Janovice (Polná)
Janovice (německy Janowitz) jsou nejvzdálenější částí města Polná. Nachází se na české straně historické zemské hranice Čech a Moravy asi 5 km východně od Polné v okrese Jihlava v Kraji Vysočina.
| Janovice | |
|---|---|
 | |
| Lokalita | |
| Charakter | vesnice |
| Obec | Polná |
| Okres | Jihlava |
| Kraj | Kraj Vysočina |
| Historická země | Čechy |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 49°28′44″ s. š., 15°47′2″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 171 (2021)[1] |
| Katastrální území | Janovice u Polné (7,1504 km²) |
| Nadmořská výška | 560 m n. m. |
| PSČ | 588 13 |
| Počet domů | 63 (2011)[2] |
  Janovice | |
| Další údaje | |
| Kód části obce | 57061 |
| Kód k. ú. | 657069 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Název
editovatV roce 1406 obec nesla název Janowicz a roku 1654 Janowicze. Ve 13. století se Janovice nazývali Jankov.[3]
Historie
editovatJanovice jsou jedna z nejstarších vsí na Polensku. Zmínka je již z roku 1242 v listině krále Václava I. (tehdy ovšem jako Jankov), ve které Jan z Polné (syn Zbislava z Bratčic) věnuje ves řádu německých rytířů. Spolu se Skrýšovem patřila obec od roku 1430 Janu Sezimovi z Rochova a od roku 1447 jím založené špitální nadaci v Polné.[4] Školu zde postavili v roce 1792.[4] V roce 1901 místní občané založili Sbor dobrovolných hasičů. Po uzavření jednotřídkové základní školy žáci dojíždějí do Základní školy v Polné autobusem.
V letech 1869-1980 Janovice spravovaly jako osadu Skrýšov, který byl 1. dubna 1980 připojen k Polné spolu s Janovicemi.[5] V letech 1869-1880 spadala obec pod okres Polná, v letech 1880-1961 pod okres Německý Brod (později Havlíčkův), v letech 1961-1980 pod okres Jihlava. 1. dubna 1980 se staly částí města Polná, před tím byly samostatné.[6]
Přírodní poměry
editovatJanovice leží v okrese Jihlava v Kraji Vysočina. Nachází se 6 km jižně od Poděšína, 7,5 km západně od Bohdalova, 3,5 km severozápadně od Stáje, 6 km severovýchodně od Zhoře, 5 km severovýchodně od Dobroutova a západně 5 km od Polné a 2 km od Záborné. Geomorfologicky je oblast součástí Česko-moravské subprovincie, konkrétně Křižanovské vrchoviny a jejího podcelku Brtnická vrchovina, v jejíž rámci spadá pod geomorfologický okrsek Řehořovská pahorkatina.[7] Průměrná nadmořská výška činí 560 metrů. Nejvyšší bod o nadmořské výšce 625 metrů stojí jihovýchodně od vsi. Východní částí katastru protéká Poděšínský potok a jižní pak Ochozský potok.[8] Východně od vsi stojí vrch nazvaný Kopec (608 m n. m.). Přibližně 2 km východně se prostírá Špitálský les, což je součást Arnoleckých hor. Na Skrýšovském potoce, který pramení asi 1 km východně, se nachází kaskáda rybníků, z nichž největšími jsou Hasavrk a Grošník.
