Hrzánský palác

Hrzánský palác v Praze
	Pohled na Hrzánský palác z Hradčanského náměstí
Účel stavby
	V současné době slouží k reprezentačním účelům Úřadu vlády ČR
Základní informace
Sloh	Renesanční
Přestavba	1949–1954
Materiál	Zdivo
Stavebník	Hrzánové z Harasova
Současný majitel	Úřad vlády ČR
Pojmenováno po	Hrzánové z Harasova
Poloha
Adresa	Loretánská 176/7; Praha 1, Hradčany; 118 00 Praha 011, Česko
Ulice	Loretánská
Souřadnice	50°5′18,6″ s. š., 14°23′39,84″ v. d.
Další informace
Rejstříkové číslo památky	39775/1-1018 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Hrzánský palác je palácový komplex, který se nachází v Praze na Hradčanech mezi Hradčanským náměstím a Loretánským náměstím v městské části Praha 1. Hlavní vchod do paláce je z jižní strany ulice Loretánská č.p. 177/IV, č.o. 9.

Architektura

Palác je situován na příkrém terénním zlomu, proto jeho severní část směrem do Loretánské ulice je pouze dvoupatrová (z této strany budova nepůsobí nijak impozantním dojmem), zatímco jižní část směrem k Úvozu a Malé Straně je pětipatrová. Celý objekt slouží výhradně pro diplomatické, reprezentačně politické a společenské účely.

Historie

Středověk

Pohled na Hrzánský palác z Hradčanského náměstí

Původně zde ve středověku stál gotický dům, který podle dochovaných pramenů ve 14. století patřil svatovítské kapitule, poté jej držel jistý Hensling, což byl císařský vrátný. Od něj dům koupil stavitel Petr Parléř, ten jej ale brzy prodal. Poté zde pracoval jistý krejčí Mates.

Raný novověk

Nový dům zde postavil až někdejší míšeňský purkrabí a také nejvyšší český kancléř Jindřich z Plavna (1510–1554). Po jeho smrti budovu od jeho dědiců zakoupil Jindřich Mikuláš z Lobkovic († 1582). Dalším významným majitelem se stal Adam starší ze Šternberka v letech 1588–1600, který dům podstatně zvelebil. Po něm pak větší stavební úpravy a opravy prováděl nejvyšší komorník Oldřich Desiderius Pruskovský z Pruskova (1570–1618), který v severní části nechal přistavět jedno patro a dal budově renesanční podobu. Dům rozšířil o jeden domek jižním směrem do Úvozu. V pobělohorské době se zde také vystřídala řada šlechtických majitelů.

Například nejvyšší zemský sudí a nejvyšší hofmistr Vilém Albrecht Kolovrat-Krakovský (1600–1688) v roce 1657 k budoucímu palácovému areálu připojil další pozemek směrem k Úvozu. Poté zde v letech 1658–1659 vystavěl zadní pětipodlažní dům a doplnil jej o západní spojovací křídlo. Přibyly zde také velké stáje a konírny. Jeho syn pak v roce 1688 tento dům spojil se svým sousedním palácem (Dietrichsteinský palác). Po jeho smrti byl Dietrichsteinský palác z areálu opět oddělen (včetně vnitřního schodiště).

Hrzánové

Zikmund Valentin hrabě Hrzán z Harasova (1656–1726) k dosavadním palácům na Malé Straně (Velkopřevorské náměstí) a na Starém Městě (Celetná ulice) přikoupil tento dům pro jeho situaci v blízkosti Pražského hradu a v sousedství České dvorské kanceláře. Pro oddělení od Dietrichstenské rezidence musel postavit nové strmé vřetenové schodiště. On sám ani jeho dědicové nepovažovali toto sídlo za rodové a když upadli do dluhů, tak dům prodali. V roce 1756 dům přešel po složitých peripetiích do majetku Metropolitní kapituly svatého Víta a byl později zvolen za sídlo kapitulního proboštství. Probošt František Kazimír Strachovský ze Strachovic († 1786) dal palác opět přestavět, z té doby pochází jeho současná vnější podoba s barokním průčelím směrem do Loretánské ulice. V děleném štítě budovy se nachází znak svatovítských proboštů, z té doby se dochovaly i některé štukatury a rokokové supraporty.

