Wikipedie

Horní Počernice

katastrální území a evidenční část hlavního města Prahy

Horní Počernice (německy Ober Potschernitz) jsou městská čtvrť a katastrální území Prahy, které je jedinou částí tvořící území městské části Praha 20 (do 31. prosince 2001 Praha-Horní Počernice). Leží v městském obvodu Praha 9, na východním okraji Prahy při silnici na Poděbrady. V letech 1969–1974 byly Horní Počernice městem. Rozlohou téměř 17 km² jsou největší pražskou čtvrtí.

Horní Počernice
Lokalita
Městská částPraha 20
Správní obvodPraha 20
ObecPraha
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice50°6′53″ s. š., 14°36′45″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel15 303 (2021)[1]
PSČ193 00
Počet domů2 814 (2024)[2]
Počet ZSJ18
Horní Počernice
Horní Počernice
Další údaje
Kód části obce43770
Kód k. ú.643777
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historický přehled

editovat

První důkaz o osídlení území, na kterém se rozkládají dnešní Horní Počernice, pochází z období kolem roku 4500 př. n. l. Osídlování probíhalo pravděpodobně ve dvou na sobě nezávislých proudech a časových vlnách. První proti proudu Vltavy podél Rokytky a Svépravického potoka. Druhá proti proudu řeky Labe a zde přes hřeben u Nehvizd do údolí Svépravického potoka. Z tohoto období byly v oblasti Chval nalezeny různé exempláře pazourků. V centru Horních Počernic byla zmapována chata laténské kultury z mladší doby železné. Nejvýznamnější archeologická lokalita byla ovšem slovanská, z doby hradištní (asi z 11. století), objevená v roce 1968 v poloze Na Chvalce a datovaná podle zlomků keramiky.[3]

První písemná zpráva o obci Počernice pochází z roku 1322, kdy ji vlastnil staroměstský měšťan Zipota Benešovský, stejně jako Čertousy, v nichž vystavěl tvrz. Prodal je roku 1357 pražskému arcibiskupovi Arnoštovi z Pardubic, který ji postoupil pražské univerzitě. Koupi roku 1366 potvrdil císař Karel IV. Univerzita postupovala právem zákupným pozemky různým majitelům, kteří v Horních Počernicích do třicetileté války vybudovali dvory a založili rozsáhlý chov ovcí. Univerzitě patřila ves i po třicetileté válce, kdy zde podle berní ruly stálo deset selských domů a tři domy chalupnické, další usedlosti byly pobořeny. Horní Počernice později patřily pod michelské panství a vrchnost zde zřídila školu a hospodu. V polovině 19. století již bylo ve vsi evidováno 70 domů a 600 obyvatel.[4]

 
 
Chvalská tvrz
 
Chvaly, kostel svaté Ludmily
 
Čertousy, velkostatek (dnes hotel)

Roku 1928 (či 1933[5]) byly k Horním Počernicím připojeny Čertousy.[6] Na základě návrhu z roku 1941 a souhlasu obcí ze 13. září 1941 nařídil okresní úřad Praha-venkov k 1. únoru 1943 připojení obcí Chvaly a Svépravice (s Xaverovem) ke stávající obci Horní Počernice.[7] Roku 1947 proběhla volba představitelů nové, sloučené obce. Kromě zmíněných obcí leží na území Horních Počernic též území bývalé vsi Babice, která zanikla během třicetileté války. Rozhodnutím středočeského krajského národního výboru ze 27. prosince 1968 byla obec Horní Počernice povýšena od 1. ledna 1969 na město, kterému byl udělen i znak, platný do současnosti (ve stříbrno-červeně šikmo děleném štítě černý kůň se zlatou zbrojí a uzděním skákající přes tři volné zlaté obilné klasy, prostřední se dvěma, krajní s vnějším listem).

Roku 1974 byly Horní Počernice připojeny k Praze a začleněny do městského obvodu Praha 9, zůstal jim však vlastní místní národní výbor. Roku 1990 bylo území působnosti MNV Horní Počernice transformováno v městskou část Praha-Horní Počernice.