Obyvatelstvo
editovatRoku 1850 měly Janovice 353 obyvatel v 49 domech.[4] Podle sčítání 1921 zde žilo v 55 domech 314 obyvatel, z nichž bylo 157 žen. 313 obyvatel se hlásilo k československé národnosti. Žilo zde 313 římských katolíků.[9]
| Rok | 1807 | 1836 | 1850 | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Počet obyvatel | 270 | 231 | 353 | 386 | 377 | 361 | 392 | 373 | 314 | 320 | 228 | 238 | 204 | 207 | 175 | 184 |
Hospodářství a doprava
editovatV obci sídlí obchod firmy LAPEK, a.s. a Družstvo Vysočina.[12] Obcí prochází silnice III. třídy č. 34822 ze Záborné k Rudolci.[13] Dopravní obslužnost zajišťuje dopravce ICOM transport. Autobusy jezdí ve směrech Jihlava, Polná, Bohdalov, Žďár nad Sázavou a Dobronín.[14]
Školství, kultura a sport
editovatMístní děti dojíždějí do základní školy v Polné. Působí zde Sbor dobrovolných hasičů Janovice.[15]
Pamětihodnosti
editovatNa místě starého kříže byla v roce 1914 postavena zděná kaple, zasvěcená Panně Marii. V příkopu mezi Zábornou a Janovicemi stojí smírčí kámen ze žuly s úzkým maltézským křížem (75-55-18 cm),[16] o jehož původu však není nic známo. Ve Špitálském lese mezi Janovicemi a Rudolcem, při lesní cestě na Samotín, se nachází oblý kámen s úzkým křížem (53-51-15 cm), pod jehož levým ramenem je vyryt kalich. Místu se říká U Kalicha, a podle místních pověstí zde měl být zabit řezník rozzuřeným býkem.
Osobnosti
editovatNarodili se zde gymnazijní profesor, botanik, mykolog a publicista Jaromír Diener (1906 – 1984), významný evropský geodet Jan Marek (1834 – 1900) a kněz a církevní hodnostář Matěj Musil (1834-1918).[4]
Další fotografie
editovat-
Domky na návsi -
Bývalý statek
Reference
editovat- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01].
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Český statistický úřad. 21. prosince 2015. Dostupné online.
- ↑ PROFOUS, Antonín; SVOBODA, Jan. Místní jména v Čechách : Jejich vznik, původní význam a změny. Svazek II. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1957. S. 101.
- ↑ a b c d PRCHAL, Jan. Polensko. Města, městyse, obce a osady na starých pohlednicích (díl I.). Polná: Fotoklub Polná - Klub za historickou Polnou, 2009. Kapitola Janovice, s. 3.
- ↑ Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Příprava vydání Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef. 1. vyd. Svazek 2. Praha: Český statistický úřad, 2006. 624 s. ISBN 80-250-1311-1. S. 475.
- ↑ Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Příprava vydání Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef. 1. vyd. Svazek 2. Praha: Český statistický úřad, 2006. 624 s. ISBN 80-250-1311-1. S. 201.
- ↑ Geomorfologické členění ČR [online]. Česká geologická služba, 2014-01-01 [cit. 2014-10-05]. Dostupné online.
- ↑ Janovice [online]. ČÚZK, 2014-01-01 [cit. 2014-10-05]. Dostupné online.
- ↑ Statistický lexikon obcí v Republice československé 1921. Díl I. Země Česká. Praha: Orbis, 1924. 598 s. S. 58.
- ↑ Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Příprava vydání Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef. Svazek 1. Praha: Český statistický úřad, 2006. 2 svazky (760 s.). ISBN 80-250-1311-1. S. 568–569.
- ↑ PLAŠIL, Filip. Historie děkanského chrámu Nanebevzetí Panny Marie v Polné. Polná: Nakladatelství Linda – Jan Prchal Polná, 2007. Kapitola Historie v datech, s. 28.
- ↑ Janovice [online]. ARES, 2014-10-06 [cit. 2014-10-22]. Dostupné online.
- ↑ Silniční a dálniční síť ČR [online]. ŘSD, 2014-07-01 [cit. 2014-10-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-04-05.
- ↑ Janovice [online]. Jízdní řády veřejné linkové osobní dopravy, 2014 [cit. 2014-10-22]. Dostupné online.
- ↑ KONTAKTY [online]. MORAVSKÁ HASIČSKÁ JEDNOTA, 2014-12-03 [cit. 2014-12-03]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-02-12.
- ↑ PRCHAL, Jan. Polná. Historické město roku 2006. Polná: Fotoklub Polná - Klub za historickou Polnou, 2007. Kapitola Příměstské části, s. 40.
Literatura
editovat- Kolektiv autorů: Mikroregion Polensko - Vítejte u nás, vydaly obce sdružené v Mikroregionu Polensko, Polná. Redigoval Jan Prchal, ISBN 80-239-0141-9.
- Hynek Jurman:Smírčí kameny na Vysočině, ISBN 80-239-7029-1.
Externí odkazy
editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Janovice na Wikimedia Commons 
Encyklopedické heslo Janovice v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
