Gottfried Silbermann
Gottfried Silbermann (též Johann Gottfried Silbermann, 14. ledna 1683, Kleinbobritzsch – 4. srpna 1753, Drážďany) byl jeden z nejvýznamnějších německých varhanářů a výrobců klávesových nástrojů období baroka.
| Gottfried Silbermann | |
|---|---|
 | |
| Narození | 14. ledna 1683 Kleinbobritzsch |
| Úmrtí | 4. srpna 1753 (ve věku 70 let) Drážďany |
| Povolání | varhanář a výrobce klavírů |
| Příbuzní | Andreas Silbermann[1] (sourozenec) Johann Heinrich Silbermann (synovec) Johann Andreas Silbermann (synovec) Johann Daniel Silbermann (synovec) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Dílo
editovatGottfried Silbermann postavil první německé fortepiano a přenesl na pozdější stavitele zásadní myšlenky Bartolomea Cristoforiho (vynálezce klavíru). Zápisy z Univerzálního lexikonu Johanna Heinricha Zedlera naznačují, že Silbermannův první klavír byl postaven v roce 1732.[2] Ve 40. letech XVIII století se král Pruska Fridrich Veliký seznámil s Silbermannovými klavíry a koupil několik z nich,[3][4] zaměstnal Carla Philippa Emanuela Bacha, který hrál na Silbermannova fortepiana a psal hudbu pro tento konkrétní model fortepiana.[5] Hrál na ně také Johann Sebastian Bach během své návštěvy Postupimi,[6] kde během své druhé návštěvy dosáhly Silbermannovy klavíry Bachova „úplného souhlasu“ („völlige Gutheißung“).
V jeho díle po celém Sasku je patrný alsaský vliv. Silbermann již za svého života dosáhl věhlasu skrze své nástroje.[7] Z celkového počtu 50 Silbermannových varhan se dochovalo 31 nástrojů.[8] Varhany, které stavěl on, jeho bratr Andreas Silbermann a jeho syn Johann Andreas Silbermann, jsou obecně známy jako „Silbermannovy varhany“. Kromě varhan stavěl Gottfried Silbermann také další klávesové nástroje, například cembala, klavichordy a kladívkové klavíry, a urychlil jejich další rozvoj.[9]
Dva z Silbermannových klavírů se dodnes nacházejí ve Frederickovo paláci v Postupimi.[10] Zde je také originální piano Silbermann v Germanisches Nationalmuseum. V roce 2020 Paul McNulty vytvořil kopii nástroje Gottfrieda Silbermanna z roku 1749 pro Malcolma Bilsona.[11]
Reference
editovatV tomto článku byl použit překlad textu z článku Gottfried Silbermann na německé Wikipedii.
- ↑ Зильберман. In: Riemannův hudební slovník.
- ↑ "Silbermann, Gottfried" - Blättern im Zedler-Lexikon Bd. 37, Seite 645".
- ↑ Stewart Pollens. Bartolomeo Cristofori and the Invention of the Piano. Cambridge University Press, 2017. ISBN 110709657X, p. 294.
- ↑ Restle, Conny (2001), Wagner, Günther (ed.), "Gottfried Silbermann und die Hammerflügel für den Preussischen Hof in Potsdam", Jahrbuch des Staatlichen Instituts für Musikforschung Preußischer Kulturbesitz: 2001 (in German), Stuttgart: J.B. Metzler, pp. 189–203
- ↑ Spányi, Miklós (2016). Schulenberg, David (ed.). C. P. E. Bach. London and New York: Routledge. p. 495. ISBN 978-1-4724-4337-3
- ↑ Christoph Wolff. Johann Sebastian Bach: The Learned Musician. ISBN 0393322564, p. 413
- ↑ Viz sbírka dobových oslavných hymnů u Müllera: Auf den Spuren von Gottfried Silbermann. 1993, s. 242–246.
- ↑ Gernhardt: Der „Instrumentenmacher“ Gottfried Silbermann. 1999, s. 29. Viz též přehled na baroquemusic.org: Die Orgeln Gottfried Silbermanns. In: baroquemusic.org, zveřejněno 26. února 2013. [cit. 13. 9. 2019]
- ↑ Markus Zimmermann: Silbermann, Gottfried. In: Neue Deutsche Biographie (NDB), sv. 24, Duncker & Humblot, Berlin 2010, ISBN 978-3-428-11205-0, s. 409 f. [cit. 13. 9. 2019]
- ↑ "Hammerflügel :: Stiftung Preußische Schlösser und Gärten Berlin-Brandenburg :: museum-digital:brandenburg".
- ↑ HISTORICALKEYBOARDS_BCXUOL. Silbermann Piano Arrives in Ithaca (UPDATE: Demonstration by Malcolm Bilson) – Cornell Center for Historical Keyboards [online]. [cit. 2021-05-26]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2021-05-13. (anglicky)
Související články
editovatExterní odkazy
editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Gottfried Silbermann na Wikimedia Commons
