Guido von Haerdtl
Guido von Haerdtl, též Guido von Härdtl (23. února 1859 Vídeň – 20. července 1928 Vídeň), byl rakousko-uherský, respektive předlitavský státní úředník a politik, v letech 1908–1911 ministr vnitra Předlitavska.
Guido von Haerdtl | |
---|---|
20. ministr vnitra Předlitavska | |
Ve funkci: 15. listopadu 1908 – 9. ledna 1911 | |
Panovník | František Josef I. |
Předseda vlády | Richard von Bienerth |
Předchůdce | Richard von Bienerth |
Nástupce | Max Wickenburg |
Narození | 23. února 1859 Vídeň Rakouské císařství |
Úmrtí | 20. července 1928 (ve věku 69 let) Vídeň Rakousko |
Rodiče | August von Härdtl |
Alma mater | Vídeňská univerzita Univerzita Heidelberg |
Profese | soudce |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Biografie
editovatVystudoval právo na Vídeňské univerzitě a na Univerzitě Heidelberg. Od roku 1881 pracoval ve státních službách v zemské vládě v Salcbursku. Pak byl povolán jako koncipient na ministerstvo vnitra. Zde pak zastával různé posty. V roce 1905 působil jako šéf legislativního odboru ministerstva. Podílel se na odborné přípravě vládních návrhů volební reformy a zákona o státních zaměstnancích ve vládách Paula Gautsche a Maxe Becka. V letech 1906–1908 byl spolupracovníkem ministra vnitra Richarda von Bienertha.[1]
Vrchol jeho politické kariéry nastal počátkem 20. století, kdy se za vlády Richarda Bienertha sám stal ministrem vnitra. Funkci zastával v období 15. listopadu 1908 – 9. ledna 1911.[2] Na postu ministra se zastával práv německých studentů na německé univerzitě v Praze a podporoval ustanovení němčiny jako oficiální úřední řeči v Horních i Dolních Rakousích, čímž vyvolal kritiku českých politiků na svou osobu.[1]
Po odchodu z vlády působil jako prezident soudního senátu Správního soudního dvora. V roce 1914 se stal sekčním šéfem ministerstva vnitra.[1]
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ a b c Österreichisches Biographisches Lexikon 1815–1950. Bd. 2. Wien: [s.n.], 2003-2011. Dostupné online. ISBN 978-3-7001-3213-4. Kapitola Haerdtl, Guido Frh. von (1859-1928), Jurist, s. 138. (německy)
- ↑ kol. aut.: Československé dějiny v datech. Praha: Svoboda, 1987. ISBN 80-7239-178-X. S. 590.