Členění

editovat

Slučování obcí Horní Počernice, Chvaly, Svépravice a osad Čertousy a Xaverov proběhlo natolik důkladně, že jejich někdejší hranice nelze vyčíst ani z katastrálních hranic (Horní Počernice tvoří dnes jediné katastrální území), ani z popisných čísel (i ta byla sloučena do jedné řady). Horní Počernice se statisticky člení do 18 základních sídelních jednotek; z jejich vymezení lze zhruba odvodit hranici mezi Chvaly a Horními Počernicemi (v linii Jívanské ulice se zakřivením k Libáňské ulici) či vymezení Xaverova, avšak Svépravice patří z větší části do ZSJ Chvaly a Čertousy do ZSJ Horní Počernice a Cirkusová.

Základní sídelní jednotky Horních Počernic:[8][9]

  • Horní Počernice (historické jádro Horních Počernic a Čertous a oblast zástavby jižně od trati 231 a východně od Jívanské ulice)
  • Ve žlíbku (sídliště kolem ulice Ve Žlíbku a oblast jižně – ul. Markupova, Dandova, V Slavětíně)
  • Cirkusová (severní část Čertous a průmyslová zóna severně od trati 231 u Čertous)
  • K Vinoři (severně od ZSJ Cirkusová)
  • Horní Počernice-sever (průmyslová zóna severně od trati 231 vymezená ulicemi Bystrá, F. V. Veselého a Ve Žlíbku, plus oblast nádraží a chvalského hřbitova)
  • Komerční zóna Horní Počernice-sever (průmyslová zóna severně od ZSJ Horní Počernice-sever, vymezená ulicemi F. V. Veselého, Bystrá, Novopacká, Ve Žlíbku, dříve část ZSJ K Vinoři)
  • Horní Počernice-za Novopackou (dřívější ZSJ Satalice-východ C, severně od ZSJ Komerční zóna Horní Počernice-sever)
  • Chvaly (Chvaly až k Jívanské ulici a většina Svépravic)
  • Za poděbradskou silnicí (průmyslová zóna severně od Chval a trati 231, vymezená ulicemi Novopacká a Bystrá)
  • Horní Počernice-západ (bývalá ZSJ Satalice-východ B, neosídlená oblast severně od trati 231 mezi tratí 070 a silnicí I/10)
  • U Černého Mostu-východ (dřívější ZSJ Rajská zahrada A severně od Chlumecké a Náchodské poblíž stanice metra Černý Most, oblast obchodů Makro, Hornbach, Sconto a pás včetně Chvalského lomu až ke Stoliňské ulici)
  • U starých rybníků (oblast jižně od Chval a západně od Svépravic)
  • U starých rybníků-jih (dřívější ZSJ U hvozdu, část Svépravic jižně od dálnice D11)
  • U starých rybníků-západ (dřívější ZSJ Za hřbitovem B; výběžek západně od Pražského okruhu)
  • Xaverov
  • Xaverov-východ (průmyslový areál)
  • Nad křížky (oblast západně od Horních Počernic a Xaverova až k hranici Klánovic a hranici Prahy)
  • Nad křížky-jih (dřívější ZSJ U křížku B v Klánovickém lese)

Statistika

editovat

Vývoj počtu obyvatel jednotlivých obcí

editovat
Obec 1843 1857 1869 1880 1890 1900 1910 1920 1930 1940 1941
Chvaly 491 551 620 630 697 706 789 988 1772 1850 2059
Horní Počernice a Čertousy 735 864 940 1055 1090 1145 1177 1533 3370 4380 4156
Svépravice a Xaverov 143 126 150 183 151 194 212 225 1182 2320 2507
Celkem 1369 1541 1710 1868 1938 2045 2178 2746 6324 8550 8722

Počet obyvatel k uvedenémi roku.

