavel Hadamczik je fotbalový trenér a činovník.[2]
| Evžen Hadamczik | ||||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Datum narození | 28. října 1939 | |||||||||
| Místo narození |  Dolní Benešov, Německá říše[1] | |||||||||
| Datum úmrtí | 19. září 1984 (ve věku 44 let) | |||||||||
| Místo úmrtí |  Opava, Československo | |||||||||
| Profesionální kluby | ||||||||||
| FC MSA Dolní Benešov | ||||||||||
| Trenérská kariéra | ||||||||||
| ||||||||||
| Úspěchy | ||||||||||
| ||||||||||
| Další informace | ||||||||||
| Povolání | fotbalista a fotbalový trenér | |||||||||
| Děti | Pavel Hadamczik | |||||||||
| Příbuzní | Alois Hadamczik (sourozenec) | |||||||||
| → Šipka znamená hostování hráče v daném klubu. | ||||||||||
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | ||||||||||
Kariéra
editovatZačal v Dolním Benešově, poté přestoupil do Rudé hvězdy Cheb. Vzhledem k vážnému zranění jeho hráčská kariéra skončila velice brzy. Z lásky k fotbalu se začal věnovat trenérské činnosti. Sedm let (1963–1970) trénoval klub Spartaku v Dolním Benešově, se kterým postoupil z okresního až do krajského přeboru. V roce 1971 odešel trénovat do divizní Opavy, po podzimním osmém místě, kdy převzal tým, dovedl mužstvo na konečné páté místo. V další sezoně dokázal s týmem postoupit. V roce 1978 odešel do Baníku Ostrava, kde začal jako nejmladší prvoligový trenér. Jeho nadšení, svědomitost, houževnatost, pracovitost a současně vynalézavost, se projevilo již v první sezóně, kdy Baník obsadil v nejvyšší soutěži druhé místo a v Poháru vítězů pohárů tým postoupil až do semifinále.
V následujících sezonách dovedl Baník dvakrát k titulu (1980 a 1981), dvakrát získal druhé místo (tým v těchto letech dosáhl úctyhodné série – v domácím prostředí odehrál 74 utkání bez prohry v řadě) a v Poháru UEFA se s týmem probojoval až do čtvrtfinále. Celkově je jeho bilance na Bazalech následující – dvakrát získal titul, třikrát skončil na druhém místě. V letech 1978 vyhrál Československý pohár, v letech 1978 a 1979 vyhrál Český pohár.
V letech 1982–1984 se stal trenérem olympijské reprezentace, kterou připravoval na olympijské hry v Los Angeles, kam sportovci nakonec z politických důvodů neodjeli. Neúčast na olympijských hrách ho psychicky zlomila. Mezitím ukončil působení v Baníku, kde stihl položit základy úspěšné práci s mládeží. Do úspěšného konce se ale nedotáhlo, i přes enormní zájem Rakušanů, jeho angažmá v Rapidu Vídeň. V roce 1984 se stal na krátké období trenérem reprezentace A-mužstva, pod jeho vedením tým odehrál jediné utkání na půdě tehdejší NDR. O pár týdnů později, 19. září 1984 spáchal sebevraždu oběšením.[3]
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ PENC, Stanislav. EZO – evidence zájmových osob StB [online]. stbezo.info [cit. 2017-07-27]. Dostupné online.
- ↑ Bokšu by měl v Ostravě vystřídat Pešice, fotbal.iDNES.cz [cit. 2000-10-31, autor ČTK] (česky)
- ↑ http://tn.nova.cz/zpravy/zajimavosti/rodinna-tragedie-trenera-narodaku-aloise-hadamczika-bratrova-sebevrazda.html
Literatura
editovat- JEŘÁBEK, Luboš: Český a československý fotbal: lexikon osobností a klubů 1906-2006, Praha, Grada 2007.
