Hideki Tódžó
Hideki Tódžó (japonsky 東條 英機, Tódžó Hideki; 30. prosince 1884, Tokio – 23. prosince 1948, Tokio) byl japonský generál a politik. Je také znám pod přezdívkou „Břitva“ (japonsky カミソリ, Kamisori).
| Hideki Tódžó 東條 英機 | |
|---|---|
 | |
| 40. předseda vlády Japonska | |
| Ve funkci: 18. října 1941 – 22. července 1944 | |
| Panovník | Hirohito |
| Předchůdce | Fumimaro Konoe |
| Nástupce | Kuniaki Koiso |
| 29. ministr války Japonska | |
| Ve funkci: 22. července 1940 – 22. července 1944 | |
| Panovník | Hirohito |
| Předseda vlády | Fumimaro Konoe (1940–1941) On sám (1941–1944) |
| Předchůdce | Šunroku Hata |
| Nástupce | Hadžime Sugijama |
| Stranická příslušnost | |
| Členství | Asociace pro podporu trůnu |
| Vojenská služba | |
| Služba |  Japonské císařství |
| Složka |  Japonská císařská armáda |
| Doba služby | 1902–1945 |
| Hodnost |  generál (1933-1945) |
| Velel | Kuantungská armáda (1937–1938) |
| Bitvy/války | Japonská invaze do Mandžuska Incident 26. února Druhá čínsko-japonská válka Druhá světová válka |
| Narození | 30. prosince 1884 Kódžimači |
| Úmrtí | 23. prosince 1948 (ve věku 63 let) Věznice Sugamo |
| Příčina úmrtí | oběšení |
| Místo pohřbení | Hřbitov Zóšigaja Svatyně Jasukuni Tichý oceán |
| Choť | Kacuko Itóová |
| Rodiče | Hidenori Tódžó a Čitose Tódžóová |
| Děti | Teruo Tódžó Tošio Tódžó Makie Tódžóová |
| Příbuzní | Júko Tódžóová (vnučka)[1] Hadžime Sugijama (zeť) Hidemasa Bōnō (zeť) Rjúiči Takamori (zeť) |
| Alma mater | Akademie japonské císařské armády Vojenská válečná akademie |
| Profese | politik, diplomat a důstojník |
| Náboženství | džódo šinšú šintoismus |
| Ocenění | Řád vycházejícího slunce 1. třídy (1940) Řád zlatého luňáka (1940) velkokříž Řádu bílé růže (1942) Řád pilířů státu Medaile člena Červeného kříže … více na Wikidatech |
| Podpis |  |
| Commons | Hideki Tōjō |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Život
editovatNarodil se v Tokiu 30. prosince 1884. Byl synem důstojníka japonské císařské armády a dcery buddhistického kněze.
V 15 letech nastoupil do vojenské přípravky a absolvuje vojenskou službu v Mandžusku. Po jejím skončení nastoupil na vojenskou akademii, kterou absolvoval v roce 1905. Po I. světové válce sloužil jako vojenský přidělenec ve Švýcarsku a Německu. Když se roku 1922 vracel zpět do Japonska, strávil nějaký čas v USA.
V letech 1935–1937 vedl tajnou policii Kempeitai.[2] Roku 1937 byl jmenován náčelníkem štábu Kuantungské armády v Mandžusku a o rok později byl jmenován náměstkem ministra války. Díky zvláštnímu výnosu císaře Hirohita mohl souběžně vykonávat civilní (náměstek) i vojenské (generál) funkce. V letech 1940–1941 byl ministrem války. 17. října 1941 rezignoval premiér princ Fumimaro Konoe. Tódžó nastoupil na jeho místo a setrval v něm do roku 1944, kdy byl donucen k rezignaci po pádu ostrova Saipan. Po japonské kapitulaci 2. září 1945 se neúspěšně pokusil spáchat sebevraždu zastřelením a byl zatčen spojenci. V Tokijském procesu jej soudní tribunál uznal vinným z válečných zločinů. Byl odsouzen k trestu smrti a 23. prosince 1948 v Tokiu oběšen.
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ Dostupné online. [cit. 2019-09-03].
- ↑ Kempeitai [online]. The Pacific War Online Encyclopedia [cit. 2019-09-14]. Dostupné online. (anglicky)
Externí odkazy
editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Hideki Tódžó na Wikimedia Commons - (anglicky) The People Profiles: Tojo & The Empire of Japan Documentary na YouTube
