Heinrich Wolkenstein-Trostburg
Jindřich hrabě Wolkenstein-Trostburg (německy Heinrich Graf von Wolkenstein-Trostburg, Freiherr zu Trostburg und Neuhauß; 7. ledna 1841 Brno – 12. února 1897 Vídeň[1]) byl rakouský šlechtic, důstojník a dvořan. Od mládí sloužil v c. k. armádě, vystřídal působení u různých jednotek jezdectva, několik let byl také císařským pobočníkem a dosáhl hodnosti plukovníka. Nakonec v letech 1886–1897 u vídeňského dvora zastával post nejvyššího kuchmistra.
| Heinrich hrabě Wolkenstein-Trostburg | |
|---|---|
| Nejvyšší kuchmistr císařského dvora | |
| Ve funkci: 1886 – 12. února 1897 | |
| Panovník | František Josef I. |
| Předchůdce | Volfgang hrabě Kinský |
| Nástupce | August hrabě Bellegarde |
| Vojenská služba | |
| Služba |  Rakousko-Uhersko |
| Hodnost | plukovník (1886), podplukovník (1884), rytmistr (1872) |
| Narození | 7. ledna 1841 Brno  Rakouské císařství |
| Úmrtí | 12. února 1897 (ve věku 56 let) Vídeň Rakousko-Uhersko |
| Titul |  hrabě |
| Rodiče | Karel Bedřich Wolkenstein-Trostburg (1802–1875) |
| Příbuzní | Leopold Karel z Wolkenstein-Trostburgu, Vilém z Wolkenstein-Trostburgu a Antonín z Wolkenstein-Trostburgu (sourozenci) |
| Náboženství | římskokatolické |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Životopis
editovatPocházel ze starobylé šlechtické rodiny původěm z Tyrolska,[2] patřil k početnému potomstvu hraběte Karla Bedřicha Wolkenstein-Trostburga (1802–1875),[3][4] prezidenta zemského soudu v Brně. Rod Wolkensteinů v té době na základě předchozích dědických dohod po vymřelém rodu Martiniců vlastnil v severních Čechách velkostatky Ahníkov a Prunéřov. Jindřich v mládí vstoupil do armády, službu zahájil jako podporučík u 12. kyrysnického pluku.[5] U tohoto regimentu, reorganizací z roku 1867 přejmenovaného na 12. dragounský pluk strávil řadu let a byl povýšen na rytmistra (1872).[6] Později sloužil u 1. hulánského pluku v Krakově[7] a v roce 1880 byl povýšen na majora, zároveň se stal jedním z křídelních pobočníků císaře Františka Josefa a získal titul c. k. komořího.[8][9] V roce 1884 dosáhl hodnosti podplukovníka a stal se velitelem 6. hulánského pluku v Komárně.[10]
V roce 1886 byl povolán do Vídně a převzal funkci nejvyššího kuchmistra (Oberstküchenmeister),[11] kterou pak zastával až do smrti.[12] Funkce nejvyššího kuchmistra s ročním platem 4 000 zlatých byla podřízena úřadu nejvyššího hofmistra. Nejvyšší kuchmistr měl hlavní dozor nad císařskou kuchyní (tzv. velká dvorní kuchyně se nacházela ve Švýcarském dvoře paláce Hofburg) a byl zodpovědný za podávání jídel na dvorních slavnostech, plesech nebo diplomatických večeřích často pro několik set hostů.[13] V roce 1886 byl zároveň penzionován v armádě v hodnosti plukovníka[14] a jako vysoký dvorský hodnostář obdržel titul c. k. tajného rady s nárokem na oslovení Excelence.
Zemřel svobodný a bezdětný ve Vídni v roce 1897 ve věku 56 let.
Jeho starší bratři Leopold (1831–1893) a Vilém (1836–1915) díky pozemkovému majetku v Čechách působili v české politice a zasedali jako poslanci v českém zemském sněmu. Další bratr Antonín (1832–1913) byl diplomatem, nakonec dlouholetým rakousko-uherským velvyslancem v Rusku (1882–1894) a Francii (1894–1903)
Řády a vyznamenání
editovatVe funkci nejvyššího kuchmistra byl u vídeňského dvora hostitelem mnoha významných návštěv a díky tomu získal řadu ocenění od zahraničních panovníků.[15]
Řád červené orlice I. třídy (Německo)
Řád koruny (Německo)
Řád lva a slunce I. třídy (Persie)
velkokříž Řádu Kristova (Portugalsko)
velkokříž Řádu sv. Michaela (Bavorsko)
Řád Leopolda (Belgie)
velkokříž Řádu Albrechtova (Sasko)
Vévodský sasko-ernestinský domácí řád (Sasko)
Řád Fridrichův (Württembersko)
Řád rumunské hvězdy (Rumunsko)
Řád Takova (Srbsko)
Řád bílého orla (Srbsko)
Řád knížete Danila I. (Černá Hora)
Řád svatých Mořice a Lazara (Itálie)
Vojenská záslužná medaile (Rakousko-Uhersko)
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ Gothaisches genealogisches Taschenbuch der gräflichen Häuser 1898; Gotha, 1898; s. 1254 dostupné online
- ↑ Rodina Wolkenstein-Trostburg in: Biogaphisches Lexikon des Kaiserthums Oesterreich dostupné online
- ↑ Rodina Karla Bedřicha Wolkenstein-Trostburga na webu geni.com dostupné online
- ↑ Gothaisches genealogisches Taschenbuch der gräflichen Häuser: 1861; Gotha, 1861; s. 966 dostupné online
- ↑ Militär Schematismus des österreichischen Kaiserthumes 1861–1862; Vídeň, 1861; s. 382 dostupné online
- ↑ Kais. Königl. Militär Schematismus für 1873; Vídeň, 1872; s. 388, 418 dostupné online
- ↑ Kais. Königl. Militär Schematismus für 1879; Vídeň, 1878; s. 439, 502 dostupné online
- ↑ Hof- und Staats-Handbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie: für das Jahr 1883; Vídeň, 1883; s. 62, 271 dostupné online
- ↑ Kais. Königl. Militär Schematismus für 1881; Vídeň, 1880; s. 69, 112 dostupné online
- ↑ Kais. Königl. Militär Schematismus für 1885; Vídeň, 1885; s. 519, 619 dostupné online
- ↑ Hof- und Staats-Handbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie: für das Jahr 1887; Vídeň, 1887; s. 19 dostupné online
- ↑ Gothaisches genealogisches Taschenbuch der gräflichen Häuser 1896; Gotha, 1896; s. 1279–1280 dostupné online
- ↑ Kolektiv: Poklady na cisárskej slávnostnej tabuli. Kultúra stolovania na viedenskom dvore; Vídeň, 2023; s. 145–146 ISBN 978-3-903448-45-2
- ↑ Kais. Königl. Militär Schematismus für 1887; Vídeň, 1886; s. 154 dostupné online
- ↑ Přehled řádů a vyznamenání Heinricha Wolkenstein-Trostburga in: Hof- und Staats-Handbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie: für das Jahr 1896; Vídeň, 1896; s. 16 dostupné online