James Buchli

James Frederick Buchli
James Frederick Buchli
Astronaut NASA
Státní příslušnost	USA
Datum narození	20. června 1945 (79 let)
Místo narození	New Rockford, Jižní Dakota
Jiné zaměstnání	Testovací pilot
Čas ve vesmíru	20d 10h 25m
Kosmonaut od	1978
Mise	STS-51-C, STS-61-A, STS-29, STS-48
Znaky misí
Kosmonaut do	1991
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

James Frederick Buchli ( * 20. června 1945 v New Rockfordu, Jižní Dakota, USA)^[1] je americký vojenský pilot a kosmonaut z letů s raketoplány Space Shuttle.

Život

Mládí a výcvik

Po základní a střední škole pokračoval ve studiích na námořní škole zkušebních pilotů v Patuxent Riveru ve státě Maryland (United States Naval Academy). Byl mistrem světa ve vědním oboru leteckých soustav. V roce 1978 byl vybrán do skupiny připravujících se kosmonautů, to už byl ženatý, měl dvě děti a vojenskou hodnost kapitána.^[2]. Do vesmíru se dostal jako 157 člověk ze Země.

Lety do vesmíru

Po sedmiletém výcviku se stal členem posádky raketoplánu Discovery, třídenní ryze vojenské mise STS-51-C. Pětičlennou posádku tvořili samí důstojníci: komodor Thomas Mattingly, major Gary Payton, pplk. Loren Shriver, major Ellison Onizuka a pplk. James Buchli. Během utajovaného letu byla vypuštěna špionážní družice Magnum. Start i cíl byl na Kennedyho vesmírném středisku na mysu Canaveral.

Ještě téhož roku letěl podruhé a to na palubě raketoplánu Challeger k sedmidennímu letu STS-61-A. Osmičlennou posádku tvořili: Henry Hartsfield, Steven Nagel, James Buchli, Guion Bluford, Bonnie Dunbarová, Wubbo Ockels z Nizozemska a Ernst Messerschmid a Reinhard Furrer, oba z NSR. Velká posádka rozdělená na dvě směny provedla mnoho desítek vědeckých experimentů. Na palubě měli laboratoř Spacelab D1 a během letu vypustili družici GLOMR.

Potřetí se dostal na palubu Discovery po čtyřleté pouze. Čtyřdenní let STS-29 odstartoval na Floridě, mys Canaveral, na palubě byli: Michael Coats (velitel), John Blaha (pilot), James Buchli, Robert Springer a James Bagian. Během letu vypustili družici TDRS, provedli řadu experimentů a v pořádku přistáli za asistence 450 000 diváků na základně Edwards v Kalifornii.

Počtvrté a naposled letěl na podzim roku 1991. Bylo mu 46 let. Pětidenní mise STS-48 opět s raketoplánem Discovery se mimo Buchliho zúčastnili kosmonauti John Creighton, Kenneth Reightler, Charles Gemar a Mark Brown. Pětičlenná posádka během letu vypustila družici UARS. Zbytek letu byl věnován různým vědeckým pokusům. Kvůli počasí místo na Floridě přistáli na základně Edwards.

Během svých 4 letů strávil ve vesmíru 20 dní.

STS-51-C Discovery (24. ledna 1985 – 27. ledna 1985)
STS-61-A Challenger (30. října 1985 – 6. listopadu 1985)
STS-29 Discovery ( 13. března 1989 – 18. března 1989)
STS-48 Discovery (12. září 1991 – 18. září 1991)

Po ukončení letů

Po odchodu z NASA byl zaměstnán v roce 1993 u firmy Boeing Defense and Space Group.

Vyznamenání

Americká vyznamenání

Defense Superior Service Medal
Legion of Merit
Purpurové srdce
Defense Meritorious Service Medal
Navy and Marine Corps Commendation Medal

Zahraniční vyznamenání

Kříž za statečnost (Jižní Vietnam)

Odkazy

Reference

↑ VÍTEK, Antonín; LÁLA, Petr. Malá encyklopedie kosmonautiky. Praha: Mladá fronta, 1982. Kapitola Kosmonauti-specialisté USA, s. 361.
↑ CODR, Milan. Sto hvězdných kapitánů. Praha: Práce, 1982. Kapitola Američtí astronauti-kandidáti vybraní v USA v roce 1978, s. 457.

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu James Buchli na Wikimedia Commons
(česky) Buchli, J.F. v Malé encyklopedii kosmonautiky
(česky) James Buchli v encyklopedii SPACE-40

[Encyklopedie-1] VÍTEK, Antonín; LÁLA, Petr. Malá encyklopedie kosmonautiky. Praha: Mladá fronta, 1982. Kapitola Kosmonauti-specialisté USA, s. 361.

[Codr-2] CODR, Milan. Sto hvězdných kapitánů. Praha: Práce, 1982. Kapitola Američtí astronauti-kandidáti vybraní v USA v roce 1978, s. 457.

[1]

[2]