Wikipedie

Hugo Sonnenschein

český anarchista a básník

Hugo Sonnenschein (pseudonym Sonka) (25. května 1889, Kyjov[1] – 20. července 1953 v Mírově) byl český, německy píšící básník a anarchista.[2]

Hugo Sonnenschein
Hugo Sonnenschein
Hugo Sonnenschein
Narození25. května 1889 nebo 25. května 1890
Kyjov
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí20. července 1953
Mírov
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
PseudonymSonka
Povoláníspisovatel
Významná dílaZaběhl jsem se s toulavými psy (2009)
Politická příslušnostKomunistická strana Rakouska
Komunistická strana Československa
Manžel(ka)Marie Svobodová (první), Rosa (druhá)
Dětisyn Tomi
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Seznam děl: SKČR | Knihovny.cz
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Hugo Sonnenschein (Egon Schiele, 1917

Život

editovat

Mládí

editovat

Narodil se v rodině kyjovského židovského obchodníka (Produktenhändler) Adolfa Sonnenscheina a manželky Berthy, rozené Hirschové.[1] Pocházel z německy mluvícího prostředí, dva roky však studoval na kyjovském českém gymnáziu. Pro neúspěchy ve studiu přestoupil na brněnskou obchodní akademii, kde se zařadil mezi anarcho-komunisty.[3]

Mezi válkami

editovat

Po první světové válce vedl bouřlivý život, jak soukromý (milostný), tak politický.[3] Pro své politické postoje byl opakovaně zatýkán.[4] V říjnu 1920 informoval dobový tisk o tom, že byl spolu s dalšími komunistickými aktivisty, spisovatelkou Helenou Malířovou a Emanuelem Vajtauerem (pozdějším předním kolaborantem) zatčen na severu Norska ve Vardø, nejvýchodnějším městě Norska, blízko ruských hranic.[5][6] Touto cestou se měli vracet z pobytu v sovětském Rusku, kde se zúčastnili II. světového kongresu Komunistické internacionály. V roce 1921 byl vypovězen z Rakouska „...v důvodu veřejného pořádku“,[7] opětovně byl v Rakousku zatčen a vypovězen v únoru 1934, v době Dollfussova útoku na sociální demokraty a rakouské občanské války.[8] Spoluzakládal rakouskou i československou komunistickou stranu, z níž byl ve třicátých letech vyloučen jako trockista.[9]

Přátelil se s Ivanem Olbrachtem, Vladislavem Vančurou, S. K. Neumannem nebo Otokarem Březinou. Setkal se s V. I. Leninem, Adolfem Hitlerem,[zdroj?] Benitem Mussolinim[zdroj?], psal si s Lvem Trockým.[10]

Závěr života - vězeň

editovat

V roce 1940 byl zatčen a roku 1943 byl deportován spolu se svojí druhou manželkou Rosou do koncentračního tábora v Osvětimi.[11] Po osvobození tábora Rudou armádou pobýval v Moskvě a s českou exilovou vládou se v roce 1945 vrátil do Prahy. V témže roce byl lidovým soudem odsouzen na 20 let těžkého žaláře za údajnou kolaboraci s gestapem. O stupni jeho viny a skutečných příčinách odsouzení se vedou odborné spory.[9][3][10]

Zemřel v roce 1953 ve věznici na Mírově.

Rodinný život

editovat

Hugo Sonnenschein byl dvakrát ženat. Jeho druhá žena zahynula v Osvětimi; první manželka, klavíristka Marie Svobodová, se k němu po 2. světové válce vrátila a pečovala o něj.[9] Ze dvou manželství měl tři syny.[10]

Dílo

editovat

Česká vydání

editovat

Ke knižnímu vydání českého překladu básní Huga Sonnenscheina došlo až v 21. století:

  • Krise či rozklad v Kominterně - K situaci v komun. straně Čs. (Ve shodě s jinými zakladateli K.S.Č. a průkopníky K.I. napsal Sonka, Vídeň, nákladem vlastním, 1929)
  • Cesta k svobodě = Der Weg zur Freiheit (česko-německy, Praha, Edition Offener Weltbund, 1937)
  • Zaběhl jsem se s toulavými psy (z německých originálů přeložil a doslov napsal Radek Malý, Praha, Dybbuk, 2009)


