František Marek
český architekt
František Marek (26. listopadu 1899 v Borovnici[1] – 18. července 1971 v Praze) byl český architekt.
| František Marek | |
|---|---|
| Narození | 26. listopadu 1899 Borovnice,  Rakousko-Uhersko |
| Úmrtí | 18. července 1971 (ve věku 71 let) Praha,  Československo |
| Národnost | česká |
| Vzdělání | Akademie výtvarných umění v Praze |
| Povolání | architekt |
| Znám jako | architekt |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Životopis
editovatVyučil se sice zednictví, avšak poté absolvoval střední průmyslovou školu stavební a v letech 1922–1926 studoval na Akademii výtvarných umění v Praze, kde ho vedl český architekt Josef Gočár. Aktivně působil též ve Spolku výtvarných umělců Mánes.[2]
V roce 1948 se účastnil uměleckých soutěží v kategorii architektonický návrh na Olympijských hrách v Londýně, kde za pražskou sokolovnu získal čestné uznání.[3]
Dílo
editovat- radnice v Horažďovicích (1925–1927)
- továrna a obytný dům, Střížkovská čp. 50, Praha - Střížkov[6] (1931–1932)
- Šretrova restaurace v Riegrových sadech na Vinohradech v Praze[7] Riegrovy sady čp. 28/XII., Praha – Vinohrady (1931–1933)
- Dům „U staré paní“ (spoluautor F. Dittrich), Michalská čp. 441/I., Praha – Staré Město (1933–1934)
- nájemní dům Na Bašce, U Vodárny, Vinohradská čp. 878/XII., Praha – Vinohrady (1934)
- rodinný dům, Pivoňková čp. 1950, Praha – Záběhlice (1936–1938)[8]
- Vinohradská sokolovna, (spoluautor V. Vejrych), Polská čp. 2400/XII., Praha – Vinohrady (1936–1941)
- divadlo Archa v Praze[9], (spoluautor V. Starec), Na Poříčí čp. 1047/II., Praha – Nové Město (1937–1939)
- činžovní trojdům, Karafiátová čp. 2310 - 2312, Praha – Záběhlice Zahradní Město[8] (1939–1940)
- kancelářská budova, Řásnovka čp. 770/I., Praha – Staré Město[10] (1941 – 1950)
- poválečná obnova Lidic[11] - centrum s radnicí, kulturním domem a obchody, škola, rodinné domy (spoluautoři Václav Hilský, Richard Podzemný, Antonín Tenzer), Lidice (1946)
- sídliště (spoluautorství), Horňátecká, Praha 8 – Kobylisy (1948)
- Základní škola (SUPRO), Jakutská 2, Praha 10 – Vršovice (1955–1956)
- pavilon slonů, Zoo Praha, projekt 1960 (otevřeno 1971)
- návrhy[4]
- 1931 Soutěžní návrh na civilní letiště v Praze Ruzyni, spolu s Otakarem Novotným
Galerie
editovat-
Radnice v Horažďovicích -
Palác Archa, Na poříčí 26, Praha -
Vinohradská sokolovna v Praze -
Kancelářská budova Řásnovka 770/8 v Praze -
Šretrova restaurace, Riegrovy sady v Praze
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ SOA Zámrsk, Matrika narozených 1880-1914 v Borovnici , sign. 6433, ukn 9242, str.85. Dostupné online.
- ↑ Spolek výtvarných umělců Mánes: Historický seznam všech členů. [cit. 2017-05-13] Dostupné online Archivováno 19. 4. 2015 na Wayback Machine..
- ↑ The Official Report of the Organising Committee for the XIV Olympiad. Příprava vydání Lord Burghley. London: Organising Committee for the XIV Olympiad, 1948. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-07-16. S. 535. (anglicky) PDF. Archivováno 27. 7. 2011 na Wayback Machine.
- ↑ a b Arch-pavouk: Marek, František. Patrik Líbal, Jiří Žid. 2012. [cit. 2017-05-13] Dostupné online Archivováno 17. 7. 2017 na Wayback Machine..
- ↑ SVOBODA, Jan E. a NOLL, Jindřich. Praha 1945-2003: kapitoly z poválečné a současné architektury. 1. vyd. Praha: Libri, 2006
- ↑ Rostislav Švácha: Od moderny k funkcionalismu: proměny pražské architektury první poloviny dvacátého století. Praha: Victoria Publishing, 1995. 590 s. ISBN 80-85605-84-8. S. 533.
- ↑ Riegrovy sady [online]. Praha: Neznámá Praha [cit. 2012-04-24]. Dostupné online.
- ↑ a b Činžovní trojdům [online]. Praha: Umělecká agentura FOIBOS, 2012-01-27 [cit. 2012-04-24]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-06-09.
- ↑ Divadlo Archa [online]. Praha: Vizus.cz [cit. 2012-04-24]. Dostupné online.
- ↑ VLČEK, Pavel. Umělecké památky Prahy – Staré Město, Josefov. Praha: Academia, 1996. 640 s. ISBN 80-200-0563-3. Kapitola čp. 770/I.
- ↑ Lidická galerie [online]. Lidice: Památník Lidice [cit. 2012-04-24]. Dostupné online.
Literatura
editovat- Svoboda, Jan E., Noll, Jindřich a Havlová, Ester. Praha 1919-1940: kapitoly o meziválečné architektuře. 1. vyd. Praha: Libri, 2000. 303 s. ISBN 80-7277-019-5.
- SVOBODA, Jan E. a NOLL, Jindřich. Praha 1945-2003: kapitoly z poválečné a současné architektury. 1. vyd. Praha: Libri, 2006. 357 s. ISBN 80-7277-304-6.
Externí odkazy
editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu František Marek na Wikimedia Commons - František Marek v informačním systému abART
