František Antonín z Nostic-Rienecku

František Antonín hrabě z Nostitz-Rienecku
František Antonín hrabě z Nostitz-Rienecku
Nejvyšší purkrabí Českého království
	Ve funkci:; 18. listopad 1782 – 1787[zdroj?]
Panovník	Josef II.
Předchůdce	Karel Egon I. z Fürstenbergu
Nástupce	Ludvík Cavriani
Nejvyšší zemský hofmistr ; Českého království
	Ve funkci:; 21. duben 1781 – 18. listopad 1782
Panovník	Josef II.
Předchůdce	Karel Gotthard ze Schaffgotsche
Nástupce	František Xaver Věžník z Věžník
Nejvyšší dvorský sudí Českého království
	Ve funkci:; 2. červenec 1774 – 1781
Panovník	Marie Terezie, Josef II.
Předchůdce	František Josef Pachta
Narození	17. května 1725; Pakoměřice; Habsburská monarchie
Úmrtí	29. září 1794 (ve věku 69 let); Praha ; Habsburská monarchie
Titul	hrabě
Choť	(1757) Alžběta Krakovská z Kolowrat (1728–1815)
Rodiče	František Václav z Nostitz-Rienecku (1697–1765) a Kateřina Alžběta z Schönborn-Buchheimu (1692–1777)
Děti	Bedřich Jan z Nostic-Rienecku; Jan Nepomuk z Nostitz-Rienecku
Příbuzní	Bedřich Mořic z Nostic-Rienecku (sourozenec); Hugo Maria z Nostic-Rienecku, Karolína z Nostic-Rienecku a Ervín z Nostic-Rienecku (vnoučata)
Profese	šlechtic
Náboženství	římskokatolické
Ocenění	rytíř Řádu zlatého rouna
Commons	Franz Anton von Nostitz-Rieneck
	Seznam děl: SKČR \| Knihovny.cz
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

František Antonín z Nostic-Rienecku (celým jménem František de Paula Antonín Josef Jan Nepomuk hrabě z Nostic-Rienecku, německy Franz de Paula Anton Josef Johann Nepomuk Graf von Nostitz-Rieneck; 17. května 1725 Měšice^[2] – 29. září 1794 Praha) byl český šlechtic z hraběcího rodu Nosticů, osvícenský vlastenec, mecenáš a nejvyšší purkrabí Českého království.

Život

Erb Nosticů

Narodil se jako syn Františka Václava hraběte z Nostic-Rienecku (1697–1765) a jeho manželky Kateřiny Alžběty ze Schönbornu (1692–1777) do starého lužického rodu Nosticů, jenž v 16. století přesídlil do Čech.

Po studiu v Praze a Lipsku nastoupil roku 1743 do armády a v roce 1750 vstoupil do státních služeb. Roku 1758 byl jmenován zemským soudcem, v roce 1764 guberniálním radou, roku 1781 nejvyšším hofmistrem a o rok později nejvyšším purkrabím a předsedou guberniální rady Českého království. Po smrti svého otce roku 1765 se stal hlavním představitelem větve Nostic-Rienecků.

František Antonín z Nostic-Rienecku byl jedním z nejvýznamnějších zastánců práv Českého království, která hájil před centralistickými záměry císařského dvora ve Vídni. Ačkoli on sám hovořil německy, byl zastáncem a ochráncem českého jazyka, a jeho pražský dům se stal centrem společenského života, místem setkávání nejen aristokracie, nýbrž také významných učenců. Jako vychovatele svých čtyř synů pověřil české vědce Josefa Schallera, Františka Martina Pelcla a Josefa Dobrovského.

Zakladatelská činnost

Stavovské divadlo v Praze, které založil (tehdy Hraběcí Nosticovo divadlo).

Podporoval také kulturní a duchovní život v Praze. Za svého úřadování vystavěl nové kostely, zámky a paláce, z nichž velká část byla realizována stavitelem Antonínem Haffeneckerem. Mezi tyto stavby patří např. rokokový zámek Měšice, postavený v letech 1767 až 1775.