Počet obyvatel v roce 1940 v sobě zahrnuje i obyvatele vyhnané z pohraničí po Mnichovské dohodě

Vývoj počtu obyvatel po sloučení obcí

editovat
Rok 1945 1950 1960 1970 1980
počet obyvatel 7696 7742 8332 8994 10778

Významná historická výročí

editovat
  • 4500 př. n. l. – První osídlení
  • 1088 – První písemná zpráva o Chvalech
  • 1322 – První písemná zpráva o vesnici Počernice
  • 1357 – Prodej tvrze v Čertousích a vsi Horní Počernice Karlově univerzitě
  • 1420 – První písemná zpráva o Svépravicích
  • 1428 – První písemná zmínka o gotické tvrzi Chvaly
  • 1639 – Třicetiletá válka
  • 1652 – Sjednocení obcí – jezuité
  • 1660 – Výstavba kaple
  • 1734 – Přestavba původní Chvalské tvrze
  • 1750 – Kaplička ve Svépravicích
  • 1770 – Vybudování kapličky na Křovinově náměstí
  • 1774 – Zřízena škola v Horních Počernicích
  • 1777 – Založen hřbitov
  • 1779 – První písemný záznam o Xaverově
  • 1787 – Zřízena škola ve Chvalech
  • 1790 – Vybudování císařské silnice
  • 1793–1794 – Přestavba kostela do současné podoby
  • 1874 – Provoz na první železniční koleji Praha – Lysá nad Labem
  • 1875 – Výstavba věže pro zvony u kostela ve Chvalech
  • 1878 – Založen hasičský sbor Chvaly
  • 1888 – Založen hasičský sbor Horní Počernice
  • 1895 – Založení hasičského sboru Svépravice
  • 1905 – Založení Jednoty sokolské
  • 1908 – Založen spořitelní a záložní spolek Raiffeisenka pro Chvaly a Svépravice
  • 1908 – Zřízen sirotčinec ev. jednoty Žižkov v bývalém mlýně ve Chvalech
  • 1912 – Založení Kroužku mládenců
  • 1919 – Založení hudebního kroužku Lyra
  • 1920 – Založení sportovního klubu SC Xaverov Horní Počernice, kopaná
  • 1923 – První rozsvícená elektrická světla v Horních Počernicích
  • 1924 – Budování kanalizace u hlavní komunikace (dnešní Náchodská)
  • 1924 – Ordinace prvního místního lékaře
  • 1924 – První rozsvícená světla ve Svépravicích
  • 1925 – První rozsvícená světla ve Chvalech
  • 1925 – Zprovoznění druhé koleje Severozápadní dráhy
  • 1928 – Čertousy se staly součástí Horních Počernic
  • 1930 – Přeměna Kroužku mládenců na Besedu J. K. Tyl
  • 1934 – Zřízena samostatná škola ve Svépravicích
  • 1936 – Obec Horní Počernice povýšena na městys
  • 1943 – Sloučení obcí Chvaly, Svépravice, Čertousy, Xaverov a Horní Počernice v jednu obec - Horní Počernice
  • 1947 – Spojení stvrzeno svobodnou volbou zvolených představitelů obcí
  • 1954 – Zprovoznění koupaliště budovaného od roku 1951
  • 1969 – Horní Počernice se staly městem
  • 1974 – Připojení Horních Počernic k Praze
  • 1990 – Ivan Liška předsedou MNV
  • 1991 – Zahájení rozsáhlé výstavby vodovodu, plynovodu a kanalizací
  • 1993 – Zřízení gymnázia
  • 1996 – Zahájení obnovy Chvalského zámku
  • 1998 – Zahájení výstavby čistírny odpadních vod a kanalizací
  • 1999 – Nová cyklistická stezka Horní Počernice – Klánovice
  • 2000 – Zahájení přestavby fotbalového stadionu
  • 2001 – Rekonstrukce divadla v přírodě
  • 2001 – Výstavba nové školy ve Chvalech
  • 2001 – Zřízení správního obvodu hlavního města
  • 2001 – Otevřena nová budova úřadu
  • 2002 – Zahájení výstavby komerční zóny
  • 2003 – Zahájení přestavby kina na divadlo Pohoda
  • 2006 – Začátek výstavby logistického parku VGP Park (od roku 2014 P3 Prague Horní Počernice)
  • 2008 – Dokončena rekonstrukce Chvalského zámku[10]

