Wikipedie

Hoacinové

řád ptáků

Hoacinové (Opisthocomiformes) jsou řád ptáků, který zahrnuje pouze jedinou čeleď hoacinovití (Opisthocomidae) s jediným zástupcem hoacinem chocholatým (Opisthocomus hoazin). Vedle tohoto žijícího druhu řád zahrnuje i několik vyhynulých rodů.

Jak číst taxoboxHoacinové
alternativní popis obrázku chybí
hoacin chocholatý
(Opisthocomus hoazin)
Vědecká klasifikace
Říšeživočichové (Animalia)
Kmenstrunatci (Chordata)
Třídaptáci (Aves)
Podtřídaletci (Neognathae)
Řádhoacinové (Opisthocomiformes)
L'Herminier, 1837
Čeleďhoacinovití (Opisthocomidae)
Swainson, 1837
Rody
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Systematika

editovat

Hoacina chocholatého popsal v roce 1776 německý zoolog Philipp Ludwig Statius Müller a již od té doby se mezi vědci vedou debaty o širším taxonomickém zařazení těchto nezvyklých ptáků.[1] Vědci zvažovali příbuznost s tinamy, hokovitými, chřástalovitými, dropy, stepokury, holubovitými i myšáky.[2] Nejčastěji však byli hoacinové spojováni s hrabavými a koncem 20. století s kukačkami.[2][3][4] Situaci nevyjasnily ani moderní genetické výzkumy. Zatímco některé studie DNA označily za sesterskou skupinu hoacinů lelky (Caprimulgiformes),[5] u jiných to byli turakové (Musophagiformes)[3][4] nebo skupina Gruimorphae (dlouhokřídlí (Charadriiformes) + krátkokřídlí (Gruiformes)).[6] Postavení hoacinů v rámci Neoaves tak zůstává nevyjasněno.[7][8][9]

Evoluce

editovat

Hoacin chocholatý je svým výskytem omezen na Jižní Ameriku. Fosilní nálezy starších druhů hoacinů však ukazují, že hoacinové měli kdysi mnohem širší rozšíření. Z Afriky je znám středně miocenní rod Namibiavis[10] a ve Francii byl nalezen dokonce pozdně eocenní zástupce známý jako Protoazin.[11] Protoazin představuje vůbec nejstarší známou fosilii hoacinů, což naznačuje jejich starosvětský původ. Zajímavé přitom je, že evolučně nejstarší Protoazin z Evropy je příbuznější jihoamerickým hoacinům spíše než mladšími rodu Namibiavis z Afriky.[11]

Vedle výše zmíněných fosilií je známo i několik rodů z Jižní Ameriky. Patří k nim brazilský Hoazinavis z přelomu oligocénu a miocénu[10] či kolumbijský Hoazinoides ze středního miocénu.[12] Následuje seznam důležitých, výše zmíněných fosilních rodů hoacinů:

Odkazy

editovat

Reference

editovat
  1. ↑ Grzimek’s Animal Life Encyclopedia: Volume 8, Birds I. Příprava vydání Jerome A. Jackson, Walter J. Bock, Donna Olendorf. 2. vyd. Detroit etc.: Gale, 2003. ISBN 0-7876-5784-0. S. 465–468. (anglicky) 
  2. ↑ a b Handbook of the birds of the world: Volume 3, Hoatzin to Auks. Příprava vydání Joseph del Hoyo, Andrew Elliott, Jordi Sargatal. Barcelona: Lynx Edicions, 1996. Dostupné online. ISBN 84-87334-20-2. S. 24–33. (anglicky) 
  3. ↑ a b HUGHES, J. M.; BAKER, A. J. Phylogenetic relationships of the enigmatic hoatzin (Opisthocomus hoazin) resolved using mitochondrial and nuclear gene sequences Process Citation]. Molecular Biology and Evolution. 1999-09-01, roč. 16, čís. 9, s. 1300–1307. Dostupné online [cit. 2024-04-29]. ISSN 0737-4038. DOI 10.1093/oxfordjournals.molbev.a026220. 
  4. ↑ a b SORENSON, M. D. More Taxa, More Characters: The Hoatzin Problem Is Still Unresolved. Molecular Biology and Evolution. 2003-05-30, roč. 20, čís. 9, s. 1484–1498. Dostupné online [cit. 2024-04-29]. ISSN 0737-4038. DOI 10.1093/molbev/msg157. 
  5. ↑ KUHL, Heiner; FRANKL-VILCHES, Carolina; BAKKER, Antje. An Unbiased Molecular Approach Using 3′-UTRs Resolves the Avian Family-Level Tree of Life. Molecular Biology and Evolution. 2020-11-08, roč. 38, čís. 1, s. 108–127. Dostupné online [cit. 2024-04-29]. ISSN 1537-1719. DOI 10.1093/molbev/msaa191. PMID 32781465. 
  6. ↑ STILLER, Josefin; FENG, Shaohong; CHOWDHURY, Al-Aabid. Complexity of avian evolution revealed by family-level genomes. Nature. 2024-04-01, s. 1–3. Dostupné online [cit. 2024-04-29]. ISSN 1476-4687. DOI 10.1038/s41586-024-07323-1. (anglicky) 
  7. ↑ WANG, Ning; BRAUN, Edward L.; LIANG, Bin. Categorical edge-based analyses of phylogenomic data reveal conflicting signals for difficult relationships in the avian tree. Molecular Phylogenetics and Evolution. 2022-09-01, roč. 174, s. 107550. Dostupné online [cit. 2024-04-29]. ISSN 1055-7903. DOI 10.1016/j.ympev.2022.107550. 
  8. ↑ MAYR, Gerald. Opisthocomiformes (Hoatzins), “Columbaves” (Doves, Cuckoos, Bustards, and Allies), and Strisores (Nightjars, Swifts, Hummingbirds, and Allies). Příprava vydání Gerald Mayr. Cham: Springer International Publishing Dostupné online. ISBN 978-3-030-87645-6. DOI 10.1007/978-3-030-87645-6_6. S. 93–116. (anglicky) DOI: 10.1007/978-3-030-87645-6_6. 
  9. ↑ CRACRAFT, Joel. The Hoatzin. Current Biology [online]. 2022. Roč. 32, čís. R1042–R1172. Dostupné online. (anglicky) 
  10. ↑ a b MAYR, Gerald; ALVARENGA, Herculano; MOURER-CHAUVIRÉ, Cécile. Out of Africa: Fossils shed light on the origin of the hoatzin, an iconic Neotropic bird. Naturwissenschaften. 2011-10-01, roč. 98, čís. 11, s. 961. Dostupné online [cit. 2024-04-29]. ISSN 1432-1904. DOI 10.1007/s00114-011-0849-1. (anglicky) 
  11. ↑ a b MAYR, Gerald; DE PIETRI, Vanesa L. Earliest and first Northern Hemispheric hoatzin fossils substantiate Old World origin of a “Neotropic endemic”. Naturwissenschaften. 2014-02-01, roč. 101, čís. 2, s. 143–148. Dostupné online [cit. 2024-04-29]. ISSN 1432-1904. DOI 10.1007/s00114-014-1144-8. (anglicky) 
  12. ↑ MILLER, Alden H. A Fossil Hoatzin from the Miocene of Colombia. The Auk. 1953-10, roč. 70, čís. 4, s. 484–489. Dostupné online [cit. 2024-04-29]. ISSN 0004-8038. DOI 10.2307/4081360. 

Externí odkazy

editovat
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Hoacinové&oldid=24191990“
  NODES