Jalu

Jalu
	Jediný most na dolním toku řeky
Základní informace
Délka toku	813 km
Plocha povodí	63 000 km²
Průměrný průtok	900 m³/s
Světadíl	Asie
Pramen
	Pektusan; 41°58′8″ s. š., 128°4′24″ v. d.
Ústí
	Žluté moře; 39°50′3,09″ s. š., 124°18′57,9″ v. d.; 0 m n. m.
Protéká
	Čína (Ťi-lin, Liao-ning), Severní Korea
Úmoří, povodí
	Tichý oceán, Žluté moře, Povodí Jalu (ČLR 52,65%, KLDR 47,35%)
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jalu (čínsky znaky 鸭绿江) nebo též Amnok či Amnokkang (korejsky 압록강, hanča 鴨綠江) je řeka, která teče převážně po hranicích Severní Koreje s ČLR (Ťi-lin, Liao-ning). Je 813 km dlouhá. Povodí má rozlohu 63 000 km².

Etymologie

Čínské jméno pochází z mandžuského výrazu hranice mezi dvěma poli a korejské jméno je obsahově totožné.^[2]

Pramení na svazích vulkánu Pektusan a protéká jižní částí stejnojmenné vysočiny a západními výběžky Mandžusko-korejských hor v hluboké soutěsce. Ústí do Západokorejského zálivu Žlutého moře, přičemž vytváří estuár. Po celé své délce tvoří čínsko-severokorejskou hranici. Oba státy mají územní spor o průběh hranice v řece a některé říční ostrovy.^[3]

Zdrojem vody jsou dešťové srážky. Ke zvýšení hladiny dochází v létě. V zimě zamrzá. Průměrný průtok vody činí přibližně 900 m³/s.

Na řece byly vybudovány přehradní nádrže a vodní elektrárny Unbon a Supchun (KLDR). Vodní doprava je možná k městu Hjesan, pro námořní lodě k městu Tan-tung. Na řece leží města Hjesan, Sinuidžu (KLDR), Lin-ťien, Tan-tung (ČLR).

V době rusko-japonské války v letech 1904 až 1905 na řece došlo dne 1. května 1904 k prvnímu vojenskému střetu na pevnině bitvě na řece Jalu.

↑ Mezinárodní povodí řek v Asii, Yalu
↑ BROŽ, Ivan. Promarněné vítězství: Rusko-japonská válka 1904–1905. 1. vyd. Praha: Epocha, 2008. 256 s. (Polozapomenuté války; sv. 12). ISBN 978-80-87027-46-2. Kapitola Port Arthur, s. 67.
↑ China Perspectives: Územní spory mezi Čínou a Severní Koreou

V tomto článku byly použity informace z Velké sovětské encyklopedie, heslo „Ялуцзян“.