Genetický polymorfismus

Genetický polymorfismus je dle definice existence dvou nebo více alel (variant genů) v jednom lokusu, převyšující svým výskytem 1% výskyt v populaci.^[1] Příčinou přitom nejsou opakovaně probíhající mutace.^[2] Příkladem je polymorfismus v genu RHD, který určuje lidský Rh faktor: tento gen se vyskytuje v populaci v alelách Rh⁺ a Rh⁻.

Rozdílné zbarvení těchto jedinců slunéčka dvoutečného (Adalia bipunctata) je projev polymorfismu

Červená morfa

Černá morfa

Polymorfismus může být pouze na přechodnou dobu, jindy se udržuje trvale a vzniká tzv. balancovaný polymorfismus (poměry alel jsou dlouhodobě stabilní). Pokud je nacházen polymorfismus při srovnávání populací v různých částech areálu, jedná se o geografický polymorfismus.^[3] Jedinci s konkrétní alelou, která je činí odlišnými od ostatních, se někdy nazývají morfy.^[2]

Polymorfismus v nekódujících částech genomů umožňuje analyzovat DNA pomocí metody RFLP, k mapování evoluce se také používá jednonukleotidový polymorfismus (SNP).

Reference

↑ HOLASOVÁ, Šárka; RADILOVÁ, Hana; BUNČEK, Martin. Praktická cvičení z molekulární genetiky. Praha: Karolinum, 2006.
↑ ^a ^b Oxford dictionary of biochemistry and molecular biology; revised edition. Příprava vydání R. Cammack et al. New York: Oxford university press, 2006. ISBN 0-19-852917-1.
↑ ROBERT C. KING; WILLIAM D. STANSFIELD; PAMELA K. MULLIGAN. A Dictionary of Genetics, Seventh Edition. [s.l.]: Oxford University Press, 2006.

[1] HOLASOVÁ, Šárka; RADILOVÁ, Hana; BUNČEK, Martin. Praktická cvičení z molekulární genetiky. Praha: Karolinum, 2006.

[cammack-2] Oxford dictionary of biochemistry and molecular biology; revised edition. Příprava vydání R. Cammack et al. New York: Oxford university press, 2006. ISBN 0-19-852917-1.

[3] ROBERT C. KING; WILLIAM D. STANSFIELD; PAMELA K. MULLIGAN. A Dictionary of Genetics, Seventh Edition. [s.l.]: Oxford University Press, 2006.

[1]

[2]

[3]