Fellner a Helmer

architektonický ateliér

Ateliér Fellner a Helmer (Büro Fellner und Helmer, nebo Fellner & Helmer), založený roku 1873, byl koncem 19. století jedním z nejznámějších architektonických ateliérů v Rakousko-Uhersku.

Ateliér Fellner a Helmer
/ Büro Fellner & Helmer
Logo
Logo
Základní údaje
Datum založení1873
ZakladateléFerdinand Fellner a Hermann Helmer
SídloVídeň, Rakousko-Uhersko
Adresa sídlaVídeň, Rakousko
Klíčoví lidéFerdinand Fellner a Hermann Helmer
Charakteristika firmy
Rozsah působeníStřední a východní Evropa
Oblast činnostiArchitektura a stavebnictví
Službyreprezentativní stavební projekty
MajiteléHermann Helmer
Ferdinand Fellner
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Dějiny

editovat

Majiteli společnosti byli architekti Ferdinand Fellner (1847–1916) a Hermann Helmer (1850–1919) navrhli a vyprojektovali za 43 let své spolupráce více než 200 staveb, které byly následně realizovány především na území tehdejšího Rakouska-Uherska. Většina jimi navržených budov dodnes existuje a nalezneme je v oblasti od Švýcarska po Rusko. Budovy jsou většinou postaveny a vyzdobeny v historizujícím slohu (novorenesance, neoklasicismus, novobaroko), někdy s prvky secese. Častými spolupracovníky ateliéru při výzdobě interiérůexteriérů budov byli významní umělci té doby – Gustav Klimt, Ernst Klimt, Franz Matsch, Hans Makart, Theodor Friedl a mnozí další.

Specializací ateliéru Fellner a Helmer byly budovy divadelní a koncertní, u nichž se tito architekti zaměřili podstatnou měrou na bezpečnost a funkčnost provozu divadla. Bezpečnostní hlediska začala hrát důležitou roli při stavbě těchto budov poté, co koncem 19. století vyhořela celá řada divadel v EvropěUSA (asi nejtragičtější požár vypukl v roce 1881 v divadle Ringtheater ve Vídni, při němž zahynulo 400 diváků). Právě Ateliér Fellner a Helmer zareagoval na novou poptávku nejrychleji a důraz na bezpečnostní hlediska se stal důležitou součástí jeho firemní pověsti. Díky tomu byli architekti Fellner a Helmer v průběhu let pověřeni návrhem a realizací asi 50 divadelních budov – např. v Záhřebu, Salcburku, Berlíně, Segedíně, Bratislavě, Štýrském Hradci, Curychu, Budapešti a samozřejmě ve Vídni (např. Volkstheater nebo koncertní sál Ronacher). V Sofii v roce 1906 vzniklo podle jejich návrhu Národní divadlo.

Na území dnešní České republiky nalezneme jejich divadelní budovy v Praze (Nové německé divadlo, dnešní Státní opera), Brně (Mahenovo divadlo), Liberci (Divadlo F. X. Šaldy), Jablonci nad Nisou, Mladé Boleslavi (Městské divadlo) a Karlových Varech (Městské divadlo)

Kromě bezpečnostních hledisek byla firma Fellner a Helmer vyhlášena také tím, že měla přijatelné ceny a přesně dodržovala termíny. I díky tomu získali architekti Fellner a Helmer zakázky na řadu dalších staveb různého využití a účelu – projektovali činžovní domy (těch bylo více než 100, asi nejznámější je luxusní obytný komplex Margarethenhof ve Vídni), obchodní domy (těch bylo 27), vily, paláce a zámky (těchto staveb projektovali asi 60, v České republice např. romantická přestavba zámku Žinkovy), hotely, továrny, hvězdárny a lázeňské budovy a kolonády. Výraznou měrou zasáhli tito dva architekti do celkového vzhledu především dvou lázeňských měst – Badenu a Karlových Varů. V Karlových Varech bylo podle jejich plánů vystavěno asi 20 budov. Mezi ty nejznámější patří už výše zmíněné divadlo, a dále Císařské lázně, Grandhotel Pupp, rozhledna Goethova vyhlídka, Kolonáda Sadového pramene, z níž dnes zůstalo již jen torzo a litinová Vřídelní kolonáda, která již neexistuje – na počátku druhé světové války byla rozebrána a materiál z ní využit pro válečné účely.

Stavby v Čechách a na Moravě

editovat

Galerie

editovat

Občanské sdružení Společnost F. Fellnera a H. Helmera

editovat

V roce 1991 byla založena v Karlových Varech Občanské sdružení Společnost F. Fellnera a H. Helmera Ottou Němcem a Martinem Loydou. Tato společnost od roku 1991 do roku 2019, kdy zemřel zakladatel a president společnosti Otto Němec, vyvíjela řadu kulturních aktiv, přednášek a propagačních činností pro větší známost stavitelů Fellner a Helmer.

Literatura

editovat

Externí odkazy

editovat
  NODES
Idea 1
idea 1