Ján Chryzostom Korec
Ján Chryzostom kardinál Korec (22. ledna 1924, Bošany – 24. říjen 2015, Nitra[1]) byl diecézní biskup nitranské římskokatolické diecéze, autor knih nejen s náboženskou tematikou.
| Jeho Eminence Ján Chryzostom Korec | |
|---|---|
| Kardinál-kněz Emeritní biskup nitranský | |
 | |
| Církev | římskokatolická |
| Diecéze | nitranská |
| Jmenování | 6. února 1990 |
| Emeritura | 9. června 2005 |
| Předchůdce | Ján Pásztor |
| Nástupce | Viliam Judák |
| Titulární kostel | Ss. Fabiano e Venanzio a Villa Fiorelli |
| Heslo | „Ut omnes unum sint“ „Aby všichni byli jedno“ |
| Znak |  |
| Zasvěcený život | |
| Institut | Tovaryšstvo Ježíšovo |
| Postulát | 1939 |
| Svěcení | |
| Kněžské svěcení | 1. října 1950 světitel Róbert Pobožný |
| Biskupské svěcení | 24. srpna 1951 světitel Pavol Hnilica |
| Kardinálská kreace | 28. června 1991 kreoval Jan Pavel II. |
| Titul | Kardinál-kněz |
| Vykonávané úřady a funkce | |
| Zúčastnil se | |
| Osobní údaje | |
| Země |  Slovensko |
| Datum narození | 22. ledna 1924 |
| Místo narození | Bošany, Československo |
| Datum úmrtí | 24. října 2015 (ve věku 91 let) |
| Místo úmrtí | Nitra |
| Národnost | slovenská |
| Povolání | katolický kněz, spisovatel a katolický biskup |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Život
editovatV roce 1939 vstoupil do Tovaryšstva Ježíšova (jezuité). Studoval na gymnáziu v Kláštore pod Znievom, později až do roku 1950 studoval filozofii a teologii v Ružomberku, v Trnavě a v Brně. Během noci z 13. na 14. dubna 1950 komunistický režim násilně zlikvidoval řehole. Po této noci se ocitl v záchytném táboře. Po propuštění z internace odešel do civilního života a pracoval jako dělník až do roku 1960. Na kněze byl vysvěcen tajně v Rožňavě 1. října 1950 biskupem ThDr. Róbertem Pobožným. Už o rok později, 24. srpna 1951, jej jako 27letého biskup Pavol Hnilica vysvětil v Bratislavě na biskupa (tajné svěcení mu bylo uděleno na základě rozhodnutí, které vydal papež Pius XII. pro komunistické státy).
Od biskupského vysvěcení používá rozšířené jméno Ján Chryzostom Korec. V následujícím období se věnoval studentům teologie a pomáhal jim ku kněžskému svěcení. Velkou pozornost věnoval i laickým pracovníkům v církvi. Veškerou tuto činnost však musel vykonávat tajně, protože neměl od komunistického režimu oficiální souhlas ke kněžské činnosti. V roce 1958 se o něj začala zajímat Státní bezpečnost. Zatkli jej a 11. března 1960 byl odsouzen za vlastizradu ke 12 rokům vězení. Prošel si věznicemi v Praze na Pankráci, Ruzyni, ve Valdicích, Leopoldově a v Ilavě. Z vězení byl propuštěný v roce 1968. Po propuštění z vězení až do dosažení důchodového věku v roce 1984 pracoval v různých dělnických profesích. Přitom ovšem neustával ve své kněžské službě, i když stále neměl státní souhlas. Během této doby se stal jedním z nejvýznamnějších osob v tajné církvi na Slovensku. Oficiální biskupské insignie dostal až v roce 1969, 18 let po vysvěcení biskupem, na audienci u papeže Pavla VI.
V roce 1990 se stal rektorem bratislavského semináře. 6. února 1990 jej papež Jan Pavel II. jmenoval sídelním biskupem Nitry. Krátce nato, 28. června 1991, jej papež jmenoval kardinálem a přidělil mu titulární kostel sv. Fabiána a Venancia v Římě. Od té doby byl členem kongregace pro Instituty zasvěceného života a Společenství apoštolského života, a i členem papežské komise pro kulturu. V roce 1999 v souladu s Kodexem církevního práva, podle kterého musí každý biskup po dovršení 75. roku svého života podat abdikaci do rukou papeže, požádal o uvolnění z úřadu nitranské diecéze. 9. června 2005 Svatý stolec oznámil, že papež Benedikt XVI. přijal jeho rezignaci a jmenoval novým nitranským biskupem Viliama Judáka, který byl slavnostně vysvěcen 16. června 2005.