Současnost

Hrzánský palác (nejvyšší budova uprostřed fotografie se světlou střechou a budova s tmavou střechou za ní) z Petřínské rozhledny

Vlajka EU na Hrzánském paláci

Okno atelieru Jana Slavíčka v Hrzánském paláci (2020)

V roce 1918 zde byl prováděn archeologický průzkum z popudu nového majitele horního domu malíře Ferdinanda Engelmüllera (1867–1924), který zde měl malířskou školu a ateliér. Po něm tyto prostory od roku 1924 užíval malíř Jan Slavíček (syn malíře Antonína Slavíčka), který zde pak bydlel i tvořil až do své smrti v roce 1970.

Budova od roku 1949 sloužila nejprve Ministerstvu kultury ČSSR, později vládě ČSSR, dnes slouží jakožto reprezentační prostora předsednictva vlády ČR a předsedy vlády ČR, který má v tomto paláci i svoji vlastní pracovnu. Palác spravuje Úřad vlády ČR.

V letech 1949 až 1954 byl objekt velmi výrazně upraven a přestavěn pro reprezentační účely Ministerstva kultury ČSSR, vznikly zde nové velké sály, nové schodiště, objekt byl vyzdoben monumentálními díly z období socialistického realismu, například sgrafitem od Adolfa Zábranského Vítání Rudé armády, mozaikou Pionýři od Vojtěcha Tittelbacha apod.^[1]

V roce 2023 tým Petra Pavla, nově zvoleného prezidenta, požádal premiéra Petra Fialu o užití tohoto objektu až do jeho inaugurace pro úřední účely.^[2]

Známé osoby, které zde bydlely

Tomáš Garrigue Masaryk, bydlel zde v letech 1894 až 1895 s manželkou Charlottou Masarykovou, jen o dva domy výše směrem k Pohořelci pak později bydlela Alice Masaryková. Tuto okolnost zde připomíná pamětní deska umístěná na zdi u vchodu do domu
Ferdinand Engelmüller, měl zde malířskou školu a ateliér v letech 1915 až 1924, jeho zdejší působení připomíná pamětní deska a busta umístěná na nádvoří paláce
Jan Slavíček, český malíř, bydlel zde a pracoval v letech 1937 až do své smrti v roce 1970, z oken paláce namaloval několik známých obrazů s námětem pohledů na Prahu
Pavel Dostál, český politik a divadelník, když působil ve funkci ministra kultury ČR, měl zde malý služební byt

Okolní stavby

Galerie

Interiéry Hrzánského paláce
Gobelínový sál
Jídelna
Konferenční sál
Předpokoj pracovny premiéra
Pracovna premiéra

Pohledy z Hrzánského paláce
Z okna sekretariátu na velkou strahovskou zahradu, Švédské velvyslanectví, Strahovský klášter a na horní část ulice Úvoz
Z terasy směrem na Jánský vršek
Z terasy směrem na Lobkovický palác
Směrem na Malou Stranu a Karlův most

Odkazy

Reference

↑ Emanuel Poche: Prahou krok za krokem. 3.vyd., Panorama Praha 1978, s. 299
↑ Zvolený prezident Pavel může úřadovat v Hrzánském paláci, premiér mu vyhověl. iDNES.cz [online]. 2023-01-31 [cit. 2023-01-31]. Dostupné online.

Literatura

RUTH, František. Kronika královské Prahy a obcí sousedních. Praha: Pavel Körber, 1903-1904. 1246 s. Dostupné online. Kapitola Loretánská ulice.

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Hrzánský palác na Wikimedia Commons
Stránky vlády České republiky
Pražská informační služba
Hrady.cz

[1] Emanuel Poche: Prahou krok za krokem. 3.vyd., Panorama Praha 1978, s. 299

[2] Zvolený prezident Pavel může úřadovat v Hrzánském paláci, premiér mu vyhověl. iDNES.cz [online]. 2023-01-31 [cit. 2023-01-31]. Dostupné online.

[1]

[2]