Německá vydání (první vydání)

editovat
  • Ichgott, Massenrausch und Ohnmacht (jednoaktová tragédie, Paris, Wien, Utopia, 1910)
  • Närrisches Büchel (Paris, Utopia, 1910)
  • Geuse einsam von Unterwegs (Wien, Leipzig, nakl. Adria, 1912)
  • Erde auf Erden (Wien, vl.nákl., 1915 a Ed. Strache 1920)
  • Slovakische Lieder (Wien, Berlin, Genossenschaftsverlag, 1919)
  • Die Legende vom Weltverkommenen (Leipzig, Wien, Zürich, E.P. Tal & Co., 192
  • Slovakische Heimat (Praha, Fr. Borový, 1920)
  • War ein Anarchist (výběr ze sedmi knih, Berlin, Ernst Rowohlt, 1921)
  • Der Bruder Sonka und die allgemeine Sache, oder, Das Wort gegen die Ordnung (Berlin, Wien, Leipzig, Paul Zsolnay Verlag, 1930)[12]
  • Meine slowakische Fibel : (s 16 obraz. přílohami, Prag, Edition Corona, D. Drégr, 1935)
  • Nichts als Brot und Freiheit (Prag, Edition Corona, A. Drégr, 1935)
  • Der Bruder wandert nach Kalkutta (Prag, Edition Offener Weltbund, 1936)
  • Cesta k svobodě = Der Weg zur Freiheit (česko-německy, Praha, Edition Offener Weltbund, 1937)
  • Terrhan oder Der Traum von meiner Erde (Wien, Zsolnay, 1988)
  • Schritte des Todes - Traumgedichte aus Auschwitz (Wien, Monte Verita, 1993)

Inspirace v literatuře

editovat

O životě Hugo Sonnenscheina napsal Jiří Kamen románový fiktivní životopis Hugo.[13]

Zajímavost

editovat

Publikace Cesta k svobodě = Der Weg zur Freiheit s osobním věnováním autora z 18. října 1937 je součástí osobní knihovny Karla Čapka.[14]

Odkazy

editovat

Reference

editovat
  1. ↑ a b Matriční záznam o narození a obřízce Archivováno 13. 8. 2017 na Wayback Machine. židovské náboženské obce v Kyjově
  2. ↑ Hugo Sonnenschein - Verše bratra Sonky. aluze.cz [online]. 2007 [cit. 2017-08-13]. Čís. 1. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-08-22. (Czech) 
  3. ↑ a b c Dora Kaprálová: Bratr slunce a jeho věčný stín. Host. 2/2012, s. 58–62. Dostupné online.  Archivováno 13. 8. 2017 na Wayback Machine.
  4. ↑ Zatčen. Národní politika. 15. 4. 1919, s. 3. Dostupné online. 
  5. ↑ Český deník, 1.10.1920, s.2 (dostupné online v NK ČR)
  6. ↑ Verhaftung einer tschechischen Komunistendelegation (německy). Reichenberger Zeitung. 1. 10. 1920, s. 4. Dostupné online. 
  7. ↑ Hugo Sonnenschein vypovězen z Rakouska. Národní politika. 22. 4. 1921, s. 8. Dostupné online. 
  8. ↑ Machát a Vavroušek zatčeni. Lidové noviny. 17. 2. 1934, s. 1. Dostupné online. 
  9. ↑ a b c Básník, jenž si hrál se ženami i se smrtí. iDnes. 8. 12. 2004, s. 3. Dostupné online. 
  10. ↑ a b c Jiří Kamen: Hugo Sonnenschein, románová postava. Maskil. 06-07/2013, s. 6–7. Dostupné online. 
  11. ↑ Dora Kaprálová o Hugo Sonnenscheinu. www.dybbuk.cz [online]. [cit. 2017-08-13]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-08-13. 
  12. ↑ Literární noviny. 5/1935-1936, s. 3. Dostupné online. 
  13. ↑ Databáze knih, Jiří Kamen: Hugo
  14. ↑ Osobní knihovna Karla Čapka: Sonka

Literatura

editovat

Související články

editovat

Externí odkazy

editovat


Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Hugo_Sonnenschein&oldid=24093692“
  NODES
Idea 1
idea 1
INTERN 2