Isabela ze Sabranu
španělská princezna
Isabela ze Sabranu (katalánsky Isabel de Sabra, 1297 – 7. května 1315) byla vnučka achajského knížete Viléma z Villehardouinu a jeho potenciální dědička. Podle kronikáře Ramona Muntanera byla nesmírně půvabná.
| Isabela ze Sabranu | |
|---|---|
| Narození | 1297 |
| Úmrtí | 7. května 1315 Catania |
| Manžel | Ferdinand Mallorský |
| Potomci | Jakub III. Mallorský |
| Otec | Isnard ze Sabranu |
| Matka | Markéta z Villehardouinu |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Narodila se jako jediná dcera Isnarda ze Sabranu a Markéty z Villehardouinu. V únoru 1314 se v Messině provdala za Ferdinanda, mladšího syna mallorského krále Jakuba II. O rok později porodila jediného syna Jakuba a krátce poté zemřela. Ferdinand zemřel roku 1316 při pokusu bránit Jakubova práva na achajské knížectví. Osiřelý chlapec byl svěřen do péče babičky Esclarmondy a roku 1324 po smrti strýce nastoupil na mallorský trůn.
Literatura
editovat- MARTÍNEZ FERRANDO, J. Ernest. La tràgica història dels reis de Mallorca. 2nd. vyd. Barcelona: AEDOS, 1979. Dostupné online. ISBN 8470030590. Kapitola Biografies dels infants reials. (katalánsky)
- «Isabel de Sabran». L'Enciclopèdia.cat. Barcelona: Grup Enciclopèdia Catalana.