Hrdly
Hrdly jsou vesnice v okrese Litoměřice v Ústeckém kraji, jedna ze dvou místních částí města Bohušovice nad Ohří. Ves se rozkládá v rovinaté krajině v nadmořské výšce okolo 160 metrů po pravé straně řeky Ohře, zhruba dva kilometry jihovýchodně od Bohušovic a šest kilometrů jihovýchodně od Litoměřic.
| Hrdly | |
|---|---|
 Hlavní ulice od východu ke středu vsi | |
| Lokalita | |
| Charakter | vesnice |
| Obec | Bohušovice nad Ohří |
| Okres | Litoměřice |
| Kraj | Ústecký kraj |
| Historická země | Čechy |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 50°29′6″ s. š., 14°10′11″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 337 (2021)[1] |
| Katastrální území | Hrdly (4,37 km²) |
| Nadmořská výška | 160 m n. m. |
| PSČ | 412 01 |
| Počet domů | 119 (2021)[2] |
  Hrdly | |
| Další údaje | |
| Kód části obce | 48089 |
| Kód k. ú. | 648086 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Název
editovatNázev vesnice je odvozen z příjmení Hrdlo ve významu ves Hrdlovy rodiny. V historických pramenech se objevuje ve tvarech: Heridel (993), Hrdel (1335), Hrdle (1380, 1395), Hrdly (1406), Hrdelské zbožie (1478), ve vsi Hrdlech (1552), Hrdly (1654 a 1845).[3]
Historie
editovat
Krajina v okolí vesnice je osídlena od pravěku. Nejstarší osídlení přísluší eneolitické kultuře se zvoncovitými poháry. Podle nálezů uložených ve sbírce Strahovské knihovny získaných při stavbě železniční trati Praha–Děčín zde v době bronzové žili příslušníci únětické, knovízské a středodunajské mohylové. Pozdější osídlení ve starší době železné náleží bylanské kultuře a pokračovalo i na přelomu doby halštatské a laténské a v době římské. Z jejího staršího období pochází žárový hrob objevený při stavbě železniční vlečky do Doksan.[4] V roce 2013 bylo při záchranném archeologické výzkumu během stavby haly společnosti EMCO odkryto a částečně prozkoumáno sídliště únětické kultury.[5]
První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 993 a nachází se ve výčtu vsí, kterými kníže Boleslav II. obdaroval právě zakládaný Břevnovský klášter.[3] Jde však o mladší falzum,[6] a další zprávy pak jsou až ze čtrnáctého století.[3] V majetku kláštera vesnice zůstala do počátku husitských válek. V následujících desetiletích pravděpodobně patřila místní husitské šlechtě, ale prvním dalším známým majitelem byl až v roce 1478 Vilém z Konic a Kamýku. Král Ferdinand I. v roce 1546 vesnici zapsal městu Litoměřice, ale hned následujícího roku o ni město přišlo za účast na stavovském povstání. Panovník potom Hrdly vrátil Břevnovskému klášteru, kterému zůstala do stavovského povstání v letech 1618–1620. Od stavů vesnici v roce 1620 koupil Václav Vilém z Roupova, ale o dva roky později o ni přišel za svůj podíl na povstání.[4]
Přírodní poměry
editovat
Hrdly stojí v Dolnooharské tabuli, v podcelku Terezínská kotlina a okrsku Budyňská pahorkatina[7] na říční terase v nadmořské výšce asi 160 metrů.[5] V geologickém podloží se vyvinuly sedimentární nezpevněné horniny[8] a váté písky patrné především v severní a severovýchodní části katastrálního území. Místy se vyskytuje také spraš a ojediněle jílovité vápence. Převažujícím půdním typem je černozem.[9]
V rámci Quittovy klasifikace podnebí se celé území nachází v teplé oblasti T2,[7] pro kterou jsou typické průměrné teploty −2 až −3 °C v lednu a 18–19 °C v červenci. Roční úhrn srážek dosahuje 550–700 milimetrů, počet letních dnů je 50–60, počet mrazových dnů se pohybuje mezi 100–110 a sněhová pokrývka zde leží 40–50 dnů v roce.[10]
Vesnice stojí na pravém břehu Ohře, asi jeden kilometr východně od řeky.[5] Ta před napřímením provedeným v letech 1780–1790 výrazně meandrovala a její ramena dosahovala až pod zástavbu vsi.[11] V přilehlém úseku řeky se do ní nevlévá žádný přítok,[5] ale archeologicky byla doložena existence nejméně jednoho drobného potoka.[11]
Obyvatelstvo
editovat| 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 | 2021 | |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Obyvatelé | 302 | 390 | 392 | 429 | 402 | 407 | 475 | 394 | 425 | 387 | 339 | 289 | 297 | 306 | 337 |
| Domy | 49 | 61 | 65 | 61 | 66 | 75 | 89 | 96 | 94 | 93 | 88 | 96 | 97 | 102 | 119 |
Obecní správa
editovatPři sčítání lidu v letech 1869–1985 Hrdly byly samostatnou obcí v okrese Litoměřice. Od 1. ledna 1986 je částí města Bohušovice nad Ohří v okrese Litoměřice.[15]
Pamětihodnosti
editovat
- Zámek Hrdly je barokní hospodářský komplex uprostřed vsi, někdejší rezidence břevnovských benediktinů, pocházející z roku 1747 (architekt Kilián Ignác Dientzenhofer) s hospodářským dvorem a parkem na místě staršího zámečku ze 16. století. Přestavěn byl po požáru roku 1824.[6] Zámek je v havarijním stavu a je v něm umístěno několik bytových jednotek.