Dochované památky

editovat
Podrobnější informace naleznete v článku Seznam kulturních památek v Horních Počernicích.
  • Chvalský zámek
  • kostel sv. Ludmily
  • barokní kaple polygonálního tvaru (na Křovinově náměstí) – datovaná do r. 1770
  • zámecká budova
  • kaplička sv. Antonína s cibulovitou věžičkou – při rekonstrukci roku 1992 byla v ní objevena zakládací listina z r. 1871
  • školní budova v Bartlově ulici
  • Xaverovský zámeček
  • odvzdušňovací věže káranského vodovodu (u čp. 292)[11]
  • pomníky /památníky:
  • * Obětem první světové války – sousoší ženy s plačícím dítětem, Antonín Lhoták (1928)
  • * Pamětní kámen obětem druhé světové války[12]
  • bývalý areál zimoviště Čs. státních cirkusů, adaptovaný na depozitáře Národního muzea
  • dvě bronzová sousoší Osvobození Rudou armádou a Socialistická rodina

Školství

editovat

Mateřské školy

editovat
  • Mateřská škola U Rybníčku
  • Mateřská škola Chodovická, Mateřská škola Ratibořická (patří k sobě)
  • Mateřská škola Spojenců

Základní školy

editovat
  • Fakultní základní škola Chodovická
  • Základní škola Ratibořická
  • Základní škola Stoliňská
  • Základní škola Spojenců (pouze třídy I. stupně)
  • Speciální škola Bártlova

Střední školy a gymnázia

editovat
  • Střední odborná škola pro administrativu Evropské unie
  • Gymnázium Chodovická

Ostatní

editovat
  • Mateřská škola speciální, Základní škola praktická a Základní škola speciální Praha 9
  • Základní umělecká škola Ratibořická

Sport, volný čas a kultura

editovat
  • Fotbal SC Xaverov Horní Počernice
  • Sokol Horní Počernice
  • Dům dětí a mládeže
  • MUM - rodinné centrum
  • Středisko křesťanské pomoci Horní Počernice
  • Oheň - 27. skautské středisko Horní Počernice
  • Knihovna Horní Počernice
  • Divadlo Horní Počernice
  • Chvalská tvrz
  • Kulturní centrum "Domeček"

Každoročně se na Chvalské tvrzi pořádá Počernické pálení čarodějnic, které je každoročně jednou z největších kulturních akcí, která přiláká tisíce obyvatel Horních Počernic, ale i okolních čtvrtí a měst. Dále se na Chvalském zámku konají celoročně významné výstavy, které cílí na různé věkové kategorie. V místních tělocvičnách se každý den odehrávají kurzy a kroužky jak pro děti, tak dospělé. Na významu poslední dobou získává mládežnický florbalový tým Horse Power. Nesporný význam pro celé Horní Počernice a okolí má i divadlo, které má zde dlouhou tradici v podobě ochotnických a profesionálních souborů. Kromě Divadla v přírodě získává poslední dobou na významu také Divadlo Horní Počernice, které vzniklo přestavbou kina. Zde pravidelně vystupují přední divadelní herci jako Vilma Cibulková, Miroslav Etzler, Eliška Balzerová aj.

Osobnosti

editovat

Doprava

editovat

I když se Horní Počernice nacházejí na samé periferii Prahy, mají dobré spojení s Prahou. Pomocí MHD lze během 15-40 minut dosáhnout centra města. Využít lze kombinaci autobus + metro nebo vlakové nádraží Horní Počernice, ze kterého ve víceméně pravidelných intervalech odjíždějí vlaky směrem Praha Masarykovo nádraží a Praha hlavní nádraží. Vlakové nádraží mohou občané využívat již od roku 1873.