Ocenění
editovatZa pevné postoje a nezlomnou víru mu byla udělena řada ocenění a čestných doktorátů. Jeho celoživotní práci ocenily např. Univerzita Notre Dame Indiana v USA (1986), Univerzita v Bridgeport v USA (1992), Katolická univerzita ve Washingtonu (1993), získal i čestný doktorát Univerzity Konstantina Filozofa v Nitře. V roce 1993 získal státní vyznamenání Francouzské republiky, v roce 1995 státní vyznamenání Řád Ľudovíta Štúra I. třídy a v roce 1999 státní vyznamenání Řád Andreje Hlinky I. třídy.
Postoj ke Slovenskému státu
editovatKorec v období komunistického režimu v říjnu 1987 jako biskup podepsal Vyhlášení k deportacím Židů na Slovensku, ve kterém on i další představitelé slovenského národa prosili židovský národ o odpuštění[2][3]. V roce 1990 se však zviditelnil poté, co odhalil prezidentovi fašistického Slovenského státu Jozefu Tisovi pamětní desku v Bánovcích nad Bebravou, což vyvolalo protesty[4] a pobouřené reakce části slovenské[5][6][7] a české[8] veřejnosti, židovské organizace B'nai B'rith[9], zahraničních deníků[5], sekulárních [10] a lidskoprávních[11] organizací. Korec se tehdy údajně omlouval tím, že stál daleko a dobře neviděl, co posvěcuje[12].
18. dubna 1997 při příležitosti 50. výročí Tisovy popravy a později také v roce 2008[13] sloužil v Nitře zádušní mši za Tisa. Tisa vidí jako toho, kdo v době Slovenského státu bránil zlým věcem, které prosazovalo nejen nacistické Německo, ale i slovenští radikálové.[9] V srpnu 1997 se veřejně zastal exilového historika Milana Stanislava Ďurici v souvislosti s jeho kontroverzní knihou Dejiny Slovenska a Slovákov.
Tvorba
editovatJeho knižní tvorba představuje více než 80 titulů. Vyšly ve více vydáních a jsou součástí slovenské křesťanské literatury 20. století. Jeho spisovatelská činnost je obsažena i v početných samizdatech a různých časopisech.
Dílo
editovat- výběr
Odkazy
editovatReference
editovatV tomto článku byl použit překlad textu z článku Ján Chryzostom Korec na slovenské Wikipedii.
- ↑ Úmrtie: Zomrel nitriansky emeritný biskup, kardinál Ján Chryzostom Korec
- ↑ KOREC, Ján Chryzostom. Slová pre život. Bratislava: Lúč, 2005. ISBN 80-7114-499-1. S. 108 – 111. (slovenský)
- ↑ Slovenské dokumenty k semináři Česko-slovenské vztahy, Rok 1989 na dohled Archivováno 15. 3. 2016 na Wayback Machine., K deportáciam židovských občanov zo Slovenska
- ↑ HACKER, Paul. Slovakia on the road to independence: an American diplomat's eyewitness account. [s.l.]: Penn State Press, 2010. Dostupné online. ISBN 9780271036236. S. 108. (anglicky)
- ↑ a b Tisove tabule sa hýbu. Už 20 rokov
- ↑ Frans Hoppenbrouwers: NATIONALISTIC TENDENCIES IN THE SLOVAK ROMAN CATHOLIC CHURCH
- ↑ PLAQUE TO FASCIST UNNERVES SLOVAKS, New York times
- ↑ RAMET, Sabrina P. The radical right in Central and Eastern Europe since 1989. [s.l.]: Penn State Press, 2010. ISBN 9780271018119. S. 112. (anglicky)
- ↑ a b Po Sokolovi pobúril Židov aj Korec
- ↑ Why Slovakia? Archivováno 26. 12. 2010 na Wayback Machine., National Secular Society
- ↑ Why Slovakia?
- ↑ Keď chýba svedomie, spoločnosť musí mať na minulosť zákon
- ↑ Sokol slúžil omšu za Tisa
Související články
editovat- Seznam kardinálů jmenovaných Janem Pavlem II.
- Seznam kardinálů zemřelých ve 21. století
- Seznam slovenských kardinálů
Externí odkazy
editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Ján Chryzostom Korec na Wikimedia Commons 
Osoba Ján Chryzostom Korec ve Wikicitátech- Ján Chryzostom kardinál Korec na oficiální stránce katolické církve na Slovensku
- FILOZOFIE ŽIVOTA/otázky a odpovědi Archivováno 29. 9. 2007 na Wayback Machine.
| Předchůdce: Ján Pásztor |
|
78. biskup nitranský 1990–2005 |
|
Nástupce: Viliam Judák |
