Georges Clemenceau
Georges Benjamin Clemenceau [ʒɔʁʒ klemɑ̃so] (28. září 1841 Mouilleron-en-Pareds – 24. listopadu 1929 Paříž) byl francouzský politik a žurnalista.
Georges Clemenceau | |
---|---|
Rodné jméno | Georges Benjamin Clemenceau |
Narození | 28. září 1841 Mouilleron-en-Pareds |
Úmrtí | 24. listopadu 1929 (ve věku 88 let) Paříž |
Místo pohřbení | Mouchamps |
Alma mater | Pařížská univerzita |
Povolání | politik, novinář, lékař, scenárista a romanopisec |
Ocenění | Řád bílé orlice (1922) Kříž za chrabrost velkokříž Řádu čestné legie Kříž svobody |
Politické strany | Radikální strana Republikánská, radikální a radikálně socialistická strana |
Nábož. vyznání | protestantismus ateismus deismus |
Choť | Mary Plummer (1869–1891)[1] |
Partner(ka) | Rose Caron[2] |
Děti | Michel Clemenceau[3] Madeleine Clemenceau-Jacquemaire Thérèse Clemenceau[4] |
Rodiče | Paul Benjamin Clemenceau a Emma Gautreau |
Příbuzní | Sophie Clemenceau, Albert Clemenceau a Paul Clemenceau (sourozenci) |
Funkce | arrondissement mayor (1870–1871) poslanec francouzského Národního shromáždění (1871) poslanec francouzského Národního shromáždění (1876–1885) senátor Třetí Francouzské republiky (1902–1920) prezident Rady ministrů (1906–1909) … více na Wikidatech |
Podpis | |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Dvakrát byl francouzským premiérem za Radikální stranu, a to od 25. října 1906 do 24. července 1909, podruhé od 16. listopadu 1917 do 20. ledna 1920. Přimlouval se za obnovení procesu proti Dreyfusově aféře a byl zastáncem tvrdého postupu proti Německu po první světové válce.
V roce 1916 navrhl jako první přesun Československých legionářů na Rusi do Francie tzv. „Severní cestou“ (Severním mořem), kterou T. G. Masaryk nejprve přijal (první se uskutečnil z Archangelska 15. 10. 1917), ale později změnil na cestu přes Sibiř. [5]
Dne 19. února 1919 byl na něj anarchistou Emilem Cottinem spáchán atentát. Clemenceau se týden po atentátu zotavil; kulka, která uvízla blízko srdce, však zůstala v jeho těle až do smrti.[6]
Dvě lodě francouzského válečného námořnictva nesou jeho jméno. Jednou z nich byla letadlová loď, která sloužila v letech 1961 až 1997.
Reference
editovat- ↑ Dostupné online.
- ↑ Dostupné online.
- ↑ Francouzská národní knihovna: autority BnF. Dostupné online. [cit. 2015-10-10].
- ↑ WikiTree. Dostupné online. [cit. 2024-09-04].
- ↑ PRECLÍK, Vratislav. Masaryk a legie, váz. kniha, 219 str., vydalo nakladatelství Paris Karviná ve spolupráci s Masarykovým demokratickým hnutím, 2019, ISBN 978-80-87173-47-3 , str. 12, 23–24, 34, 84
- ↑ Kulka z atentátu zůstala Clemenceauovi až do smrti v těle. iDNES.cz [online]. 2019-03-01 [cit. 2021-03-05]. Dostupné online.
Externí odkazy
editovat- Obrázky, zvuky či videa k tématu Georges Clemenceau na Wikimedia Commons
- Osoba Georges Clemenceau ve Wikicitátech
- Chtěl kompenzace, dostal ale Hitlera. Přispěl svou tvrdostí k další válce? Pořad Českého rozhlasu Plus, detailní životopis, podrobné informace o roli Francouzů při Versailleské konferenci.
Francouzský premiér | ||
---|---|---|
Předchůdce: Ferdinand Sarrien |
Georges Clemenceau 1906–1909 |
Nástupce: Aristide Briand |
Paul Painlevé | 1917–1920 | Alexandre Millerand |
3. křeslo Francouzské akademie | ||
---|---|---|
Předchůdce: Émile Faguet |
1918–1929 Georges Clemenceau |
Nástupce: André Chaumeix |