Husovice
Husovice (německy Hussowitz) jsou městská čtvrť na severu statutárního města Brna. Její katastrální území má rozlohu 1,32 km². Původně samostatné město bylo k Brnu připojeno v roce 1919, od 24. listopadu 1990 je součástí samosprávné městské části Brno-sever. Žije zde přibližně 6600 obyvatel.
| Husovice | |
|---|---|
 Husovice pohledem z Provazníkovy ulice | |
| Lokalita | |
| Charakter | městská čtvrť |
| Městská část | Brno-sever |
| Obec | Brno |
| Okres | Brno-město |
| Kraj | Jihomoravský |
| Historická země | Morava |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 49°12′42″ s. š., 16°37′52″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 6 915 (2021)[1] |
| Katastrální území | Husovice (1,32 km²) |
| Nadmořská výška | 205 m n. m. |
| PSČ | 614 00 |
| Počet domů | 1 277 (2011)[2] |
 | |
  Husovice | |
| Další údaje | |
| Kód části obce | 411701 |
| Kód k. ú. | 610844 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Zástavba Husovic se rozkládá na pravém (západním) břehu Svitavy.
Charakter čtvrti
editovat
Husovice, jež mají převážně městský charakter, se skládají z více částí. Jednak je to nízko položená a až na výjimky rovinatá jižní část s velice hustou pravidelnou městskou zástavbou, v níž se nachází zdejší kostel Nejsvětějšího srdce Páně, trolejbusová vozovna Dopravního podniku města Brna a v Dukelské ulici secesní budova zdejší sokolovny, jakož i řada menších obchodů. Tato část je na severu ohraničena Provazníkovou ulicí, kde sousedí jednak se západněji položenou oblastí mezi Provazníkovou a Kohoutovou ulicí, v níž se nachází několik panelových domů, pak také s východněji položenou oblastí s řidší nepravidelnou zástavbou původní vesnice, s níž na severozápadě sousedí výše položená rodinná zástavba ulic Klidná, Míčkova, Lozíbky, Nouzová a Slezákova. Severně od této části se nachází někdejší dělnická kolonie „Písečník“. Nejsevernější část dnešních Husovic představují několikapatrové činžovní domy s plochými střechami na východní straně Soběšické ulice.
Název
editovatJméno vesnice bylo odvozeno od osobního jména Hus totožného s obecným hus - "husa". Jméno zprvu znělo Husici (v nejstarším dokladu z roku 1264 zapsáno Husicz), původně šlo o pojmenování obyvatel vsi a znamenalo "Husovi lidé". V písemných dokladech po roce 1264 je už vždy zakončení -ovice (zřejmě bylo převzato od jmen sousedních vsí Cacovice, Zábrdovice).[3]
Historie čtvrti
editovatHusovice, vzniklé ve 13. století (první písemná zmínka je k roku 1264[4]), byly dlouho malou vesnicí. Původně se jednalo o zeměpanskou ves, jejíž pozemky se brzy začaly dostávat do vlastnictví brněnských měšťanů, šlechty a církve. Ve 13. století získává husovické desátky a některé pozemky zábrdovický premonstrátský klášter. Pravděpodobně již tehdy zde existoval mlýn a aspoň dva dvory. Husovice těžce utrpěly v letech 1419–1434 během husitských, a v letech 1468–1478 během česko-uherských válek. Začátkem 17. století měly Husovice pouze 18 osedlých. Husovice utrpěly velké škody i během obléhání Brna Švédy v letech 1643 a 1645. Do 70. let 17. století však byly tyto škody odstraněny. Před první polovinou 18. století se v souvislosti s rozvojem místního průmyslu počet domů více než zdvojnásobil. Roku 1834 Husovice vyhořely a byly nově vystavěny. Kolem poloviny 19. století pak začal rychlý růst vesnice, který vedl k rozšiřování zdejší zástavby podél všech existujících cest. V čele husovické obecní správy stál do zrušení poddanství purkmistr, rychtář a dva konšelé. V roce 1912 byly Husovice povýšeny na město[4] a v roce 1919 připojeny k Brnu.
Obyvatelstvo
editovat| 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 | 2021 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| 2 259 | 3 541 | 6 958 | 8 764 | 11 012 | 10 977 | 14 712 | 17 473 | 17 320 | 9 261 | 7 153 | 5 532 | 5 473 | 6 638 | 6 915 |
Památky
editovatKromě zmíněného kostela Nejsvětějšího srdce Páně byly kulturní památkou vyhlášeny tyto stavby: divadlo Svatoboj na Cacovické ulici, měšťanský dům čp. 346 na náměstí Republiky a silniční most přes Svitavu. Architektonicky zajímavá je i malobytová kolonie,[4] tj. soubor čtyř domů v ulicích Vranovská, Trávníčkova, Jana Svobody a Zubatého z let 1925–1927 podle projektu Josefa Poláška.
Náboženství
editovatV Husovicích působí římskokatolická farnost ustanovená 1. ledna 1911 a sbor Českobratrské církve evangelické, který má svoji modlitebnu v Netušilově ulici. Na Hálkově ulici stojí Sál Království Svědků Jehovových, na Vranovské ulici působí pravoslavný monastýr svaté kněžny české Ludmily. V malém domku na Gargulákově 5 měl svoji modlitebnu dnes již zaniklý baptistický sbor,[7] v letech 1984 až 2015 prostor využívala husovická náboženská obec Církve československé husitské. V letech 2018–2019 Církev československá husitská dům rekonstruovala na Centrum Farský se sociálními byty.[8]
Osobnosti
editovat- Marie Restituta Kafková (1894–1943)
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01].
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Český statistický úřad. 21. prosince 2015. Dostupné online.
- ↑ Hosák, Šrámek: Místní jména na Moravě a ve Slezsku I, Praha 1970, str. 308.
- ↑ a b c SAMEK, Bohumil. Umělecké památky Moravy a Slezska 1. A-I. Praha : Academia, 1994. S. 225. ISBN 80-200-0474-2.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869-2011: III. Počet obyvatel a domů podle krajů, okresů, obcí, částí obcí a historických osad / lokalit v letech 1869 - 2011 : Okres Brno-město [online]. Český statistický úřad, 2015-12-21 [cit. 2023-12-12]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2023-04-27.
- ↑ Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. [online]. Český statistický úřad [cit. 2023-12-16]. Dostupné online.
- ↑ NEŠPOR, Zdeněk R. Encyklopedie menších křesťanských církví v České republice. Praha: Nakladatelství Karolinum, 2016. ISBN 978-80-246-3315-2. S. 140.
- ↑ NEŠPOR, Zdeněk R. Encyklopedie Církve československé husitské. Praha: Nakladatelství Karolinum, 2023. ISBN 978-80-246-5357-0. S. 118.
Literatura
editovat- FLODROVÁ, Milena. Brno v proměnách času (Malá zamyšlení). Brno: Šimon Ryšavý, 2008. 179 s. ISBN 80-86137-79-1. Kapitola Město Husovice, s. 114–116.
- MRÁZEK, Karel. Město Husovice: jeho minulost a přítomnost. Husovice: Městské zastupitelstvo Husovice, 1912. 108 s. Dostupné online.
Související články
editovatExterní odkazy
editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Husovice na Wikimedia Commons - Stránky místního portálu "Brnosever.cz"