Roku 1781 stál hrabě Nostic u zrodu Stavovského (tehdy Nosticova) divadla na pražském Ovocném trhu a dal podnět k zahájení stavby. Tři roky po kolaudaci divadla, dne 29. října 1787, zde byla poprvé uvedena slavná opera Wolfganga Amadea Mozarta Don Giovanni za účasti skladatele.

Rodina

Dne 31. března 1757 se oženil s hraběnkou Alžbětou Krakowskou z Kolowrat (8. dubna 1728 – 25. srpna 1815), vdovou po Janu Vincentovi Liebštejnském z Kolowrat († 1750). Měli spolu jedenáct dětí:

1. František Josef (1758–1770)
2. Maria Terezie (zemřela mladá)
3. Alžběta Ludmila († 1760)
4. Alžběta Jana († 19. 8. 1761)
5. Bedřich Jan Chrysogonus (24. 11. 1762 Praha – 9. 4. 1819 Praha) - jeho potomci žijí dodnes
- ∞ (30. 8. 1795) Anna Nancy Periez de Bourdet (30. 1. 1777 Rastatt – 31. 12. 1820 Měšice)
6. Václav Prokop († po 27. 7. 1764)
7. Marie Filipína (7. 1. 1764 Praha – 16. 10. 1813 Kopidlno)
- ∞ (11. 2. 1781) Josef Jindřich Schlick (11. 11. 1754 – 13. 12. 1806)
8. Josef Vojtěch (18. 2. 1767 – 28. 8. 1788)
9. Jan Nepomuk (24. 3. 1768 Praha – 22. 10. 1840 Praha), generál císařské armády
- I. ∞ (27. 1. 1797 Karlsruhe) Sofie Apraxina (1778 – 22. 4. 1802 Praha)
- II. ∞ (28. 6. 1803 Praha) Antonie Josefa Schliková z Pasounu (18. 3. 1783 – 18. 8. 1830)
10. Marie Anna († v mládí)
11. Emanuel (1. 1. 1770 – 24. 4. 1793)

Odkazy

František Antonín hrabě z Nostitz-Rienecku


Nejvyšší purkrabí Českého království
Ve funkci: 18. listopad 1782 – 1787^[zdroj?]
Panovník	Josef II.
Předchůdce	Karel Egon I. z Fürstenbergu
Nástupce	Ludvík Cavriani


Nejvyšší zemský hofmistr Českého království
Ve funkci: 21. duben 1781 – 18. listopad 1782
Panovník	Josef II.
Předchůdce	Karel Gotthard ze Schaffgotsche
Nástupce	František Xaver Věžník z Věžník


Nejvyšší dvorský sudí Českého království
Ve funkci: 2. červenec 1774 – 1781
Panovník	Marie Terezie, Josef II.
Předchůdce	František Josef Pachta


Narození	17. května 1725 Pakoměřice Habsburská monarchie Habsburská monarchie
Úmrtí	29. září 1794 (ve věku 69 let) Praha Habsburská monarchie Habsburská monarchie
Titul	hrabě
Choť	(1757) Alžběta Krakovská z Kolowrat (1728–1815)
Rodiče	František Václav z Nostitz-Rienecku (1697–1765) a Kateřina Alžběta z Schönborn-Buchheimu (1692–1777)
Děti	Bedřich Jan z Nostic-Rienecku Jan Nepomuk z Nostitz-Rienecku
Příbuzní	Bedřich Mořic z Nostic-Rienecku (sourozenec) Hugo Maria z Nostic-Rienecku^[1], Karolína z Nostic-Rienecku a Ervín z Nostic-Rienecku (vnoučata)
Profese	šlechtic
Náboženství	římskokatolické
Ocenění	rytíř Řádu zlatého rouna
Commons	Franz Anton von Nostitz-Rieneck
Seznam děl: SKČR \| Knihovny.cz
Některá data mohou pocházet z datové položky.

František Antonín z Nostic-Rienecku

Život

Zakladatelská činnost

Rodina

Odkazy

Reference

Související články

Externí odkazy