Horní Počernice jsou ze tří stran uzavřeny dálnicemi D0, D10 a D11 s adekvátním dopadem na zdraví a pohodlí obyvatel.

Seznam autobusových zastávek v Horních Počernicích

editovat

Chvaly, Vojická, Nádraží Horní Počernice, Lukavecká, Divadlo Horní Počernice, Na Kovárně, Bártlova, Čertousy, Komárovská, Třebešovská, Ve Žlíbku, Jizbická, Pavlišovská, Chodovická, Sídliště Horní Počernice, Sportovní centrum Horní Počernice, Jeřická, Khodlova, Vysokovská, Libošovická, Krahulčí, Svépravice, Na Svěcence, Sekeřická, U Tabulky, Stavební zóna Horní Počernice, Logistická zóna Horní Počernice, Františka Veselého, Paceřická, Do Čertous, K Zelenči, Vlastibořská, Sezemická, Xaverovský Háj, Ke Xaverovu, Xaverov

Partnerská města

editovat

Fotogalerie

editovat
  •  
    Chvalská tvrz
  •  
    Zaniklá pískovna
  •  
    Kostel u tvrze v Horních Počernicích
  •  
    Fotbalové hřiště na Xaverově

Odkazy

editovat

Reference

editovat
  1. ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01].
  2. ↑ Český statistický úřad: Statistický lexikon obcí - 2024. Český statistický úřad. 29. listopadu 2024. Dostupné online.
  3. ↑ Pavel Vlček a kolektiv: Umělecké památky Prahy, Velká Praha I. A-L, Academia : Praha 2012, ISBN 978-80-200-2107-6; s. 536
  4. ↑ Pavel Vlček a kolektiv: Umělecké památky Prahy, Velká Praha I. A-L, Praha 2012, s. 536-537
  5. ↑ Čertousy, Hrady.cz, citováno z Hrady, zámky a tvrze v Čechách na Moravě a ve Slezsku - Praha a okolí, 15. 8. 2005
  6. ↑ Významná historická výročí Archivováno 5. 5. 2013 na Wayback Machine., městská část Praha 20-Horní Počernice, datováno 2009
  7. ↑ Antes, Hubert Ing., Liška, Ivan, Špiller, František Ing. a zaměstnanci Úřadu městské části Praha 20 - Horní Počernice. Horní Počernice. [s.l.]: Mar oli, 2002. ISBN 80-86453-14-6. S. 19–41. 
  8. ↑ Katastrální území Horní Počernice, základní sídelní jednotky[nedostupný zdroj], RSO: Registr sčítacích obvodů a budov, Český statistický úřad
  9. ↑ GIS ZIS Archivováno 24. 12. 2014 na Wayback Machine., mapa Integrovaného záchranného systému ČR, HZS ČR na základě podkladových dat ČÚZK a OpenStreetMap, 21. 6. 2012
  10. ↑ Archivovaná kopie. www.pocernice.cz [online]. [cit. 2012-04-12]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-05-05. 
  11. ↑ Odvzdušňovací věže káranského vodovodu - Památkový Katalog. pamatkovykatalog.cz [online]. [cit. 2024-07-27]. Dostupné online. 
  12. ↑ Antes, Hubert Ing., Liška, Ivan, Špiller, František Ing. a zaměstnanci Úřadu městské části Praha 20 - Horní Počernice. Horní Počernice. [s.l.]: Mar oli, 2002. ISBN 80-86453-14-6. S. 42–49. 

Literatura

editovat
  • Pavel Vlček a kolektiv: Umělecké památky Prahy, Velká Praha I., A-L, Academia : Praha 2012, ISBN 978-80-200-2107-6; s. 536-545.

Související články

editovat

Externí odkazy

editovat
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Horní_Počernice&oldid=24122975“
  NODES
admin 1
chat 1
Idea 1
idea 1
Note 1