- Barokní sousoší svatého Benedikta na návsi v sousedství zámku, dílo sochaře Karla Josefa Hiernleho z roku 1745; návrh podstavce pochází taktéž od K. I. Dientzenhofera.[16]
- Křížek z roku 1897 při východním konci vsi na křižovatce silnic do Dolánek a Oleška. Dnes dochováno pouze torzo (kamenný podstavec).
- Pomník obětem první světové války
Doprava
editovat- Severního okraje zástavby míjí hlavní železniční trať Praha–Děčín, na níž je severovýchodně od vsi stojí zastávka Hrdly.
- Podél východní strany vesnice vede silnice II/608 z Prahy přes Doksany do Terezína.
- Dříve též odbočovala ze stanice Hrdly k jjz. vlečka, vedoucí středem vsi a dále přes Dolánky nad Ohří do zrušeného cukrovaru v Doksanech. Svršek vlečky byl snesen, zachovaný spodek od Hrdel po Dolánky slouží jako polní cesta.[17]
Reference
editovat- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01].
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online.
- ↑ a b c PROFOUS, Antonín. Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam a změny (A–H). Svazek I. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1947. 728 s. Heslo Hrdly, s. 679.
- ↑ a b SÝKORA, Milan; KOTYZA, Oldřich; TREFNÝ, Martin, 2014. Sídliště únětické kultury v Hrdlech, okr. Litoměřice. In: TREFNÝ, Martin. Podřipský muzejník. Roudnice nad Labem: Podřipské muzeum. ISBN 978-80-86924-23-6. S. 6.
- ↑ a b c d Sýkora, Kotyza a Trefný 2014, s. 2.
- ↑ a b Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Příprava vydání Rudolf Anděl. Svazek III. Severní Čechy. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1984. 664 s. Kapitola Hrdly – zámek, s. 156–157.
- ↑ a b Přírodní poměry. Geomorfologie, klimatické oblasti [online]. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR [cit. 2021-07-28]. Dostupné online.
- ↑ Sýkora, Kotyza a Trefný 2014, s. 4.
- ↑ Sýkora, Kotyza a Trefný 2014, s. 5.
- ↑ VONDRÁKOVÁ, Alena; VÁVRA, Aleš; VOŽENÍLEK, Vít. Climatic regions of the Czech Republic. Quitt's classification during years 1961–2000. S. 427. Journal of Maps [PDF online]. Katedra geoinformatiky Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého, 2013-05-13 [cit. 2020-07-22]. Čís. 3, s. 427. Dostupné online. DOI 10.1080/17445647.2013.800827. (anglicky)
- ↑ a b Sýkora, Kotyza a Trefný 2014, s. 3.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 384, 385. Archivováno 15. 12. 2021 na Wayback Machine.
- ↑ Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 295. Archivováno 17. 4. 2021 na Wayback Machine.
- ↑ Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2022-04-18]. Dostupné online.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Abecední přehled obcí a částí obcí [PDF online]. Český statistický úřad, 2015-12-21 [cit. 2023-11-10]. S. 174. Dostupné v archivu pořízeném dne 2024-03-06.
- ↑ Umělecké památky Čech. Příprava vydání Emanuel Poche. Svazek I. A/J. Praha: Academia, 1977. 644 s. Heslo Hrdly, s. 470.
- ↑ Železnice Hrdly nádraží – Doksany cukrovar [online]. Zrušené a zaniklé železnice, 2007-10-28 [cit. 2021-07-28]. Dostupné online.
Externí odkazy
editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Hrdly na Wikimedia Commons
