Gerhard Marcks
Gerhard Marcks (18. února 1889, Berlín, Německo – 13. listopadu 1981, Burgbrohl, Německo) byl německý sochař. Krom soch tvořil i kresby, dřevořezy, litografie a keramiku. V roce 1937 byla jeho díla spolu s mnoha dalšími vystavena na výstavě Entartete Kunst v Mnichově.
Gerhard Marcks | |
---|---|
Narození | 18. února 1889 Berlín |
Úmrtí | 13. listopadu 1981 (ve věku 92 let) Burgbrohl |
Povolání | sochař, vysokoškolský učitel, ilustrátor, grafik, litograf a keramik |
Významná díla | Die Trauernde Bremen Town Musicians |
Ocenění | Cena Villa Romana (1928) Goethova plaketa města Frankfurtu nad Mohanem (1949) Berlínská umělecká cena (1955) Medaile za umění a vědu svobodného a hanzovního města Hamburku (1968) záslužný velkokříž s hvězdou a šerpou Záslužného řádu Spolkové republiky Německo velkokříž Řádu za zásluhy Spolkové republiky Německo Pour le Mérite … více na Wikidatech |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Život
editovatMládí
editovatNarodil se v Berlíně, kde od 18 let pracoval jako učeň sochaře Richarda Scheibeho. V roce 1914 se oženil s Marií Schmidtleinovou, s níž vychoval celkem šest dětí. Během první světové války sloužil v německé armádě, což vedlo k dlouhodobým zdravotním problémům.
Marcks byl členem (mj. spolu s Schiebem, s architektem Walter Gropiem a s malířem Lyonelem Feiningerem) dvou politických skupin spojených s uměním: Listopadové skupiny (Novembergruppe) a Pracovní rady pro umění (Arbeitsrat für Kunst. Byl také spojený se skupinou Deutscher Werkbund (Svaz německého díla), jejíž byl Gropius zakládajícím členem.
Bauhaus
editovatV 1919, když Gropius založil ve Výmaru Bauhaus, byl Marcks byl jeden z prvních tří najatých členů fakulty (spolu s Feiningerem a Johannesem Ittenem); konkrétně byl jmenován Formmeisterem (Mistrem formy) školní keramické dílny, která byla umístěna v blízkém Dornburgu.
Dříve Marcks dělal modely pro sérii zvířecích soch, které byly následně reprodukovány čínskou porcelánkou. Jeho zájem o zvířecí formy se odráží v dílech, které vytvořil pro své první portfolio v Bauhausu (Neue Europaeische Graphik I), jako jsou dřevoryty Die Katzen (Kočky) a Die Eule (Sova). Časem se místo toho zaměřil na lidskou postavu a toto téma mu vydrželo po zbytek života.
Pozdější kariéra
editovatV září 1925 se Bauhaus přesunul do Desavy a keramická dílna byla zrušena. Marcks se místo toho přesunul do školy užitého umění na hradě Giebichenstein u Halle. Po smrti jejího ředitele Paula Thierscha byl Marcks jmenován na jeho místo, jež zastával až do svého propuštění v roce 1933. Byl vyhozen, neboť jeho práce byla nacisty považována za nevhodnou. Několik jeho prací pak bylo v roce 1937 spolu s pracemi řady dalších umělců z Bauhausu vystaveno na výstavě Entartete Kunst v Mnichově.
I přes tyto perzekuce žil Marcks dál v Německu, druhou světovou válku prožil v Meklenbursku. Roku 1937 bylo nacisty zabaveno a zničeno dvacet čtyři jeho děl, jemu pak bylo zakázáno vystavovat a vyhrožováno zákazem práce. Během tohoto období podnikl několik výletů do Itálie, kde pracoval ve Villa Romana ve Florencii a ve Villa Massimo v Římě. V 1943 bylo během jednoho z náletů na Berlín zničeno mnoho prací v jeho tamějším ateliéru.
Po druhé světové válce se Marcks stal profesorem sochařství na oblastní umělecké škole v Hamburku (dnes Hochschule für bildende Künste Hamburg). Zde učil čtyři roky, pak odešel do Kolína. Navrhoval také památníky pro vojenské i civilní oběti války.
Gerhard Marcks zemřel 13. listopadu 1981 v Burgbrohlu ve spolkové zemi Porýní-Falc.
Odkaz
editovatV září 1971 bylo v Brémách otevřeno muzeum Gerhard Marcks Haus, v němž je umístěna stálá expozice jeho děl. Celkem se zde nachází na 12 tisíc jeho skic a přípravných náčrtků, 900 tisků a všech 350 jeho soch.
Galerie
editovat-
Rind und Pferd (1928)
-
Zwei Freunde (1936)
-
Freya (1950)
-
Großer Adam, Grugapark v Essenu (1953)
-
Die Bremer Stadtmusikanten (1953)
-
Albertus Magnus (1956)
-
Wiehernder Hengst (1961)
-
Düxer Bock (1963)
-
Der Gefesselte (1963/1964)
-
Gaea II (1965)
-
Aegina, Brémy, 1966
-
Der Rufer, Brémy (1967)
-
Památník, Mülheim (1968)
-
Die Hüterin (1974)
-
Fortuna před pobočkou Deutschen Bundesbank, Dortmund
-
Skulpturengarten, Brémy (1960–1969)
Odkazy
editovatReference
editovatV tomto článku byl použit překlad textu z článku Gerhard Marcks na anglické Wikipedii.
Externí odkazy
editovat- Obrázky, zvuky či videa k tématu Gerhard Marcks na Wikimedia Commons
- Gerhard Marcks Collection at Luther College Archivováno 10. 6. 2020 na Wayback Machine.